Šikana

[Rainfall]

Děcka, zkusím vám poradit z vlastních zkušeností. Black už to docela nakousl, a já v tom budu pokračovat. Hodně lidí říká, že je nejlepší šikanátory ignorovat a ono to přestane. Jenže to z vás dělá cíl. Hlavní je šikanu neignorovat. Ale zase, ne v tom, že přepnete do berserk módu a budete se bít do vyčerpání. Asi takhle to bylo:

Byl jednou jeden Rain a ten byl velmi naivní. Na základní škole to byl milý chlapec, často uzavřený. Jednoho dne stal terčem nechutné "hry" při které se rozbrečel (A to mu už bylo 10). To bylo poprvé co tu šikanu zažil. Tehdy to byl jen onetimer, ale to co se stalo potom (nebo předtím??? tady mi selhává paměť) bylo horší. Jednou za čas, jeden zlý velký kluk z vyšších ročníků ulevil své retardaci (kdybych jenom vtipkoval) a udeřil Rainíka do obličeje. Napotřetí už to malý Rain nevydržel a řekl rodičům. Ti zakročili, promluvili si s rodiči velkého zlého kluka a vše ustalo. Jenom Rainík se bál chodit domů, protože byli sousedi. Anyway, malý Rain přišel na střední a hodně ho to tam těšilo. Lidé si z něj dělali srandu, on se smál s nimi. Lidi mu dělali naschváli, on nad nimi jen pokroutil rameny. A tak přišel lyžák. Rain se těšil, lyžák ze základky miloval, na střední to bude ještě lepší. Malý Rain byl zklamaný a zlomený, jelikož se proti němu všichni spikli. A nejhorší bylo, že on to viděl přicházet, ale nic neudělal. A tak se vracel z lyží celý mokrý od sněhu, často bloumal po chodbách ubytovny, když mu zamkli pokoj a musel se skoro vždy sprchovat po tmě. A tehdy se malý Rain rozhodl, že už nebude pasivně přihlížet vlastní šikaně, protože to bylo přesně to, co to bylo. Rain už nehodlal být fackovací panák či šašek na kterého se ostatní smějí. A... popravdě jsem ztratil to co jsem původně chtěl napsat.

To co je hlavní je, že pokud jste na základce, kde ještě nemáte mnoho vlastních možností co dělat, je lepší říct rodině, učiteli, komukoliv. Nebojte, oni zasáhnou. Nemusíte nutně brečet jako jsem brečel já (já byl velmi citlivé dítě panejo, brečel jsem pořád), stačí říct.

Ale dále na střední tohle už není jednoduché. Tehdy jsem mohl zajít za učitelem a říct, oni mě šikanují. Boohoohoo. Věřte mi, to by šikanu nezastavilo, jenom vyprovokovalo šikanátory (protože nemůžu najít jiný lepší překlad pro bullies) k větším akcím. Já se postavil na vlastní nohy. Nezačal jsem všechny mlátit nebo nadávat jim, ale zaujal jsem určitý postoj. Hlavní bylo mít ostrý jazyk, což neznamená být jen sprostý, ale dokázat použít umění jazyka je něco, čím naštěstí oplývám Taky nenechat si líbit smradoviny. Nejlépe udělat něco vtipně-trapného tomu člověku. Každopádně jsem se víceméně stal nejvíc kůl člověkem ve třídě xD A pokud se podaří, utvořit nějakou partu kámošů není špatný nápad (ale možná jsem to překonal díky tomu, že já jsem ty kámoše měl, ne každý má to štěstí).

Shrnutí (protože jsou dvě v noci, a já mám pocit, že tohle nikdo nepochopí, takže to radši shrnu): Musíte mít vlastní postoj. Nebýt potichu, ale nebýt zároveň ani moc nahlas. Nenechat si líbit to co proti vám jde, ukázáním postoje ukážete, že nejste lehký cíl. Pokud jste na střední, spíše to vyřešit takhle, než chodit za vedením (poslední možnost). Najít si ve třídě oporu (věřte mi, ona se vždy najde, možná to nejsou takoví lidé, jaké čekáte). A hlavně, buďte sví! To je největší boom na oblíbenost a tím zmizí i šikana. Doufám, že jsem pomohl. (ale přece jen je pozdě a já jsem unaven, takže to možná zítra převysvětlím celé)

Ojasuminasai!