Literární manifest

[Azuliana]

Několikrát se tu zmínilo, že špatná gramatika a stylistika je chybou člověka. Dokonce se tu i naznačilo, že člověk nemá právo odvolat se vůči své češtinářské negramotnosti, pokud netrpí dys poruchou a vše důležité se učí už na základních školách. Na základku jsem chodil pět let a tam se ke gramatice stavěli stylem: "Vše bude později vysvětleno na vyšším stupni." Přešel jsem na gymnázium, kde nám řekli: "Tohle už musíte znát ze základních škol, zde to s vámi probírat nebudeme." Tudíž jsem se dostal (a stále se nacházím) do situace, kdy nevím jak umisťovat čárky, jak tvořit přímou řeč, uniká mi y/i, zdvojování a spoustu dalšího. Vše jsem se musel naučit sám a za ty roky se mi mnohé chybné obraty bohužel dostali pod kůži a nemohu se jich zbavit (např. 2.p. bez ní, píšu jako bez ni). Na vině není jen člověk a pokud vás gramatiku naučili na škole, buďte jedině rádi.

Ona je "češtinářská negramotnost" (viz. Rwakk, který prostě má problém s češtinou) a lenost, což ale jde dobře poznat z celého pojetí povídky, nejen z chyb.
Pokud z textu přímo čiší, že to tam autor plácl "ať mám taky spisovatelské vlákno" a z celého textu je vidět, že tomu nedal víc jak deset minut, tak to je opravdu lenost.

Navíc, pokud dobře vím, tak v dnešní době má téměř každý editor vestavěnou kontrolu pravopisu. I ta může pomoct odstranit největší seky.

A číst. Knihy. Tím se gramatika dostane do podvědomí nejsnáze, protože člověk to "vidí".

Sám píšeš, že ses musel vše naučit sám.
A na druhé straně stojí tvůrci, kteří nejsou ochotni si přečíst článek, kde mají vše téměř naservírované na stříbrném podnose...