22.02.2017, 18:11
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.02.2017, 18:18 uživatelem Hwězda. Edited 1 time in total.)
Přiznám se, že když jsem předchozí příspěvek psal, tak jsem byl velmi nasraný (a to je, prosím, ještě mírně řečeno). Právě proto ono "byl by z toho absolutní šitstorm", protože by takováto diskuze v mém podrážděném a rozčileném stavu fakt nedopadla nejlépe. Teď je mi však lépe, mám vyčištěnou mysl, takže pokud chceš diskutovat, prosím. Ale ani tak se bohužel nevyhnu, domnívám se, mírně expresivním slovům.
Práce je zpeněžení tvého času? Nemyslím si. Uvedu to na příkladu práce uklízení. Uklízení je jistě velmi důležitá práce, kolikrát i mnohdy potřebná. Proč je tedy čas uklízečky hodnocený jen pár korunama? To je fakt čas, který taková uklízečka stráví kolikrát velmi těžkou robotou, fakticky bezcenný? V porovnání např. s úředníkem, který kolikrát sedí na prdeli a nemá co dělat? Pokud nebudu srovnávat dvě rozdílné práce (což je samo o sobě mírně přitažené za vlasy), a vezmu v potaz dvě uklízečky, které stráví zhruba stejný počet hodin v práci a mají v náplni práce podobné věci, jenže u dvou různých firem, tak jedna dostává větší plat, než ta druhá. To je fakt dle tvého uvažování čas jedné uklízečky hodnotnější a hodný většího platu, než čas druhé uklízečky (nebo případně má jedna uklízečka schopnost se prodat víc)? Já si fakt nemyslím, že čas jedné uklízečky by byl hodnotnější, než čas té druhé, případně, že by jedna uklízečka byla schopná se lépe prodat, než ta druhá. Je to dáno tím, že jedna firma si může dovolit ukrást více peněz ze mzdy a ponechat si je ve formě profitu/zisku, peněz, které by jinak zcela náležely uklízečce za hodnotu, kterou uklízečka vytvořila těžkou robotou, v nezávislosti na tom, jakou hodnotu má pro firmu čas uklízečky. A taktéž. Já vím sice, žes mluvil o placené práci, ale to ještě neberu v potaz práci neplacenou, která má kolikrát větší hodnotu než ta stejná práce, akorát placená. To, co tě učili na ekonomce, tedy "práce je zpeněžení tvého času", je naprostá zhovadilost. A fakt, že tohle učili na ekonomce, je ještě větší zhovadilost. Pokud by opravdu v práci platili za hodnotu něčího času, tak by svět vypadal přibližně tak, že dělníci, lidi v továrnách, uklízeči, farmáři, pracovníci na tabákových/čajových/jiných plantážích, zedníci, atd by byli velmi bohatí. A lidi typu manažeři, lidi na personálním, celý administrativní sektor, telemarketeři, apod, by byli neuvěřitelně chudí.
Ohýbat se jak guma podle toho, jak kdo zapíská, svědčí možná tak o nedostatku vůle? Podíval ses někdy vůbec okolo sebe na to, jak to dneska chodí? Pokud se mladý člověk, dejme tomu na nějakém odborném učilišti, člověk, který by jinak skončil v mekáči, ohýbá podle toho, jak mu řeknou učitelé, tak má slabou vůli? Achjo. Pokud se matka s dětma ohýbá v práci, podle toho, jak jí šéf zapíská, tak má nedostatek vůle, jo? Když jí hrozí vyhazov a druhou prácu by si už rozhodně nenašla (nebo by se jí v lepším případě hledala velmi špatně) kvůli svého věku a hlavně kvůli faktu, že má děcka, tak má takováto matka podle tebe slabou vůli. Dvojité achjo. Někdy má člověk velmi silnou vůli, ale musí se ohýbat podle toho, jak mu kdo řekne, protože prostě jinak skončí na ulici (nebo podobně zlé scénáře). Příkladů bysem našel víc, ale snad chápeš, co se tím snažím vysvětlit. Nedostatek vůle rozhodně nesouvisí s tím, jak moc se člověk ohýbá pro druhé.
