22.05.2013, 22:48
Tak dneska u nás zase nějak strašilo nebo co se to vlastně dělo. Odpoledne z police samovolně spadl těžky železný hrnec, který byl uprostřed stolu a něco ho shodilo tak silně až dopadl na druhou stranu kuchyně.
Doma byl kocour, tak první co mě napadlo, že vyskočil na stůl a ten hrnec nějak shodil. Jdu se tam tedy opatrně mrknout, ale všimnu si, že ten náš macek chrní na chodbě, taťka se koukal na sport televizi a mamka byla semnou v pokoji no a hrnec si hověl na druhé straně kuchyně.
Další věc se stala před chvílí. Byl jsem v pokoji a chystal jsem se na zítřejší zkoušku a najednou se ozval zvuk jako když někdo vytahuje žaluzie. Jelikož se blížila bouřka tak jsem myslel, že se mamka dívá z okna ven jestli se už neblýská.
Z pokoje volám jestli už něco jde vidět...no odpovědi se mi nedostalo, tak vykouknu na chodbu. Všimnu si jak se ještě žaluzie kymácí, ale na chodbě nikdo nebyl. Jdu se mrknou do obyváku kde vidím, že mamka sleduje svůj seriál a taťka se zase díval na něco na počítači.
V tu chvíli mi přešla husina po celém těle až se mi naježila srst. Po delší době to byl zase docela nepříjemný zážitek.
Doma byl kocour, tak první co mě napadlo, že vyskočil na stůl a ten hrnec nějak shodil. Jdu se tam tedy opatrně mrknout, ale všimnu si, že ten náš macek chrní na chodbě, taťka se koukal na sport televizi a mamka byla semnou v pokoji no a hrnec si hověl na druhé straně kuchyně.
Další věc se stala před chvílí. Byl jsem v pokoji a chystal jsem se na zítřejší zkoušku a najednou se ozval zvuk jako když někdo vytahuje žaluzie. Jelikož se blížila bouřka tak jsem myslel, že se mamka dívá z okna ven jestli se už neblýská.
Z pokoje volám jestli už něco jde vidět...no odpovědi se mi nedostalo, tak vykouknu na chodbu. Všimnu si jak se ještě žaluzie kymácí, ale na chodbě nikdo nebyl. Jdu se mrknou do obyváku kde vidím, že mamka sleduje svůj seriál a taťka se zase díval na něco na počítači.
V tu chvíli mi přešla husina po celém těle až se mi naježila srst. Po delší době to byl zase docela nepříjemný zážitek.
Lidský život je jako květina. Ze začátku je to malé a nerozvinuté poupě, ale jednoho dne nádherně rozkvete a až příjde jeho čas tak uvadne a uschne. To, že je někdo jen malé poupě ještě neznamená, že nikdy nerozkvete.