09.05.2018, 16:42
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 09.05.2018, 17:41 uživatelem Martin. Edited 9 times in total.)
Narazil jsem na stručnou ekonomickou kalkulaci (český překlad) RBE (ekonomiky založené na zdrojích). Je (nebo něco jí velmi podobné) součástí Definice Hnutí Zeitgeist, jenže zatímco ta má přes 150 stránek (které málokdo má náladu schroustat), tady, pokud zvládáte rychločtení, není za hodinku o čem mluvit
http://www.zeitgeistmovement.cz/wp-conte...aw_RBE.pdf
Navíc je zde (v části druhé) tolik mé oblíbené matematiky (protože v ní není prostor na emoce, a jen málo ho zbývá pro názory). V podstatě nejde o nic jiného, než postavit proti sobě způsob myšlení klasických ekonomů a pak zbytku veřejnosti. Resp. položit si otázku: Proč, když něco jde udělat, se to neudělalo?
Když pominu pravopisné chyby (i/y), z daného PDF dokumentu mi vyskakuje jedna věc, a to "že si lidstvo musí uvědomit, jak chce pokračovat - zda udržitelně nebo ne".
Co z toho ale vyplývá pro člověka? Jak by se měl zachovat? Paradoxně velmi přátelsky
Jednoduše si pro začátek určíme oblasti spotřeby a života, které nám jsou v podstatě ukradené (v tomto ohledu si myslím, že 90% lidí nebude mít žádný problém, protože to provozujeme už dnes - byť často na základě cenové nedostupnosti, kde se vzdáme určité oblasti a časem nás to ani nestresuje, že to nemáme; ale to ostatně provádíme i oblasti občanských svobod, atd.). Tady nepotřebujeme mít ani pocit, že se o něco okrádáme.
Já velkoryse přenechám všechna ta Ferrari nebo kaviár ostatním lidem. Ne, že bych si mohl dovolit koupit každý rok jedno, to ani zdaleka , ale řekněme, že když bych si vzal půjčku nebo hodně šetřil (či naopak dělal přesčasy), nějaké ojeté bych si jistě za několik let pořídil. Tak bych se měl zachovat podle zákona spotřeby (a byť nemusí jít zrovna o luxusní vůz, všichni ti, co utrácejí miliony za reklamu, by byli rádi, kdybych si právě jejich zboží vybral jako svůj další životní cíl).
Paradoxně v ekonomice RBE by se ve Ferrari vozilo víc lidí než dnes. Jenom ne naráz a neměli by je v osobním vlastnictví. Ale jen by mne zajímalo, kolik lidí má skutečně touhu něco takového vlastnit, že to je často tak velký argument.
No, ale když si vezmu zrovna ten kaviár, tak pokud by mě jeho měsíční spotřeba stála 8 hodin v práci, tak to se raději vykašlu na kaviár a 8 dnů v měsíci praštím s prací o hodinu dřív. Tuto dobu strávím doma třeba na zahrádce, hraním si s kočičkami nebo v nejhorším si z ledničky vezmu pivo (v mém případě spíš mléko), praštím sebou na gauč, zapnu televizi, a celý svět včetně reklam mi může být ukradený A možná docela začínám rozumět lidem, kteří podobnou další a další redukcí došli k závěru, že se spokojí s absolutním málem a do práce tedy nechodí vůbec
A jak jsem se tím zachoval přátelsky? No, ironicky řekněme, že tu máme jistou továrnu. Účelem továrny není v současné době naplňovat mé potřeby, resp. vyrábět to, co já chci (podobně jako třeba kladivo, byť se technicky od továrny nijak neliší - jde jen o objem a komplexnost výstupní činnosti; stále je to pouhý "nástroj" - jak bylo řečeno v dané kalkulaci: v počítači odkliknu TISK a už je celkem jedno, jestli to jde na papírovou tiskárnu (jako dnes) nebo po netu do nějaké 3D tiskárny ve výrobním komplexu - pokud po mě nechce peníze moje stolní tiskárna, proč by měla továrna? Chce jen materiál).
