19.02.2018, 13:20
Kapitola 5
Když Chuck Norris dá, bude i poslední, neboť jak vidno, už nevaříme ani z vody.. ta se už dávno vyvařila
Pokud vám tyto texty, které rozhodně nejsou krátké (protože problémy dnešního světa nejdou scvrknout do volebního hesla na billboard, bohužel), alespoň ukázaly, že je možné myslet trochu jinak (jak, to už je na vás), mělo to smysl..
- Vykořisťování živých tvorů 50%
veganství není jen o jídle, ale také o zotročování zvířat, včetně domácích mazlíčků a to bude kámen úrazu
- No, ale co dál? Kam až zajít.. 40%
Nepokoušíme se až o moc velkou šílenost?
- Napůl vegané 35%
Kdo může říct, že je stoprocentní?
- Planeta nemůže uspokojit poptávku po mase ani volnými chovy? 85%
Trocha oblíbené matematiky a varování před údajně toxickou sójou
- Permakultura vs. veganství: kdo je víc? 40%
Zase tu máme dualismy, a když se dva perou, někdo třetí se směje
- Život v přírodě vs. život v civilizaci 50%
Nestavěli jsme civilizaci, abychom žili v jeskyních + trocha oblíbené matematiky ohledně počtu lidí
Co na to fastfoody?
- Jak neporazit ani jednu krávu navíc, a přitom jíst její maso 70%
Mít jídlo zdarma a ještě snižovat poptávku? Lepší být socka než vyhazovat prachy! Je cena morálkou lidí?
- Všechno nebo nic! 40%
Revoluce nebo evoluce? Co je udržitelnější?
- Med a mléko 50%
Zabít či nezabít pijana? A nebo je to zase jen o individualismu?
- Přes stromy nevidíme les? 20%
Neřešíme někdy jen jednotlivé maličkosti bez systémového řešení?
- Efektivita nebo jen souboj dobra se zlem?
Máte se rádi? Tak proč žijete neefektivně?
Vykořisťování živých tvorů
Je likvidace rostlin pro naši konzumaci také vykořisťování například včel nebo much, protože jim logicky zbyde méně květů s pylem (méně kvetoucích luk)? Jsme horší než medvědi? Byť v našem případě tu je snadná možnost volby "si to rozumově zdůvodnit" a nedělat to, protože.. jsme prostě ti lepší.
A co naše stavby? Domy, silnice, atd. To už tu kdysi bylo.. horlivá debata, zda by mělo lidstvo nechat Mars neosídlený, kdyby se tam našly původní bakterie a terraformace by je mohla zabít. Prostě to není o ničem jiném, než o nalezení rozumné hranice (pokud možno ale ne nějakého kompromisu - nehledat stav, kde toho na obou stranách zničím přibližně stejně, ale najít stav, abych neničil pokud možno vůbec), aneb jak je v mnoha článcích: i komáři trpí hlady tím, že je nenecháme sát naši krev, což určitě nebude bránit veganům používat repelenty k jejich odhánění, pokud to nejsou masochisté..
Můžeme argumentovat, že podobné vykořisťování probíhá v přírodě běžně (mravenci a houby, mravenci a mšice), takže je to spíš otázka zajištění co nejlepších podmínek pro obě strany (a platí pravidlo, že dobře živený, vzdělaný a šacený otrok/zaměstnanec/partner/pečovatel bude vždycky pracovat lépe, déle, udržitelně a kvalitněji než bičovaný a hladový otrok analfabet - k řízení CNC stroje jistě také raději postavíte člověka než opici, byť to druhé by vás vyšlo levněji, zatímco člověka musíte platit - kapitalismus to v Anglii také musel pochopit, že když kvůli jeho dlouhým pracovním směnám budou pak lidé padat na hubu, dříve umírat a méně se množit, plnění plánu půjde kam? Za pár let mu pak jinak nezbyde nikdo, kdo by v těch továrnách vůbec mohl pracovat).
Vůbec nejlepší pravidlo pro všechny, nejen vegany, že pokud nemáme možnost sledovat něco od narození (vysazení) až po finální úpravu/sklizeň, je riskantní to dát do huby, ať už kvůli přesvědčení nebo kvůli zdraví. Pak už je to jen na nás a našem.. svědomí, inteligenci, sebezáchově nebo jak to nazvat. Co je dobré pro společnost, musí být dobré i pro jedince, a co je dobré pro jedince, bude dobré i pro celou společnost.
Podobně se můžeme ptát: je neoplodněné vejce snesené u volně žijící slepice veganské či nikoliv? Ano, ta slepice by normálně nesnášela tolik vajec, ale prostě se stalo. Musíme pracovat s tím, co tady máme.
Taky by bylo ideální, kdyby na Zemi žila civilizace andělů. No, nežije, jsou tu prostě lidi. A slepice snášející kvanta vajec už tu prostě jsou. Pak se můžeme časem bavit, jestli mají snášet 300 vajec ročně nebo 50. Věřím tomu, že ani porod není zrovna příjemná věc, ale zatím je nutná.
Přesto si myslím, že je v našich silách zajistit jim takové podmínky, aby měly kvalitní život, včetně přirozené smrti stářím. Pokud bychom nechtěli slepice zase "odšlechťovat", necháme jejich vejce sežrat kunám nebo šimpanzům bonobo (možná nám jsou nejbližší, ale ani oni nejedí jen 100% rostlinou stravu)?
Vážně mi uniká, kde je tu nějaké dilema. To už můžeme zajít tak daleko, že každý člověk na světě v kapitalismu vykořisťuje jiné lidi, protože on něco chce, tak to někdo další musí vyrobit (aby dostal peníze, jinak by trpěl hlady). Nikdo se neptá člověka v továrně, zda si dobrovolně přeje, aby jeho výrobek dostal ten či onen stát či člověk.
Protože jde o využívání práce jiného druhu, neveganské není ani nejen tažení pluhu krávou či tahání klád slonem z lesa, i kdyby ho ta práce bavila, ale rovněž ani jízda na koni, protože i tady využíváte práce cizího druhu (místo vlastních nohou nebo strojů).
I v přírodě se často setkáváme například s ptáky, jak se nechávají vozit na hřbetech jiných zvířat. Pochopitelně tu jde o zdraví zvířat. Pokud si 200 kilové prase sedne na poníka, zasloužilo by "zastřelit", vegan nevegan. Rovněž je to otázka kvality sedel, rozložení váhy, schopnost daného koně, nepoužití uzdy, atd. (ani u lidí neplatí, že když něco unese jeden člověk, že to musí unést bez úhony i další).
Rovněž dané zvíře musí být dostatečně svobodné (tj. bez drezury, násilí, ochočování), aby samo dovolilo někomu se svézt. Všichni se ohánějí demokracií, ale i v ní musíte, když něco od někoho (nebo něčeho) chcete, to něco získat od druhého dobrovolně a nikoliv pod nátlakem, vydíráním, vymýváním mozku či jiným způsobem. Takže logicky ani volba zaměstnání není svobodná nebo 100% demokratická, protože až na výjimky jste nuceni si práci najít, protože potřebujete peníze, abyste mohli žít, a trh se neptá, co lidi baví a pro co mají nadání, ale vytváří místa podle toho, aby se vyrábělo co se dá prodat - jinými slovy: pokud 100 lidí baví vařit, ale na trhu je místo jen pro 10 kuchařů, musí těch 90 jít třeba kopat nebo sedět do kanceláře.
No, ale co dál? Kam až zajít..
Víte, že mezi užitečným "náboženstvím" a nebezpečným fanatismem je často tenká hranice? Ať už je to myšleno v dobrém či špatném. Rozhodně ale není od věci, že vegani na tyto věci poukazují, a že to často vyvolává kontroverzní dohady. Debata o něčem je vždy lepší než mlčet.
Protože zde se dostáváme na tenký led i ohledně například domácích koček či psů. Nejde o jejich stravování (nucení je do vegetariánství, což jsou ale dnešní granule v podstatě také), ale o jejich svobodu. Je domácí mazlíček - třeba kočka, svobodná, pokud má volný přístup ven? Či v případě slepic: jak moc velký výběh musí být, aby byla slepice skutečně považována za svobodnou?
A povšimněte si paralely, že toto se dá vztáhnout i na lidi. Pokud prohlásíme, že slepice není svobodná, pokud se nemůže pohybovat řekněme volně po celém kontinentu, jsme v podstatě my všichni otroky? Přirovnání svobody slepice k lidem nutně neznamená, že by žádný výběh nebyl dostatečně svobodný, ale spíš vyvolává zajímavou otázku, proč my lidé žijeme v utlačovatelské a otrocké společnosti, kterou jsme si vůči sobě sami vytvořili. Hranice bytu, pozemku, domu, státu.. to jsou naše klece.
OT:
Pochopitelně není vůbec vyloučeno, že postupným uvědomováním si těchto problémů se může časem skutečně vytvořit svět, kde žádná hospodářská zvířata nebudou, dokonce ani lidé nebudou chovat mazlíčky a budou se přátelit s volně žijícími tvory. Jakkoliv to může znít utopisticky, není to vyloučená realita, jen může nastat třeba také za sto či tisíc let. Nebo vůbec. Bude to záležet na udržitelnosti. Třeba budeme jednou tak vyspělí, že nám bude už jen myšlenka, že by nějaký tvor měl žít omezen na svobodě tak neakceptovatelná, jako dneska většině lidí veřejné mučení věznů třeba lámáním v kole. Zatím tak daleko nejsme. A třeba ani nebudeme. Záleží to jen na většině.
Vtip je v tom, že tolik času na zachování současného "blahobytu" jaksi nemáme, a je třeba se ptát, zda osamocené veganské hnutí s metodami, které prosazují mnozí jeho členové (které bychom mohli nazvat "radikály") nás k této utopii přibližují či spíše naopak (jakkoliv se může zdát, že to má účinek, může se to také zastavit třeba na 10-20% světové populace vyznávající čisté veganství a tím to skončí, což tak nějak nebude k ničemu).
