Chtěl jsem se tentokrát podívat na tento argument tentokrát po stránce matematiky.
Často je spíláno příznívcům TVP, že na Zemi prostě není dost zdrojů pro všechny. Věnoval jsem se tomu krátce, například v dostatku masa (u veganství) nebo v dostatku jídla či místa pro bydlení (a to jsem nebral v potaz vícepatrové budovy, které spoustě lidí nevadí a raději bydlí poblíž přátel než někde na samotě). Nyní bych se na to chtěl podívat komplexně.
Protože ale není v mých silách sám vyčíslit úplně všechny potřeby, které lidi mají, dovolím si jistou míru zjednodušení, ale použiji pak vyšší hodnoty. Budu třeba počítat, že jeden člověk sní ročně 100 kg brambor, atd. Takže pokud vy tolik nejíte, není problém prostě převést zdroje na něco jiného (u nás lze pěstovat na poli brambory, kukuřici, řepku, obilí či jinou plodinu, takže stejný zdroj (půda) může sloužit vícero účelům). Ale jde o to, že na člověka je přiděleno tolik a tolik zdrojů.
Pro zjednodušení také budu brát, že zdroje planety rovnoměrně rozdělím mezi všechny lidi, ať už jde o křováka na poušti, teengaera v New Yorku nebo teprve narozené miminko. Nebudu rovněž brát v potaz, že existují rodiny, atd. Čili asi ne každá čtyřčlenná rodina upotřebí 4 auta, 4 počítače a 4 televize, a 4 domy nebo 400 kg brambor, ale alespoň tím získáme rezervu ve zdrojích na výrobu jiných věcí.
Nebudu, až na výjimky, brát stav "co by bylo kdyby". Prostě vezmu dnešní těžbu, dnešní výrobu, dnešní stav (ne)recyklace, dopravu a zemědělství (tj. na ropu), stavebnictví, životní standard, dnešní výrobu energie (uhlí místo Slunce). Někde si pomůžu v přesměrování alokace zdrojů (např. u zlata z trezorů bank do výroby elektroniky, protože zlaté cihly přímo nikomu blahobyt nepřinesou). Nebudu brát v potaz ani to, že bychom přestali ničit půdu, a tedy by mohla mít i vyšší výnosy, nebo že bychom nasadili pro podobný účel GMO (projednou ale neudělané komerčně jako to dělá Monsanto s RoundUpem).
U některých zdrojů rovněž rovnou odečtu 10% či víc produkce, kterou započítáme jako nevyužitelnou ztrátu, ať už to padne na samotnou těžbu zdroje, jeho přepravu (spotřeba ropy na přepravu ropy, železná rypadla pro těžbu železa), nehody, přírodní katastrofy, neefektivní získávání a nebo jen na chybu ve výpočtech popř. jako rezervu, atd.
Zaměřím se ale jinak na základní potřeby moderního člověka, tj. kromě jídla, vody, bydlení také auta, počítače, atd. Aby se neřeklo. Nebudu sem započítávat náklady na zábavu a infrastrukturu pro cestování, atd. Byť někde udělám výjimku (v moderním světě už má každý svůj počítač/tablet, ale i tak nechám pro každého vytvořit nový). Viz.:
Z jednoho prostého důvodu: už dnes máme vybudovaná kina, divadla, silnice, letiště, železnice, doly, těžební plošiny, knowhow, čili je nesmysl počítat, že na vybudování Utopie v dnešním stylu bychom to museli stavět znovu. Ano, pokud by to pak lidem přišlo účelné, ať si to postaví třeba lepší, ale pro nás, lidi narozené ve 20.století, to není vůbec zatím třeba - na to, aby lidé mohli zůstat doma stačí jen přestavět továrny. Netřeba jim znovu stavět domy (a umím si představit, že pro lidi žijící na poušti by - alespoň jako první fáze Utopie - bohatě stačil vodovod k jejich chýším).
Navíc, filmový průsmysl stejně jako herní i hudební sestává i z archivů, takže i kdyby už nic dalšího nevzniklo, máme tu celý svět na objevování (kolikrát mi staré filmy přijdou zajímavější než ty nové, a to jsem je ani nemusel dřív vidět, tedy faktor nostalgie se neuplatňuje). Stejně tak např. vytvoření počítačové hry v podstatě moc zdroje nespotřebává: jen elektřinu, již vytvořené počítače a lidi.
Pokud mi budou známy, zahrnu všechny udávané náklady. Například dnešní zemědělství má vysokou spotřebu vody (a živočišná výroba je na tom ještě hůř, ale zahrnuji tam stejným způsobem). To jen, abyste se nedivili, proč počítám na osobu ty miliony litrů vody, když doma ročně platíte třeba jen 20 kubíků na osobu. A protože průměruji, nebudu ani řešit, že vy třeba maso nejíte, a tak se na živočišném průmyslu moc nepodílíte.
Nebudeme řešit, že by se daly vybudovat vertikální farmy, kde by klesla spotřeba vody o několik řádů, prostě vezmeme dnešní svět, abychom nemuseli řešit protiargument, že utopie nejde vybudovat bez vybudování utopie, aneb: potřebujeme mít inteligentní správu zdrojů a inteligentní lidi, aby tento systém vybudovali a starali se o něj, ale bez inteligentní správy zdrojů bude nedostatek a tedy lidé nemají čas se stávat inteligentními, čili taková ta hlava 22.
