Lachty píše

[Lachtan]

Edit: Konečně je zde třetí pokus, nazval bych ho asi... Dopis na rozloučenou, have some feels.

Lidé se říťí do záhuby
Povýšenost a zloba jsou vám ctností
Mysl se zahaluje nenávistí
Zprávy ovládají pomluvy

Vládci nás jenom okrádají
Dělají z nás hlupáky
Obyvatelé jsou rozlíceni
O nesmyslech se dohadují
Zakládají vlastní války
Dál jsou negativně hodnoceni

Musím z kruté reality uniknout
Bezchybného světa poníků se dotknout
Slzy nad tou nesmírnou nádherou polknout
Svoji uklidňující hudbu poslechnout

Naděje na navštívení země zaslíbené umírá
Okolí mé zvláštní touze se dál chladnokrevně vysmívá
Čtvrtá zeď odděluje dokonalost od reality
Celestia stále nevyslechla mé časté modlitby

Smrt se zdá být jedinou nadějí
Musím opustit své původní plémě
Když mé tělo nyní pochovají
Odeberu se do vysněné země

Fyzické pouto je zrušeno
Tělo mé se již rozpadlo
Stalo se z něj hnojivo
Duševno je osvobozeno

Barevný svět radosti již na mě čeká
Samotný vládce mou návštěvu přivítá
Slzy štěstí z očí mi vytrysknou
Když shledám se s vládnoucí princeznou

Sen můj stal se skutečností
Při ujištění o jeho pravosti
Radost tělem mým se rozhostí
Již žiji ve světě rovnocennosti

Vysněná země stala se mým novým domovem
Změna pohnula mým introvertním charakterem
Zábrany z minulého života jsou ty tam
Jako úplně přeměněný člověk se chovám

Rodiče mí nezoufejte
Malé poníky sledujte
Možná mě ještě spatříte
Když své srdce otevřete