25.11.2018, 12:36
Ty brďo. Už při přečtení prvního verše Nemoci jsem si řekl: „Chlupatý hvězdy, tak tohle bude maso!“ A ono to maso fakt je. Dobře ty. Nicméně bych to nebyl já, abych k tomu neměl nějakou kritiku. I když si píšeš víceméně pro sebe, tak jseš pořád jedním z mála místních literátů, kdo fakt reaguje na kritiku tím, že se snaží zlepšit. Ostatní na to zlepšení víceméně serou. 
Chválím ti, že se vracíš ke svojí staré tvorbě – viz ty Poňápoje – a upravuješ ji/odstraňuješ chyby. Tohle je práce, kterou by měl dělat každý autor.
V Katce by se bodlo něco udělat se třetí&čtvrtou strofou, rytmus je tam docela na kokot, a záměr to podle mého nebyl to takhle zprasit. Absolutní rýmy (vlastně ten jeden jediný) totiž nemají ten správný efekt, když to celé není v rytmu. Naštěstí se to dá lehce upravit.
Původní:
Šeptá mi, když nese stravu: (4stopý trochej BUM-ta)
„Nic se neboj, i přes vraždy (4stopý trochej BUM-ta)
Nechám já si tvoji hlavu (4stopý trochej BUM-ta)
A spolu budeme navždy.“ (daktylotrochej s nepřízvučným příklonkem ta BUM-ta-BUM-ta-ta-BUM-ta)
Není totiž línou, (3stopý trochej BUM-ta)
dobře si mě naloží, (4stopý trochej BUM-ta)
Nezasype hlínou, (3stopý trochej BUM-ta)
'le polibků naloží. (2stopý trochej s nepřízvučným příklonkem)
Po lehké úpravě (schválně si to přečti nahlas, sedí to líp, ne?):
Šeptá mi, když nese stravu:
„Nic se neboj, i přes vraždy
Nechám já si tvoji hlavu
odteď budem spolu navždy.“
Není totiž línou,
dobře si mě naloží,
Nezasype hlínou,
polibků hned naloží. (případně polibky hned naloží)
Ještě mi tam dost nesedí rým vraždy–navždy, ale pokud tě špatný rýmy baví, tak je to spoko. Jak se říká, proti gustu žádnej dišputát.
Nemoc je mnohem lepší po všech stránkách, nejen co se týče rytmu. Jde opravdu cítit, žes na tom nebyla duševně dobře. A právě možnost vycítění stavu autora dělá z dobré poezie poezii výbornou. Tam bych jen upravil […]mi proudí mozkem[…] na […]proudí mi mozkem[…]. Jo a takový mininešvar prolínající se tvojí tvorbou – dost často používáš anglické styly uvozovek " " i v české tvorbě. Jenže čeština má uvozovky „ “ nahoře i dole vypadající jako malé 9 resp. 6.
Po tom cca roce a něco, co pravidelně sleduju tvoji tvorbu, mi dochází, jak moc ses zlepšila. Kdysi ti dost často utíkal rytmus. Teď už je to docela spoko, místama ujíždíš, ale dost se držíš nějakého rytmického schématu. Začínáš si už vytvářet docela solidní, osobitý styl, hlavně díky svým metaforám. Ovšem neusínej na vavřínech. Piš i tehdy, když budeš cítit, že to bude forced/na sílu. Takhle se kolikrát dost dá zjistit, kde člověk přesně zaostává v poezii.
Chválím ti, že se vracíš ke svojí staré tvorbě – viz ty Poňápoje – a upravuješ ji/odstraňuješ chyby. Tohle je práce, kterou by měl dělat každý autor.
V Katce by se bodlo něco udělat se třetí&čtvrtou strofou, rytmus je tam docela na kokot, a záměr to podle mého nebyl to takhle zprasit. Absolutní rýmy (vlastně ten jeden jediný) totiž nemají ten správný efekt, když to celé není v rytmu. Naštěstí se to dá lehce upravit.
Původní:
Šeptá mi, když nese stravu: (4stopý trochej BUM-ta)
„Nic se neboj, i přes vraždy (4stopý trochej BUM-ta)
Nechám já si tvoji hlavu (4stopý trochej BUM-ta)
A spolu budeme navždy.“ (daktylotrochej s nepřízvučným příklonkem ta BUM-ta-BUM-ta-ta-BUM-ta)
Není totiž línou, (3stopý trochej BUM-ta)
dobře si mě naloží, (4stopý trochej BUM-ta)
Nezasype hlínou, (3stopý trochej BUM-ta)
'le polibků naloží. (2stopý trochej s nepřízvučným příklonkem)
Po lehké úpravě (schválně si to přečti nahlas, sedí to líp, ne?):
Šeptá mi, když nese stravu:
„Nic se neboj, i přes vraždy
Nechám já si tvoji hlavu
odteď budem spolu navždy.“
Není totiž línou,
dobře si mě naloží,
Nezasype hlínou,
polibků hned naloží. (případně polibky hned naloží)
Ještě mi tam dost nesedí rým vraždy–navždy, ale pokud tě špatný rýmy baví, tak je to spoko. Jak se říká, proti gustu žádnej dišputát.
Nemoc je mnohem lepší po všech stránkách, nejen co se týče rytmu. Jde opravdu cítit, žes na tom nebyla duševně dobře. A právě možnost vycítění stavu autora dělá z dobré poezie poezii výbornou. Tam bych jen upravil […]mi proudí mozkem[…] na […]proudí mi mozkem[…]. Jo a takový mininešvar prolínající se tvojí tvorbou – dost často používáš anglické styly uvozovek " " i v české tvorbě. Jenže čeština má uvozovky „ “ nahoře i dole vypadající jako malé 9 resp. 6.
Po tom cca roce a něco, co pravidelně sleduju tvoji tvorbu, mi dochází, jak moc ses zlepšila. Kdysi ti dost často utíkal rytmus. Teď už je to docela spoko, místama ujíždíš, ale dost se držíš nějakého rytmického schématu. Začínáš si už vytvářet docela solidní, osobitý styl, hlavně díky svým metaforám. Ovšem neusínej na vavřínech. Piš i tehdy, když budeš cítit, že to bude forced/na sílu. Takhle se kolikrát dost dá zjistit, kde člověk přesně zaostává v poezii.
