28.03.2020, 22:15
Velký náser poezie, vzhledem k tomu, že jsem tu nic nepostla za cca rok. Seřazeno od starších kousků po ty nové.
Antikonflikt
Anarchistická
Sebevrahova samota
Kacke
Ale já…
Nerovnost
Válka
Antikonflikt
konflikty
se zdají, že se vytvářejí
samy od sebe
(častokrát bez historického základu)
prostě jen tak z prdele
existuje
snad
nějaký
autokonfliktní
systém?
se zdají, že se vytvářejí
samy od sebe
(častokrát bez historického základu)
prostě jen tak z prdele
existuje
snad
nějaký
autokonfliktní
systém?
Anarchistická
zakroucený jazyk
národ
nádor
NORAD
nic než n– něco?
vše zapadá
když kulky narazí do lebky
když kukly naráží na lebky
exploze násilí
tejzry&slzák&strach
ústí
v bezmoc
národ
nádor
NORAD
nic než n– něco?
vše zapadá
když kulky narazí do lebky
když kukly naráží na lebky
exploze násilí
tejzry&slzák&strach
ústí
v bezmoc
Sebevrahova samota
čtyři bílé, holé zdi
stůl, papír, krev
rozlité víno
stéká po židli
kousky rozdrcených pilulek
v záplavě zášti
píšu poslední poemat
hněv, zuřivost, temno, prázdno
než mi to najede
pořádně pořezán
krev smíchaná se slzami
teď mi to vyjde
teď mi to určitě vyjde
pryč jsou ti hrdinové
ty vzpomínky na život předtím
zničeny zubem času
rozdrceny na atomární úroveň
poslány do krematoria černé díry
mojí psychózy
tmavé chmury
rozsévající teror
se stahují dovnitř
do pekla podvědomí
do bran mentální sebedestrukce
rozklad duševna
rozléhání zvuků nicoty
a mého křiku
–odepisuju svého ducha ďáblu
nastupující narkóza
zavírám oči…
stůl, papír, krev
rozlité víno
stéká po židli
kousky rozdrcených pilulek
v záplavě zášti
píšu poslední poemat
hněv, zuřivost, temno, prázdno
než mi to najede
pořádně pořezán
krev smíchaná se slzami
teď mi to vyjde
teď mi to určitě vyjde
pryč jsou ti hrdinové
ty vzpomínky na život předtím
zničeny zubem času
rozdrceny na atomární úroveň
poslány do krematoria černé díry
mojí psychózy
tmavé chmury
rozsévající teror
se stahují dovnitř
do pekla podvědomí
do bran mentální sebedestrukce
rozklad duševna
rozléhání zvuků nicoty
a mého křiku
–odepisuju svého ducha ďáblu
nastupující narkóza
zavírám oči…
Kacke
karvinští kaliči
kupující kartony
(kapitalistický koks k tomu)
kouří camelky
kromě kýlnatého Kuby
kouřícího katowické kráby
kapela Kundrát
k poslechu
kandlí k pivu
Karlovy kadeřavé koule
kupředu, kalíme kurva!
kupující kartony
(kapitalistický koks k tomu)
kouří camelky
kromě kýlnatého Kuby
kouřícího katowické kráby
kapela Kundrát
k poslechu
kandlí k pivu
Karlovy kadeřavé koule
kupředu, kalíme kurva!
Ale já…
když vcházím do ocelových, chladných ulic města posetého alkáčema
tak se cítím
jako napůl dojedený hrancle v mekáči
(tam někde uvnitř)
pochyby
strach
nepřijmutí
v mrzutosti okolního světa
přesvědčili mě
ať nebrečím
ať naberu svaly
ať jsem silná
statečná
asertivní
ať se honím za ženskýma
ačkoli si neuvědomovali
že se mi to pokaždé hnusí
že jsem se
—nikdy—
s něma neztotožňovala
mnohokrát
vinou zrad
jsem si ublížila
zchlastaná jak ďas
opuštěná
brečela po nádrech
odhazovala vajgly do kolejiště
dny, týdny, měsíce
r o k y
hledání sebe sama
v poezii napsaný
zimou a šerem
říká se, že
chlapi nepláčou
ale já
já
…
nejsem chlap
tak se cítím
jako napůl dojedený hrancle v mekáči
(tam někde uvnitř)
pochyby
strach
nepřijmutí
v mrzutosti okolního světa
přesvědčili mě
ať nebrečím
ať naberu svaly
ať jsem silná
statečná
asertivní
ať se honím za ženskýma
ačkoli si neuvědomovali
že se mi to pokaždé hnusí
že jsem se
—nikdy—
s něma neztotožňovala
mnohokrát
vinou zrad
jsem si ublížila
zchlastaná jak ďas
opuštěná
brečela po nádrech
odhazovala vajgly do kolejiště
dny, týdny, měsíce
r o k y
hledání sebe sama
v poezii napsaný
zimou a šerem
říká se, že
chlapi nepláčou
ale já
já
…
nejsem chlap
Nerovnost
špinavý oblečení
popelnicový potápění
smrad
deprese
alkoholismus
lidi v obleku
procházející jen tak
okolo
pohrdavý pohledy
s jen jednou výplatou
od bezdomovectví
popelnicový potápění
smrad
deprese
alkoholismus
lidi v obleku
procházející jen tak
okolo
pohrdavý pohledy
s jen jednou výplatou
od bezdomovectví
Válka
černé pole
zasetá zkáza za zvuků
válečných blastbeatů
– znamení bitvy
kov v mozku
zavrtávající se hluboko
každý neuron
v těle
extaticky umírá
volání z ohnivého paláce
„kupředu mí sluhové, zničte ji!“
červi si chystají
hostinu králů
bezradné křiky o pomoc
volám, řvu
v prozatimní nemožnosti
prsou na hrudi
v protáhlé věčnosti
hnusící se mi sociální role
v nekonečném deliriu
jedné velmi pronikavé myšlenky
…jen ať je
TO
(hloupé) pohlaví v kelu
zasetá zkáza za zvuků
válečných blastbeatů
– znamení bitvy
kov v mozku
zavrtávající se hluboko
každý neuron
v těle
extaticky umírá
volání z ohnivého paláce
„kupředu mí sluhové, zničte ji!“
červi si chystají
hostinu králů
bezradné křiky o pomoc
volám, řvu
v prozatimní nemožnosti
prsou na hrudi
v protáhlé věčnosti
hnusící se mi sociální role
v nekonečném deliriu
jedné velmi pronikavé myšlenky
…jen ať je
TO
(hloupé) pohlaví v kelu
