14.08.2018, 15:28
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 14.08.2018, 15:57 uživatelem Martin. Edited 4 times in total.)
ad 2:
Přečetl jsem si spoiler, a stejně jsem to napoprvé nepochopil
Yop! Když na to jde člověk vědecky a ne jen co se domnívá, že ví, tak to dává naprosto logicky smysl
ad 3):
zatím jsem ještě nezapojil mozek, tak si zkusím tipnout:
Když zažehnu motory tak, abych mírně zpomalil, začnu klesat, ale díky tomu, že budu opisovat menší poloměr mi stačí urazit kratší vzdálenost (podobě jako apex při průjezdu zatáčkou). Nicméně selský rozum se zase hlásí o slovo a říká, že to je blbost. Tedy, že bych pak musel zase na nižší orbitě přidat, abych nabral rychlost a dostal se na původní výšku (a dohnal spoždění kvůli nižší rychlosti), kde budu muset zase brzdit kvůli nižší rychlosti ISS.
Zkusím ještě hloubat.
Zažehnout motory ve směru letu selský rozum vyloučil, údajně proto, že bych tím sice stanici "dohnal", ale díky vyšší odstředivé síle bych byl na vyšší orbitě a tak trochu bych odlétal směrem do hlubokého vesmíru devět Takže vlastně nedohnal..
A nebo.. zažehnout hlavní motory sice po směru letu (mírně vyšší rychlost), ale manévrovací motory směrem k Zemi.. a použít jako navigátora místo tupce mého typu nějaký dobrý počítač, abych se se svou elipsou proťal kružnici ISS v době, kdy tam bude i ona.. i tak budu muset brzdit, abych jí zase neuletěl..
A nebo použít jen manévrovací motor směrem od Země (posune raketoplán blíž k Zemi).. ale to mi asi moc nepomůže. Kdybych získal 0,1 m/s navíc, trvalo by mi 57 dnů dohnat ztrátu 500 km. Kdybych to chtěl zrychlit, možná mi zase nezbude dost paliva abych to ubrzdil. Možná z tohoto důvodu není přibližování dvou těles žádná sranda a musí se spočíta dobře ještě na Zemi.
Přečetl jsem si spoiler, a stejně jsem to napoprvé nepochopil
Teoreticky by to asi takhle fungovat mohlo.. na skládání vektorů rychlosti jsem, tupec, zapomněl 
20 m/s bych asi bral (rekord na Zemi byl tuším 45m/s, ale je rozdíl házet ve skafandru a na baseballovém hřišti).
Součet vektorů je v tomto případě 7 600,03 m/s.
Možná, že to nechápu, jelikož to jde proti selskému rozumu. Ale..
Míček je sice o 0,03 m/s rychlejší než stanice, ale zároveň také nyní klesá rychlostí 20 m/s. Přihmouřím všechny tři oči nad tím, že kdyby se kosmonaut netrefil přesně kolmo k Zemi a jen mírně to vychýlil směrem vzad, tak jen ubere míčku rychlost a míček začne prostě padat (to vlastně padá i teď, ale součet sil dává beztížný stav).
Normálně by měl člověk tendenci brát i v potaz tíhové/gravitační zrychlení, které je v místě ISS dobrých 89% toho u povrchu, ale právě její orbitální rychlost ho vlastně krásně "vyruší"
Hrubý domácí rozum ™ mi říká, že aby ta elipsa byla možná, a zanedbali bychom atmosféru, musel by míček urazit určitou dráhu kolem Země dřív, než by narazil kvůli klesání do povrchu (zkrátka, aby minul Zemi od výchozího bodu nad jejím horizontem).
Což by asi neměl být problém: Zemi obletíme za 5544 vteřin, v ideálním případě je horizont 1/4 obvodu od nás, čili 1 386 vteřin, to je 27.7 km, a jelikož stanice je ve výšce 408 km, skutečně se povrchu ani nedotkne.
Pro (mnohem) rychlejší objekty by to ale už neplatilo.
