Nápadité idiomy

[Frolda]

Já to řeknu velice umírněně a s klidem... Ne, kašlu na to, čeština je jazyk na hovno a násilně zadržuje lidi v malé komunitě čítající nějakých patnáct milionů lidí, se kterými jsou schopní se domluvit. Výuka jazyků na školách je úplně k ničemu a drtivá většina absolventů je absolutně neschopná vést v cizí řeči diskuzi na sebetriviálnější témata, ačkoli tabulkově odpovídají pokročilým. Seriály a filmy pro děti by se z angličtiny neměly překládat vůbec, aby se děcka naučila anglicky už od mala; stejně beztak pořád sedí před televizí, tak by jim ten strávený čas mohl být alespoň prospěšný, češtiny mají mezi vrstevníky víc než dost.

Je sice hezké něco elegantně přeložit, ale lámat to takhle přes koleno je úplně k ničemu, nehledě na to, že když se při překladu necháte trochu unést a nějaké výrazy trochu moc odchýlíte od původní podoby, při nejbližší příležitosti vás to hryzne do zadku, protože se začnou objevovat narážky na původní význam slova. Čím víc výrazů zůstane v původní podobě, tím líp. Divákům se alespoň dostane pod kůži základ výslovnosti cizojazyčných termínů a nebudou pak ze sebe dělat kretény, když budou muset přečíst nějaký anglický název. Zde je ovšem potřeba dodat, že to vyžaduje, aby dabéři nebyli nekompetentní idioti a dotyčným jazykem dokázali mluvit, což je bohužel vzhledem k prostředí, z jakého vzešli, také spíš výjimkou.

Rant over.

Přesně. Já se anglicky nenaučil ve škole, ale z her, filmů, seriálů a písniček. Z AJ jsem totálně propadal až do střední, kdy jsem české písničky a dabing čehokoliv naprosto vymazal ze svého života, ani weby (hlavně obrázkové stránky typu demotivational apod.) jsem si nepřekládal překladačem, ale se slovníkem, jen pokud jsem něčemu opravdu nerozuměl.

Tak jsem se počas čtyř let dopracoval ze čtyřkaře/pětkaře na jedničku z maturity.

Kdyby se tak začínalo již u dětí, vypadalo by to tady úplně jinak.

Pajzl: Ono je to hlavně v dětství trochu snažší (pro to dítě, ne pro rodiče). Tuhle jsem si o tom hledal nějaké informace a dozvěděl jsem se, že limitní počet jazyků, které se dítě dokáže naučit naráz, je kolem pěti. A i potom je to zřejmě spíš logistický problém, než že by to nebylo možné. Osvědčený model je takový, že každý rodič na dítě mluví jiným jazykem, v případě víc jazyků ještě třeba chůva, babička apod. Dodnes rodičům vyčítám, že tohle neudělali se mnou, protože to nic nestojí a velmi to člověku usnadní život.

V tomto s vámi nesouhlasím. Znám dost lidí, vrstevníků, starších, mladších, kteří mají rodiče třeba z cizí země nebo namíchané a mluví dvěma jazyky jak se říká od narození. Jenomže tam pak vidím, jak pomalu neumí pořádně ani jeden. Odlišuje je to a to je často činí namyšlenými a zpupnými, když vidí jak se jejich spolužáci těžce drtí něco, co oni už dávno umí. Pouze v málu případů se tak nestane.

Výuka angličtiny je dobrá a na nějaké tabulky, víš co. Nemůžeš soudit někoho, že neumí jazyk podle tabulek. Třeba u nás v jedné maturitní třídě, kde by měla být úroveň B2, tak touhle úrovní mluví tři lidi (ano, jsem jeden z nich) a vedle, kde má být stejná úroveň tak tři mluví C1 protože studovali v německu.

Jsem ostře proti tomu, dát angličtinu do seriálů pro malé děti a proč? Protože já jsem to jako malý zkoušel, hrál jsem hry v angličtině, díval jsem se na seriály v angličtině (třeba malý létající medvídci ) a rozhodně mi to nepomohlo. Neštrachal jsem si ve slovníku, neznal jsem o čem si povídají, protože jsem neuměl ani trochu anglicky. Myslíte si, že to bude u jiných dětí jiné? Nesouhlasím. Děti to akorát omrzí a jen pár procent zůstane u televize v angličtině. Radši se budou koukat na počítač, kde si navolí češtinu nebo tak. Tento krok by ještě jednou snížil již tak chabou úroveň.