Na pořadu dne jsou jistě otázky, zda je šťastnější zvíře, které je sice volné, ale žije samo v přírodě, kde mu hrozí smrt, než zvíře, které je milováno jako mazlíček, je o něj postaráno, byť není na 100% svobodné. Jakékoliv extrémní řešení asi nebude moc účinné. Ostatně, i sám člověk pochází z přírody. Mohli bychom zajít možná až tak daleko, kde bychom celou planetu přestavěli na jedno gigantické zoo, kde by každý tvor (nejen lidé) dostával k jídlu stravu, kvůli které nemusel nikdo jiný umřít a kdo ví - třeba by evoluce nakonec sama vyloučila formu násilí i mezi zvířaty - ale zatím to vypadá jako příliš velká šílenost.
http://play.iprima.cz/pet-cuniku/pet-cuniku-upoutavka
Co je větší "sviňárna"?: chovat doma psa a dávat mu jíst maso, nebo ho nutit přejít na veganskou stravu? Třeba mnoho veganů nejí pomeranče či mandle, protože se musí dovážet přes půlku světa. Opět se ptám: je to jediná cesta a nebo máme technologie na to, abychom mohli pěstovat mandle a pomeranče pro všechny třeba i v Evropě? Ono totiž, podle této logiky by vegané například nikdy nemohli osídlit Mars, protože tam se musí nejprve všechno dovážet (ano, skutečně někteří neuznávají ani nutný dovoz - pokud třeba pomeranče v jejich oblasti nerostou, prostě je nejí a když přijde zima, přejdou na uskladněnou stravu namísto čerstvé).
Napůl vegané
Mnozí lidé si berou z veganství jen některé faktory (třeba jezdí na koni), a je to ale špatně? Musí být člověk 100% vegan, aby na něj mnozí stoprocentní museli házet špínu? No, nemusí. Vůbec to celé nálepkování je k ničemu.. já nejsem a nikdy nejspíš nebudu vegan. Ale samotné veganství rozhodně podporuji ve smyslu, že se mu alespoň nesnažím škodit a přebírám z něj mnohé věci, protože rozhodně má smysl. Dost možná právě proto neházím po ostatních šutry jen proto, že nejsou dostatečně zkonvertovaní.
A stejně jako u všeho ostatního, i u veganství musí člověk dělat jen to, co považuje za přirozené. Stejně jako se nikdo nenutíme k dýchání, většinu z nás nemusí nikdo nutit, abychom každého na potkání nezabili a neokradli, pokud se musíme nutit nejíst maso, je možná špatně pro planetu, ale dobře pro nás, když ho zatím jíst budeme, protože jen změna myšlení může skutečně trvale změnit chování. Jinak se jedná o nucenou dietu, a ta málokdy funguje.
U domácích zvířat je svoboda někdy trochu sporná. Ano, ona si nemohou rozhodnout (z pozice slabších), ale i pro většinu lidí bude lepší, když budou žít sice v civilizaci, kde se musí tak trochu umět chovat, ale zase mají zajištěno jídlo, zdravotní péči či zábavu, než v divočině, kde se sice nemusí mýt, mohou řvát od rána do večera nebo běhat jako šílenci, ale když se jim něco stane, mají problém. Nabízí se totiž otázka: proč, když přírodní zákon silnějšího nemusí platit pro lidi, proč by měl platit pro zvířata? Není pokrytecké vybudovat společnost míru pro lidi, ale zvířata nechat dál se zabíjet kvůli přežití, jen proto, aby dál žila přirozeně?
Ona ani svoboda není zadarmo, což ale neznamená, že musíme platit vyšší cenu než je nutné. Pro zvířata to platí stejně. Pes může být za určitých podmínek šťastný, i když bude 8 hodin v bytě, kde si s ním ovšem bude někdo hrát či u něj spát. Horší je, když ho někdo zavře na víkend nebo nechá uvázaného v boudě v mrazech (byť venku) a vyrazí si na dovolenou. V našem případě připadají v úvahu polodivoké kočky, protože se o ně člověk nemusí moc starat, mají kupu jídla, přístup k čisté vodě, vyhřívaný domeček pro zimu a když chtějí, mohou si běhat po celé vesnici.
Špatné je tahat divoká zvířata z přírody do cirkusů či jako domácí mazlíčky. Sice už tam natahaná jsou, ale za tím je třeba udělat tlustou čáru, a vycházet z nich, nikoliv přidávat další.
Planeta nemůže uspokojit poptávku po mase ani volnými chovy?
Mohly by být všechny krávy, byť určené pro porážku, svobodné na pastvě? Tak se na to podívejme.
Kolik krav potřebuje jeden člověk ročně? Řekněme, že jednu pro mléko a 1 sní? (bez přehánění to je několik set kg masa a nám stačí kolik, padesát, dvacet?). Tzn. že 2 krávy na osobu, než dospějí tak počítejme 4. Jaké množství plochy potřebujeme na svobodnou krávu? Někdo píše, že 1 akr uživí 80 krav na 1 den, nebo 1 krávu na 80 dnů.
Řekněme, že tedy 1 kráva potřebuje 5 akrů, aby se mohla pást, a přidáme k tomu ještě 5 akrů, na kterých budeme pěstovat plodiny pro její další krmení, ať je víc srandy a zavřeme "hubu" těm, kdo tvrdí, že kráva na trávě nepřežije. Tj. 10 akrů na krávu. Na světě žije 1 miliarda dobytka, která očividně zvládá dobře uspokojit současnou poptávku, takže to máme 10 miliard akrů. 1 akr je 4047m2, nebo-li 0.004047 km2.
Potřebujeme tedy 40.470.000 km2. Celá souš zabírá 148.939.063 km2. Potřebovali bychom tedy 27%. Pokud bychom krávy měli jen tam, kde by se uživily celoročně sami a tedy bychom je nemuseli dokrmovat, stačilo by 13%. V současnosti jen zemědělská půda (ať už pro lidi nebo zvířata) zabírá o 5 miliónů km2 víc, než by potřebovaly krávy i s dokrmováním. Pro srovnání, veškerá lidská města, vesnice, silnice, atd. zabírají jen 5 miliónů km2 celkem.
Čili, čistě z technického hlediska je argument "nemáme kapacity na to, aby se krávy pásly volně" následovaný buď "tedy veganství je jediná volba nebo "tedy bez intenzivních velkochovů v kravínech to nejde sice na hraně uskučnitelnosti, ale ne zrovna pádný a platný. A to beru současnou produkci a současné možnosti.
Když nebudeme počítat Antarktidu, Arktidu a Sibiř, máme zde ještě asi 16 miliónů km2 plochy (pouště, polopouště a stepi), která by se sice s využitím velkých až obrovských investic v počátku (výstavba vodních toků), ale i tak přesto dala zatravnit nebo dokonce zalesnit. Tam by se hypoteticky vešlo dalších 400-800 miliónů krav.
Umíme zalesnit poušť, nebo to je utopie?
http://www.enviweb.cz/78542
http://fida.cz/c/muz-40-let-sazi-kazdy-d...ani-pouste
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-l...ky-tydenik
Pochopitelně není efektivní kvůli kravám zalesňovat Saharu*, jen to prostě z technologického hlediska možné je.
*) Další problém by totiž vyvstal, že kdybychom ji zalesnili celou (nebo větší část), přestal by být její písek unášen přes oceán. A ten je důležitý v tom, že do jinak chudé půdy (kvůli vodní erozi) v Amazonských pralesích přináší fosfor. Bez něj bychom prales rovněž zničili. Tedy ani tento "super" plán není zrovna košér, když ho domyslíte do všech důsledků
Finanční hledisko nás v tomto případě absolutně nemusí zajímat - to proto, že peníze nejsou fyzicky k ničemu nutné. Alespoň jsem neviděl krávu s bankovkami místo masa, most s mincemi místo nosníků nebo mrakodrap s kreditkami místo skleněného obložení. Peníze jsou jen kulturní zásada spjatá se současnou společností, nikoliv s fyzickým světem - pokud vyroste rajče v přírodě bez peněz, jsou peníze blokující jeho spotřebu jen zbytečný článek, který tam přidal člověk. Je to stejný kulturní nesmysl jako zápasy v Koloseu za dob Říma nebo v dnešním světě obřízka.
Efektivnější je pěstovat maso jinak, nebo i v nejhorším případě chovat krávy ve vertikálních zelených farmách - klidně ve městech (umělé pastviny a uzavřený prostor znamená možnost získávat metan jako palivo a nepouštět ho do atmosféry - mrakrodrapy se po celém světě staví a bourají jak na běžícím pasu, takže to není otázka technologie, a zároveň by padl argument o emisích z dobytka).
Mimochodem, slyšeli jste taky ten anti-veganský kec, že kdybychom nejedli zvířata, že by se na planetě přemnožila? Někdo asi nikdy nečetl o vyrovnaném vztahu kořist-predátoři Proti tomu je nejasnost s kravami na volných pastvinách ještě relativně v pohodě.
Do vlastního hnízda si totiž kálí jeden další argument, který tvrdí, že veganství bojující proti velkochovům je vlastně zbytečné, protože většina zemědělců na planetě nepoužívá ony "moderní" postupy a tedy ani intenzivní velkochovy, tedy ty všechny záběry jsou vlastně jen pár % výjimka. Moment, tomu nerozumím. Nejdřív jsou uzavřené halové či klecové velkochovy nutné, abychom uživili planetu, a najednou se dozvídáme, že údajně tvoří jen nepatrnou část živočišné produkce?
Jinými slovy, že většina zvířat se tedy pase volně? Pokud je to pravda, tak proč pro všechno na světě teda ty intenzivní velkochovy vůbec potřebujeme? A proč se tedy pro ně vozí tolik obilí, kukuřice, sóji* a jiných obilnin, když jsou venku na pastvě? Je to skutečně o nějakém bohulibém krmení lidstva, a nebo se jen snaží někdo ukecávat prostý finanční záměr vedoucí k co největšímu zisku peněz? Když bych to měl shrnout, klidně si žerme co hrdlo ráčí, ať už je to maso nebo rostliny, ale proboha nežerme jim tyhle kecy!
