Epizoda 10: The Break Up Break Down

[Mácaman]

Love is about spying in the bushes

dalo by se psat o tom jak "umele" svatky jako Valentyn mohou nadelat vic skody nez uzitku, stejne jako kdyz se vam do vztahu zacnou montovat kamaradi, i kdyz to mysli dobre. a taky o tom, ze spehovani je spatne, ze aaano a nemely by se vyvozovat unahlene zavery

ja chci napsat o tom, ze vim naprosto presne, jak se Big Mac citil. Laska, bohuzel (a bohudik) skutecne existuje a dokaze byt zaroven krasna a zaroven naprosto desiva. Pokud se na vas stesti usmeje a vy potkate tu pravou nebo toho praveho, je tu skutecny zazrak a stesti a (ted budu mluvit z pohledu nas muzu) svou lasku proste milujete a zboznujete a citite se jako v sedmem nebi. Jenze pak se muze stat neco, co tohle stesti ohrozi a raj se lusknutim prstu meni v nocni muru. Pocit, ze muzete ztratit nekoho , koho skutecne milujete se neda dost dobre popsat. V hrudi vam vznikne jakysi cerny lepkavy chuchvalec, i kdyz se snazite myslet na cokoliv jineho nejde to, mate pocit jako by vas nekdo bodal do srdce a ze vam exploduje mozek a nemate na nic chut a naladu a pokud se nechcete zblazit nebo skocit z okna, zbyde vam jen jedno - stejne jako Big Mac budete do sebe lit jeden korbel za druhym. ma to jen jednu vyhodu - zjistite ze mate nejake srdce a ze jste schopni nekoho skutecne milovat, ale to je vam v danou chvili naprosto k nicemu. U me to nakonec melo stejne jako v Big Macove pripade dobry konec. A i kdyz chapu ze Sugar Bell se taky asi necitila v jednu chvili uplne nejlip, hlavnim chudakem v tomhle pripade je Big Mac a jake z toho plyne pouceni? je jich vic ale podle me hlavne tohle: takhle my muzi dokazeme milovat - bezpodminecne, hluboce a nekonecne. takze si toho holky vazte