Jejím účelem (resp. mašinérie, která je okolo ní) je vnutit mi její výrobky. Protože továrna stojí peníze, i když nevyrábí (platíte daň z vlastnictví, její postavení také něco stálo, energetická firma si účtuje paušál za připojení k síti - rezervace příkonu, platíte zaměstnance, účetní, manažery, máte nasmlouvané dodávky materiálu), je logické, že by její kapacita měla být využita.
Já ale velkoryse kapacitu, která mi je nabídnuta ke spotřebě, přenechám ostatním, potažmo samotnému kapitalistovi (přeci ho nebudu o ní okrádat)... Pro mne za mne si jí může třeba vetknout za klobouk. Zvláštní, jak se hezkými slovíčky dá okecat fakt, že někoho teoreticky přivedete na buben
Jestli tohle bude cesta ke změně (pokud by se pro ní rozhodlo dost lidí), to bude muset posoudit až historie.. rozhodně je ale poplatná tématu, a vyhýbá se násilí (co je prakticky jen opak "přátelství").
Navíc netrvá tak dlouho, než postupně zjistíte, že spoustu věcí, o kterých jste si dřív mysleli, že je určitě chcete, najednou vůbec nepotřebujete (přinejmenším vám dané peníze zbydou a můžete je utratit za zajímavější věci, pokud neobjevíte navíc ještě způsob, jak si danou věc třeba udělat sám i bez nich, a nebo prostě zjistíte, že jsou na světě mnohem zajímavější věci, které můžete dělat místo obstárávání si nějaké luxusní věci).
Horší je to pro samotného kapitalistu, ale tomu se prostě říká "vsadit na špatného koně"
Paradoxně ale netřeba kritizovat kapitalisty.. víte proč? Protože, v dnešním tržním systému, když byste chtěl zavést něco velmi efektivního, tak si to vyžádá ohromné vstupní náklady: např. firma, která by chtěla osvobodit lidi od práce a přejít na čistou energii, by musela investovat enormní peníze do nákupu robotů, počítačů a zdrojů obnovitelné energie. Toto je částka, která se musí promítnout do ceny produktů, které vyrábí. Malá společnost by musela zdražit, aby unesla tyto náklady, zatímco ohromná společnost je schopna absorbovat část těchto nákladů s tím, že bude jistou dobu prodávat pod cenou - ve ztrátě - aniž by musela zdražit, či dokonce si může dovolit zlevnit, čímž ovládne trh, tím se jí vrátí ve zvýšeném prodeji investice a jelikož se ona teď stane lídrem, každý, kdo bude chtít prodávat za podobnou cenu, bude muset chtě nechtě přejít na stejný způsob. Ukažte mi nějakou malinkou firmičku, která by si toto mohla dovolit ve velkém? V malém (třeba na úvěr) to jistě není problém, ale to bychom museli zajistit, aby se takhle zachovala většina malopodnikatelů.
Stručně k zajímavým komentářům pod video verzí této kalkulace:
K: Když si lidé budou moci vybrat, zda nedělat nic nebo nečím příspět, většina si vybere nedělat nic. Jaká bude odměna pro ty, kteří se rozhodnou přispět?
O: odměna nebude žádná, protože práce je zcela dobrovolná. Pokud chcete něco dělat rukama, nic vám v tom nebrání. Děláte to ale proto, že vás to baví. Za to není třeba vás nijak odměňovat. Naopak, lidi, kteří nepracují, systém netrápí, protože pro něj nejsou přítěží - jejich potřeby zajišťují stroje, nikoliv povinně jiní lidé. Motivace může být různá. Pokud rodiče organizují svatbu pro svou dceru/syna, mají mnoho práce s organizací, mají obrovské výdaje, snaží se, aby všechno bylo perfektní. Ale, dělají to snad pro vidinu finančního zisku? Nebo jako motivaci přežití?