*) narazil jsem i na zmínku, kde se psalo, že sója je tak jedovatá, že se musí 3 měsíce fermentovat, aby jí vůbec člověk mohl jíst. Zvláštní, že to neotráví tedy naše hospodářská zvířata. Nebo snad zemědělci chtějí svá zvířata a prodejci krmiva zvířata u chovatelů otrávit? A týká se to i fazolí! Pokud je neuvaříte, tak se otrávíte, tak pozor na to! Jen je tedy divné, že se dají koupit v běžných obchodech. Neměla by je inspekce zakázat jako jed? Co když si to koupí děti?
https://www.margit.cz/soja-prospiva-skodi/
https://www.magazinzdravi.cz/soja-vyznam...-rakovinou
https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3ja_...inat%C3%A1
Pak, co si vybrat. Spíš nadhodím něco k zamyšlení: sice i v případě brambor trvalo Evropanům nějaký čas než přišli na to, jak správně je jíst, ale ani sója není moderní výmysl. Byť ani to není vždy záruka, je zvláštní, že by třeba Číňané, Japonci či Korejci za těch několik tisíc let, co se tam jí, nepřišli na to, že by to byl vlastě "arzen" a že jsou vlastně už mrtví..
https://www.sciencedirect.com/topics/agr...ences/soya
A viděli jste už, že by se kravám dávala fermentovaná sója?
Permakultura vs. veganství: kdo je víc?
Jelikož med je nejen zdrojem B12, rozhodně nevidím nic na tom, když "vegan" má doma úl a jí med, protože jeho včely opylováním udělají přírodě větší službu, než vegan zavřený v paneláku.
Pokud je veganství životní styl, myslíte, že může být medvěd vegan? Nebo Bonobo, tak trochu svatý grál Garyho Yourovského, který se živí i medem, a rozhodně neřeší, co se pak stane s kolonií? Nebo třeba křovák-lovec, co má ale jinak k přírodě úctu?
Problém se včelami je prostý: mj. sebereme všechen med a dáme jim nekvalitní cukr. A pak se divíme, že včelstva umírají.. přitom by stačilo mít hodně včelstev a brát si třeba jen 20% medu ročně. Je to vykořisťování? Nebo spolupráce za ochranu a obydlí? Je ZOO vykořisťování zvířat, byť jde často o záchranné stanice (kvůli lidem), protože jsou zvířata "prodávány" a ukazovány?
Co je tedy vztah člověka, který sice včelám vezme část medu, ale na oplátku jim dává přístřeší, případně je léčí nebo dokonce pěstuje různé druhy kvetoucích rostlin v jejich blízkosti, čímž jim prospívá a popř. jim umožní lepší život, než kdyby se musely snažit samy? (a bohužel, většina dnešních včelařů tuto moji definici moc nesplňuje; a to nepočítám bandu kreténů, kteří daná včelstva ničí, ať už z ožralosti, blbosti nebo kvůli konkurenci - právě takoví škodí nám všem: zničte dost včelstev a kvůli neúrodě vyletí ceny potravin tak vysoko, že se z toho pos...me! Tak až se vám kámoš bude chlubit, jak to natřel třeba oněm včelám, bylo by vhodné mít dost tvrdé kopačky, až se k vám natočí správným směrem )
https://veganovosvedomi.wordpress.com/20...ano-ty-ne/
To máme podobné jako při dojení. Moderní kráva dokáže dát denně až 30 litrů, zatímco tele vyžaduje obvykle 3-6 litrů denně, tedy ani v případě, že by měla dvojčata, není žádný důvod telata odebírat, protože prostě pro lidi vždycky něco zůstane. A ano, znám ten argument o tom, že by se kráva "utopila", kdyby jí lidé od mléka "s láskou sobě vlastní" nepomohli
Tzn. jestli někomu vadí, že existují vegani, je to jen důsledek naší rozežranosti (každá akce vyvolá stejně silnou reakci). Byť samozřejmě vegané existovali již ve starověku, ale těžko by brojili přímo proti pasáčkovi krav, co přijde ke krávě na pastvě poté, co podojila své tele, sedne si a nadojí si pro sebe Jestli někoho rozčiluje, že existuje V, měl by dané V přestat vytvářet a podporovat svým chováním
http://www.vegan.cz/clanky/53-vegetarian...a-dejinami
Veganů se nejlépe zbavíte tak, že odstraníte příčinu jejich existence. Podobně, pokud vám vadí islám nebo náboženství obecně a škodlivé jevy s ním spojené, odstraňte příčinu jeho existence, jak prosté Když chcete zabít strom (nechci říkal plevel, protože duchovní stránka lidstva rozhodně není na škodu), musíte zničit kořeny. Sekat vršek vám moc nepomůže.. a kořeny nejsou nějaký guru, nějaká kniha, nebo velitel. To všechno jsou jen důsledky.. musíte se dívat mnohem hlouběji.. nepomůže ani vymývání mozků nebo vyhubení přívrženců - dokud existuje příčina, budou se objevovat další.
Život v přírodě vs. život v civilizaci
Argumentace tím, že bychom si měli potravu sami shánět už je ale absurdní. Právě proto žijeme v civilizaci (byť se o tom dá úspěšně pochybovat), aby si jednotliví lidé už své potřeby nemuseli zajišťovat sami. To ale nemění nic na tom, že ani tehdy nejsou povinni sežrat všechno, co jim kdo nacpe k hubě. A ještě za to děkovat.
To je jako kdyby živitel(živitelka) rodiny byl neschopný ji uživit, ale dařilo by se mu udržovat takové klima, že její členové by mu ještě líbali ruce za to, že sice přinese měsíčně domů jen tisícovku, ačkoliv všude jinde je běžné nosit deset tisíc, a dá se dosáhnout podle příkladů pár jedinců i stokrát víc, ale budou prostě věřit jeho tvrzení, že to prostě jinak nejde.
Rodina by si měla najít lepšího živitele, stejně jako nám by prospěla lepší společnost.
Nemyslím si, že by situace byla tak jednoduchá, jako třeba že když přestaneme jíst v McDonaldu, že budeme hned rázem zdraví.. https://www.youtube.com/watch?v=Sgcc_ZZnAgM (Supersize me) Tady není viník nějaká korporace tím, že vyrábí nebo prodává nezdravé jídlo. Viníci jsme my, kteří se tam či onam chodíme najíst, aniž bychom si uvědomili rizika. Kdyby k Mekáči nikdo nechodil, neexistoval by a nebo by změnil sortiment. Výmluva, že zdravé jídlo už není pomalu k sehání, neobstojí, protože kdo je opět na vině? Zákazníci, spotřebitelé. Když nebudete chtít a kupovat zdravé jídlo, tak to je stejné jako s tím nezdravým. A propo, dá se také jít nacpat burgery k McDonaldu nebo BurgerKingu, a pak to jít vyběhat na Marathon. Každopádně ale nevím o nikom, kdo by takhle blbnul, protože jednodušší je prostě se necpat tolik nezdravým jídlem (už jen proto, že ušetříte spoustu peněz za jídlo a pak ještě za léky či prostředky na hubnutí).
A propo, počet lidí minimálně s nadváhou je celosvětově asi 2 miliardy, tedy 2x více než lidí trpících hladem. Nejsem naivní v tom, že bych věřil v magický přesun kalorií z jedné části planety na druhou v případě, že by všichni začali jíst zdravě, jen to spíš ukazuje, že zdrojů na výrobu potravin je potenciálně dost pro všechny (i když vlastně jedeme na dluh, a až jednou kontokorent na účtě Země dojde, co pak?):
https://www.fakter.cz/vaha-zivota-na-zem...le-lidstvo
Protože když krmíte člověka, co váží 150 kg, tak vlastně logicky krmíte ne jednoho, ale dva lidi (ale do populace se započítá jen jeden - to je stejné, jako kdyby byl příděl pro 1000 slepic, místo nich by přišlo 1000 krav a všichni by se divili, jak to, že to najednou nestačí). Všichni lidé na světě váží 316 mil. tun. Pro srovnání, bakterií je tolik (500mld tun), kolik by vážilo 11867 miliard lidí (12 bilónů).
Mimochodem ale, což je zajímavější, hospodářských zvířat je 625mil. tun, což znamená, že pokud jde o rostlinou výrobu, pěstujeme potravu pro v přepočtu (625+316)/316*7.5 = 23 miliard lidí, a přesto nám 1 miliarda trpí hladem. Absurdní situace. 1 kg masa je sice výživnější než třeba 1 kg trávy, alespoň pro nás, ale musíme si uvědomit, že na ten 1 kg musíte přes krávu ten 1 kg trávy prohnat X krát, takže pokud je maso X krát výživnější než ostatní potraviny, pak je vše OK, pokud není, je to plýtvání zdroji:
Budu předpokládat, že lidé, co to počítali (Londýnská škola hygieny), vzali v potaz všechny aspekty, protože 316 mil. tun lidí rozložených do 7 miliard (údaj je z roku 2012) jedinců dává 45 kg/osobu. Nejspíš tedy například děti či oni hladoví kompenzují i ty obézní, protože já mám 70 kg a opticky bych měl spíš přibrat než obráceně.
Jak neporazit ani jednu krávu navíc, a přitom jíst její maso
Nepočítat s nějakou přechodnou částí, to znamená počítat s nutností revoluce, což se v minulosti ukázalo jako buď celkem nešťastné řešení a nebo ne dlouhodobě udržitelné.
Přitom, jak se někteří bojovníci za veganství dívají na tzv. Free food? Ti chytří s tím problém nemají. Kdo neví, o co často jde: jedná se většinou o konzumaci vyhozených nebo nepoužitých potravin, které si buď lidé mezi sebou (veřejné ledničky) nebo firmy lidem ("zadní dveře" u kuchyní) předávají, nebo se "kradou" z kontejnerů (nerozbalené trsy banánů vyhozené u supermarketu).
