Gala nastalo dříve, než by se ti bývalo líbilo. Tvoje neustálé trénování v konverzaci, chování a tanci tě vyčerpalo a možná trochu zbytečně frustrovalo. Kdo věděl o tvé náklonnosti vůči princezně, ten se ti smál, a kdo nevěděl, nechápavě vrtěl hlavou.
Ale nic tě nemohlo odvrátit od tvého odhodlání okouzlit ji.
Nadešel den, kdy se konalo Gala, a ty i tvůj kamarád jste překypovali nadšením, když jste vešli do ohromných síní Canterlotského paláce. Ta výzdoba, ta hudba, ta nádhera...!
Princeznu se ti povedlo zpozorovat uprostřed hloučku živě diskutujících poníků. Pár kroků k nim a tvoje uši zachytily střípky rozhovoru, který se zde vedl: týkal se Discorda, pána chaosu, toho času nepřítomného na Gala, ačkoliv byl pozván a měl dorazit o něco později.
“Vážně si myslím, že by bylo jednodušší nechat ho zase zkamenět,” brblala jakási postarší hraběnka, “vždyť je jen otázkou času, než se zase zblázní a způsobí nějakou další katastrofu!”
Princezna Twilight Sparkle si povzdechla, jako by to nebylo poprvé, co někdo tento argument vznesl. “Rozumím Vašim obavám, lady Jewel, ale vážně není důvod se strachovat. Discord a já jsme dobří přátelé a, ačkoliv jeho studium přátelství bude ještě trvat dlouho, je to nesmrtelná bytost. Nikam nepospícháme a on je ochotný učit se.”
“Přesto – jak víte, že si z Vás netropí legraci?”
To donutilo k povzdechnutí tebe. “Vždyť Discord si neustále tropí legraci, to je jeho práce!”
Když ti došlo, že tě všichni slyšeli, bylo už pozdě na to vycouvat. Oči celého hloučku se náhle upíraly na tebe.
“Máte snad co dodat?” zeptala se ta samá hraběnka.
Strach se tě pouze dotknul, poté se na tebe upřely oči princezny Twilight. Očekávala, zda ji dovedeš podpořit, a nemůžeš ji přece zklamat. Proto nakonec dodáváš: “Discord je, jak jistě víte, protože se jako nekonzervativní a studovaní poníci zajímáte i o jiné druhy objevené v Equestrii, bytost stvořená z chaosu a pro chaos. Jeho šprýmy, které někdy trochu hraničí s nebezpečnými situacemi, se dějí, protože kdyby Discord přestal být Discordem, doslova by přestal existovat. A uznejme, že ve srovnání s říší chaosu, kterou kdysi chtěl nastolit, je to, co teď dělá, naprosto neškodné. Nehledě na to, že mít ho na své straně v nouzových situacích je velice výhodné.”
To museli uznat všichni. Tím skončila debata a hlouček se brzy potom rozpustil.
“Děkuji za podporu,” ozvalo se za tebou a, světe div se, stála tam princezna sama. “Snaha o polepšování některých bývalých nepřátel často vede k těmto rozporům.”
“Doufejme, že s otevřením nových obzorů se to zlepší,” vykouzlíš na tváři úsměv, který je upřímný a rozhodně by se nedal nacvičit doma v zrcadle. Potom jí sděluješ své jméno, a ona odpovídá s drobnou poklonkou tím svým, i když jméno Twilight Sparkle už dávno znáš.
“Moc vás obdivuji už dlouho,” a musíš dodat: “A dnes večer Vám to moc sluší.”
Po tvářích se jí rozlil ruměnec a najednou vypadala ještě krásnější. “I Vám to moc sluší.”
“Ach, tohle? To je dost obnošené oblečení, zděděné.”
A najednou byla až před tebou, tak blizoučko, že se vaše čumáčky málem dotýkaly: “To nevadí. Alespoň ho nenosí nikdo s obnošenými názory. Smím Vás požádat o tanec?”
A v ten moment tvé srdce málem vypovědělo službu. Vše, na co se tvoje hlasivky v tu chvíli zmohly, bylo: “S– s radostí si z–zatančím.”
