13.11.2018, 09:19
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 13.11.2018, 18:06 uživatelem Martin. Edited 4 times in total.)
Má filozofie by asi mohla znít "prachy, které chceš utratit, musíš nejdřív vydělat"
Takže bych to nezazýval asi "spořivost" nebo "šetrnost", ale "lenost".
Ty alespoň nemáš dluhy
Já mám ještě něco málo přes půl milionu hypotéku na dům. Moje bilance na účtě je víceméně: co odejde = co přijde mínus 6000 Kč na spoření (na nenadálé výdaje nebo prostě na okamžitý nápad na nákup). Za poslední dva roky jsem utratil desítky tisíc za skleníky a s nimi spojené záležitosti, dřív to byly desitisíce za DVDčka a ještě předtím desitisíce za počítače a hry (podotýkám, že částky nejsou upraveny dle inflace ). Je to dost? 
Špatný odhad (udělat člověka lepším) je často dobrá cesta k tomu se v něm později zklamat ve stylu "ty ses teda změnil k horšímu" nebo "nejsi takový, jaký jsem si myslel, že jsi"
Já jsem měl spíš na mysli, že spořivost, neutrácení, nehledění jen na peníze ještě nemusí znamenat, že by daný člověk byl nějak lepší, nemateralista, osvícený či snad duchovně založený S chudobou to opravdu nesouvisí (vlastně ani s bohatstvím: velký majetek nemusí se automaticky rovnat zhýralý život, lpění na penězích, a plýtvání).
Jméno jsem nepovažoval za důležité, tak jsem ho zapomněl asi v první minutě (myslím, že byla ročník 1984 nebo 1982), a číslo..? Myslím, že takových lidí, kteří jsou druhým ochotni v podstatě říct, že jsou nejspíš pokrytci, se na světě najde dost, a dá se na netu se na ně dá narazit celkem často
Utíkat před nimi je namáhavé, tak proč prostě nejít obrácenou cestou, a všechno brát jako příležitost k radosti (někde je problém? Problém není problém, ale příležitost zkusit si ho vyřešit, a buď se to povede, pak se můžeš radovat z osobního růstu a ze svých schopností, a nebo se to nepovede, a můžeš se tedy radovat - získal jsi další cennou zkušenost).
UPDATE: Jo, zapomněl jsem odpověď na jednu věc.
Ano, bylo mi líto, že jsem si něco koupil. To něco, co nebylo z mého prvotního rozhodnutí. To mě tak nějak vadí Neříkám, že se to třeba za 10 let nebude hodit (ostatně, ručník se hodí vždy), ale já neměl v plánu ho teď kupovat.
A peníze? Ty člověk nepotřebuje. Potřebuje (chce) jen ty věci, které si za ně koupí (peníze jsou jen prostředek k něčemu) Pokud tedy není sběratel starožitných mincí například.
Takže bych to nezazýval asi "spořivost" nebo "šetrnost", ale "lenost".
Ty alespoň nemáš dluhy
Já mám ještě něco málo přes půl milionu hypotéku na dům. Moje bilance na účtě je víceméně: co odejde = co přijde mínus 6000 Kč na spoření (na nenadálé výdaje nebo prostě na okamžitý nápad na nákup). Za poslední dva roky jsem utratil desítky tisíc za skleníky a s nimi spojené záležitosti, dřív to byly desitisíce za DVDčka a ještě předtím desitisíce za počítače a hry (podotýkám, že částky nejsou upraveny dle inflace ). Je to dost? Špatný odhad (udělat člověka lepším) je často dobrá cesta k tomu se v něm později zklamat ve stylu "ty ses teda změnil k horšímu" nebo "nejsi takový, jaký jsem si myslel, že jsi"
Já jsem měl spíš na mysli, že spořivost, neutrácení, nehledění jen na peníze ještě nemusí znamenat, že by daný člověk byl nějak lepší, nemateralista, osvícený či snad duchovně založený
S chudobou to opravdu nesouvisí (vlastně ani s bohatstvím: velký majetek nemusí se automaticky rovnat zhýralý život, lpění na penězích, a plýtvání).Jméno jsem nepovažoval za důležité, tak jsem ho zapomněl asi v první minutě (myslím, že byla ročník 1984 nebo 1982), a číslo..? Myslím, že takových lidí, kteří jsou druhým ochotni v podstatě říct, že jsou nejspíš pokrytci, se na světě najde dost, a dá se na netu se na ně dá narazit celkem často
Utíkat před nimi je namáhavé, tak proč prostě nejít obrácenou cestou, a všechno brát jako příležitost k radosti (někde je problém? Problém není problém, ale příležitost zkusit si ho vyřešit, a buď se to povede, pak se můžeš radovat z osobního růstu a ze svých schopností, a nebo se to nepovede, a můžeš se tedy radovat - získal jsi další cennou zkušenost).
UPDATE: Jo, zapomněl jsem odpověď na jednu věc.
Ano, bylo mi líto, že jsem si něco koupil. To něco, co nebylo z mého prvotního rozhodnutí. To mě tak nějak vadí
Neříkám, že se to třeba za 10 let nebude hodit (ostatně, ručník se hodí vždy), ale já neměl v plánu ho teď kupovat.A peníze? Ty člověk nepotřebuje. Potřebuje (chce) jen ty věci, které si za ně koupí
(peníze jsou jen prostředek k něčemu) Pokud tedy není sběratel starožitných mincí například.