20.08.2013, 20:09
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 20.08.2013, 20:14 uživatelem krysohmyz. Edited 2 times in total.)
Ten poslední výtvor se mi moc líbí. Chápu, že je to "obmalované" ze screenshotu, ale i tak se Ti moc povedla třeba ta perspektiva u pravého obrázku.
Zmínil jsi, že máš na výběr z mála odstínů, ale to přeci není pravda. Nechci působit sarkasticky, ale když už jsi začal používat akvarelky, tak proč je nepoužíváš jako akvarelky?
A nejde jen o "rozmazávání vodou." Můžeš to dovést ještě dál - akvarely se dají použít prakticky jako vodovky. Jestli máš červenou, žlutou a bílou, tak vyrobíš jakýkoliv tělový odstín.
Pokud budeš "pastelkovat", jde to hůř, ale jde to. Tužkovku se snaž v tom případě omezit na minimum, nebo použij hodně tvrdou tužku. (vím, že jsi zmiňoval, že ji nemáš rád) Navlhči si papír (ideálně by jsi mohl použít přímo vodovkový, ale cokoliv, co není ten nejtenčí xeroxový papír, to pravděpodobně přežije. Taky je fajn, když není úplně bílý - třeba na světlounce béžové, nebo i nějaké sépiové vypadá lidská kůže mnohem líp), začni bílou kontury a postupně ztmavuj žlutou a červenou směrem od světla (je dobré mít v hlavě rozmyšlené stíny a nebo malovat podle předlohy jako v tomto případě). Pokaždé, když dokončíš vrstvu, přejeď to znovu houbičkou a opakuj. Klidně dvacetkrát, čtyřicetkrát. Nesnaž se to ztmavit moc najednou, nedá se to vrátit, protože z toho, co vidím, mám pocit, že to děláš přesně naopak. Namaluješ tmavé kontury a detaily a pak se snažíš zesvětlovat.
Pokud by jsi chtěl tu "nápodobu CGI" ještě dokonalejší (a měl na kreslení celé odpoledne), tak se dají akvarely použít úplně stejně jako vodovky. Stačí Ti k tomu malá bílá miska (třeba nějaká z laboratorních potřeb za pár šupů, nebo mělká slánka...) a štětec. Nalít půl malého panáka vody a strouhat a míchat.
Zase nejdřív bílou, pak přistrouhávat žlutou a nakonec červenou, nebo třeba fialovou. Trik spočívá v tom nenechat vrstvy uschnout, aby se zapíjela jedna do druhé, a v již zmíněném ztmavování po co nejmenších krocích.
Pokud působím jako chytrák, tak se omlouvám, ale kreslíš fakt hezky a je poznat, že dlouho, a z tohohle vlákna jsem získal pocit, že se chceš zlepšovat, nebo zkusit něco nového.
Zmínil jsi, že máš na výběr z mála odstínů, ale to přeci není pravda. Nechci působit sarkasticky, ale když už jsi začal používat akvarelky, tak proč je nepoužíváš jako akvarelky?
A nejde jen o "rozmazávání vodou." Můžeš to dovést ještě dál - akvarely se dají použít prakticky jako vodovky. Jestli máš červenou, žlutou a bílou, tak vyrobíš jakýkoliv tělový odstín. Pokud budeš "pastelkovat", jde to hůř, ale jde to. Tužkovku se snaž v tom případě omezit na minimum, nebo použij hodně tvrdou tužku. (vím, že jsi zmiňoval, že ji nemáš rád) Navlhči si papír (ideálně by jsi mohl použít přímo vodovkový, ale cokoliv, co není ten nejtenčí xeroxový papír, to pravděpodobně přežije. Taky je fajn, když není úplně bílý - třeba na světlounce béžové, nebo i nějaké sépiové vypadá lidská kůže mnohem líp), začni bílou kontury a postupně ztmavuj žlutou a červenou směrem od světla (je dobré mít v hlavě rozmyšlené stíny a nebo malovat podle předlohy jako v tomto případě). Pokaždé, když dokončíš vrstvu, přejeď to znovu houbičkou a opakuj. Klidně dvacetkrát, čtyřicetkrát. Nesnaž se to ztmavit moc najednou, nedá se to vrátit, protože z toho, co vidím, mám pocit, že to děláš přesně naopak. Namaluješ tmavé kontury a detaily a pak se snažíš zesvětlovat.
Pokud by jsi chtěl tu "nápodobu CGI" ještě dokonalejší (a měl na kreslení celé odpoledne), tak se dají akvarely použít úplně stejně jako vodovky. Stačí Ti k tomu malá bílá miska (třeba nějaká z laboratorních potřeb za pár šupů, nebo mělká slánka...) a štětec. Nalít půl malého panáka vody a strouhat a míchat.
Zase nejdřív bílou, pak přistrouhávat žlutou a nakonec červenou, nebo třeba fialovou. Trik spočívá v tom nenechat vrstvy uschnout, aby se zapíjela jedna do druhé, a v již zmíněném ztmavování po co nejmenších krocích.Pokud působím jako chytrák, tak se omlouvám, ale kreslíš fakt hezky a je poznat, že dlouho, a z tohohle vlákna jsem získal pocit, že se chceš zlepšovat, nebo zkusit něco nového.
To, že nejste paranoidní ještě neznamená, že po vás nejdou. 