K: závislost na strojích je nebezpečná. Když by byl svět bez peněz řízený stroji, co by se stalo, kdyby přišla sluneční erupce a vyřadila je z provozu?
O: co se stane, když přijde sluneční erupce v kapitalismu, a vyřadí z provozu počítače, energetickou síť, internet (tedy i bankovní služby)?
K: jak byste chtěli rychle přejít na RBE?
O: je mnoho cest. Jedna z nich je navrhovaná celosvětová stávka s požadavkem na vládu o zavedení RBE. Pokud by se lidé sjednotili, toto by byl nejrychlejší začátek přerodu na RBE. Jenže! Pokud by se nezajistil pořádek během protestů, vypukly by nepokoje (např. přerušení dodávek jídla), což by byl pěkný průšvih. Spěchej pomalu
K: který vůdce zavede RBE?
O: který vůdce zavedl kapitalismus?
K: co rukodělná práce? kdo jí bude dělat?
O: ten, koho bude bavit. Pro většinu lidí bude dostatečné, když budou mít kvalitní židli, byť vyrobenou strojem. Pro ostatní se jistě najde dostatek lidí, které bude bavit rukodělná práce pro ostatní. A pokud by se nenašlo, nic nebrání komukoliv si vyrobit židli sám (resp. naučit se to). Nejspíš na její tvorbu nebude věnovat víc času než kolik by musel strávit v zaměstnání, kde by vydělal dostatek peněz, aby si mohl na zakázku vyrobenou židli koupit dnes Otázka také je, jak moc málo stroje nebudou schopny vyrobit unikátní židli (viz. 3D tisk), a na kolik je na zakázku šité oblečení, vyrobené auto či nábytek jen image, kterou ostatní "chudí" mohou obdivovat, protože v tomto případě by nikoho nezajímalo, že vlastním jedinečné auto, protože by si v něm mohli zajezdit sami jen na základě požadavku z půjčovny, a tedy jeho společenská hodnota (prestiž) by byla téměř nulová. Tedy ani nebude motivace jej vlastnit.. Vždycky se našlo dost lidí, kteří dělají něco jen pro zábavu. Není pak rozdíl v tom, že někdo něco pro někoho vyrobí, a někdo jiný se jen opije v baru. Obojí stojí čas, peníze a přináší jen materiální ztrátu..
K: člověk je jedinečný, když budou všichni dělat všechno společně, tak se nikam nepohneme.
O: i každá buňka je jedinečná, ale teprve, když jsem se ze všech jedninečných, původně vzájemně soupeřících buněk stal "já", mohu dokázat skvělé věci.
Položil jsem si také otázku na základě Jamise, na kolik toto téma souvisí s poníky. Čili taková úvaha. A rozdělil věc na 2 části - obsah a formu.
1) Bavíme-li se o pojmu "poníci" jako o seriálu, který má přinášet zábavu, uklidnění, roztomilost - tak tady jsme skutečně vedle jak ta jedle (byť pro některé z nás je zábava-extáze už jen proces zjišťování nových informací).
2) Pokud nám ale jde o poselství, tedy o přátelství, zde se už můžeme o něčem pobavit. Pokud se na to podíváme ještě víc globálně, toto téma nejen že s obsahem seriálu souvisí, ale dá se říct, že ho i řádově převyšuje.
Samo přátelství není dostačující podmínkou blahobytu, je spíše až symptomem - byť bez přátelství (spolupráce) těžko dosáhneme (trvalého) blahobytu, bez alespoň nějakého blahobytu se těžko buduje přátelství (není dost pro všechny, tedy všichni jedou sami za sebe). Ano, je to skvělý začátek, na některých úrovních snad i nejlepší možné dosavadní řešení, ale nedostačující jako celek. I když tomu nebudeme říkat "kouzlo přátelství", problematika, kterou (nejen) Zeitgeist předhazuje, se zabývá světem bez násilí, nedostatku, a podobných nesmyslů.