"Podřizuje se člověk, který vidí jen dvě možnosti. Ano nebo ne. Ale nemá dostatečně neortodoxní myšlení aby viděl možnosti jako možná, nejsem si jist, obojí, a co třeba... " V zásadě s tebou souhlasím, podřizuje se člověk proto, že má jen dvě možnosti, protože prostě nemá jinou možnost na výběr, než se podřídit, příp. skončit na ulici/zhynout hladem/atd Avšak narozdíl od tebe si myslím, že neexistuje žádná třetí možnost, tedy tebou zmiňované "nejsem si jist, obojí, a co třeba" atd. Při podřizování se jedná o prosté buď, anebo. Člověk se v práci podřizuje šéfovi, protože jinak skončí bez práce, tímpádem i bez možnosti výdělku (což dneska znamená taktéž možnost přežít). Při pomyslné třetí možnosti typu „založím si vlastní firmu a budu se podřizovat jen vlastním slovům“ se bude muset člověk podřizovat jednak zákonům země, jednak ostatním firmám a jejich šéfům, kteří nemilosrdně budou chtít, aby zkrachoval. Člověk se podřizuje zákonům dané země, protože je pod neustálou výhrůžkou násilí ze strany státu (v podobě policie, dluhů, exekutorů atd). Člověk zneužívaný ve vztahu, se podřizuje slovům násilného partnera, protože jinak dostane přes hubu – kdo kdy byl v podobném vztahu, nebo slyšel vyprávění z úst člověka, co tento vztah zažil, tak ví, že třetí možnost typu „vystoupit ze vztahu“ je téměř nemožná. Člověk se podřizuje pravidlům tohoto fóra, protože chce být součástí této komunity. A tak dále do alelujá. Můžeš mít neortodoxní přemýšlení, jak chceš, můžeš být nekonformní, jak chceš, ale přesto se musíš podřídit společnosti, protože nemáš na výběr a protože neexistuje žádná třetí možnost. Ledatak vzdorovat a bojovat, ale na to nemá většina lidí zaneprázdněna vlastním přežitím vůbec žádný čas.
Práce je zpeněžení tvého času? Nemyslím si. Uvedu to na příkladu práce uklízení. Uklízení je jistě velmi důležitá práce, kolikrát i mnohdy potřebná. Proč je tedy čas uklízečky hodnocený jen pár korunama? To je fakt čas, který taková uklízečka stráví kolikrát velmi těžkou robotou, fakticky bezcenný? V porovnání např. s úředníkem, který kolikrát sedí na prdeli a nemá co dělat? Pokud nebudu srovnávat dvě rozdílné práce (což je samo o sobě mírně přitažené za vlasy), a vezmu v potaz dvě uklízečky, které stráví zhruba stejný počet hodin v práci a mají v náplni práce podobné věci, jenže u dvou různých firem, tak jedna dostává větší plat, než ta druhá. To je fakt dle tvého uvažování čas jedné uklízečky hodnotnější a hodný většího platu, než čas druhé uklízečky (nebo případně má jedna uklízečka schopnost se prodat víc)? Já si fakt nemyslím, že čas jedné uklízečky by byl hodnotnější, než čas té druhé, případně, že by jedna uklízečka byla schopná se lépe prodat, než ta druhá. Je to dáno tím, že jedna firma si může dovolit ukrást více peněz ze mzdy a ponechat si je ve formě profitu/zisku, peněz, které by jinak zcela náležely uklízečce za hodnotu, kterou uklízečka vytvořila těžkou robotou, v nezávislosti na tom, jakou hodnotu má pro firmu čas uklízečky. A taktéž. Já vím sice, žes mluvil o placené práci, ale to ještě neberu v potaz práci neplacenou, která má kolikrát větší hodnotu než ta stejná práce, akorát placená. To, co tě učili na ekonomce, tedy "práce je zpeněžení tvého času", je naprostá zhovadilost. A fakt, že tohle učili na ekonomce, je ještě větší zhovadilost. Pokud by opravdu v práci platili za hodnotu něčího času, tak by svět vypadal přibližně tak, že dělníci, lidi v továrnách, uklízeči, farmáři, pracovníci na tabákových/čajových/jiných plantážích, zedníci, atd by byli velmi bohatí. A lidi typu manažeři, lidi na personálním, celý administrativní sektor, telemarketeři, apod, by byli neuvěřitelně chudí.
