Není komentář jako komentář

[Esperanta]

Vlče, moc dobře chápu jak se cítíš. Mám to samé v kreslení ale také hlavně v psaní. Už třetím rokem pracuji na jednom projektu ze světa WoW a chvílemi odpočívám u povídky What Would Happen If..., která mě šíleně baví, dávám ji po kapitolách na WoWfan.cz a má už kolem 170 stran na A4... a co myslíš? Dávám si s tím práci, dávám tomu čas a svou energii a v mnoha případech jsou k desetistránkovým kapitolám v nejhorším případě žádné komentáře a v těch lepších komentáře typu: super, jako vždy; bezva, hlavně napiš rychle další díl; dobrý díl; atd.,... a jen minimum z komentářů je, co se čtenářům přesně líbilo, co by vylepšili a co nečekali... a člověka to nemá vyčerpávat a srát? Těším se, až to dokončím. Alespoň se nebudu stresovat s tím, že to píšu prakticky jen pro sebe.

Takže ještě jednou: Vím jak se cítíš. Kašli na to. Smiř se s tím, že se svými díly nebudeš nikdy spokojená a lidé tě raději budou chválit, než aby ti řekli chyby tvých děl, pokud ty chyby tedy jsou schopni vidět. Ale pokud začneš být se svými díly spokojená... už se nebudeš chtít dál rozvíjet. A to prostě není dobře. Pokud tě kreslení naplňuje, je to mnohem důležitější než pochvala nebo konstruktivní kritika (i když ti může pomoct se zdokonalit). Vím, že tady trochu omílám takové ty sladké řeči, ale vím o čem mluvím
Děláš luxusní věci a na to, že jsme stejně staré bych tě brala jako učitelku kreslení.