Deprese broníků

[Jamis]

Jamis - no z bronies co znam osobne, ma psychycke potize dost velka cast, rekl bych minimalne 50 procent. to podle me neni nahoda.

Tak jedna věc je, co myslíš tím "psychické potíže" - z vlastní zkušenosti nemá většina geeků/fanů ani tak psychické potíže, spíš jim chybí sociální dovednosti (to tak nějak smysl dává), takže jednání s ostatními a ve společnosti je pro ně problém (dost často prostě proto, že neměli možnost roky tuhle dovednost pilovat). A druhá věc je, že korelace neznamená kauzalitu čiže ty věci mohou být nějak provázány, ale neznamená to, že jedna je příčinou druhé.

Avšak osobně mám zkušenosti, že většina bronies je idealisticky zaměřených – idealističtí jedinci však mají oproti "realistickým" lidem větší sklony k jakýmkoli psychickým nemocem (tzn. včetně deprese), zvláště takoví, kteří své ideály nechcou opustit, takže u bronies se dle mého najde víc lidí s depresema. Tímto se shoduju aji se zakládajícím příspěvkem od Aidama, který vidí příčinu depresí u bronies právě v našem idealizmu. Ještě dodám, že mezi bronies je hodně citlivých duší (sám su toho krásným příkladem) a když se citlivost spojí s idealizmem, tak dřív či později nutně přijde moment, kdy se brony dostane do bolestné konfrontace svých ideálních představ s nechutnou a hnusnou realitou. Někteří bronies se s realitou pak nedokážou poprat, nebo se s ní nedokážou srovnat tak dobře, jak jiní, a následná deziluze je tak mohutná, že nutně zanechá stopy v duši citlivého člověka v podobě splínů, depek, anebo aji klinické/opravdové deprese. A tato deziluze proběhla v mém případě, i když já si své stavy prožíval ještě předtím, než se ze mne vůbec stal brony.

Tady jsi v podstatě vyvrátil, že by se mohlo jednat o příčinnou souvislost obou věcí vzorek bronies (a fanovských skupin obecně, i když tady je to daleko větší extrém) je vůči společnosti ne úplně reprezentativní a při zkoumání psychických odchylek oproti reprezentativnímu vzorku běžné populace narazíš na tebou popisované jevy: idealismus (který se dneska tak nějak ve společnosti nenosí) a obecně pozitivní přístup k životu a lidem, mnoho lidí dneska neprovozuje, protože by v dnešní záplavě mediálního marastového bordelu ze všech stran, prostě vypadali divně, což nechtějí (teda... ne všichni samozřejmě), střet se realitou zažili patrně už předtím, než objevili seriál a ochota si k tělu připustit emoce, které s nimi v životě ještě moc necloumaly. No a pak spadnou poprvé do situací, kdy neví co si s tím vším počít. Normálka.

Hele... taky se řadím mezi HSP (v češtině Vysoce citliví/vnímaví lidé) a jo - citlivých lidí je tu dost a často s tím neumí zacházet. Deprese a tomu podobné stavy tak potkávají častěji a třeba je i hůř snáší. Ale nemyslím si, že to má něco společného s tím, že jsem brony - seriál mi dává hodně pozitivního, mj. i komunitu lidí, jejichž část je pro mě bezpečným přístavem v rozbouřených vodách reality, ale kdyby neexistoval, našel bych si jiný způsob, jak svoji vnímavost ventilovat - třeba ne tak hezký, třeba ne tak efektivní, ale nějaký ano.

Jako jo no, citlivý lidi jsou strašný. Ježíšmarjá.

To neříkej protože ti nejcitlivější a nejlaskavější ti taky nejsnáze zlomí vaz či podříznou krk klidně i na veřejnosti, když je budeš soustavně štvát a přijde jim to jako velmi správné a morální rozhodnutí.