Ohýbat se jak guma podle toho, jak kdo zapíská, svědčí možná tak o nedostatku vůle? Podíval ses někdy vůbec okolo sebe na to, jak to dneska chodí? Pokud se mladý člověk, dejme tomu na nějakém odborném učilišti, člověk, který by jinak skončil v mekáči, ohýbá podle toho, jak mu řeknou učitelé, tak má slabou vůli? Achjo. Pokud se matka s dětma ohýbá v práci, podle toho, jak jí šéf zapíská, tak má nedostatek vůle, jo? Když jí hrozí vyhazov a druhou prácu by si už rozhodně nenašla (nebo by se jí v lepším případě hledala velmi špatně) kvůli svého věku a hlavně kvůli faktu, že má děcka, tak má takováto matka podle tebe slabou vůli. Dvojité achjo. Někdy má člověk velmi silnou vůli, ale musí se ohýbat podle toho, jak mu kdo řekne, protože prostě jinak skončí na ulici (nebo podobně zlé scénáře). Příkladů bysem našel víc, ale snad chápeš, co se tím snažím vysvětlit. Nedostatek vůle rozhodně nesouvisí s tím, jak moc se člověk ohýbá pro druhé.
"Podřizuje se člověk, který vidí jen dvě možnosti. Ano nebo ne. Ale nemá dostatečně neortodoxní myšlení aby viděl možnosti jako možná, nejsem si jist, obojí, a co třeba... " V zásadě s tebou souhlasím, podřizuje se člověk proto, že má jen dvě možnosti, protože prostě nemá jinou možnost na výběr, než se podřídit, příp. skončit na ulici/zhynout hladem/atd Avšak narozdíl od tebe si myslím, že neexistuje žádná třetí možnost, tedy tebou zmiňované "nejsem si jist, obojí, a co třeba" atd. Při podřizování se jedná o prosté buď, anebo. Člověk se v práci podřizuje šéfovi, protože jinak skončí bez práce, tímpádem i bez možnosti výdělku (což dneska znamená taktéž možnost přežít). Při pomyslné třetí možnosti typu „založím si vlastní firmu a budu se podřizovat jen vlastním slovům“ se bude muset člověk podřizovat jednak zákonům země, jednak ostatním firmám a jejich šéfům, kteří nemilosrdně budou chtít, aby zkrachoval. Člověk se podřizuje zákonům dané země, protože je pod neustálou výhrůžkou násilí ze strany státu (v podobě policie, dluhů, exekutorů atd). Člověk zneužívaný ve vztahu, se podřizuje slovům násilného partnera, protože jinak dostane přes hubu – kdo kdy byl v podobném vztahu, nebo slyšel vyprávění z úst člověka, co tento vztah zažil, tak ví, že třetí možnost typu „vystoupit ze vztahu“ je téměř nemožná. Člověk se podřizuje pravidlům tohoto fóra, protože chce být součástí této komunity. A tak dále do alelujá. Můžeš mít neortodoxní přemýšlení, jak chceš, můžeš být nekonformní, jak chceš, ale přesto se musíš podřídit společnosti, protože nemáš na výběr a protože neexistuje žádná třetí možnost. Ledatak vzdorovat a bojovat, ale na to nemá většina lidí zaneprázdněna vlastním přežitím vůbec žádný čas.