Bez inteligentních lidí (min. finančně gramotných) stejně tak selže i AnCap, a nebo bude ovládnut jen úzkou hrstkou těch nejzdatnějších, informovaných a dravých lidí (finančně gramotných) - obchodníků, atd. Aby mohlo vzniknout něco jako TVP, musí být lidé nejprve informovaní, nejen na to, aby to chtěli, ale aby si sami řekli, jak to chtějí. Pak už nemůžeme mluvit o žádné diktatuře. Čili, pokud by k vybudování RBE došlo, pro nás tím jedině lépe, protože pak budou zdroje využívány efektivněji, a tedy jich bude papírově více:
Pokud potřebuji vyrobit židli a spotřebuji na to 1 kmen, a mám k dispozici jen 0.8 kmenu, mám problém, je nedostatek.. pokud se ale židle dá vyrobit z 1/2 množství dřeva lepší metodou, stále sice mám jen 0.8 kmenu, ale protože mi stačí 0.5, mám hojnost - a stejně tak je možné u obnovitelných zdrojů lepším hospodařením zajistit, aby se zdroje (kapitál) namnožily (u dřeva se ho víc vysadí, pitná voda se "namnoží" tím, že ji přestaneme svinit a naopak zlepšíme její recyklaci atd).
Vztáhněte to na planetu jako celek, kdy výrobek znamená spotřeba určité části zdrojů nez ohledu na jejich typ, a nedostatek klesne ještě víc. Protože pak když budete chtít vyrobit židli, nemusíte jen řešit, jestli máte dost dřeva, protože chcete dřevěnou židli - ale jestli máte dost zdrojů na výrobek splňující daný účel, tj. mít si kde sednout, takže pak můžete v případě nedostatku dřeva snadno sáhnout po kovu nebo plastu.
A co když by někdo nechtěl plast? No tak by si musel počkat. Někdo další ale, kdo by chtěl mít kde sedět, nebude řešit materiál, ale maximálně tak vzhled - a dřevo je možné vzhledově imitovat. Pro nás je to asi děsně omezující, ale spousta lidí na planetě, která dnes třeba nemá co jíst, takový systém bude užívat naprosto normálně, a vlastně ho užívá už dnes. Pokud mají možnost nakrmit své děti, je jim jedno, jestli to je chleba nebo maso. Nebudou se čertit, že zrovna není k dostání kaviár.
Ano, toto chování se spokojit s málem není ideální, a je mi proti srsti, protože pak si lidé nechávají vnutit cokoliv jako "blahobyt", viz. dnešek. Ale uvádím to jen příklad, kdy je možné jako Utopii brát naprosto obyčejné věci, když budou k dostání nepodmíněně. Nenabízím to jako cíl, kdy celou planetu ožebračíme, hlavně když se všichni budou moci najíst, ale jen jako začátek možné cesty k cíli.. protože během ní se může spousta změnit, a než dorazíme na konec, dost možná už spoustu problémů s vlastnictvím nebo luxusem nebudeme muset řešit.
Protože lidstvo jako takové se prostě může změnit. Naše primátí povaha považuje jako velké bohatství nikoliv soukromou jachtu, ale co nejvíc manželek (viz. tlupa a dominantní samec). A jak vidíte, alespoň pokud se podíváme na západní svět, jak moc dnešní realita odpovídá této naší přirozenosti? Moc ne, že? Takže uvažovat o tom, že lidé za 100 či více let se budou na bohatství dívat nutně jako dnes nemusí být moc závazné. Ano, je dobré s tím počítat a podle toho plánovat možnou společnost, resp. nabízet jí lidem. Ale také nás naši potomci mohou velmi překvapit
Kromě toho, nabízí se zde ukázka, kdy nějaká kulturní tradice (manželství povolující jen 1 družku/druha) je vlastně jen diktatura (církev, stát a jiné vlivy), a přitom jsme se s tím naučili tak žít, že to už za diktaturu a omezování svobod ani nepovažujeme. Či naopak, mnozí se bouří, když hrozí, že tyto okovy společnosti budou strženy, protože je podle nich něco nemorálního, aby se lidé chovali jinak, než jak se chovali doteď.
Hlavně, pokud jde přímo o zdroje, totiž platí, že efektivnější využívání sníží míru jejich nedostatku. Pokud dnes máme problémy s tím, aby lidé měli kde bydlet, co jíst, co pít, měli dostatek elektřiny a neznečišťovali prostředí, tak můžeme využít technologii, která existuje už desítky let (plasty, plováky, počítače, kovy, výletní obří lodě, destilace, atd.) a postavit například plovoucí města. Řeší to:
- prostor (na moři je místa dost)
- elektřinu (vítr, energie z mořských vln, proudů, houpání, ze Slunce)
- vodu (zásobníky dešťové vody, odpařování mořské vody)
- odpady (nic takového neexistuje: to, co vyjde z lidí, se používá na hnojení rostlin)
- jídlo (pěstování řas, lov ryb, rostliny ve sklenících - voda je hned po ruce z moře, zvířecí vertikální farmy/invitro)
- půda (kromě prvotního dovezení se recyklují zbytky rostlin, kterých díky fotosyntéze objemově neustále přibývá).
- zdroje (plasty, papír i kovy se recyklují, papír až na výjimky netřeba - máme snad počítače/tablety/TV; dřevo roste samo).
Takže mé výpočty, někdy značně nadnesené, spíš ukazují, zda to je či není možné dnes, kdy je civilizace naprosto pitomá.
Vůbec sama recyklace je zajímavý aspekt, protože by byla spíš aplikována ve větší míře v době kolektivního vlastnictví planety i podle kapitalistických meřítek: jde o naše společné bohatství a tedy máme zájem na jeho rozmnožení.
V době soupeření je recyklace jen náklad navíc, který vás jako prvotní investice může konkurenčně znevýhodnit, pokud vám v tom nepomůže informovaná veřejnost, která bude požadovat Eko přístup. A protože společnost zatím informovaná není, nebudu s větší mírou recyklace ani počítat pro výpočty.
