[Kritika] Elfmanovy výtvory

[Martin]

Do konce roku jsem zase tvořil jen prasárny. Tj. bráno v terminologii MLP, téměř jen samý offtopic.


Takže tu máme další sbírku medvídků (tentokrát už předposledních). Bude to chtít ještě vymyslet pomůcku nejen pro tvar těla, ale i pro umístění očí. Ale myslím, že to celkem pomáhá si vmátlit do palice ty různé výrazy s pomocí obočí a řas.




Z minula jsem dokončil kresbu Sally pomocí vodičky, opětovného překreslení stínů barevnými pastelkami (Modeluz 3710/X), a černou fixkou. Rozdíl asi vidíme všichni. Focené to je tentokrát kamerou Panasonic.




Pak jsem se na chvíli vrátil ve slabé chvilce k digitální tvorbě a různým experientům. Zkusil jsem vzít své poníkovské testy a hrát si. Vzniklo něco, co by se v reálu dalo docílit nabarvením papíru barvou, přetřením tuží a pak vyškrabováním:




Je to vlastně jen trochu vyčištěná kresba tužkou, invertovaná, a pak použitý filtr textury papíru. Obarvení zajišťuje funkce Colorize, ale šlo by toho dosáhnout určitě i přes nastavení krytí vrstev, atd. Také si chce trochu vyhrát s kontrastem a jasem.

Přinejmenším ta klisna v pozadí vypadá opravdu zajímavě. Poníky jsem původně "vystříhal" v PC a přeuspořádal (změna velikostí a pozice) ve snaze udělat 3D obrázek (už jsem jednou anaglyf dělal - poníci na pláži), ale pak jsem si řekl, že to nebude ono.


Další obrázek je má snaha namalovat vesmír bez použití nějakého specializovaného software. Ano, jsou lidé, co to dovedou lépe než já. Ale jen proto, že někdo dokáže zaběhnout stovku pod 10 vteřin neznamená, že přestanu chodit

(můj kamarád kdysi udělal opravdu úžasný obrázek planety (a exploze) v programu Cinema 4D. Ale ono i v mnohem primitivnějším software, jako je např. Simply3D, uděláte relativně slušné 3D planety, viz. příloha zde

   

Výsledek je zde a může vypadat hrozně a nebo o něco lépe v závislosti na tom, jak máte nastavený monitor. Barvy jsou záměrně přehnané:



Jak to nějak vypadá u mne doma ilustruje tato fotka:



Kdyby někoho zajímaly původní data pro planetu a hvězdu, tak jsou zde (vesmír jsem už kdysi dávno také kreslil, viz. má galerie na DA, a nemyslím, že bych se nějak zvlášť posunul):




Pro zájemce (kterých asi moc nebude) jsem připravil i animaci, jak to vzniklo:

Samotný popis je na pak na mém Deviant Artu:

http://elfman83ml.deviantart.com/art/Cre...-582306717


Není to nic světoborného, planeta by určitě potřebovala ostřejší mraky, aby nevypadaly tak uměle a ještě víc ztmavit tu část, která je v zákrytu.

To už možná vypadá lépe náhled, který jsem pro animaci vytvořil (prakticky jen převod do stupňů šedi a přebarvení na modro):

   


Znovu jsem po delší době zkusil zpaměti denní a noční oblohu (ta noční mělo být spíš zapadající slunce za mraky):


je to moc světlé na LED monitoru a je to hnus

Ta noční není nic moc, tak jsem za pár dnů zkusil západ slunce nad mořem, který už dopadl lépe. Je to sice velký offtopic (nejsou tam poníci), ale to nevylučuje, že co se tady naučím, nezúročím někdy v budoucnu




No nic. Snaha byla. Zpátky ke klasické tvorbě, a třeba dojde zase i na poníky (přiznám se bez mučení, že mě zatím baví víc jiné postavičky, protože u poníků je docela omezená práce s tělem, pokud jim teda nechcete lámat nohy, a i tak k tomu nechtěně stejně dochází - někomu ke štěstí stačí si nastudovat tutorialy xichtů FIM poníků, já se k tomu asi budu muset dostat okliknou, a aplikovat znalosti z jiných postaviček na poníky).


