12.03.2013, 18:12
Mno tak nějak to tu zamrzlo tak tady tedy zatím aspoň zase já napíšu pár událostí co se staly.
Zrovna dneska se přímo v naší škole stala zvláštní věc i když to mohla být jen náhoda. Už od rána co jsem přišel do školy jsem tam měl takový zvláštní pocit, že je tam něco jinak než obvykle, ale snažil jsem se to ignorovat. Po chvíli začaly po celé škole zvláštně blikat světla a rapidně se ochladilo i když topení bylo skoro rožhaveno až do ruda. Jako poslední kapka i když venku to na vítr nevypadalo tak se náhle několik oken rozletělo se silným průvanem.
Potom to tak nějak utichlo a asi po hodině k nám do třídy vešel jeden z učitelů s doprovodem dvou podivně vyhlížejících chlápků co dost připomínali lovce duchů. Bohužel jsem moc neslyšel z toho co si říkali ale co jsem postřehl tak ten učitel říkal něco jako, že to začalo ve vyšším patře v jedné kanceláři a pak jsem slyšel jak říkal, že se tam náhle otevřely šuplíky a vylétly z nich všechny papíry do vzduchu a pak, že se to začalo dít i jinde.
Se zaujetím jsem je začal sledovat a toho si všiml ten mladší a dosti nehezky si mě začal přeměřovat. Hned potom tomu druhému a učiteli řekl,, Snad abychom šli dále. Ještě toho musíme dost projít. Hned potom odešli a vše se více méně vrátilo do normálu jen taková zvláštní a stížena atmosféra zůstala. Jak jsme potom v jiném patře čekali na další předmět tak jsem na ně narazil znovu. Čekal jsem na chodbě před třídou a oni kontrolovali třídy na opačné straně chodby. Cosi měřili a zapisovali a ten mladší si mě znovu všiml a celou dobu co tam stáli mě sledoval. Neměl jsem z toho dobrý pocit no a potom šli kdesi do sklepa školy.
Je možné, že tam byla jen porucha elektřiny což by vysvětlovalo to blikání a oni mohli být jen elektrikáři, ale celkově to bylo nějaké divné.
Další taková a o dost nepříjemnější situace se mi stala pár měsíců zpátky když jsme se pozdě večer vraceli z jednoho výletu domů. Bylo těsně před půnocí a já přišel domů o něco rychleji než ostatní. Bylo zavřeno a já na ně čekal. Najednou jsem myslel, že přicházejí, protože jsem za sebou uslyšel kroky, když jsem se ale otočil tak tam nikdo nebyl.
Hned po tom jsem u sousedů zaregistroval nějaký pohyb. Kvůli tmě jsem pořádně neviděl co to bylo, ale první co mě napadlo bylo, že se někam odebírá soused. Když jsem se tam pořádně podíval tak jsem si všiml, že to byla podivně bledá postava co se jakoby vznášela nad zemí. Pořád jsem si jen myslel, že jen nějak špatně vidím. Najednou ta postava dopadla na všechny čtyři nohy a podivně si zkroutila ruce a skoro to vypadalo, že cosi hledá či čenichá.
V tu chvíli jsem skoro ani nedýchal a jen jsem doufal, že ostatní brzy dorazí. Chvíli jsem tam bez pohybu a skoro bez dechu stál a doufal, že ať je to cokoliv tak si mě to nevšimne. Což se bohužel nestalo. Náhle se ta věc přestala hýbat a jenom jsem viděl jak to zvedlo hlavu a zadívalo se to přímo na mě. Viděl jsem jen dvě bílá a lesklá očka jak zářila ve tmě a když už to vypadalo, že se to odebírá mým směrem tak přišli ostatní.
Byl jsem orosený potem a bledý jako steně a když jsem se tam znovu podíval tak tam už nic nebylo. Byl to asi jeden z nejděsivějších zážitků vůbec a dodnes netuším co to vlastně bylo a ani to nechci vědět.
Jako poslední událost co tu dneska napíšu se stala už před delší dobou. Odehrálo se to v létě na jednom aquaparku. Bratranec mi pořád říkal, že ho tam něco sleduje a sem tam se potopil a dělal, že je z toho hodně překvapený. Myslel jsem si, že si ze mě jenom utahuje a tak jsem tomu nijak nevěnoval pozornost. Když jsme však odcházeli už domů tak jsme procházeli skrze automaticky otevírací dveře co reagují na pohyb a samy se otevřou. Když jsme už byli takovýh 50 metrů odedveří tak se náhle samy od sebe otevřely i když tam nikdo jiný nebyl kromě nás.
Když jsem se na to s překvapením díval, tak mi jen bratranec řekl,, Vidíš já jsem ti říkal, že po mě něco jde". Každopádně pak už byl docela klid, ale bylo to celkem zajímavé.
