01.11.2021, 20:46
Se vzpomínkou jsem si dal načas, ale na začátky vzpomínám rád, tak proč ne i teď po výročí 
Na poníky jsem narazil náhodou skrze Double Rainbow PMV na YT: prostě proto, že náhled byl barevně odlišný od zbylých výsledků, klikl jsem ze zvědavosti - bez vědomí toho, že i taková věc může člověku změnit život k nepoznání. Pak ty typické myšlenky "asi jsem jediný, komu se to líbí" a k mému překvapení to nabralo hrozně rychlý spád: týden lurking tady na fóru (kde tou dobou byla asi stovka lidí), pak představení, tři týdny na to první Vyšehrad, hned čtyři dny na to jsem se přihlásil, že pojedu na první GalaCon... a zbytek je jak se říká historie
kterou všichni navíc už mockrát slyšeli 
MLP se trefilo do období, kdy mi z života vypadlo skoro všechno, co v něm do té doby bylo a dá se říct, že zaplnilo tu obrovskou prázdnotu a zahnalo mračna z oblohy zase pryč. Bylo to velké štěstí v neštěstí a stejně jako kdysi dávno před tím momentem, mě to opět nakoplo tím správným směrem.
Potkal jsem tu neuvěřitelné množstvé lidí a jsem rád, že mnoha z nich můžu říkat přátelé či kamarádi - mnohá věřím že jsou na celý život. Díky poníkům jsem si našel přítelkyni, se kterou jsem dodnes.
Těch 10 let si posjuju s mnoha lidmi - a mnozí už odešli, jak z fandomu, tak z mého života, někteří už nechtějí být tak blízcí kamarádi jak kdysi... asi má každý příběh svůj důvod, i když někdy mě neznámý. Ač mě ztráta každého blízkého přátelství mrzí (T., p., K., C. ... a mnozí další), život jde holt dál. Mnozí další přišli, a někdy i ze vzdálených koutů naší planety)
Jistě ne všechno bylo sluníčkové - kromě přátel jsem si nadělal i spoustu nepřátel a někteří kdysi-kamarádi po čase "změnili stranu", shitstormy a různé spory (některé trvají dodnes) nebyly ani trochu hezké, trable a dohady kolem organizace akcí, na téma "v nouzi poznáš přítele" by se dalo mluvit dlouho... ale nelituji - tam, kde jsem dnes jsem se dostal jak díky pozitivním, tak negativním zkušenostem.
Zážitky z akcí a to všechno, co jsme tu společně vytvořili, za to tisíckrát stojí díky všem za úžasnou jízdu a doufám, že přidáme dalších 10 let minimálně!
Na poníky jsem narazil náhodou skrze Double Rainbow PMV na YT: prostě proto, že náhled byl barevně odlišný od zbylých výsledků, klikl jsem ze zvědavosti - bez vědomí toho, že i taková věc může člověku změnit život k nepoznání. Pak ty typické myšlenky "asi jsem jediný, komu se to líbí" a k mému překvapení to nabralo hrozně rychlý spád: týden lurking tady na fóru (kde tou dobou byla asi stovka lidí), pak představení, tři týdny na to první Vyšehrad, hned čtyři dny na to jsem se přihlásil, že pojedu na první GalaCon... a zbytek je jak se říká historie
kterou všichni navíc už mockrát slyšeli MLP se trefilo do období, kdy mi z života vypadlo skoro všechno, co v něm do té doby bylo a dá se říct, že zaplnilo tu obrovskou prázdnotu a zahnalo mračna z oblohy zase pryč. Bylo to velké štěstí v neštěstí a stejně jako kdysi dávno před tím momentem, mě to opět nakoplo tím správným směrem.
Potkal jsem tu neuvěřitelné množstvé lidí a jsem rád, že mnoha z nich můžu říkat přátelé či kamarádi - mnohá věřím že jsou na celý život. Díky poníkům jsem si našel přítelkyni, se kterou jsem dodnes.
Těch 10 let si posjuju s mnoha lidmi - a mnozí už odešli, jak z fandomu, tak z mého života, někteří už nechtějí být tak blízcí kamarádi jak kdysi... asi má každý příběh svůj důvod, i když někdy mě neznámý. Ač mě ztráta každého blízkého přátelství mrzí (T., p., K., C. ... a mnozí další), život jde holt dál. Mnozí další přišli, a někdy i ze vzdálených koutů naší planety
)Jistě ne všechno bylo sluníčkové - kromě přátel jsem si nadělal i spoustu nepřátel a někteří kdysi-kamarádi po čase "změnili stranu", shitstormy a různé spory (některé trvají dodnes) nebyly ani trochu hezké, trable a dohady kolem organizace akcí, na téma "v nouzi poznáš přítele" by se dalo mluvit dlouho... ale nelituji - tam, kde jsem dnes jsem se dostal jak díky pozitivním, tak negativním zkušenostem.
Zážitky z akcí a to všechno, co jsme tu společně vytvořili, za to tisíckrát stojí
díky všem za úžasnou jízdu a doufám, že přidáme dalších 10 let minimálně!
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
The Last Rebel... still alive