Já sám takové praktiky provozuji v menší míře, dokud mám možnost, protože v tom vidím tři přínosy, pokud jsem si jistý původem potravin (například u již hotového jídla kvalitou kuchaře a přísad):
- pochopitelně mě takové jídlo nestojí nic, ani benzín navíc (cesta tam jen kvůli tomu by byla kontraproduktivní)
- podrývám hodnoty kapitalismu, protože já se najím, ale přitom nic nekoupím, takže snižuji poptávku po jídle
- chovám se prakticky jako vegan (speciálně kvůli mě žádné zvíře zabito nebylo)
U toho třetího bodu bych se chtěl zastavit, protože FreeFood často obsahuje i maso či mléko. Jak to jde dohromady? No, celkem jednoduše: já se nemusím vzdát živočišných produktů, a přitom klesají tržby velkochovům. Nají se stejné množství lidí, ale nakoupí se méně masa. My sníme jen to, co by se stejně později vyhodilo (alespoň to ukazuje na efektivitu hospodaření firem u nás).
Takovýto zdroj není pochopitelně bezedný a rozhodně by "neuživil" většinu lidí, ale v tomto případě po určité době stejně maso už tvoří tak zanedbatelný podíl (protože objevíte pokrmy, o kterých jste dřív třeba ani neslyšeli* - a čím pestřejší jídelníček je, tím méně prostoru pro maso zbývá), že kdyby náhodou nebylo, vůbec nic se nestane a to nic se po stránce kalorií doplní něčím jiným.
*) zkuste někdy syrové, nijak nezpracované lněné semínko, po čase vám díky obsahu tuku dokonale nahradí chuť čokolády (alespoň v mém případě) https://www.rawmarket.cz/blog/lnene-semi...onzumovat/ (já je nemelu, je to práce navíc, mám zuby a nenamáčím je)
Nejde o smíření se s polovičatým řešením, cíl je stále stejný, ale namísto "všechno nebo nic" se používá metoda "dětských krůčků". Kdo bude chtít a zvládne to, si sám nastaví rychlejší tempo.
Nebo na to můžeme jít skrze ekonomiku a zákony?
http://moneymag.cz/ekonomika/8589-potrav...-moc-levne
Jaké řešení nám podsouvá titulek článku? Že je třeba zdražit potraviny!
Všechno nebo nic!
Ne nadarmo výuka programování začíná jednoduchým "Hello, World", kreslení kruhem a vaření často jen salátem. Protože s korbou plnou všeho možného se moc dobře rozjíždět nedá.
A hlavně je tu otázka únosnosti v dnešní společnosti. Tj. co je přijatelné pro většinu obyvatel planety, alespoň pro teď.
Je to zase jen problém s hurá vývojem. Podobně jako ani bikini nebo minisukně nepřišly hned rok po obručové módě feudalismu, tak i v dnešní době se stále řeší na jedné straně, že sex už není tabu, na druhé straně se nesmí ukázat dětem nebo v souvislosti s dětským materiálem, takže čekáme na postupný přirozený vývoj.
A myslím, že veganství teď trpí stejným problémem, jako důchodci. Byli vrženi najednou ze světa "jistot" socialismu, kde za ně rozhodovali jiní, do světa, kde se musí rozhodovat sami, a neumí to (viz. Šmejdi). A podobně na totální veganství není většina planety prostě připravena (ať už technologicky - technologie sice jsou, ale nejsou vyrobené v masovém měřítku; tak psychicky - morálně, eticky, to je fuk; nebo prostě nemají kvůli chudobě možnost).
Existuje takové to "pokud chceš být fakt vegan, musíš být důsledný".. a opravdu chci?
Protože já něco pak musím? V tom je ten problém. Když něco nemusím, ale dělám to, je divné, že to často ani proti nikomu nemám potřebu hájit. Protože mi to přijde tak naprosto běžné, že mne ani nenapadne, že by to někdo mohl považovat za úchylku nebo absurdnost..
Postupný přerod je nutný, a neplatí to jen u změny systémů nebo stravování. Ani křesťanství, které se dnes bere za naprosto normální (berou si ho "do huby" i naprostí ateisté, zvlášť, pokud se jim hodí do krámu proti "islamizaci evropy"), nevzniklo za jednu odpolední směnu a v době vzniku se rovněž bralo jako něco škodlivého či divného..
Med a mléko
Nám osobně může kozí mléko bez převaření prospívat - zkoušíme i vlastní kefír - nebo nemusí mít vůbec žádný efekt (ani kladný, ani záporný), někdo jiný se po něm v lepším případě pos..
http://www.vyvazenezdravi.cz/63-duvody-p...zive-mleko
Jen dodatek k tomu článku: jak se zahřátím z kapaliny odstraní železo? To mi nějak nejde do hlavy
Ale poznámka pod posledním bodem by mohla konečně vnést jasno do trvajího sporu:
Všude jsou běžné podobné rozhovory:
"Prý když budete pít mléko, dostanete osteoporózu!"
"Kecy, my ho pijeme celý život a nic"
To jo, ale nikdo se těch pijanů už nezeptá, jaké mléko pijí, kde a jak žijí a co dalšího k němu jedí, a zaběhne rychle do krámu pro hektolitr polotučného kravského pasterizovaného mléka za dvanáctpade ..
Nelze použít argument "pro (všechny) lidi je mléko škodlivé", když je tu očividně sorta lidí, kterým minimálně neškodí, pokud už neprospívá (pak se můžeme hádat, zda by se nějaký dědeček, který umřel ve 105 letech, dožil ještě víc, kdyby mléko nepil - ano, možná třeba o pár let, stejně jako kdyby ještě k tomu nekouřil, přitom ani jedno nelze i přes jeho věk brát jako důkaz, že kouření či pití mléka obecně neškodí).
Totéž platí pro med, byť u toho nejsou až tak výrazné spory ohledně jeho prospěšnosti a škodlivosti.
Přes stromy nevidíme les?
Nezaměřujme se na úzký okruh problémů. To je podobné, jako snažit se odstranit kamiony ze silnic jejich přesunem na koleje.
Proč? Vyřešte nadřazený problém (konzumismus v kapitalismu). Ať se klidně vyrábí dál to, co lidé chtějí nebo potřebují. Ale když se to vyrobí kvalitně, vydrží to Xkrát déle (a to včetně technického zastarávání: když dostane každý do notebooku CPU o taktu 10 GHz (s možností podtaktování klidně až na 1 kvůli úspoře baterie) místo 1.6 GHz, nebude třeba ho za rok ani upgradovat)... tedy ani těch kamiónů nebude na silnících tolik třeba.
Rovněž řešení apelující na racionální uvažování současných generací sice dobře staví na výchově budoucích generací, které budou vychovávány podle toho, co si myslí jejich rodiče, ale nesmí se narodit do světa, který ji umožní "myslet jinak" ve smyslu, že jim rodiče mohou 100x denně jít příkladem, že se něco nedělá, ale pokud bude ve skutečném světě jednodušší nebo ziskovější dělat opak, spousta mladých (i starých) to prostě zase začně dělat.
A prostě je fakt, že ve finančním světě bude vždy ekonomičtější a ziskovější mít velkochov než cokoliv jiného, a primitivní zemědělství, než cokoliv jiného, a pokud ne celosvětově, tak v těch chudších (a jsme u toho: co to vlastně znamená?) oblastech určitě.
Efektivita nebo jen souboj dobra se zlem?
Přemýšlím, kde je ve velkochovech efektivita. Na polích jezdí traktory, nikoliv pluhy tažené koňmi, natož lidmi. Stroje v továrnách pohání elektřina, nikoliv parní stroje (nebo síla lidských svalů), do kterých se neustále vozí uhlí. Ale živočišná výroba?
Namísto efektivního rychlorůstu masa tam stojí zvíře, do kterého cpeme neustále zdroje, z nichž většinu proprdí, prochodí nebo vykadí, a výsledek se dostaví tak možná za rok? Už sám Churchill pravil, proč máme živit celou slepici, když potřebujeme jen křídla a stehna?
A vegani nechť mi prominou, že v tomto konkrétním případě vidím v živých tvorech jen ne/efektivní stroje, protože ve své podstatě je vše živé jen stroj, který přeměňuje hmotu na energii a obráceně. Proto se dá i zde hovořit o udržitelnosti, protože efektivnější "stroj" by měl mít vždy přednost před tím méně efektivním. Dnes se zdá být efektivnější kráva než petriho miska, protože do nákladů se nezapočítávají ekologické, zdravotní a sociální dopady.
Opět, nemůžeme zde pochodit se systémem "dobro vs. zlo". Už jsem o tom zde jednou psal a od té doby mám názor stále stejný. Nic takového prostě není.
Lidé konají sobecky kvůli svým zájmům a přesvědčení, a jde jen o to, zda se většinová společnost shodne na tom, že jí to buď vadí a nebo to akceptuje. Problém je, že co akceptuje dnes, může zítra začít trestat, nebo obráceně. Měřítko morálky, etiky nebo dobra je zastaralý koncept, a hodnotit by se mělo vše podle dlouhodobé udržitelnosti.
A ano, i taková žabomyší válka (která kolikrát nemá s diskuzí nic společného) typu "vegani vs. nevegani" se může ukázat jako neudržitelný problém, protože soupeřící lidé většinou končí u jednoho - války. U nadávek na netu to začíná, pokračuje přes hádku doma a kudlou v zádech to třeba taky končí..
Ptáte se, jak se dá láska ke zvířatům převést na udržitelnost?
Jednoduše, stačí se podívat na naši planetu. Pokud někdo tvrdí, že "miluje zvířata", byť tím myslí maso na talíři, a bere ho z nějakého prasáckého velkochovu a z jatek a prodejních řetězců, které na ekologii celkem dlabou, možná opravu miluje zvířata, ale očividně nenávidí zbytek planety, a vlastně nenávidí i své zdraví, své okolí, sám sebe, protože jinak by si přeci neubližoval, ne?
Je chudoba udržitelná? Do doby, než rabující dav ty majetné (nás) hezky srovná. Je zbrojení udržitelné? Ano, ale jen do doby, než všude napadají atomovky. Je snad řešení zbavit se atomovek a udělat ze všech lidí rovné chudáky bez majetku? Ne, to není řešení, to je pitomost..
Pokračování (závěr), které by už bylo moc offtopic pro toto vlákno, najdete později ve vlákně o Kapitalismu..
Stejně jako jsem tento článek pojal trochu obráceně, bude i závěrná kapitalistická kapitola postavená podobně na hlavu, tedy nepůjde primárně o kritiku současného režimu..