Jenže pokud taková společnost nebude dnes, nejspíš nebude ani v AnCapu. A pokud lidi vzděláte pro Eko přístup (lépe řečeno pro maximalizaci svého zisku s přihlédnutím na co nejvíc proměnných = jako zisk začnu považovat třeba čistý vzduch a posadím ho výš než například právo na práci - to není právo na práci, to je povinnost pracovat pro přežití a blahobyt, právo můžeme mít tak na život, tedy dnes právo na práci je vlastně právo na život, a systém dnes toto právo pošlapává).
Celoplanetární správa zdrojů je výhodná i pro kapitalismus (byť dnes zatím neexistuje). A vyřešili bychom tím další problém "kdo tam ty údaje dá.. stroje?". Stroje mohou, ale spíš to budou lidé, a to buď přímo skrze klávesnici, a nebo tím, že někam umístní sondu, aby prozkoumala zásoby v dané oblasti (kdo zadal údaje do skladových systémů Amazonu? Stroje nebo lidé?).
Ono se to nezdá, ale v tržním systému může být taková celoplanetární databáze výhoda. Ano, když trh nemá všechny informace, můžete vydělat tím, že se k nim dostenete dřív než konkurence*. Ale také vám hrozí riziko, že můžete přijít v nejhorším až o všechno, když provedete špatný odhad.
*) To takto jednou soutěžil(soutěží) socialismus s kapitalismem, a kromě jiného (jako bylo například pár sestřelených civilních letadel) jsme měli bonus v podobě výbuchu Černobylu, a cena pro "vítěze" byla nakonec "stanovena" jako spoluúčast na financování nového sarkofágu Ne, že by se to nemohlo stát i bez soutěžení, viz. Fukušima, ale ono tam tak trochu sehrálo i honění si ega vůči západnímu světu a omezený trh kvůli nedostatku valut, mimo jiné.
Naproti tomu, v systému, kde "všichni vědí všechno" se sice špatně spekuluje (nejspíš i s náladou lidí, protože pokud jsou i oni informováni o všem, rozhodují se více méně racionálně a tedy s mnohem menšími výkyvy), ale za to nehrozí riziko ztrát. Zisky jsou tedy sice menší, ale zato trvalejší (podobně jako je spoření: můžete si vybrat fond s rizikem ztráty, ale také větším zhodnocením, a nebo garantovaný fond, kde sice úrok je velmi malý, ale zato neriskujete, že o vložené prostředky přijdete - když zanedbáme inflaci; případně půda: můžete pozemek prodat jako stavební parcelu a tedy mít jednorázově vysoký zisk - bez ohledu na to, že jste právě zničili nějaký zdroj, a nebo se o půdu starat a hospodařit na ní jako pěstitel - zisky jsou nižší, ale při správné správě prakticky časově neomezené).
Máme tedy "problém"
Protože pokud příznivci TVP a AnCapu myslí vše tak, jak říkají, nemohou si dovolit nechat lidstvo nevzdělané. To by jednak nebylo schopné ani zavést TVP (pak se nemá smysl bavit o tom, jak by TVP vydržel, kdyby v něm byli dnešní lidé - nijak, neexistoval by*) a ani udržet AnCap.
*)Jak by vypadal svět, kdyby lidé, co neustále válčili ve středověku, měli k dispozici atomovky? Nijak.. historie nám ukázala, že atomovku vymyslí lidé až na určitém stupni vývoje. Dnes atomovky máme a zatím žijeme. Zřejmě tedy středověk nebyl na atomovky připraven
Jenže jakmile se to povede, lidé si nejspíš zvolí sami něco úplně jiného, co bude vyhovovat jim (tedy většině). A menšina se buď podovolí (pokud to pro ni bude také výhodné, byť to chtěla původně jinak), a nebo bude protestovat a dělat problémy.. což je nepravděpodobné, protože pak popíráme vlastně fakt, že si informované lidstvo zvolilo udržitelný systém.
Pokud v něm bude totiž značná část lidí (byť minorita) dělat problémy, povede to k nestabilitě systému a ohrožení všech v něm (že bych citoval Matrix?). Pak ale nesmá smysl se obviňovat ze snahy zavést nějakou diktaturu. Byl by to jen další mezičlánek, podobně jako dnes kapitalismus. A je ten snad diktatura? I v něm se přeci lidem žije lépe než třeba před 200 lety.
Protože kdybychom to brali z tohoto hlediska (a netvrdím, že se to v minulosti už nestalo: takto se dostal k moci Hitler, a neinformovaná veřejnost stála i za Sametovou revolucí, a výsledek vidíme všude okolo), tak TVP je možná pokus o nastolení dikatatury, ale AnCap je v tom případě jen uvolněním regulací, tedy předáním ještě větších možností dnešním nadnárodním firmám. A kdo nebude schopen držet krok (nemusí ani jít o nějakou diktaturu), bude prostě odejděn.
Můžete namítnout, že v takovém světě si přeci spotřebitelé mohou zvolit někoho jiného. Ano, to mohou. Ale stejně tak se mohou vzbouřit v TVP diktatuře, a jejich šance proti počítačovému "skladu" budou asi tak stejné, jako šance proti mega nadnárodním koncernům. Tedy vlastně podobné šance, jako mají obyčejní lidé a malé firmy šance dnes proti trhu, a nebo lidé proti systému jako je socialismus nebo nacismus.
Velmi malý, ale i tak ne úplně bez šance (jak ukázala historie). Pak ale zase nemá cenu řešit absolutní diktaturu, protože ta prostě neexistuje, neboť není dlouhodobě udržitelná. Mohlo by k ní dojít jen za cenu eliminace části lidstva (té chudší, reptající části), ale pak zase nevidím moc rozdílů oproti AnCapu, protože ten sice nepočítá s nějakou genocidou, ale ruku na srdce, ani se nijak nesnaží jí zabránit (nechává to na tržním prostředí - a stejným názvem můžeme nazvat třeba i evoluci, aneb přežití silnějšího).
