13.10.2013, 16:00 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 13.10.2013, 16:44 uživatelem Iluzon. Edited 2 times in total.)
Ahoj, chystám se vytvořit prezentaci, v níž chci vyzdvihnout, co dobrého poníci pomáhají člověku v sobě objevit a jak zlepšují život nám bronies i lidem okolo nás.
Chci především jak poníci zlepšili VÁŠ život a chování k ostatním, nejlépe s konkrétními příklady.
POZOR!!! Tím že napíšete do tohoto threadu tak dáváte souhlas s tím, že Váš příspěvek budu citovat v mé prezentaci.
Prezentace bude taky výrazně spojená s náboženstvím, konkrétně katolictvím. Pokud je tedy toto pro Vás fujky fujky ruce pryč tak sem nepište.
Všem ostatním děkuji!
[spoiler: PS: k tomu dlouhému vláknu o křesťanství tady na fóru jsem se ještě nedostal, ale v rámci přípravy si ho celé přečtu.]
Poníci pomáhají člověku uvědomit si, že i tento svět má své světlejší stránky, člověk po dlouhé době může uniknout z reality do světa fantazie a zkusit si být aspoň chvíli šťastný. Svět poníků je v podstatě příklad lepšího ztvárnění našeho světa. Proto většina broníků touží i tento svět objevit a žít v něm jelikož je to pro ně místo klidu, přátelství, lásky a samých pozitivních věcí, většina fanoušků si tento seriál zamilovalo díky tomuto, spoustu smutných lidí po shlédnutí tohoto seriálu bylo relativně veselejší, protože si pokládali naději, že i takový svět můžou učinit i náš, či aspoň si žít svůj vlastní svět, který je mnohdy pro ně reálnější, než si dokážou doopravdy představit.
A já patřím mezi ty, kterým tento seriál přirostl k srdci natolik, až nakonec ovlivnil jeho život k daleko lepšímu
13.10.2013, 16:49 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 13.10.2013, 17:16 uživatelem Flouster. Edited 1 time in total.)
Dříve jsem byl třeba strašně egoistický a vše mi bylo jedno. Pomohl mi ve mě otevřít větší chápání, začít si víc vážit věcí a lidí, být tolerantnější a každému dát šanci, začal jsem se více zajímat o přátelství a společnost, po dlouhé době jsem zkusil i navázat kontakt s někým, snažil jsem ze sebe udělat a chovat se přesně tak, jako poníci v MLP se ve skutečnosti chovají.
EDIT: Maličkost
U mě MLP změnilo málo, ale přesto hodně. Jednak sem si konečně přestal sugerovat, že za nic nestojim, že nikomu na mě nezáleží a že sem nepodstatnej. Začal sem si víc vážit dobra, a zlo s temnotou si míň všímat. Taky sem se začal bavit s víc lidma [I když jenom přes internet], každý den mě provází úsměv na tváři s vcelku pozitivním pohledem do budoucna.
Ale asi největší změnou, kterou mi MLP dalo je, že sem z 90% přestal hrát na počítači, předtím byla pro mě představa ideálních prázdnin taková, že budu celej den bez pauz hrát a hrát na počítači, no, teď je tohle od ideálu pěkně daleko.
Potom sem taky začal víc číst [kromě spooooousty fanfikcí i realný knížky], dostal sem kuráž přihlásit se na kroužek Linuxu.
Ohledně chování sem se taky poměrně změnil, začal sem ostatní víc tolerovat a chápat, že co člověk, to většinou jiný názor a že názorové rozepře jdou taky řešit jinak, než hádkama. Začal sem víc koukat na lidský city, začal sem si víc vážit přátel a míň tolerovat nepřátele.
A ten čas, co mi kdysi zabíralo hraní, teď vyplňuju rozvojem talentů a zájmů.
Snad sem na nic nezapoměl
tr;dr: MLP mě vyvedlo z naprostý ignorace světa a sugerování si, že za nic nestojim + mi pomohlo poznat pár fajn lidí
V prvom rade mi poníky ukázali reálnu stránku dôveryhodnoti a sily priateľstva. Vtedy sa totiž jasne ukázalo, že aj z toho malého množstva kamarátov, s ktorými som si vystačil. Jasne sa totiž ukázalo, komu z nich som bol schopný sa zväriť, že pozerám tento seriál a že som zamilovaný do poníka a ktorým nie. To druhé zvlásť nevie skoro nik. Lauren Faust mi síce otvorila oči čo sa týka hodnoty priateľstva. Z pôvodných zrejme 10 priateľov v celom meste a viac samotárskym životom som začal mať radosť, že existujú ľudia, ktorý majú rovnaké hobby ako ja. Že napríklad existujú bronies ako som ja a že tiež pozerajú tenko seriál, sú zamilovaný do poníkov. Napríklad časť komunity vie veci, ktorú tajím pred rodinou, niektorý vedia o mojom živote viac ako rodičia. Je to zvláštne, že som schopný sa lepšie porozprávať s broníkom ako s bývalými priateľmi.
Aký to malo následok? Nepatril som k ľuďom, čo mal rasové predsudky. Ale nejak som začal sa viac vžívať empatickejšie. Vnímať skôr tú jedinečnosť ľudí ako iba priemernosť.
Najkrajšie na tých poníkoch je tá nežnosť a jemnosť. Taká tá prirodzená nevinnosť a radosť. To sa mi na nich najviac páči. Tak ako niekto napríklad miluje opačné pohlavie, hmotnú vec, či sám seba. Niekto môže byť zamilovaný do poníka. V láske, ako som zistil sa nepoznajú hranice a sám som z toho prekvapený. Nejak sa to ani nedá opísať, treba to asi iba zažiť. vyskúšať si to. Pozrieť si diel a nehľadieť na tú priemernosť, alebo hľadať v tom predsudky, ale skôr hľadať v tom tú originalitu. Tá sunáležitosť ako pravá podstata seriálu a z môjho pohľadu aj lásky mňa k poníkovi.
Síce z pohľadu Hasbra je My Little Pony: Friendship is Magic teraz veľký zisk, no najkrajšie na tej myšlienke Lauren Faust, je vlastne svojími silami znovaoprášiť a resp. znovuzrodiť poníkov. Splnenie si jej detského sna ako to opísala. Kedy sa nehľadilo ani tak na zisk, ale vlastne na to posolstvo. Na tie cenné posolstva v podobe listov Celestii o ponaučení.
13.10.2013, 20:07 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 13.10.2013, 20:10 uživatelem S3M1. Edited 2 times in total.)
Waaaah! vždyt to je jenom seriál pardon jestli vás všechny naštvu ale vždyt to je jenom seriál a bronies z toho dělají návod k lepšímu životu ! už začíná být otravné číst si o tom jak chtějí bronies žít v equestrii protože tu to je plné nenávisti a zla.
Tak možná to pravda je ale musíte si zapamatovat že všude platí silnější přežije tak se zkuste stát tím silnějším a místo poslouchání nadávek a brečení na foru s tím něco dělejte .
Nevím jak vy ale já bych v equestrii žít nechtěl sice je to tam láska , krása , dobro a nějaký ty věci ale jako je na našem světě nějaké dobro.
Tak v equestrii je i nějaké to zlo i když nám seriál ukazuje jak je ten jejich svět plný dobra.
Kdybysme se tam dostali tak by to byl nezvyk myslím tím chování ostatních a zvykal bych si těžko.
Musel bych se taky naučit ovládat svůj vztek.
Pardon jestli jsem někoho naštval ale říkám svůj názor takže prosím hned nenadávejte