Když Chuck Norris dá, bude i poslední, neboť jak vidno, už nevaříme ani z vody.. ta se už dávno vyvařila
Pokud vám tyto texty, které rozhodně nejsou krátké (protože problémy dnešního světa nejdou scvrknout do volebního hesla na billboard, bohužel), alespoň ukázaly, že je možné myslet trochu jinak (jak, to už je na vás), mělo to smysl..- Vykořisťování živých tvorů 50%
veganství není jen o jídle, ale také o zotročování zvířat, včetně domácích mazlíčků a to bude kámen úrazu
- No, ale co dál? Kam až zajít.. 40%
Nepokoušíme se až o moc velkou šílenost?
- Napůl vegané 35%
Kdo může říct, že je stoprocentní?
- Planeta nemůže uspokojit poptávku po mase ani volnými chovy? 85%
Trocha oblíbené matematiky a varování před údajně toxickou sójou
- Permakultura vs. veganství: kdo je víc? 40%
Zase tu máme dualismy, a když se dva perou, někdo třetí se směje
- Život v přírodě vs. život v civilizaci 50%
Nestavěli jsme civilizaci, abychom žili v jeskyních + trocha oblíbené matematiky ohledně počtu lidí
Co na to fastfoody?- Jak neporazit ani jednu krávu navíc, a přitom jíst její maso 70%
Mít jídlo zdarma a ještě snižovat poptávku? Lepší být socka než vyhazovat prachy! Je cena morálkou lidí?
- Všechno nebo nic! 40%
Revoluce nebo evoluce? Co je udržitelnější?
- Med a mléko 50%
Zabít či nezabít pijana?
A nebo je to zase jen o individualismu?- Přes stromy nevidíme les? 20%
Neřešíme někdy jen jednotlivé maličkosti bez systémového řešení?
- Efektivita nebo jen souboj dobra se zlem?
Máte se rádi? Tak proč žijete neefektivně?
Vykořisťování živých tvorů
Je likvidace rostlin pro naši konzumaci také vykořisťování například včel nebo much, protože jim logicky zbyde méně květů s pylem (méně kvetoucích luk)? Jsme horší než medvědi? Byť v našem případě tu je snadná možnost volby "si to rozumově zdůvodnit" a nedělat to, protože.. jsme prostě ti lepší.
A co naše stavby? Domy, silnice, atd. To už tu kdysi bylo.. horlivá debata, zda by mělo lidstvo nechat Mars neosídlený, kdyby se tam našly původní bakterie a terraformace by je mohla zabít. Prostě to není o ničem jiném, než o nalezení rozumné hranice (pokud možno ale ne nějakého kompromisu - nehledat stav, kde toho na obou stranách zničím přibližně stejně, ale najít stav, abych neničil pokud možno vůbec), aneb jak je v mnoha článcích: i komáři trpí hlady tím, že je nenecháme sát naši krev, což určitě nebude bránit veganům používat repelenty k jejich odhánění, pokud to nejsou masochisté..
Můžeme argumentovat, že podobné vykořisťování probíhá v přírodě běžně (mravenci a houby, mravenci a mšice), takže je to spíš otázka zajištění co nejlepších podmínek pro obě strany (a platí pravidlo, že dobře živený, vzdělaný a šacený otrok/zaměstnanec/partner/pečovatel bude vždycky pracovat lépe, déle, udržitelně a kvalitněji než bičovaný a hladový otrok analfabet - k řízení CNC stroje jistě také raději postavíte člověka než opici, byť to druhé by vás vyšlo levněji, zatímco člověka musíte platit - kapitalismus to v Anglii také musel pochopit, že když kvůli jeho dlouhým pracovním směnám budou pak lidé padat na hubu, dříve umírat a méně se množit, plnění plánu půjde kam? Za pár let mu pak jinak nezbyde nikdo, kdo by v těch továrnách vůbec mohl pracovat).
Vůbec nejlepší pravidlo pro všechny, nejen vegany, že pokud nemáme možnost sledovat něco od narození (vysazení) až po finální úpravu/sklizeň, je riskantní to dát do huby, ať už kvůli přesvědčení nebo kvůli zdraví. Pak už je to jen na nás a našem.. svědomí, inteligenci, sebezáchově nebo jak to nazvat. Co je dobré pro společnost, musí být dobré i pro jedince, a co je dobré pro jedince, bude dobré i pro celou společnost.
Podobně se můžeme ptát: je neoplodněné vejce snesené u volně žijící slepice veganské či nikoliv? Ano, ta slepice by normálně nesnášela tolik vajec, ale prostě se stalo. Musíme pracovat s tím, co tady máme.
Taky by bylo ideální, kdyby na Zemi žila civilizace andělů. No, nežije, jsou tu prostě lidi. A slepice snášející kvanta vajec už tu prostě jsou. Pak se můžeme časem bavit, jestli mají snášet 300 vajec ročně nebo 50. Věřím tomu, že ani porod není zrovna příjemná věc, ale zatím je nutná.
Přesto si myslím, že je v našich silách zajistit jim takové podmínky, aby měly kvalitní život, včetně přirozené smrti stářím. Pokud bychom nechtěli slepice zase "odšlechťovat", necháme jejich vejce sežrat kunám nebo šimpanzům bonobo (možná nám jsou nejbližší, ale ani oni nejedí jen 100% rostlinou stravu)?
Vážně mi uniká, kde je tu nějaké dilema. To už můžeme zajít tak daleko, že každý člověk na světě v kapitalismu vykořisťuje jiné lidi, protože on něco chce, tak to někdo další musí vyrobit (aby dostal peníze, jinak by trpěl hlady). Nikdo se neptá člověka v továrně, zda si dobrovolně přeje, aby jeho výrobek dostal ten či onen stát či člověk.
Protože jde o využívání práce jiného druhu, neveganské není ani nejen tažení pluhu krávou či tahání klád slonem z lesa, i kdyby ho ta práce bavila, ale rovněž ani jízda na koni, protože i tady využíváte práce cizího druhu (místo vlastních nohou nebo strojů).
I v přírodě se často setkáváme například s ptáky, jak se nechávají vozit na hřbetech jiných zvířat. Pochopitelně tu jde o zdraví zvířat. Pokud si 200 kilové prase sedne na poníka, zasloužilo by "zastřelit", vegan nevegan. Rovněž je to otázka kvality sedel, rozložení váhy, schopnost daného koně, nepoužití uzdy, atd. (ani u lidí neplatí, že když něco unese jeden člověk, že to musí unést bez úhony i další).
Rovněž dané zvíře musí být dostatečně svobodné (tj. bez drezury, násilí, ochočování), aby samo dovolilo někomu se svézt. Všichni se ohánějí demokracií, ale i v ní musíte, když něco od někoho (nebo něčeho) chcete, to něco získat od druhého dobrovolně a nikoliv pod nátlakem, vydíráním, vymýváním mozku či jiným způsobem. Takže logicky ani volba zaměstnání není svobodná nebo 100% demokratická, protože až na výjimky jste nuceni si práci najít, protože potřebujete peníze, abyste mohli žít, a trh se neptá, co lidi baví a pro co mají nadání, ale vytváří místa podle toho, aby se vyrábělo co se dá prodat - jinými slovy: pokud 100 lidí baví vařit, ale na trhu je místo jen pro 10 kuchařů, musí těch 90 jít třeba kopat nebo sedět do kanceláře.
No, ale co dál? Kam až zajít..
Víte, že mezi užitečným "náboženstvím" a nebezpečným fanatismem je často tenká hranice? Ať už je to myšleno v dobrém či špatném. Rozhodně ale není od věci, že vegani na tyto věci poukazují, a že to často vyvolává kontroverzní dohady. Debata o něčem je vždy lepší než mlčet.
Protože zde se dostáváme na tenký led i ohledně například domácích koček či psů. Nejde o jejich stravování (nucení je do vegetariánství, což jsou ale dnešní granule v podstatě také), ale o jejich svobodu. Je domácí mazlíček - třeba kočka, svobodná, pokud má volný přístup ven? Či v případě slepic: jak moc velký výběh musí být, aby byla slepice skutečně považována za svobodnou?
A povšimněte si paralely, že toto se dá vztáhnout i na lidi. Pokud prohlásíme, že slepice není svobodná, pokud se nemůže pohybovat řekněme volně po celém kontinentu, jsme v podstatě my všichni otroky? Přirovnání svobody slepice k lidem nutně neznamená, že by žádný výběh nebyl dostatečně svobodný, ale spíš vyvolává zajímavou otázku, proč my lidé žijeme v utlačovatelské a otrocké společnosti, kterou jsme si vůči sobě sami vytvořili. Hranice bytu, pozemku, domu, státu.. to jsou naše klece.
OT:
Pochopitelně není vůbec vyloučeno, že postupným uvědomováním si těchto problémů se může časem skutečně vytvořit svět, kde žádná hospodářská zvířata nebudou, dokonce ani lidé nebudou chovat mazlíčky a budou se přátelit s volně žijícími tvory. Jakkoliv to může znít utopisticky, není to vyloučená realita, jen může nastat třeba také za sto či tisíc let. Nebo vůbec. Bude to záležet na udržitelnosti. Třeba budeme jednou tak vyspělí, že nám bude už jen myšlenka, že by nějaký tvor měl žít omezen na svobodě tak neakceptovatelná, jako dneska většině lidí veřejné mučení věznů třeba lámáním v kole. Zatím tak daleko nejsme. A třeba ani nebudeme. Záleží to jen na většině.
Vtip je v tom, že tolik času na zachování současného "blahobytu" jaksi nemáme, a je třeba se ptát, zda osamocené veganské hnutí s metodami, které prosazují mnozí jeho členové (které bychom mohli nazvat "radikály") nás k této utopii přibližují či spíše naopak (jakkoliv se může zdát, že to má účinek, může se to také zastavit třeba na 10-20% světové populace vyznávající čisté veganství a tím to skončí, což tak nějak nebude k ničemu).