Pan Fresco vlastně nedělal nic jiného, než dělají třeba tvůrci seriálu Star Trek. Jenom to prostě vzal do hloubky víc, než je pro mnoho lidí stravitelné. Jeho koncept města, a prototyp, který by se měl financovat není v podstatě nic víc než startup fanoušků seriálu, kteří si chtějí natočit vlastní film. Když na to seženou peníze, proč ne. A že by Fresco chtěl, aby to platily vlády států? Pokud se k tomu rozhodnou, tak proč ne? Je to určitě účelnější než vyhazovat peníze na válčení a zabíjení. A co lidi, kdo se jich ptá? Stejně jako se jich ptaly vlády, kdy začaly stavět ISS, ITER nebo CERN. Jestli se to lidem nelíbí, ale mlčí, tak hádejte co? Mají smůlu! Kdo mlčí, souhlasí. Buď se proti tomu musí postavit a nebo to prostě schválí. A byl bych raději, kdyby lidé byli schopni se postavit, protože pak by případně také mohli dané projekty posoudit a ty dobré schválit, a to nikoliv ignorací a mlčením.
Prvotní zdroj:
Protože zatím dnes neexistuje celoplanetární správa zdrojů (která by se hodila i pro AnCap, abychom věděli, s jakými zdroji můžeme operovat) ani plně robotizovaná výroba, musíme se zatím spokojit s lidmi. Lze v takovém případě vybudovat Utopii?
Buď můžeme vzít předpoklad, že u systému, kde je dobrovolná práce, by se našlo dost lidí, kteří by skutečně pracovali dobrovolně a to proto, že je to baví. Nevím, zda by bylo potřeba 5% nebo 10-40% lidstva, ale když vezmeme v potaz, že min. 50% lidí dobrovolničí, ať už tím, že dělá koníčky, které je baví (které vykazují nějakou produkci, jako je třeba pletení, zahradničení, starání se o zvířata), a nebo tím, že skutečně pomáhají prostředí (např. čištění řek, starání se o jiné lidi, úklid lesů, přispívání formou charity* na jiné lidi či útulky pro zvířata, atd.), a většina z nich v tomto svém poslání vytrávává bez ohledu na to, že zbytek lidí se (z jejich pohledu) fláká, kašle na to, nebo jim dokonce "hází klacky pod nohy" (jeden rok řeku vyčistíte, další rok je zase plná pneumatik)..? Čili, ano, toto by mohlo fungovat.
*) Bible praví, abychom se starali o sirotky a vdovy, chudé a abychom netrestali otroky bez důvodu. Všechno špatně! Naší snahou by mělo být, aby neexistovaly ani vdovy, ani sirotci, a pokud jde o přirozené úmrtí, aby nebyl rozdíl mezi sirotkem a dítětem s rodiči. Neřešme jak trestat otroky, když naší snahou by mělo být, aby žádný otrok neexistoval. A už vůbec se vykašleme, jestli a kolik dávat chudým. Naší snahou by mělo být, aby chudoba neexistovala. Hlavně je třeba si uvědomit: otrok=hrozba vzpoury a násilí proti pánům; chudí=riziko krádeží vůči bohatším.
A pokud ne, stále nám zůstává mj. například ten kreditní systém práce, který by lidem umožnil si vybrat činnost, která by jim nejlépe vyhovovala, a pokud by už nezbyla jejich oblíbená nebo si neuměli vybrat, stále by měli jistou možnost volby v tom, že by ty práce, o které by nikdo nestál, měly nízký pracovní fond (tj. čím horší práce, tím menší dobu je nutné jí vykonávat - tak by se nestalo, že někdo, kdo by se nemohl například věnovat přímo zvířátkům, byť by ho to bavilo, protože by tam prostě už bylo narváno, musel třeba jít uklízet ulice na plný úvazek jen kvůli "přežití"*, ale zase by byl motivován tím, že by to dělal jen pár hodin týdně, a tedy by zbytek času mohl věnovat zvířátkům někde v menším dobrovolně, bez užitku společnosti - zatímco ti, co by si zvířátka zvolili v rámci přínosu společnosti, byť by šlo o živočišnou "výrobu", by museli pracovat třeba 30 hodin týdně).
*) říkejte tomu jak chcete, ale v dnešní civilizované společnosti můžeme za podmínku přežití považovat nejen jídlo, vodu a vzduch, ale také možnost zábavy, poznávání, cestování - jinak to není už člověk, ale jen troska
Min. by tento systém (kde by lidé nemuseli pracovat kvůli přežití, byť by i tak existovaly peníze, nebo lepší zboží dostupné pro ty výkonější, chystřejší nebo prostě jen ochotné vůbec pracovat) měl mít za následek snížení kriminality (a méně stresu). Což přináší jednak vyšší kvalitu života a jednak úsporu zdrojů (nemusíme tolik řešit násilnosti, zlodějny, vraždy).
A kdyby se náhodou někdy podařilo vybudovat svět, kde by skutečně nikdo pracovat nemusel, jen kdyby chtěl, a vše by dělaly stroje skrze počítače, co by se stalo, čistě hypoteticky, kdyby už nikdo nechtěl třeba dělat ve vyšívacích firmách (nášivky, loga na trička), a někdo by přesto chtěl mít na triku výšivku?
Inu, snadná pomoc. Sedl by si k počítači, naklapal by do WWW rozhraní text, nahrál by si obrázek, počítač by jej vystehoval, a po schválení zadavatelem by se to poslalo na vyšívací stroj, který by to vyšil na tričko.
Namítnete ale, že to je přeci moc práce, že to dělat nechcete a je to krok zpátky. Já se spíš zeptám:
Když běžně něco chcete udělat, musí vám vždy stát za zadkem jiný člověk? Když chcete projít dveřmi, potřebujete "černocha", aby vám je otevřel? Když se chcete najíst, musí vedle vás někdo sedět a lžičkou vám podávat jídlo do pusinky jako novorozeněti? Asi ne, že? Tak v čem se vyšití nášivky liší od najezení se?