Takže, dá se říci, že to s poníky nijak nesouvisí? Byť by šlo o téma ekologie, energetiky a udržitelnosti? Friendship is Magic šíří přátelství a řeší problémy s ním spojené uvnitř nějakého rámce (společnosti, systému, atd.), zatímco TZM se snaží změnit onen rámec (což by teoreticky mohlo vyřešit problémy s přátelstvím samo - pochopitelně nejen systém je třeba změnit (tj. žebříček hodnot, způsob "obchodování", atd.), ale například školství, protože to jsou právě jeho "produkty", které si neumí správně poradit a tedy dělají to, co dělají).
Pochopitelně máte právo mi odporovat. Já se jako vždy zachovám poplatně svému příjmení, takže z případné výměny názorů si vysaji vše užitečné a bit na tom tedy rozhodně nebudu Protože, pravda, takhle by šlo odůvodnit i téma o veganství, a svým způsobem by to byla i pravda (přátelství ke zvířátkům), ale stále by šlo jen o úzce zaměřenou oblast.
Samozřejmě, pod široce podaný pojem se dá schovat cokoliv. Pokud bychom měli napsat úvahu na téma Země, mohli bychom klidně popsat historii vývoje počítačů, protože i ty jsou přeci na Zemi a velmi její tvář pomohly proměnit, že? I tak by to tutově ale mělo patřit do OffTopicu, takže tady noproblemo. Stejně tak bychom mohli říct, že o přátelství mluví spousta jiných seriálů, tak proč je zde nezmiňovat a nemluvit o nich; ale FIM má dané téma přímo vytesané do kamene. Jenže to by už mohla znít otázka, proč zde na fóru není třeba vlákno, kde by se ukazovaly příklady přátelství a spolupráce z běžného života? Nejspíš by i to spadalo pod OffTopic, ale rozhodně by to mohlo být zajímavé (prozatím nám google vyhodí vždy tak max. přehled přátelství mezi různými druhy zvířat, což lidi z nějakého důvodu děsně fascinuje).
Museli bychom si spíš definovat, co už přátelství (a tedy snaha o něj) není (tedy co vede k tomu, že lidé nejsou přáteli). Plně by postačilo prohlásit, že přátelé jsou ti lidé, kteří nejsou nepřátelé Nepřátelství už dokážeme definovat snadno (často jeho projevem je určitá forma násilí - ať už fyzická nebo slovní). Jinými slovy: já sice svého souseda neznám, ale neškodíme si, takže.. jsme přátelé? Spolupracujeme nějak? Rozhodně ale nejsme nepřátelé, alespoň přímo.
Z tohoto pohledu se vlastně hnutí Duch doby snaží navrhnout podmínky pro celosvětové přátelství, byť tomu tak neříkají (max. bychom mohli operovat pojmem spolupráce). Neřeší ani dosavadní konflikty lidí, ale snaží se definovat jejich obecné příčiny a navrhnout technologická řešení Což, kdybych si vzal do huby opět onoho souseda: kdy by bylo pravděpodobnější, že by můj soused byl i mým nepřítelem? Ve světě, kde není nedostatek, nebo ve světě, kde je naopak velký nedostatek (současnost je tak někde mezi)? To neznamená automaticky, že svět bez nedostatku = svět bez násilí, ale rozhodně by nám to hodně ušetřilo práci ho eliminovat (jinými slovy: nastolit "přátelství").