Na pořadu dne jsou jistě otázky, zda je šťastnější zvíře, které je sice volné, ale žije samo v přírodě, kde mu hrozí smrt, než zvíře, které je milováno jako mazlíček, je o něj postaráno, byť není na 100% svobodné. Jakékoliv extrémní řešení asi nebude moc účinné. Ostatně, i sám člověk pochází z přírody. Mohli bychom zajít možná až tak daleko, kde bychom celou planetu přestavěli na jedno gigantické zoo, kde by každý tvor (nejen lidé) dostával k jídlu stravu, kvůli které nemusel nikdo jiný umřít a kdo ví - třeba by evoluce nakonec sama vyloučila formu násilí i mezi zvířaty - ale zatím to vypadá jako příliš velká šílenost.
http://play.iprima.cz/pet-cuniku/pet-cuniku-upoutavka
Co je větší "sviňárna"?: chovat doma psa a dávat mu jíst maso, nebo ho nutit přejít na veganskou stravu? Třeba mnoho veganů nejí pomeranče či mandle, protože se musí dovážet přes půlku světa. Opět se ptám: je to jediná cesta a nebo máme technologie na to, abychom mohli pěstovat mandle a pomeranče pro všechny třeba i v Evropě? Ono totiž, podle této logiky by vegané například nikdy nemohli osídlit Mars, protože tam se musí nejprve všechno dovážet (ano, skutečně někteří neuznávají ani nutný dovoz - pokud třeba pomeranče v jejich oblasti nerostou, prostě je nejí a když přijde zima, přejdou na uskladněnou stravu namísto čerstvé).
Napůl vegané
Mnozí lidé si berou z veganství jen některé faktory (třeba jezdí na koni), a je to ale špatně? Musí být člověk 100% vegan, aby na něj mnozí stoprocentní museli házet špínu? No, nemusí. Vůbec to celé nálepkování je k ničemu.. já nejsem a nikdy nejspíš nebudu vegan. Ale samotné veganství rozhodně podporuji ve smyslu, že se mu alespoň nesnažím škodit a přebírám z něj mnohé věci, protože rozhodně má smysl. Dost možná právě proto neházím po ostatních šutry jen proto, že nejsou dostatečně zkonvertovaní.
A stejně jako u všeho ostatního, i u veganství musí člověk dělat jen to, co považuje za přirozené. Stejně jako se nikdo nenutíme k dýchání, většinu z nás nemusí nikdo nutit, abychom každého na potkání nezabili a neokradli, pokud se musíme nutit nejíst maso, je možná špatně pro planetu, ale dobře pro nás, když ho zatím jíst budeme, protože jen změna myšlení může skutečně trvale změnit chování. Jinak se jedná o nucenou dietu, a ta málokdy funguje.
U domácích zvířat je svoboda někdy trochu sporná. Ano, ona si nemohou rozhodnout (z pozice slabších), ale i pro většinu lidí bude lepší, když budou žít sice v civilizaci, kde se musí tak trochu umět chovat, ale zase mají zajištěno jídlo, zdravotní péči či zábavu, než v divočině, kde se sice nemusí mýt, mohou řvát od rána do večera nebo běhat jako šílenci, ale když se jim něco stane, mají problém. Nabízí se totiž otázka: proč, když přírodní zákon silnějšího nemusí platit pro lidi, proč by měl platit pro zvířata? Není pokrytecké vybudovat společnost míru pro lidi, ale zvířata nechat dál se zabíjet kvůli přežití, jen proto, aby dál žila přirozeně?
Ona ani svoboda není zadarmo, což ale neznamená, že musíme platit vyšší cenu než je nutné. Pro zvířata to platí stejně. Pes může být za určitých podmínek šťastný, i když bude 8 hodin v bytě, kde si s ním ovšem bude někdo hrát či u něj spát. Horší je, když ho někdo zavře na víkend nebo nechá uvázaného v boudě v mrazech (byť venku) a vyrazí si na dovolenou. V našem případě připadají v úvahu polodivoké kočky, protože se o ně člověk nemusí moc starat, mají kupu jídla, přístup k čisté vodě, vyhřívaný domeček pro zimu a když chtějí, mohou si běhat po celé vesnici.
Špatné je tahat divoká zvířata z přírody do cirkusů či jako domácí mazlíčky. Sice už tam natahaná jsou, ale za tím je třeba udělat tlustou čáru, a vycházet z nich, nikoliv přidávat další.
Planeta nemůže uspokojit poptávku po mase ani volnými chovy?
Mohly by být všechny krávy, byť určené pro porážku, svobodné na pastvě? Tak se na to podívejme.
Kolik krav potřebuje jeden člověk ročně? Řekněme, že jednu pro mléko a 1 sní? (bez přehánění to je několik set kg masa a nám stačí kolik, padesát, dvacet?). Tzn. že 2 krávy na osobu, než dospějí tak počítejme 4. Jaké množství plochy potřebujeme na svobodnou krávu? Někdo píše, že 1 akr uživí 80 krav na 1 den, nebo 1 krávu na 80 dnů.
Řekněme, že tedy 1 kráva potřebuje 5 akrů, aby se mohla pást, a přidáme k tomu ještě 5 akrů, na kterých budeme pěstovat plodiny pro její další krmení, ať je víc srandy a zavřeme "hubu" těm, kdo tvrdí, že kráva na trávě nepřežije. Tj. 10 akrů na krávu. Na světě žije 1 miliarda dobytka, která očividně zvládá dobře uspokojit současnou poptávku, takže to máme 10 miliard akrů. 1 akr je 4047m2, nebo-li 0.004047 km2.
Potřebujeme tedy 40.470.000 km2. Celá souš zabírá 148.939.063 km2. Potřebovali bychom tedy 27%. Pokud bychom krávy měli jen tam, kde by se uživily celoročně sami a tedy bychom je nemuseli dokrmovat, stačilo by 13%. V současnosti jen zemědělská půda (ať už pro lidi nebo zvířata) zabírá o 5 miliónů km2 víc, než by potřebovaly krávy i s dokrmováním. Pro srovnání, veškerá lidská města, vesnice, silnice, atd. zabírají jen 5 miliónů km2 celkem.
Čili, čistě z technického hlediska je argument "nemáme kapacity na to, aby se krávy pásly volně" následovaný buď "tedy veganství je jediná volba nebo "tedy bez intenzivních velkochovů v kravínech to nejde sice na hraně uskučnitelnosti, ale ne zrovna pádný a platný. A to beru současnou produkci a současné možnosti.
Když nebudeme počítat Antarktidu, Arktidu a Sibiř, máme zde ještě asi 16 miliónů km2 plochy (pouště, polopouště a stepi), která by se sice s využitím velkých až obrovských investic v počátku (výstavba vodních toků), ale i tak přesto dala zatravnit nebo dokonce zalesnit. Tam by se hypoteticky vešlo dalších 400-800 miliónů krav.
Umíme zalesnit poušť, nebo to je utopie?
http://www.enviweb.cz/78542
http://fida.cz/c/muz-40-let-sazi-kazdy-d...ani-pouste
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-l...ky-tydenik
Pochopitelně není efektivní kvůli kravám zalesňovat Saharu*, jen to prostě z technologického hlediska možné je.
*) Další problém by totiž vyvstal, že kdybychom ji zalesnili celou (nebo větší část), přestal by být její písek unášen přes oceán. A ten je důležitý v tom, že do jinak chudé půdy (kvůli vodní erozi) v Amazonských pralesích přináší fosfor. Bez něj bychom prales rovněž zničili. Tedy ani tento "super" plán není zrovna košér, když ho domyslíte do všech důsledků
Finanční hledisko nás v tomto případě absolutně nemusí zajímat - to proto, že peníze nejsou fyzicky k ničemu nutné. Alespoň jsem neviděl krávu s bankovkami místo masa, most s mincemi místo nosníků nebo mrakodrap s kreditkami místo skleněného obložení. Peníze jsou jen kulturní zásada spjatá se současnou společností, nikoliv s fyzickým světem - pokud vyroste rajče v přírodě bez peněz, jsou peníze blokující jeho spotřebu jen zbytečný článek, který tam přidal člověk. Je to stejný kulturní nesmysl jako zápasy v Koloseu za dob Říma nebo v dnešním světě obřízka.
Efektivnější je pěstovat maso jinak, nebo i v nejhorším případě chovat krávy ve vertikálních zelených farmách - klidně ve městech (umělé pastviny a uzavřený prostor znamená možnost získávat metan jako palivo a nepouštět ho do atmosféry - mrakrodrapy se po celém světě staví a bourají jak na běžícím pasu, takže to není otázka technologie, a zároveň by padl argument o emisích z dobytka).
Mimochodem, slyšeli jste taky ten anti-veganský kec, že kdybychom nejedli zvířata, že by se na planetě přemnožila? Někdo asi nikdy nečetl o vyrovnaném vztahu kořist-predátoři
Proti tomu je nejasnost s kravami na volných pastvinách ještě relativně v pohodě.Do vlastního hnízda si totiž kálí jeden další argument, který tvrdí, že veganství bojující proti velkochovům je vlastně zbytečné, protože většina zemědělců na planetě nepoužívá ony "moderní" postupy a tedy ani intenzivní velkochovy, tedy ty všechny záběry jsou vlastně jen pár % výjimka. Moment, tomu nerozumím. Nejdřív jsou uzavřené halové či klecové velkochovy nutné, abychom uživili planetu, a najednou se dozvídáme, že údajně tvoří jen nepatrnou část živočišné produkce?
Jinými slovy, že většina zvířat se tedy pase volně? Pokud je to pravda, tak proč pro všechno na světě teda ty intenzivní velkochovy vůbec potřebujeme? A proč se tedy pro ně vozí tolik obilí, kukuřice, sóji* a jiných obilnin, když jsou venku na pastvě? Je to skutečně o nějakém bohulibém krmení lidstva, a nebo se jen snaží někdo ukecávat prostý finanční záměr vedoucí k co největšímu zisku peněz? Když bych to měl shrnout, klidně si žerme co hrdlo ráčí, ať už je to maso nebo rostliny, ale proboha nežerme jim tyhle kecy!
