29.04.2013, 18:38
Já jsem docela rád, že se to u nás poslední dobou celkem uklidnilo. Jediná ještě taková zvláštní věc na kterou jsem s bratrancem narazil když byl u nás na návštěvě byly něco jako runy vyryté na jedné staré skříni co mám v pokoji.
Vypadá to docela staré a už to bylo několikrát přemalované,takže to nejde rozpoznat, ale některé znaky vypadaly jako runy co sebou nosí. Když jsme si je pak prohlželi tak se samovolně otevřely dveře do mého pokoje a nikdo jiný tam nebyl a průvan to už vůbec být nemohl.
Bohužel takové ty zajímavé příběhy mi už tak nějak došly a vymýšlet si je nebudu. Možná si časem na nějaký ještě vzpomenu, ale teď mě už nic takového nenapadá.
Jen si teď ještě vzpomínám, že se mi ve snu znovu zjevila ta stříbrnná liška. Moc si z toho nevzpomínám vím jen, že řekla něco ve stylu ,,dlouho jsme se neviděli".
Vypadá to docela staré a už to bylo několikrát přemalované,takže to nejde rozpoznat, ale některé znaky vypadaly jako runy co sebou nosí. Když jsme si je pak prohlželi tak se samovolně otevřely dveře do mého pokoje a nikdo jiný tam nebyl a průvan to už vůbec být nemohl.
Bohužel takové ty zajímavé příběhy mi už tak nějak došly a vymýšlet si je nebudu. Možná si časem na nějaký ještě vzpomenu, ale teď mě už nic takového nenapadá.
Jen si teď ještě vzpomínám, že se mi ve snu znovu zjevila ta stříbrnná liška. Moc si z toho nevzpomínám vím jen, že řekla něco ve stylu ,,dlouho jsme se neviděli".
Lidský život je jako květina. Ze začátku je to malé a nerozvinuté poupě, ale jednoho dne nádherně rozkvete a až příjde jeho čas tak uvadne a uschne. To, že je někdo jen malé poupě ještě neznamená, že nikdy nerozkvete.