Důvod, proč mi přišlo zajímavé o tom mluvit na fóru bronies v prvé řadě je prostý (i když pominu, že "vše souvisí se vším") - cílová skupina k tomu má rozhodně blíž než třeba klub automechaniků A kdo ví, vzhledem k tomu, jak hezky se FIM vyvíjí, bude možná S9 nebo G5 řešit přátelství v širším kontextu (vlatně to už často dělá teď - viz. škola přátelství, kde Twilight začíná měnit i onem rámec zavedením nových pravidel pro školu, nebo jisté části S7), a třeba i lépe než MLP Tales.
http://www.zeitgeistmovement.cz/wp-conte...aw_RBE.pdf
Navíc je zde (v části druhé) tolik mé oblíbené matematiky (protože v ní není prostor na emoce, a jen málo ho zbývá pro názory). V podstatě nejde o nic jiného, než postavit proti sobě způsob myšlení klasických ekonomů a pak zbytku veřejnosti. Resp. položit si otázku: Proč, když něco jde udělat, se to neudělalo?
Když pominu pravopisné chyby (i/y), z daného PDF dokumentu mi vyskakuje jedna věc, a to "že si lidstvo musí uvědomit, jak chce pokračovat - zda udržitelně nebo ne".
Co z toho ale vyplývá pro člověka? Jak by se měl zachovat? Paradoxně velmi přátelsky
Jednoduše si pro začátek určíme oblasti spotřeby a života, které nám jsou v podstatě ukradené (v tomto ohledu si myslím, že 90% lidí nebude mít žádný problém, protože to provozujeme už dnes - byť často na základě cenové nedostupnosti, kde se vzdáme určité oblasti a časem nás to ani nestresuje, že to nemáme; ale to ostatně provádíme i oblasti občanských svobod, atd.). Tady nepotřebujeme mít ani pocit, že se o něco okrádáme.
Já velkoryse přenechám všechna ta Ferrari nebo kaviár ostatním lidem. Ne, že bych si mohl dovolit koupit každý rok jedno, to ani zdaleka , ale řekněme, že když bych si vzal půjčku nebo hodně šetřil (či naopak dělal přesčasy), nějaké ojeté bych si jistě za několik let pořídil. Tak bych se měl zachovat podle zákona spotřeby (a byť nemusí jít zrovna o luxusní vůz, všichni ti, co utrácejí miliony za reklamu, by byli rádi, kdybych si právě jejich zboží vybral jako svůj další životní cíl).
Paradoxně v ekonomice RBE by se ve Ferrari vozilo víc lidí než dnes. Jenom ne naráz a neměli by je v osobním vlastnictví. Ale jen by mne zajímalo, kolik lidí má skutečně touhu něco takového vlastnit, že to je často tak velký argument.
No, ale když si vezmu zrovna ten kaviár, tak pokud by mě jeho měsíční spotřeba stála 8 hodin v práci, tak to se raději vykašlu na kaviár a 8 dnů v měsíci praštím s prací o hodinu dřív. Tuto dobu strávím doma třeba na zahrádce, hraním si s kočičkami nebo v nejhorším si z ledničky vezmu pivo (v mém případě spíš mléko), praštím sebou na gauč, zapnu televizi, a celý svět včetně reklam mi může být ukradený A možná docela začínám rozumět lidem, kteří podobnou další a další redukcí došli k závěru, že se spokojí s absolutním málem a do práce tedy nechodí vůbec
A jak jsem se tím zachoval přátelsky? No, ironicky řekněme, že tu máme jistou továrnu. Účelem továrny není v současné době naplňovat mé potřeby, resp. vyrábět to, co já chci (podobně jako třeba kladivo, byť se technicky od továrny nijak neliší - jde jen o objem a komplexnost výstupní činnosti; stále je to pouhý "nástroj" - jak bylo řečeno v dané kalkulaci: v počítači odkliknu TISK a už je celkem jedno, jestli to jde na papírovou tiskárnu (jako dnes) nebo po netu do nějaké 3D tiskárny ve výrobním komplexu - pokud po mě nechce peníze moje stolní tiskárna, proč by měla továrna? Chce jen materiál).