Namítnete, že na to nemáte čas.. Já se zeptám: proč? Odpověď: no protože chodím do práce! Bingo Do práce už nechodíte, ne?
Potřeby
Nyní se podíváme na potřeby takového průměrného člověka. Zjistíme si rovnou, jakou má ten či onen výrobek spotřebu zdrojů, pokud už daný zdroj nespotřebováváme přímo (například na stavbu, topení, atd.).
Pitná voda, o tom žádná. Člověk by měl denně přijmout 2l, ale musíme započítat ještě vodu na vaření, koupání, atd. Ročně to vychází nejméně na 30 kubíků (osobně mám ročně 20-22).
K tomu musíme ale připočíst vodu určenou na pěstování jídla, výrobu textilu, a vodu využitou v živočišné výrobě.
Celkem tedy asi 2 miliony litrů vody na člověka (viz. dále) ročně jen v této oblasti.
Pro oblečení vezmeme 3 páry bot ročně (osobně spotřebuji 3 páry za 5 let). Dále pak 5 kg textilu různého typu (1 košile váží cca. 150g).
Pokud jde o jídlo, norma jsou 2000 kcal denně, ale stručně vezmeme, že pořádně sytý člověk potřebuje ročně:
- 100 kg brambor
- 2 kg soli
- 10 kg cukru
- 60 chlebů či jiný ekvivalent pečiva
- 50 kg másla (nebo rostlinného tuku)
- 100 litrů mléka (včetně sýrů, zmrzliny)
- 100 kg masa (libovolného druhu)
- 50 kg ovoce
- 100 kg zeleniny
- 25 kg kukuřice
- 25 kg sóji
- 25 kg rýže
- 300 vajec
K tomu si připočteme, že přibližně 1500 litrů ropy se spotřebuje na výrobu jídla pro jednu osobu (+100 litrů na výrobu hnojiv).
Můžeme potřebovat i nějaké ty léky, takže jako průměr vezmeme 1 balení týdně. Tady budeme velkorysí a řekněme, že se zde spotřebuje jen 500 litrů vody a 100 litrů ropy.
Potřebujeme mít kde bydlet, a myslím, že 100m2 na osobu je slušný prostor (my dva máme dohromady 43m2). Protože máme různé stavební materiály, pro výpočet vezmeme bungalov (tj. přízemní dům), kde spotřebujeme cca.:
- dřevo: 10 tun
- beton: 100 tun
- cihly: 30 tun
- elektroinstalace/hromosvody: 1 km (až 100 kg)
- plasty: 1 tuna
- sklo: 5 tun
Spotřeba vody na stavbu: 30.000 litrů
Spotřeba elektřiny: cca. 1 MWh a méně.
A potřebujeme nějakou tu energii. Protože na planetě používáme kombinové vytápění (chlazení), přidělíme každému člověku zdroje (tj. ne povinnost je spotřebovat, tj. vyrobit všechno pro všechny stejné nebo vůbec) v hodnotě:
- 1 kWh fotovoltaický panel (70 kg křemíku a cca. 30 kg hliníku)
- 5 MWh elektřiny (naše domácnost jede celá jen na elektřinu a ve dvou máme 7 MWh).
- 1 tuna uhlí
- 1 tuna dřeva
Aby měl kde bydlet, přidělíme mu 2000m2 parcelu pro jeho dům.
Dosud jsme tedy brali v potaz jen základní potřeby, které, což asi uznáte, měl mít naplněny každý člověk, aby vůbec nějak mohl žít. Ale máme civilizaci, tak potřebujeme naplnit i své chtíče.
Každému člověku na planetě tedy přidělíme (či spíše vyčleníme) zdroje na:
- 1 stolní počítač či lepší notebook
- 1 tablet / smartphone
- 1 smart LED televize
- 1 videokamera
- 1 auto typu Fábie (v provedení dvoumístný kabriolet se sklápěcí střechou )*
- 4 zimní pneumatiky
- 100 papírových knih, časopisů, novin (kdyby 1ks=1kg, tak potřebujeme 3 kg dřeva a 100l vody na kus)
- 100 DVD/CD/BluRay pro zábavu (10g/disk, čili spotřeba do 1 kg plastu)
- 1 tuna papíru (včetně toaletního)
*) představte si, že by každý člověk u nás měl auto, tj. jejich počet by se zvedl 2x. To by měli třeba pražané určitě radost.. už teď je někdy zázrak, že zaparkujete
Nutné zdroje:
Auto - max. 1 tuna oceli, 300 kg plastů, 300 kg hliníku, 5 kg křemíku, 50 kg skla, 50 kg dřeva + cca. 3 km kabelů, tedy asi 85 kg mědi (celkem to bude něco většího než Fabie, ale budiž, nadhodnocení nevadí) + 500.000 litrů vody
Pneumatiky - 30 litrů ropy/kus + další složky v menším a 2000 litrů vody
Elektronika - odhadem 20 kg plastů, 10 kg hliníku, 5 kg mědi, 100-200g zlata, 20 kg křemíku, 5 kg skla (písek)
Do interiéru mu dáme nábytek o hmotnosti 500 kg, z čehož 1/2 připadne na dřevo, a po 1/4 na kov a plast, a dále 50 kg textilu (přikrývky, záclony).
Člověk rád cestuje, takže mu ročně přidělíme palivo na 24.000 km, tedy cca. 1700l (7l/100km).
