Rwakkovy rozhovory

[Rwakk]

V dnešním rozhovoru se zaměříme na jednoho z nejaktivnějších překladatelů. Jmenuje se Keranis a jistě ho mnozí znáte. Překladem cizojazyčné tvorby pomáhá nám, anglicky ne moc vzdělaným lidem, objevit krásy nových povídek.

Vítám tě u tohoto rozhovoru a zajímalo by mě, proč si říkáš zrovna Kerasis?

Keranis... Běžně se to používá v Řecku jako příjmení, dokonce se takhle jmenujou i cigarety... To jsem se bohužel dozvěděl až příliš pozdě. Tohle jméno jsem si vymyslel sám, znamená to "ochrana před zapomněním", v přeneseném významu "spisovatel".

To je hezký význam. Jak ses vlastně dostal k seriálu My little pony?

První zmínku o ponících jsem uslyšel na angličtinářské soutěži, kde jsem si se "soupeři" pěkně popovídal. Bavili jsme se o knihách, filmech, seriálech a právě tam jsem poprvé o seriálu uslyšel. Začal jsem být zvědavý, ale půl roku jsem odolával pomocí klasického argumentu "to beztak bude nějaká chobotina pro mrňouse". Nakonec jsem ale podlehl své morbidní zvědavosti a pustil jsem si první tři díly. Do dvou dní jsem byl broník jak poleno a v červnu minulého roku jsem se registroval na fórum.

Na fóru působíš hlavně jako překladatel. Proč jsi vlastně začal překládat?

Původně jsem chtěl sepisovat vlastní fanfikce, ale pak jsem zjistil, že trpím nedostatkem inspirace (prostě chci psát, ale nevím, o čem). U překladů tenhle problém nemám, všechno už je sepsané a jediné, co musím udělat, je přenést význam do jiného jazyka.

Zmínil jsi vlastní tvorbu. Něco jsi i napsal, ale povíš nám třeba co? Věřím, že fanoušky tvých překladů by to mohlo zajímat.

Jediná ucelená pony fanfikce, kterou jsem vydal, je "Daring Do a Křemíkový Diamant", dobrodružný příběh o nejlepším poníkovi na světě! Jinak sem tam napíšu nějakou básničku, za zmínku stojí třeba moje sbírka šesti haiku, každé je věnované jedné kobylce z Mane6. Obojí se dá najít v tématu "Keranisova sbírka chobotin". Mám tam i odkaz na Pište-Povídky pro ty, které by třeba zajímala i moje non-pony tvorba.

Co to vlastně haiku je? Osvětlíš to čtenářům?

Haiku je báseň japonského původu, pravidla jsou jednoduchá: Tři řádky, 5-7-5 slabik. Klasická haiku bývají o přírodě, nebo pocitech, takže ty moje jsou spíš napodobeniny.

Vraťme se k tvým překladům. Který byl ten úplně první?

Úplně první byla Továrna na Duhu, překlad notoricky známé Rainbow Factory. Což byl shodou okolností i první pony fanfic, který jsem kdy přečetl.

Tento fanfic je jistě většině čtenářů znám a každý má na něj svůj názor. Podle čeho se rozhoduješ, co za fanfic přeložíš? Existují nějaká tvá vlastní kritéria, která o tom rozhodují, nebo je to věc chuti a náhody?

Když to má aspoň trochu úroveň a není to zrovna clop, nebo těžké gore (RF byl ještě v rámci mezí), tak to klidně přeložím. Obvykle se pustím do toho, co mě zrovna trkne na FiMFiction, nebo co si lidi vyžádají (to je třeba případ University Days). Moje sbírka překladů je tedy taková hromádka všeho možného.

University Days, tento fanfic překládá i Máro. Nepřímo tak mezi vámi vznikla jistá soutěž. Berete to tak, nebo ne? Zatím se vám vždy daří přibližně stejně vydat kapitolu. Tento fanfic je navíc poměrně dlouhý. Vydrží vám to až do konce?

To, že vydáváme kapitoly víceméně ve stejnou chvíli, není náhoda. Máme na sebe kontakt na Skypu. Když se jeden zdrží, druhý na něj počká. Domlouváme se, který den postneme další kapitolu a kdo z nás to zveřejní první. Já to jako "soutěž" nevnímám, je to pro mě spíš motivace: Nechci zdržovat Mára, tak makám o to víc. Kdyby nebylo jeho, seknul bych s tím překladem někdy po druhé kapitole, poněvadž jsem kůže líná plesnivá. Jestli nám to vydrží, nevím, ale doufám, že to dotáhneme do konce.

Tohle bude je rozhodně zajímavé zjištění. Sleduješ nějak literární sekci? Jestli ano, povíš nám něco k ní?

Literární sekci nijak zvlášť nesleduju, pouze jednou za uherský rok někomu nabídnu korekturu. Mám ale doma knížku "Zrozeny k přátelství" od Rivela Arosise, dokonce i s věnováním, juchů! Četl jsem ji už dvakrát, jsou to fakt krásné povídky.

Myslíš si, že nová série nějak ovlivní literární tvorbu?

Určitě, minimálně v nových tématech, na která se dá něco psát. Můžeme psát o Flutterbat, o modrém Discordovi, o Cheese Sandwichovi, alternativních dějích nových epizod...

Jaký je tvůj největší úspěch a neúspěch?

Největším úspěchem je pro mě bezesporu výhra třináctého místa na celostátní spisovatelské soutěži pro středoškoláky. V něco takového jsem ani nedoufal, chci říct... zúčastnily se stovky studentů a já jsem skončil třináctý! Neuvěřitelné. Největší neúspěch je asi můj pokus o psaní článků na herním serveru Battleforce.cz. Vydržel jsem to jen měsíc, moje články byly kvalitativně velmi průměrné, navíc dost jízlivé a arogantní (holt jsem tehdy ještě neznal magii přátelství). Byl to prostě krok vedle.

Rozhovor se tedy blíží ke konci a klasicky se tě rád zeptám – prozradíš nám o sobě něco? Své koníčky a zájmy, oblíbené jídlo, hudbu. Zda jsi volný nebo zadaný?

Mým koníčkem je hlavně angličtina, rád si povídám s cizinci, píšu anglicky a překládám (ale to jste všichni už určitě věděli). Občas něco přečtu, sem tam zahraju nějakou počítačovou hru, ještě tak před rokem jsem byl vášnivý gamer. Jsem hodně na sladké, rád mlsám. Na horké maliny s vanilkovou zmrzlinou nic nemá! Oblíbená hudba? No, já poslouchám všelicos, od pohanské a keltské hudby po moderní electrohouse a dubstep, nedávno jsem objevil kouzlo klasické muziky. Ode všeho trochu Zadaný nejsem, nikdy jsem nebyl a pravděpodobně ještě nějakou chvíli potrvá, než si najdu nějakou spřízněnou duši.

Vzkážeš něco nakonec fanouškům svých překladů? Je něco, co bys rád řekl světu?

Jedno slovo: "Děkuji! "

A tímto se s tebou loučím, přeji pevné nervy při překladech a hlavně pohody do života.

Děkuji za super rozhovor, bye bye!