Už chápu, proč se astronauti museli v Apollo 13 trefit do úzkého pruhu atmosféry, aby neshořeli, ale ani neodletěli pryč.. že to ale trvalo.
20 m/s bych asi bral (rekord na Zemi byl tuším 45m/s, ale je rozdíl házet ve skafandru a na baseballovém hřišti).
Součet vektorů je v tomto případě 7 600,03 m/s.
Možná, že to nechápu, jelikož to jde proti selskému rozumu. Ale..
Míček je sice o 0,03 m/s rychlejší než stanice, ale zároveň také nyní klesá rychlostí 20 m/s. Přihmouřím všechny tři oči nad tím, že kdyby se kosmonaut netrefil přesně kolmo k Zemi a jen mírně to vychýlil směrem vzad, tak jen ubere míčku rychlost a míček začne prostě padat (to vlastně padá i teď, ale součet sil dává beztížný stav).
Normálně by měl člověk tendenci brát i v potaz tíhové/gravitační zrychlení, které je v místě ISS dobrých 89% toho u povrchu, ale právě její orbitální rychlost ho vlastně krásně "vyruší"
Hrubý domácí rozum ™ mi říká, že aby ta elipsa byla možná, a zanedbali bychom atmosféru, musel by míček urazit určitou dráhu kolem Země dřív, než by narazil kvůli klesání do povrchu (zkrátka, aby minul Zemi od výchozího bodu nad jejím horizontem).
Což by asi neměl být problém: Zemi obletíme za 5544 vteřin, v ideálním případě je horizont 1/4 obvodu od nás, čili 1 386 vteřin, to je 27.7 km, a jelikož stanice je ve výšce 408 km, skutečně se povrchu ani nedotkne.
Pro (mnohem) rychlejší objekty by to ale už neplatilo.
Už chápu, proč se astronauti museli v Apollo 13 trefit do úzkého pruhu atmosféry, aby neshořeli, ale ani neodletěli pryč.. že to ale trvalo.
Yop! Když na to jde člověk vědecky a ne jen co se domnívá, že ví, tak to dává naprosto logicky smysl
ad 3):
zatím jsem ještě nezapojil mozek, tak si zkusím tipnout:
Když zažehnu motory tak, abych mírně zpomalil, začnu klesat, ale díky tomu, že budu opisovat menší poloměr mi stačí urazit kratší vzdálenost (podobě jako apex při průjezdu zatáčkou). Nicméně selský rozum se zase hlásí o slovo a říká, že to je blbost. Tedy, že bych pak musel zase na nižší orbitě přidat, abych nabral rychlost a dostal se na původní výšku (a dohnal spoždění kvůli nižší rychlosti), kde budu muset zase brzdit kvůli nižší rychlosti ISS.
Zkusím ještě hloubat.
Zažehnout motory ve směru letu selský rozum vyloučil, údajně proto, že bych tím sice stanici "dohnal", ale díky vyšší odstředivé síle bych byl na vyšší orbitě a tak trochu bych odlétal směrem do hlubokého vesmíru devět
Takže vlastně nedohnal..A nebo.. zažehnout hlavní motory sice po směru letu (mírně vyšší rychlost), ale manévrovací motory směrem k Zemi.. a použít jako navigátora místo tupce mého typu nějaký dobrý počítač, abych se se svou elipsou proťal kružnici ISS v době, kdy tam bude i ona.. i tak budu muset brzdit, abych jí zase neuletěl..
A nebo použít jen manévrovací motor směrem od Země (posune raketoplán blíž k Zemi).. ale to mi asi moc nepomůže. Kdybych získal 0,1 m/s navíc, trvalo by mi 57 dnů dohnat ztrátu 500 km. Kdybych to chtěl zrychlit, možná mi zase nezbude dost paliva abych to ubrzdil. Možná z tohoto důvodu není přibližování dvou těles žádná sranda a musí se spočíta dobře ještě na Zemi.