Toto je další pokus o poníky bez referencí, tentokrát jsem se spíš snažil o takový víc abstraktní styl (nevím, zda se to dá nazvat karikaturami). Není to upravované v počítači, po obtažení obrysů černou pastelkou jsem to přejel gumou a přemaloval modrou akvarelovou pastelkou:




Na závěr, což bude zase pro jednou offtopic, který ovšem nechci rvát zbytečně do literární sekce, jsem si řekl, zda jsem schopen vůbec napsat nějakou básničku, když už jsem měl tu "drzost" kritizovat ty ze Sborníku. Tak to berte jako opožděné "blahopřání" do nového roku:

Zase jednou po roce, skončily nám Vánoce.

A tedy, moji milí přátelé, kolegové a známí,
už šestým rokem budu s vámi.

Chtěl bych říci "ale dost už o mne",
ale pro mě to tak snadné není.

Zažili jsme chvíle dobré i zlé,
radosti i strasti, kdy vzájemně
kladli jsme si pasti,
ať už chtěné či nechtěné.

O tom je však ten náš svět.
Možná utíkáme od něj, kdy tulíme se k poním pastelovým,
kde nemá moc násilí a beznaděj,
ale probudit pak musíme se, a jsme zase zpět.

Zdá se však, že jen co sundáme růžové brýle,
nasadíme jiné, černobílé.
Úsudkem svým svět rozdělíme, na ty hodné naší vůle,
a na ty zbylé, jenž údajně klacky jen pod nohy hází,
a tím, že straníme se jim, myslíme si,
jak oprostili jsme se na věky od nesnází.

Možná pravdu mají, tito lidé,
o nichž ještě psáti budu,
já zas myslím, a to mi možná zazlíváno bude,
že žít spolu naučit se musíme taky,
což nás může obohatit,
byť před sebou svými ubohými zraky,
vidíme zpočátku jen pobudu.

Avšak báseň tato nevznikla jen s ušlechtilými úmysly,
totiž novoročně blahopřát všem těm málo odvážným,
kteří si ji pročtou a nezavrhnou svými smysly.

Nýbrž z čistě prozaických důvodů.
Totiž, smyslem bytí, kromě konzumu, by dozajista mělo býti
tvořit, svět okolo nás obohatit,
ať už pro radost lidí a tvorů okolo nás
či jen pro svůj vlastní vnitřní hlas,
jenž se snažíme ukojit.

Ne každý z nás básnické má střevo,
a z jeho rukou vzkvétající nevzniká vždy umělecké dílo.
Přesto často stačí jen jedno,
a to chtít se sami zapojit.

Avšak i ten, kdo kuchyni obloukem se straní,
nemůže být umlčen,
když v restauraci cítí kuchařem se podveden,
a jehož dílo tudíž haní,
i já bych mohl kritiku svou bez ohledu na schopnosti své
do světa bez ostychu šířit,
aniž musel bych se pýřit.

Život snadný by tím jistě byl,
neb nelze strhat dílo něčí, kdo žádné zatím nestvořil.
To však nejsem já, abych něco nezkusil.
Proto ke stolu jsem sedl,
a přeneseně vzato do papíru prsty svými
zbytečné myšlenky vyrýt jsem se pokusil.

Zpočátku nevěděl, o čem psát bych měl,
avšak záhy, mistrovskými tahy,
jenž prsty svými skrze tužku jsem vedl,
vytvořil jsem něco, co možná pro svět není přínosem,
avšak vnitřní stroj jsem obohatil,
a myšlenky zlé, že kritizuji něco, co sám nesvedu, jsem zhatil,
a tak je to často se vším.
Dokážeme hodně, jen když sami chcem'.

I vy všichni, odložte výmluvy o tom
zda něco jde či nejde.
Pravda, máme své limity.
Ne každá snaha ve velkou známost vejde,
ale ať už pěkné nebo špatné, to což vzejde,
je čistě vaše dílo, jenž učiní vás nesmrtelným.
Zvláště v dnešní době, kde často na blbý dotaz
kdejaký bot vaše data najde.

Ano, dozajista, dotyčný ví, o kom je řeč je vedena.
Ještě k dalším chtěl bych však promluvit:
Ten, jehož úmysly jsou možná čisté, ale způsoby
jimiž čistí okolí své od bezvěrců, kteří jemu kazí den,
což lze jistě nějak omluvit,
sám svým bytím nepřispívá zrovna k lásce,
která by měla by být na srdce nám kladena.
Ježíš nám buď pochválen!

Teď však koukám, že do myšlenek se jen zamotávám.
A tak raději, než řádky mé začnou znít nabubřele,
seberu se a zajdu hnedle do p****e!