Dále každý člověk jakoby ročně spotřebuje zdroje na jednoho 100 kg robota (50 kg hliníku, 25 kg mědi, 10 kg křemíku a 15 kg plastu), který buď plní jeho potřeby přímo (např. 50-100 robotických vysavačů) a nebo je součástí většího celku (např. robotický traktor sice váží víc než metrák, ale zase slouží víc lidem najednou) a tento robot bude ročně vyžadovat 5 MWh eletřiny ke svému provozu.
Dále budeme pro každého člověka vyžadovat v průměru 2000 litrů paliva na přepravu jeho životních potřeb pomocí kamiónů nebo vlaků (většinou elektrodiesely).
Lidé jsou kreativní, takže jim ročně přidělíme pro jejich koníčky:
- 500 litrů paliva (benzínu, což odpovídá přibližně 1000 litrům ropy)
- 3 MWh elektrické energie
- 10000 litrů vody
- 1 tunu dřeva
- 1 tunu papíru
- 1 tunu kovu (většinou hliník či měď)
- 10 kg barev (odpovídá byvoko 20 kg ropy, litr ropy váží v průměru do 1 kg)
- 20 kg nářadí (50% plast, 50% kov)
V domě může ročně spotřebovat (vyměnit) 10 LED žárovek.
Ostatní potřeby už vezmeme jako vyrobené a tedy připravené současným systémem (pravda, mohli bychom mezi to počítat i domy, ale předpokládejme, že je použijeme na společenská centra, logické a výrobní haly, distribuční centra, výpůjční centra, showroomy, centrály, pěstilny, atd. ať nemusíme řešit, kdo už dům má a kdo žije ve slamu), a nebo je využijeme jako rezervu v době "přestavby", kdy budou zdroje směrované všude možně, tak aby se nestalo, že bude chybět toaletní papír Stejně tak nemusíme počítat stavbu supermarketů. V západním světě je jich už dost, a pro výstavbu v nyní chudších částech světa si můžeme jednoduše vzít zdroje ze skládek, autovrakovišť, hřbitovů lodí a letadel, či zbourat staré nepotřebné budovy.
Ještě budeme předpokládat, že na různé drobnosti (obaly, plyšáci, tužky, příbory) spotřebuje člověk ročně:
- 100 kg plastů
- 100 kg kovu
- 100 kg dřeva
Pro zjednodušení výpočtu a hlavně pro vytvoření velké rezervy pro případnou chybu budu brát, že na 1 kg čistého plastu potřebujeme 2 kg ropy (2 litry).
Rovněž připočteme nějakou ropu na opravy silnice. Na každého člověka dáme 1 km (byť na celém světě je dnes asi jen 1 miliarda km silnic, tedy správně by to mělo být spíš 1/8 km), čili asi 500 tun ropy (500.000 litrů). A kdyby to náhodou nebylo třeba ročně opravovat, nevadí. Zdroje jsme přidělili a tedy je můžeme pak převést jinam, kde budou chybět..
Můžeme se shodnout, že toto jsou tak nějak přibližně zdroje, které by průměrný člen západní civilizace potřeboval, aby neměl pocit, že žije jako socka? Já jsem je teda bral podle sebe - většinou jsem dal tak dvojnásobek a zakrouhlil nahoru.
Tak se pojďme podívat, zda na to dnešní svět má zdroje (a kapacity), a tedy že argument "to nejde" je jen směšná výmluva, a nebo zda na něm je cosi pravdy (a to nepočítáme fakt, že to jde dělat celé jinak, efektivněji - např. nejezdit na ropu ale na elektřinu, nekrmit maso hektolitry vody a nepěstovat obilí venku na slunci, ale vše dělat invitro/hydroponicky, nevyhazovat materiál na skládky, ale vracet ho do oběhu, využít každou dostupnou možnost například k výrobě elektřiny, atd.).
Nyní již víme, co asi tak potřebujeme vyrobit (nebo získat), a víme také přibližně, jaké zdroje na to jsou třeba. Teď tedy potřebujeme vědět, zda jsou na naší planetě nejen dostatečné zdroje (uhlí, kovy, dřevo), ale také produkční kapacity (továrny, atd.). A abychom si to ztížili, rozdělíme zdroje mezi 9 miliard lidí (protože zavést Utopii by i při maximální snaze všech lidí nebude možné ze dne na den a mezitím se populace určitě zase zvedne). Rovnou tedy uvidíme, zda zdroj stačí či nikoliv.
Pokud zdroj stačí, je to důkaz, že tvrzení "Utopie není možná, a pokud ano, tak jedině s nějakou neexistující futuristickou technologií" není platný.. pokud ne..
Pokud zdroje nebudou stačit, ještě to nemusí být problém. Pokud bychom zjistili např. u aut, že nestačí pro každého člověka na světě, ale třeba jen pro půlku, tak vezmeme v potaz rodinu a asi nám dojde, že fakt, že si dvouleté dítě nemůže dovolit vlastní auto, jaksi není důkazem proti Utopii Pochopitelně, daný problém musíme vyřešit cca. do 15-18 let, než dítě dospěje, protože by auto chtít mohlo.
Pokud nestačí tedy výrobní kapacity, budu brát v potaz roční produkci a jak dlouho by trvalo uspokojit poptávku. U budování Utopie potrvá několik let či spíše dekád, takže fakt, že by hned nebyla k dispozici auta pro všechny lidi na světě, včetně domorodců, kteří teď momentálně žijí v pralese (a nejspíš ani nebudou mít důvod stát o náš svět v budoucnu, byť by to byla přímo ona Utopie), nemusí být hned katastrofa.