Zrovna dneska se přímo v naší škole stala zvláštní věc i když to mohla být jen náhoda. Už od rána co jsem přišel do školy jsem tam měl takový zvláštní pocit, že je tam něco jinak než obvykle, ale snažil jsem se to ignorovat. Po chvíli začaly po celé škole zvláštně blikat světla a rapidně se ochladilo i když topení bylo skoro rožhaveno až do ruda. Jako poslední kapka i když venku to na vítr nevypadalo tak se náhle několik oken rozletělo se silným průvanem.
Potom to tak nějak utichlo a asi po hodině k nám do třídy vešel jeden z učitelů s doprovodem dvou podivně vyhlížejících chlápků co dost připomínali lovce duchů. Bohužel jsem moc neslyšel z toho co si říkali ale co jsem postřehl tak ten učitel říkal něco jako, že to začalo ve vyšším patře v jedné kanceláři a pak jsem slyšel jak říkal, že se tam náhle otevřely šuplíky a vylétly z nich všechny papíry do vzduchu a pak, že se to začalo dít i jinde.
Se zaujetím jsem je začal sledovat a toho si všiml ten mladší a dosti nehezky si mě začal přeměřovat. Hned potom tomu druhému a učiteli řekl,, Snad abychom šli dále. Ještě toho musíme dost projít. Hned potom odešli a vše se více méně vrátilo do normálu jen taková zvláštní a stížena atmosféra zůstala. Jak jsme potom v jiném patře čekali na další předmět tak jsem na ně narazil znovu. Čekal jsem na chodbě před třídou a oni kontrolovali třídy na opačné straně chodby. Cosi měřili a zapisovali a ten mladší si mě znovu všiml a celou dobu co tam stáli mě sledoval. Neměl jsem z toho dobrý pocit no a potom šli kdesi do sklepa školy.
Je možné, že tam byla jen porucha elektřiny což by vysvětlovalo to blikání a oni mohli být jen elektrikáři, ale celkově to bylo nějaké divné.
Další taková a o dost nepříjemnější situace se mi stala pár měsíců zpátky když jsme se pozdě večer vraceli z jednoho výletu domů. Bylo těsně před půnocí a já přišel domů o něco rychleji než ostatní. Bylo zavřeno a já na ně čekal. Najednou jsem myslel, že přicházejí, protože jsem za sebou uslyšel kroky, když jsem se ale otočil tak tam nikdo nebyl.
Hned po tom jsem u sousedů zaregistroval nějaký pohyb. Kvůli tmě jsem pořádně neviděl co to bylo, ale první co mě napadlo bylo, že se někam odebírá soused. Když jsem se tam pořádně podíval tak jsem si všiml, že to byla podivně bledá postava co se jakoby vznášela nad zemí. Pořád jsem si jen myslel, že jen nějak špatně vidím. Najednou ta postava dopadla na všechny čtyři nohy a podivně si zkroutila ruce a skoro to vypadalo, že cosi hledá či čenichá.
V tu chvíli jsem skoro ani nedýchal a jen jsem doufal, že ostatní brzy dorazí. Chvíli jsem tam bez pohybu a skoro bez dechu stál a doufal, že ať je to cokoliv tak si mě to nevšimne. Což se bohužel nestalo. Náhle se ta věc přestala hýbat a jenom jsem viděl jak to zvedlo hlavu a zadívalo se to přímo na mě. Viděl jsem jen dvě bílá a lesklá očka jak zářila ve tmě a když už to vypadalo, že se to odebírá mým směrem tak přišli ostatní.
Byl jsem orosený potem a bledý jako steně a když jsem se tam znovu podíval tak tam už nic nebylo. Byl to asi jeden z nejděsivějších zážitků vůbec a dodnes netuším co to vlastně bylo a ani to nechci vědět.
Jako poslední událost co tu dneska napíšu se stala už před delší dobou. Odehrálo se to v létě na jednom aquaparku. Bratranec mi pořád říkal, že ho tam něco sleduje a sem tam se potopil a dělal, že je z toho hodně překvapený. Myslel jsem si, že si ze mě jenom utahuje a tak jsem tomu nijak nevěnoval pozornost. Když jsme však odcházeli už domů tak jsme procházeli skrze automaticky otevírací dveře co reagují na pohyb a samy se otevřou. Když jsme už byli takovýh 50 metrů odedveří tak se náhle samy od sebe otevřely i když tam nikdo jiný nebyl kromě nás.
Když jsem se na to s překvapením díval, tak mi jen bratranec řekl,, Vidíš já jsem ti říkal, že po mě něco jde". Každopádně pak už byl docela klid, ale bylo to celkem zajímavé.
Lidský život je jako květina. Ze začátku je to malé a nerozvinuté poupě, ale jednoho dne nádherně rozkvete a až příjde jeho čas tak uvadne a uschne. To, že je někdo jen malé poupě ještě neznamená, že nikdy nerozkvete.