Jejím účelem (resp. mašinérie, která je okolo ní) je vnutit mi její výrobky. Protože továrna stojí peníze, i když nevyrábí (platíte daň z vlastnictví, její postavení také něco stálo, energetická firma si účtuje paušál za připojení k síti - rezervace příkonu, platíte zaměstnance, účetní, manažery, máte nasmlouvané dodávky materiálu), je logické, že by její kapacita měla být využita.
Já ale velkoryse kapacitu, která mi je nabídnuta ke spotřebě, přenechám ostatním, potažmo samotnému kapitalistovi (přeci ho nebudu o ní okrádat)... Pro mne za mne si jí může třeba vetknout za klobouk. Zvláštní, jak se hezkými slovíčky dá okecat fakt, že někoho teoreticky přivedete na buben
Jestli tohle bude cesta ke změně (pokud by se pro ní rozhodlo dost lidí), to bude muset posoudit až historie.. rozhodně je ale poplatná tématu, a vyhýbá se násilí (co je prakticky jen opak "přátelství").
Navíc netrvá tak dlouho, než postupně zjistíte, že spoustu věcí, o kterých jste si dřív mysleli, že je určitě chcete, najednou vůbec nepotřebujete (přinejmenším vám dané peníze zbydou a můžete je utratit za zajímavější věci, pokud neobjevíte navíc ještě způsob, jak si danou věc třeba udělat sám i bez nich, a nebo prostě zjistíte, že jsou na světě mnohem zajímavější věci, které můžete dělat místo obstárávání si nějaké luxusní věci).
Horší je to pro samotného kapitalistu, ale tomu se prostě říká "vsadit na špatného koně"
Paradoxně ale netřeba kritizovat kapitalisty.. víte proč? Protože, v dnešním tržním systému, když byste chtěl zavést něco velmi efektivního, tak si to vyžádá ohromné vstupní náklady: např. firma, která by chtěla osvobodit lidi od práce a přejít na čistou energii, by musela investovat enormní peníze do nákupu robotů, počítačů a zdrojů obnovitelné energie. Toto je částka, která se musí promítnout do ceny produktů, které vyrábí. Malá společnost by musela zdražit, aby unesla tyto náklady, zatímco ohromná společnost je schopna absorbovat část těchto nákladů s tím, že bude jistou dobu prodávat pod cenou - ve ztrátě - aniž by musela zdražit, či dokonce si může dovolit zlevnit, čímž ovládne trh, tím se jí vrátí ve zvýšeném prodeji investice a jelikož se ona teď stane lídrem, každý, kdo bude chtít prodávat za podobnou cenu, bude muset chtě nechtě přejít na stejný způsob. Ukažte mi nějakou malinkou firmičku, která by si toto mohla dovolit ve velkém? V malém (třeba na úvěr) to jistě není problém, ale to bychom museli zajistit, aby se takhle zachovala většina malopodnikatelů.
Stručně k zajímavým komentářům pod video verzí této kalkulace:
K: Když si lidé budou moci vybrat, zda nedělat nic nebo nečím příspět, většina si vybere nedělat nic. Jaká bude odměna pro ty, kteří se rozhodnou přispět?
O: odměna nebude žádná, protože práce je zcela dobrovolná. Pokud chcete něco dělat rukama, nic vám v tom nebrání. Děláte to ale proto, že vás to baví. Za to není třeba vás nijak odměňovat. Naopak, lidi, kteří nepracují, systém netrápí, protože pro něj nejsou přítěží - jejich potřeby zajišťují stroje, nikoliv povinně jiní lidé. Motivace může být různá. Pokud rodiče organizují svatbu pro svou dceru/syna, mají mnoho práce s organizací, mají obrovské výdaje, snaží se, aby všechno bylo perfektní. Ale, dělají to snad pro vidinu finančního zisku? Nebo jako motivaci přežití?
K: závislost na strojích je nebezpečná. Když by byl svět bez peněz řízený stroji, co by se stalo, kdyby přišla sluneční erupce a vyřadila je z provozu?