Stejně tak můžeme předpokládat, byť se to nemusí vyplnit, že mnoho lidí auto potřebovat nebude v momentě, kdy nebude muset jezdit do práce a spokojí se s MHD - už jen třeba proto, že jim dojde, že smogová či dopravní situace v jejich městě jim bude vadit (je to opět jen tržní chování - chovám se tak, abych z toho měl co největší užitek, a pokud auto=smrad, a zároveň auto=/=nutnost, zbavíme se auta). Pokud mohu mluvit za sebe, pro mne je auto využíváno v 90% času jen pro účely dojíždění do práce. Čili, bez nutnosti pracovat bych se nejspíš spokojil s MHD a nebo půjčovnou aut - vzato technicky:
Máme tu 5.5 milionu osobních vozidel pro 10.5 miliónů obyvatel, což je ještě dost, i kdyby se všechny rodiny najednou rozhodly, že si na víkend půjčí auto a někam vyrazí.
Ale prozatím s MHD nebo půjčovnami nepočítám, byť ta ušetří ohromné množství zdrojů - ani trh nevozí z lesa dřevo po jednotlivých kládách, ale naloží jich na kamion hromadu a došel k tomu sám od sebe, nikoliv skrze nějaký diktát - pokud nepočítáme diktát cen, ale pak už tedy hovoříme o tržní diktatuře - v čem je tedy počítačová diktatura špatná, ale tržní je OK?
Kdyby zdroje nestačily ve větším měříku, znamená to, že se současným myšlením je Utopie, alespoň v dané oblasti nemožná. To ji samozřejmě nevylučuje zcela.
Může se stát, že lidé prostě své myšlení a chování postupem času změní, takže dané věci třeba nebudou vyžadovat vůbec (podobně jako dnes není symbolem přepychu nosit paruku a 20 vrstev oblečení nebo šaty s obručí - proč? Protože lidé přišli na to, že je to spíš omezuje než že jim to přináší užitek a taky tady nebyl nějaký diktátor, který to musel zakázat), a nebo se postupně zavedou jiné metody výroby (např. pokud by dnes nepříklad nebylo dost masa pro Utopii, tak jen počkáme, až invitro maso bude běžné jako chleba, a pak už daný zdroj bude podmínky Utopie splňovat).
Děje se to tak či onak posledních 100 let, byť v takových drobnostech, že si to někdy ani neuvědomujeme. Dobrým příkladem jsou pytlíky v obchodech, které sice mohou být započteny do ceny zboží, ale i tak je jejich cena velmi nízká. Až doteď jsou zatím k nákupu zdarma, byť kdybyste je chtěli přímo od výrobce, budete si za ně muset zaplatit (balení sáčků). Podobně i dnes vám operátoři dávají v rámci balíčku zdarma data či minuty na volání. Či, řekněme, ne úplně zdarma, ale když to porovnáte, kolik jste platili za dané služby před 10-20 lety..
Stejně tak ale může platit, že se nemusí zavádět Utopie celá. Tam, kde je zdrojů dost, se prostě utopistický systém zavede, a tam, kde zdroje chybí, zůstane něco jako tržní ekonomika. I tento způsob může i bez nějakého diktátora celkem snadno změnit lidem myšlení, protože pokud lidé zjistí, že spoustu věcí mají zdarma, a za jiné, které zase až tak k životu nepotřebují, musí platit, a tedy i pracovat, nejspíš si spousta z nich dané věci zcela přirozeně vyřadí ze svého žebříčku hodnot, aby na ně nemuseli myslet (a nižší spotřeba tím automaticky může vyřešit problém se životním prostředím).
Myslím, že pro většinu dnešních pracujících jistě není ohromně stresující, a nepřemýšlejí o tom každý den každou hodinu, že zrovna oni si nemohou koupit soukromý tryskáč. Protože se ho prostě vnitřně vzdali - není to zrovna košér přístup (hrozí vytvoření apatie, kdy pak člověku seberete pomalu všechno a jemu to bude jedno), ale jako jeden z mnoha k vyšší udržitelnosti je lepší než drátem do oka.
Co se týče kapacity, tak nás bude zajímat výrobní kapacita dnes. Bez ohledu na to, jestli to budou dělat roboti, nebo to budou povinně dělat lidi, aby měli k Utopii přístup a nebo jestli to stihnou zvládnout dobrovolníci. To nehraje roli.
SROVNÁVACÍ VÝPOČTY BUDOU V DALŠÍM PŘÍSPĚVKU, ABY PRO ZÁJEMCE NEZAPADLY V TÉTO HROMADĚ TEXTU, A ABY TO NEBYL JEDEN DLOUHÝ PŘÍSPĚVEK..
Co potřebujeme je celkem jasné, viz. předchozí kapitola, takže to jen přepočítáme na 9 miliard lidí a k tomu později jen uvedu, jaká je naše kapacita + jak to vychází procentuálně, případně kolik let by trvalo obsloužit všechny lidi, kdyby všichni opravdu chtěli. Údaje jsou dostupné na internetu, stačí použít Google.
Boty: 3 páry
Textil: 5+50 kg (cca. 360 ks)
Brambory: 100 kg + 1000 kg pro zvířata
Sůl: 2 kg
Cukr: 10 kg
Chleba: 60 kusů
Máslo: 50 kg
Mléko: 100 litrů
Maso: 100 kg
Ovoce: 50 kg
Zelenina: 100 kg
Kukuřice: 25 kg + 250 kg pro zvířata
Sója: 25 kg + 250 kg pro zvířata
Rýže: 25 kg
Vejce: 300 ks
Léky: 52x1 balení
Dům: 1 kus
Počítač: 1 kus
Tablet: 1 kus
LED TV: 1 ks
Videokamera: 1 ks
Auto (Fábie): 1 ks
Pneumatiky: 4 ks
Knihy: 100 ks = 100 kg papíru = 30000 stránek/listů papíru + 1 tuna toaletního papíru
Papír (extra): 1 tuna
DVD: 100 ks
Nábytek: 500kg=cca.50 ks
Barvy: 10 kg
LED žárovky: 10 ks
Robot: 1 ks
Nářadí: 5 ks
Jak uvidíme, jisté zdroje tu jsou. V tom by tedy problém nemusel být (ale bude).
