12.02.2013, 00:52
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 12.02.2013, 01:03 uživatelem Blue Storm. Edited 2 times in total.)
Nikdy bych Cupkakes nečetl a už vůbec něco takového napsal.
Jsou limity, které prostě odmítám překročit.
Tato myšlenka mě jednou přeletěla v hlavě a řekl jsem si, že to zkusím. Že zkusím napsat dojemnou věc, kde odchod poníka je prostě její volbou.
Myslím si, že by se RD takto rozhodla. Že by nikdy nepřijmula ten fakt nemít to, pro co žije a co miluje nejvíc. Svým odkazem ke Scoot tak dala najevo, že ji milovala jako svoji sestru.
Nikdy bych nemohl napsat něco, kde poník prožívá skutečnou fyzickou bolest na sobě, nebo se dívá bezmocně na jiné, kteří jsou ve stejném bolestném procesu. Nikdy.
Jsou limity, které prostě odmítám překročit.
Tato myšlenka mě jednou přeletěla v hlavě a řekl jsem si, že to zkusím. Že zkusím napsat dojemnou věc, kde odchod poníka je prostě její volbou.
Myslím si, že by se RD takto rozhodla. Že by nikdy nepřijmula ten fakt nemít to, pro co žije a co miluje nejvíc. Svým odkazem ke Scoot tak dala najevo, že ji milovala jako svoji sestru.
Nikdy bych nemohl napsat něco, kde poník prožívá skutečnou fyzickou bolest na sobě, nebo se dívá bezmocně na jiné, kteří jsou ve stejném bolestném procesu. Nikdy.
Věřím, že pár pestrobarevných poníků dokáže udělat svět alespoň trochu lepším. 