*) narazil jsem i na zmínku, kde se psalo, že sója je tak jedovatá, že se musí 3 měsíce fermentovat, aby jí vůbec člověk mohl jíst. Zvláštní, že to neotráví tedy naše hospodářská zvířata. Nebo snad zemědělci chtějí svá zvířata a prodejci krmiva zvířata u chovatelů otrávit? A týká se to i fazolí! Pokud je neuvaříte, tak se otrávíte, tak pozor na to! Jen je tedy divné, že se dají koupit v běžných obchodech. Neměla by je inspekce zakázat jako jed? Co když si to koupí děti?
https://www.margit.cz/soja-prospiva-skodi/
https://www.magazinzdravi.cz/soja-vyznam...-rakovinou
https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3ja_...inat%C3%A1
Pak, co si vybrat. Spíš nadhodím něco k zamyšlení: sice i v případě brambor trvalo Evropanům nějaký čas než přišli na to, jak správně je jíst, ale ani sója není moderní výmysl. Byť ani to není vždy záruka, je zvláštní, že by třeba Číňané, Japonci či Korejci za těch několik tisíc let, co se tam jí, nepřišli na to, že by to byl vlastě "arzen" a že jsou vlastně už mrtví..
https://www.sciencedirect.com/topics/agr...ences/soya
A viděli jste už, že by se kravám dávala fermentovaná sója?
Permakultura vs. veganství: kdo je víc?
Jelikož med je nejen zdrojem B12, rozhodně nevidím nic na tom, když "vegan" má doma úl a jí med, protože jeho včely opylováním udělají přírodě větší službu, než vegan zavřený v paneláku.
Pokud je veganství životní styl, myslíte, že může být medvěd vegan? Nebo Bonobo, tak trochu svatý grál Garyho Yourovského, který se živí i medem, a rozhodně neřeší, co se pak stane s kolonií? Nebo třeba křovák-lovec, co má ale jinak k přírodě úctu?
Problém se včelami je prostý: mj. sebereme všechen med a dáme jim nekvalitní cukr. A pak se divíme, že včelstva umírají.. přitom by stačilo mít hodně včelstev a brát si třeba jen 20% medu ročně. Je to vykořisťování? Nebo spolupráce za ochranu a obydlí? Je ZOO vykořisťování zvířat, byť jde často o záchranné stanice (kvůli lidem), protože jsou zvířata "prodávány" a ukazovány?
Co je tedy vztah člověka, který sice včelám vezme část medu, ale na oplátku jim dává přístřeší, případně je léčí nebo dokonce pěstuje různé druhy kvetoucích rostlin v jejich blízkosti, čímž jim prospívá a popř. jim umožní lepší život, než kdyby se musely snažit samy? (a bohužel, většina dnešních včelařů tuto moji definici moc nesplňuje; a to nepočítám bandu kreténů, kteří daná včelstva ničí, ať už z ožralosti, blbosti nebo kvůli konkurenci - právě takoví škodí nám všem: zničte dost včelstev a kvůli neúrodě vyletí ceny potravin tak vysoko, že se z toho pos...me! Tak až se vám kámoš bude chlubit, jak to natřel třeba oněm včelám, bylo by vhodné mít dost tvrdé kopačky, až se k vám natočí správným směrem
)https://veganovosvedomi.wordpress.com/20...ano-ty-ne/
To máme podobné jako při dojení. Moderní kráva dokáže dát denně až 30 litrů, zatímco tele vyžaduje obvykle 3-6 litrů denně, tedy ani v případě, že by měla dvojčata, není žádný důvod telata odebírat, protože prostě pro lidi vždycky něco zůstane. A ano, znám ten argument o tom, že by se kráva "utopila", kdyby jí lidé od mléka "s láskou sobě vlastní" nepomohli
Tzn. jestli někomu vadí, že existují vegani, je to jen důsledek naší rozežranosti (každá akce vyvolá stejně silnou reakci). Byť samozřejmě vegané existovali již ve starověku, ale těžko by brojili přímo proti pasáčkovi krav, co přijde ke krávě na pastvě poté, co podojila své tele, sedne si a nadojí si pro sebe
Jestli někoho rozčiluje, že existuje V, měl by dané V přestat vytvářet a podporovat svým chováním http://www.vegan.cz/clanky/53-vegetarian...a-dejinami
Veganů se nejlépe zbavíte tak, že odstraníte příčinu jejich existence. Podobně, pokud vám vadí islám nebo náboženství obecně a škodlivé jevy s ním spojené, odstraňte příčinu jeho existence, jak prosté
Když chcete zabít strom (nechci říkal plevel, protože duchovní stránka lidstva rozhodně není na škodu), musíte zničit kořeny. Sekat vršek vám moc nepomůže.. a kořeny nejsou nějaký guru, nějaká kniha, nebo velitel. To všechno jsou jen důsledky.. musíte se dívat mnohem hlouběji.. nepomůže ani vymývání mozků nebo vyhubení přívrženců - dokud existuje příčina, budou se objevovat další.Život v přírodě vs. život v civilizaci
Argumentace tím, že bychom si měli potravu sami shánět už je ale absurdní. Právě proto žijeme v civilizaci (byť se o tom dá úspěšně pochybovat), aby si jednotliví lidé už své potřeby nemuseli zajišťovat sami. To ale nemění nic na tom, že ani tehdy nejsou povinni sežrat všechno, co jim kdo nacpe k hubě. A ještě za to děkovat.
To je jako kdyby živitel(živitelka) rodiny byl neschopný ji uživit, ale dařilo by se mu udržovat takové klima, že její členové by mu ještě líbali ruce za to, že sice přinese měsíčně domů jen tisícovku, ačkoliv všude jinde je běžné nosit deset tisíc, a dá se dosáhnout podle příkladů pár jedinců i stokrát víc, ale budou prostě věřit jeho tvrzení, že to prostě jinak nejde.
Rodina by si měla najít lepšího živitele, stejně jako nám by prospěla lepší společnost.
Nemyslím si, že by situace byla tak jednoduchá, jako třeba že když přestaneme jíst v McDonaldu, že budeme hned rázem zdraví.. https://www.youtube.com/watch?v=Sgcc_ZZnAgM (Supersize me) Tady není viník nějaká korporace tím, že vyrábí nebo prodává nezdravé jídlo. Viníci jsme my, kteří se tam či onam chodíme najíst, aniž bychom si uvědomili rizika. Kdyby k Mekáči nikdo nechodil, neexistoval by a nebo by změnil sortiment. Výmluva, že zdravé jídlo už není pomalu k sehání, neobstojí, protože kdo je opět na vině? Zákazníci, spotřebitelé. Když nebudete chtít a kupovat zdravé jídlo, tak to je stejné jako s tím nezdravým. A propo, dá se také jít nacpat burgery k McDonaldu nebo BurgerKingu, a pak to jít vyběhat na Marathon. Každopádně ale nevím o nikom, kdo by takhle blbnul, protože jednodušší je prostě se necpat tolik nezdravým jídlem (už jen proto, že ušetříte spoustu peněz za jídlo a pak ještě za léky či prostředky na hubnutí).
A propo, počet lidí minimálně s nadváhou je celosvětově asi 2 miliardy, tedy 2x více než lidí trpících hladem. Nejsem naivní v tom, že bych věřil v magický přesun kalorií z jedné části planety na druhou v případě, že by všichni začali jíst zdravě, jen to spíš ukazuje, že zdrojů na výrobu potravin je potenciálně dost pro všechny (i když vlastně jedeme na dluh, a až jednou kontokorent na účtě Země dojde, co pak?):
https://www.fakter.cz/vaha-zivota-na-zem...le-lidstvo
Protože když krmíte člověka, co váží 150 kg, tak vlastně logicky krmíte ne jednoho, ale dva lidi (ale do populace se započítá jen jeden - to je stejné, jako kdyby byl příděl pro 1000 slepic, místo nich by přišlo 1000 krav a všichni by se divili, jak to, že to najednou nestačí). Všichni lidé na světě váží 316 mil. tun. Pro srovnání, bakterií je tolik (500mld tun), kolik by vážilo 11867 miliard lidí (12 bilónů).
Mimochodem ale, což je zajímavější, hospodářských zvířat je 625mil. tun, což znamená, že pokud jde o rostlinou výrobu, pěstujeme potravu pro v přepočtu (625+316)/316*7.5 = 23 miliard lidí, a přesto nám 1 miliarda trpí hladem. Absurdní situace. 1 kg masa je sice výživnější než třeba 1 kg trávy, alespoň pro nás, ale musíme si uvědomit, že na ten 1 kg musíte přes krávu ten 1 kg trávy prohnat X krát, takže pokud je maso X krát výživnější než ostatní potraviny, pak je vše OK, pokud není, je to plýtvání zdroji:
Budu předpokládat, že lidé, co to počítali (Londýnská škola hygieny), vzali v potaz všechny aspekty, protože 316 mil. tun lidí rozložených do 7 miliard (údaj je z roku 2012) jedinců dává 45 kg/osobu. Nejspíš tedy například děti či oni hladoví kompenzují i ty obézní, protože já mám 70 kg a opticky bych měl spíš přibrat než obráceně.
Jak neporazit ani jednu krávu navíc, a přitom jíst její maso
Nepočítat s nějakou přechodnou částí, to znamená počítat s nutností revoluce, což se v minulosti ukázalo jako buď celkem nešťastné řešení a nebo ne dlouhodobě udržitelné.
Přitom, jak se někteří bojovníci za veganství dívají na tzv. Free food? Ti chytří s tím problém nemají. Kdo neví, o co často jde: jedná se většinou o konzumaci vyhozených nebo nepoužitých potravin, které si buď lidé mezi sebou (veřejné ledničky) nebo firmy lidem ("zadní dveře" u kuchyní) předávají, nebo se "kradou" z kontejnerů (nerozbalené trsy banánů vyhozené u supermarketu).