Že by byl problém v tom, že nemáme jakousi futuristickou technologii? Staří Egypťané, Májové a dokonce i civilizace v Indii, Číně nebo i Evropa ve středověku stavěla ohromné stavby ať už náboženské nebo užitkové, a rozhodně nečekala, až budou k dispozici obří jeřáby, nákladní auta, počítače. Stejně tak se v 19. a ještě hodně ve 20.století navrhovaly budovy, stroje a přístroje jen na papíře a rýsovacím perem, opět žádné počítače. Industriální revoluce a obě světové války (obří logistika) se v podstatě vedly bez počítačů.
Jediný, kdo brání vytvoření utopie pro lidi jsou, jaké překvapení, zase sami lidé. Nikoliv nějací ilumináti nebo vlády světa a zlé korporace. Obyčejní lidé, kteří nevědí, co jde udělat, nevěří, že by to šlo udělat a nemají osobní zájem to udělat, protože si myslí, že čím víc lidí okradou nebo jim podrazí nohy, tím lépe se budou mít oni. Nepochopili, že toto platilo tak možná před pár staletími, kdy svět nebyl propojen - a platilo to hlavně pro ty vzdálenější vazby ("západ" vs. kolonie). Dnes, kdy se všechno pro každého vyrábí všude, potřebujete, aby produkce byla co nejkvalitnější a to nejde, pokud všude po světě budou války*, chudoba, nedostatek.
*) myslím, že počítačová technologie už dospěla do takové úrovně, že kdo si chce mermomocí hrát na zabíjení, má možnost to dělat virtuálně a nemusí tím otravovat jiné lidi v realitě
Nemáme ani moc problém s počtem lidí. Čistě statisticky, když bude platit, že počet géniů i skutečně dobrovolně ochotných lidí pracovat bude jen 10%, tak je pořád lepší, když máte možnost vybírat si z 8 miliard lidí, než kdyby na celém světě žilo jen 8 miliónů a měli by poskytovat výrobu ohromného množství zboží (a služeb) pro všechny.. důkaz máme dnes: 10% populace je ve výrobě a zemědělství, ten zbytek v lepším případě ve službách (v horším to jsou právníci, politici, reklamní agenti, burzovní makléři, atd.).
Problém leží prostě v naší současné společnosti. Pokud se budeme chtít chovat jako dnes, tak prostě žádná Utopie, nebo TVP/RBE nemůže existovat. A tedy je vhodnější AnCap (ovšem ani ten tu s podobným přístupem nebude věčně). Ta může existovat jen tehdy, pokud se změní chování lidí alespoň podle těchto pravidel:
- nebude se vyrábět na cenu, ale na kvalitu (aby to co nejdéle vydrželo)
- co nejvíc věcí se bude sdílet, nikoliv vlastnit (například doprava, nářadí, specializovaná technika)
- co nejvíc recyklovat, abychom neměli žádný odpad, lépe získávat pitnou a čistit vodu
- změnit technologie výroby (stavebnictví, maso, rostliny)
- změnit přístup k ekologii (zaslesňování)
- změnit způsob a nutnost dopravy (práce, lokálnost, MHD, vlaky místo aut a letadel)
- omezit používání ropy (chemie) a tedy používat alternativy (dřevo, FV)
- k výrobě elektřiny přejít co nejvíc na obnovitelné zdroje (FV, vítr, vlny, geotermální) v nejhorším na jádro
Teprve tehdy budeme moci uvažovat o TVP. A v takové době už nebude mít cenu řešit, co budeme dělat, až budou všichni krást. Prostě nebudou. Jinak taková společnost není možná, a to prostě bude mít své následky, které se špatně odhadují (víme jen to, že populace poroste, čím dál tím víc států bude bohatnout s jejich industriálním vývojem, a to bude znamenat více soupeření o zdroje - už to nebude jen Evropa vs. USA vs. Rusko vs. Japonsko. Nějaký čas už v tom jede i Čína. A co teprve, až se přidá Indie a Afrika).
Většina dnešní produkce a zdrojů je nedostatečná, a to znamená nejen, že není možné s dnešním přístupem Utopii vybudovat, ale rovněž bude hrozit, že jakmile bude požadovat stejný standard jako máme my víc států, odneseme to snížením blahobytu všichni (a to nemluvím o nějaké válce).
Není to otázka nějaké neexistující technologie. Spíš je to otázka přístupu spotřebitelů (myšlení lidí), aby se již vymyšlená technologie (někdy i stará víc jak 50 let) začala používat masově.
Čili, zatím to opravdu vypadá, že trh (peníze) a vládci (státy, korporace) chrání lidstvo před ním samým. Podobně jako se rodiče musí starat o děti nebo nesvéprávné osoby. Kdyby bylo vše zdarma, lidi by to rozkradli a prožrali. Chcete se osvobodit od vlády států, peněz a trhu? Tak musíme nejdřív dospět a umět se chovat jako racionální, dospělý člověk, kterému nebude třeba dávat přes prsty, aby nevzal druhému dítěti na pískovišti hračku, protože jí chce..
Pokud vím, o tomto mluvil pan Fresco. Jen k tomu ještě dodal "pokud se do té doby nepozabíjíme, nebo nezničíme planetu" a to je to, o co tu kráčí. Věřím tomu, že kdyby Země byla tak 2x 3x větší s odpovídajícími zdroji, sice bychom neměli moc dobrý vesmírný program (kvůli gravitaci), ale měli bychom ještě dost času při současném tempu vzdělanosti lidí, aby vše stihl vyřešit trh (tedy klidně i AnCap).
Ne, že by se to nemohlo stát i bez soutěžení, viz. Fukušima, ale ono tam tak trochu sehrálo i honění si ega vůči západnímu světu a omezený trh kvůli nedostatku valut, mimo jiné.