O: co se stane, když přijde sluneční erupce v kapitalismu, a vyřadí z provozu počítače, energetickou síť, internet (tedy i bankovní služby)?
K: jak byste chtěli rychle přejít na RBE?
O: je mnoho cest. Jedna z nich je navrhovaná celosvětová stávka s požadavkem na vládu o zavedení RBE. Pokud by se lidé sjednotili, toto by byl nejrychlejší začátek přerodu na RBE. Jenže! Pokud by se nezajistil pořádek během protestů, vypukly by nepokoje (např. přerušení dodávek jídla), což by byl pěkný průšvih. Spěchej pomalu
K: který vůdce zavede RBE?
O: který vůdce zavedl kapitalismus?
K: co rukodělná práce? kdo jí bude dělat?
O: ten, koho bude bavit. Pro většinu lidí bude dostatečné, když budou mít kvalitní židli, byť vyrobenou strojem. Pro ostatní se jistě najde dostatek lidí, které bude bavit rukodělná práce pro ostatní. A pokud by se nenašlo, nic nebrání komukoliv si vyrobit židli sám (resp. naučit se to). Nejspíš na její tvorbu nebude věnovat víc času než kolik by musel strávit v zaměstnání, kde by vydělal dostatek peněz, aby si mohl na zakázku vyrobenou židli koupit dnes Otázka také je, jak moc málo stroje nebudou schopny vyrobit unikátní židli (viz. 3D tisk), a na kolik je na zakázku šité oblečení, vyrobené auto či nábytek jen image, kterou ostatní "chudí" mohou obdivovat, protože v tomto případě by nikoho nezajímalo, že vlastním jedinečné auto, protože by si v něm mohli zajezdit sami jen na základě požadavku z půjčovny, a tedy jeho společenská hodnota (prestiž) by byla téměř nulová. Tedy ani nebude motivace jej vlastnit.. Vždycky se našlo dost lidí, kteří dělají něco jen pro zábavu. Není pak rozdíl v tom, že někdo něco pro někoho vyrobí, a někdo jiný se jen opije v baru. Obojí stojí čas, peníze a přináší jen materiální ztrátu..
K: člověk je jedinečný, když budou všichni dělat všechno společně, tak se nikam nepohneme.
O: i každá buňka je jedinečná, ale teprve, když jsem se ze všech jedninečných, původně vzájemně soupeřících buněk stal "já", mohu dokázat skvělé věci.
Položil jsem si také otázku na základě Jamise, na kolik toto téma souvisí s poníky. Čili taková úvaha. A rozdělil věc na 2 části - obsah a formu.
1) Bavíme-li se o pojmu "poníci" jako o seriálu, který má přinášet zábavu, uklidnění, roztomilost - tak tady jsme skutečně vedle jak ta jedle (byť pro některé z nás je zábava-extáze už jen proces zjišťování nových informací).
2) Pokud nám ale jde o poselství, tedy o přátelství, zde se už můžeme o něčem pobavit. Pokud se na to podíváme ještě víc globálně, toto téma nejen že s obsahem seriálu souvisí, ale dá se říct, že ho i řádově převyšuje.
Samo přátelství není dostačující podmínkou blahobytu, je spíše až symptomem - byť bez přátelství (spolupráce) těžko dosáhneme (trvalého) blahobytu, bez alespoň nějakého blahobytu se těžko buduje přátelství (není dost pro všechny, tedy všichni jedou sami za sebe). Ano, je to skvělý začátek, na některých úrovních snad i nejlepší možné dosavadní řešení, ale nedostačující jako celek. I když tomu nebudeme říkat "kouzlo přátelství", problematika, kterou (nejen) Zeitgeist předhazuje, se zabývá světem bez násilí, nedostatku, a podobných nesmyslů.