Já sám takové praktiky provozuji v menší míře, dokud mám možnost, protože v tom vidím tři přínosy, pokud jsem si jistý původem potravin (například u již hotového jídla kvalitou kuchaře a přísad):
- pochopitelně mě takové jídlo nestojí nic, ani benzín navíc (cesta tam jen kvůli tomu by byla kontraproduktivní)
- podrývám hodnoty kapitalismu, protože já se najím, ale přitom nic nekoupím, takže snižuji poptávku po jídle
- chovám se prakticky jako vegan (speciálně kvůli mě žádné zvíře zabito nebylo)
U toho třetího bodu bych se chtěl zastavit, protože FreeFood často obsahuje i maso či mléko. Jak to jde dohromady? No, celkem jednoduše: já se nemusím vzdát živočišných produktů, a přitom klesají tržby velkochovům. Nají se stejné množství lidí, ale nakoupí se méně masa. My sníme jen to, co by se stejně později vyhodilo (alespoň to ukazuje na efektivitu hospodaření firem u nás).
Takovýto zdroj není pochopitelně bezedný a rozhodně by "neuživil" většinu lidí, ale v tomto případě po určité době stejně maso už tvoří tak zanedbatelný podíl (protože objevíte pokrmy, o kterých jste dřív třeba ani neslyšeli* - a čím pestřejší jídelníček je, tím méně prostoru pro maso zbývá), že kdyby náhodou nebylo, vůbec nic se nestane a to nic se po stránce kalorií doplní něčím jiným.
*) zkuste někdy syrové, nijak nezpracované lněné semínko, po čase vám díky obsahu tuku dokonale nahradí chuť čokolády (alespoň v mém případě) https://www.rawmarket.cz/blog/lnene-semi...onzumovat/ (já je nemelu, je to práce navíc, mám zuby a nenamáčím je)
Nejde o smíření se s polovičatým řešením, cíl je stále stejný, ale namísto "všechno nebo nic" se používá metoda "dětských krůčků". Kdo bude chtít a zvládne to, si sám nastaví rychlejší tempo.
Nebo na to můžeme jít skrze ekonomiku a zákony?
http://moneymag.cz/ekonomika/8589-potrav...-moc-levne
Jaké řešení nám podsouvá titulek článku? Že je třeba zdražit potraviny!
Všechno nebo nic!
Ne nadarmo výuka programování začíná jednoduchým "Hello, World", kreslení kruhem a vaření často jen salátem. Protože s korbou plnou všeho možného se moc dobře rozjíždět nedá.
A hlavně je tu otázka únosnosti v dnešní společnosti. Tj. co je přijatelné pro většinu obyvatel planety, alespoň pro teď.
Je to zase jen problém s hurá vývojem. Podobně jako ani bikini nebo minisukně nepřišly hned rok po obručové módě feudalismu, tak i v dnešní době se stále řeší na jedné straně, že sex už není tabu, na druhé straně se nesmí ukázat dětem nebo v souvislosti s dětským materiálem, takže čekáme na postupný přirozený vývoj.
A myslím, že veganství teď trpí stejným problémem, jako důchodci. Byli vrženi najednou ze světa "jistot" socialismu, kde za ně rozhodovali jiní, do světa, kde se musí rozhodovat sami, a neumí to (viz. Šmejdi). A podobně na totální veganství není většina planety prostě připravena (ať už technologicky - technologie sice jsou, ale nejsou vyrobené v masovém měřítku; tak psychicky - morálně, eticky, to je fuk; nebo prostě nemají kvůli chudobě možnost).
Existuje takové to "pokud chceš být fakt vegan, musíš být důsledný".. a opravdu chci?
Protože já něco pak musím? V tom je ten problém. Když něco nemusím, ale dělám to, je divné, že to často ani proti nikomu nemám potřebu hájit. Protože mi to přijde tak naprosto běžné, že mne ani nenapadne, že by to někdo mohl považovat za úchylku nebo absurdnost..
Postupný přerod je nutný, a neplatí to jen u změny systémů nebo stravování. Ani křesťanství, které se dnes bere za naprosto normální (berou si ho "do huby" i naprostí ateisté, zvlášť, pokud se jim hodí do krámu proti "islamizaci evropy"), nevzniklo za jednu odpolední směnu a v době vzniku se rovněž bralo jako něco škodlivého či divného..
Med a mléko
Nám osobně může kozí mléko bez převaření prospívat - zkoušíme i vlastní kefír - nebo nemusí mít vůbec žádný efekt (ani kladný, ani záporný), někdo jiný se po něm v lepším případě pos..
http://www.vyvazenezdravi.cz/63-duvody-p...zive-mleko
Jen dodatek k tomu článku: jak se zahřátím z kapaliny odstraní železo? To mi nějak nejde do hlavy
Ale poznámka pod posledním bodem by mohla konečně vnést jasno do trvajího sporu:
Všude jsou běžné podobné rozhovory:
"Prý když budete pít mléko, dostanete osteoporózu!"
"Kecy, my ho pijeme celý život a nic"
To jo, ale nikdo se těch pijanů už nezeptá, jaké mléko pijí, kde a jak žijí a co dalšího k němu jedí, a zaběhne rychle do krámu pro hektolitr polotučného kravského pasterizovaného mléka za dvanáctpade ..
Nelze použít argument "pro (všechny) lidi je mléko škodlivé", když je tu očividně sorta lidí, kterým minimálně neškodí, pokud už neprospívá (pak se můžeme hádat, zda by se nějaký dědeček, který umřel ve 105 letech, dožil ještě víc, kdyby mléko nepil - ano, možná třeba o pár let, stejně jako kdyby ještě k tomu nekouřil, přitom ani jedno nelze i přes jeho věk brát jako důkaz, že kouření či pití mléka obecně neškodí).
Totéž platí pro med, byť u toho nejsou až tak výrazné spory ohledně jeho prospěšnosti a škodlivosti.
Přes stromy nevidíme les?
Nezaměřujme se na úzký okruh problémů. To je podobné, jako snažit se odstranit kamiony ze silnic jejich přesunem na koleje.
Proč? Vyřešte nadřazený problém (konzumismus v kapitalismu). Ať se klidně vyrábí dál to, co lidé chtějí nebo potřebují. Ale když se to vyrobí kvalitně, vydrží to Xkrát déle (a to včetně technického zastarávání: když dostane každý do notebooku CPU o taktu 10 GHz (s možností podtaktování klidně až na 1 kvůli úspoře baterie) místo 1.6 GHz, nebude třeba ho za rok ani upgradovat)... tedy ani těch kamiónů nebude na silnících tolik třeba.
Rovněž řešení apelující na racionální uvažování současných generací sice dobře staví na výchově budoucích generací, které budou vychovávány podle toho, co si myslí jejich rodiče, ale nesmí se narodit do světa, který ji umožní "myslet jinak" ve smyslu, že jim rodiče mohou 100x denně jít příkladem, že se něco nedělá, ale pokud bude ve skutečném světě jednodušší nebo ziskovější dělat opak, spousta mladých (i starých) to prostě zase začně dělat.
A prostě je fakt, že ve finančním světě bude vždy ekonomičtější a ziskovější mít velkochov než cokoliv jiného, a primitivní zemědělství, než cokoliv jiného, a pokud ne celosvětově, tak v těch chudších (a jsme u toho: co to vlastně znamená?) oblastech určitě.
Efektivita nebo jen souboj dobra se zlem?
Přemýšlím, kde je ve velkochovech efektivita. Na polích jezdí traktory, nikoliv pluhy tažené koňmi, natož lidmi. Stroje v továrnách pohání elektřina, nikoliv parní stroje (nebo síla lidských svalů), do kterých se neustále vozí uhlí. Ale živočišná výroba?
Namísto efektivního rychlorůstu masa tam stojí zvíře, do kterého cpeme neustále zdroje, z nichž většinu proprdí, prochodí nebo vykadí, a výsledek se dostaví tak možná za rok? Už sám Churchill pravil, proč máme živit celou slepici, když potřebujeme jen křídla a stehna?
A vegani nechť mi prominou, že v tomto konkrétním případě vidím v živých tvorech jen ne/efektivní stroje, protože ve své podstatě je vše živé jen stroj, který přeměňuje hmotu na energii a obráceně. Proto se dá i zde hovořit o udržitelnosti, protože efektivnější "stroj" by měl mít vždy přednost před tím méně efektivním. Dnes se zdá být efektivnější kráva než petriho miska, protože do nákladů se nezapočítávají ekologické, zdravotní a sociální dopady.
Opět, nemůžeme zde pochodit se systémem "dobro vs. zlo". Už jsem o tom zde jednou psal a od té doby mám názor stále stejný. Nic takového prostě není.
Lidé konají sobecky kvůli svým zájmům a přesvědčení, a jde jen o to, zda se většinová společnost shodne na tom, že jí to buď vadí a nebo to akceptuje. Problém je, že co akceptuje dnes, může zítra začít trestat, nebo obráceně. Měřítko morálky, etiky nebo dobra je zastaralý koncept, a hodnotit by se mělo vše podle dlouhodobé udržitelnosti.
A ano, i taková žabomyší válka (která kolikrát nemá s diskuzí nic společného) typu "vegani vs. nevegani" se může ukázat jako neudržitelný problém, protože soupeřící lidé většinou končí u jednoho - války. U nadávek na netu to začíná, pokračuje přes hádku doma a kudlou v zádech to třeba taky končí..
Ptáte se, jak se dá láska ke zvířatům převést na udržitelnost?
Jednoduše, stačí se podívat na naši planetu. Pokud někdo tvrdí, že "miluje zvířata", byť tím myslí maso na talíři, a bere ho z nějakého prasáckého velkochovu a z jatek a prodejních řetězců, které na ekologii celkem dlabou, možná opravu miluje zvířata, ale očividně nenávidí zbytek planety, a vlastně nenávidí i své zdraví, své okolí, sám sebe, protože jinak by si přeci neubližoval, ne?
Je chudoba udržitelná? Do doby, než rabující dav ty majetné (nás) hezky srovná. Je zbrojení udržitelné? Ano, ale jen do doby, než všude napadají atomovky. Je snad řešení zbavit se atomovek a udělat ze všech lidí rovné chudáky bez majetku? Ne, to není řešení, to je pitomost..
Pokračování (závěr), které by už bylo moc offtopic pro toto vlákno, najdete později ve vlákně o Kapitalismu..
Stejně jako jsem tento článek pojal trochu obráceně, bude i závěrná kapitalistická kapitola postavená podobně na hlavu, tedy nepůjde primárně o kritiku současného režimu..