Takže, dá se říci, že to s poníky nijak nesouvisí? Byť by šlo o téma ekologie, energetiky a udržitelnosti? Friendship is Magic šíří přátelství a řeší problémy s ním spojené uvnitř nějakého rámce (společnosti, systému, atd.), zatímco TZM se snaží změnit onen rámec (což by teoreticky mohlo vyřešit problémy s přátelstvím samo - pochopitelně nejen systém je třeba změnit (tj. žebříček hodnot, způsob "obchodování", atd.), ale například školství, protože to jsou právě jeho "produkty", které si neumí správně poradit a tedy dělají to, co dělají).
Pochopitelně máte právo mi odporovat. Já se jako vždy zachovám poplatně svému příjmení, takže z případné výměny názorů si vysaji vše užitečné a bit na tom tedy rozhodně nebudu Protože, pravda, takhle by šlo odůvodnit i téma o veganství, a svým způsobem by to byla i pravda (přátelství ke zvířátkům), ale stále by šlo jen o úzce zaměřenou oblast.
Samozřejmě, pod široce podaný pojem se dá schovat cokoliv. Pokud bychom měli napsat úvahu na téma Země, mohli bychom klidně popsat historii vývoje počítačů, protože i ty jsou přeci na Zemi a velmi její tvář pomohly proměnit, že? I tak by to tutově ale mělo patřit do OffTopicu, takže tady noproblemo. Stejně tak bychom mohli říct, že o přátelství mluví spousta jiných seriálů, tak proč je zde nezmiňovat a nemluvit o nich; ale FIM má dané téma přímo vytesané do kamene. Jenže to by už mohla znít otázka, proč zde na fóru není třeba vlákno, kde by se ukazovaly příklady přátelství a spolupráce z běžného života? Nejspíš by i to spadalo pod OffTopic, ale rozhodně by to mohlo být zajímavé (prozatím nám google vyhodí vždy tak max. přehled přátelství mezi různými druhy zvířat, což lidi z nějakého důvodu děsně fascinuje).
Museli bychom si spíš definovat, co už přátelství (a tedy snaha o něj) není (tedy co vede k tomu, že lidé nejsou přáteli). Plně by postačilo prohlásit, že přátelé jsou ti lidé, kteří nejsou nepřátelé Nepřátelství už dokážeme definovat snadno (často jeho projevem je určitá forma násilí - ať už fyzická nebo slovní). Jinými slovy: já sice svého souseda neznám, ale neškodíme si, takže.. jsme přátelé? Spolupracujeme nějak? Rozhodně ale nejsme nepřátelé, alespoň přímo.
Z tohoto pohledu se vlastně hnutí Duch doby snaží navrhnout podmínky pro celosvětové přátelství, byť tomu tak neříkají (max. bychom mohli operovat pojmem spolupráce). Neřeší ani dosavadní konflikty lidí, ale snaží se definovat jejich obecné příčiny a navrhnout technologická řešení Což, kdybych si vzal do huby opět onoho souseda: kdy by bylo pravděpodobnější, že by můj soused byl i mým nepřítelem? Ve světě, kde není nedostatek, nebo ve světě, kde je naopak velký nedostatek (současnost je tak někde mezi)? To neznamená automaticky, že svět bez nedostatku = svět bez násilí, ale rozhodně by nám to hodně ušetřilo práci ho eliminovat (jinými slovy: nastolit "přátelství").
Důvod, proč mi přišlo zajímavé o tom mluvit na fóru bronies v prvé řadě je prostý (i když pominu, že "vše souvisí se vším") - cílová skupina k tomu má rozhodně blíž než třeba klub automechaniků A kdo ví, vzhledem k tomu, jak hezky se FIM vyvíjí, bude možná S9 nebo G5 řešit přátelství v širším kontextu (vlatně to už často dělá teď - viz. škola přátelství, kde Twilight začíná měnit i onem rámec zavedením nových pravidel pro školu, nebo jisté části S7), a třeba i lépe než MLP Tales.