Rwakkovy rozhovory

[Rwakk]

Nyní vám přináším sérii dvou rozhovorů. První zveřejním dnes a druhý zítra. Mnozí z vás ví, že tento i minulá rok vyšel sborník a tyto dva rozhovory vám představí ty, co za tímto počinem stojí a možná vám odhalí i nějaké zákulisní informace. Přeji příjemné počtení.
Rozhovor první: Rwakk a Aidrien. Doufám, že pochopíte kdo je kdo . Rozhovor a otázky vedl Tuxík.

Q: Jak vás vůbec napadlo začít s projektem Sborník? Co bylo jeho počátečním impulsem?

R: Počátečný impuls přišel náhlý a nečekaný. Projížděl jsem Literární sekci a uvažoval, jak ji více přiblížit i nečtenářům. A pak to přišlo jako rána s čistého nebe. Proč by nemohli literáti udělat vlastní sborník a ukázat tak na sebe a svou tvorbu? A tak jsem nadhodil otázku, zda by o to lidi měli zájem a oni se toho chytli.
A: Osobně jsem o ničem takovém nepřemýšlela. Rwakk se mi zmínil cestou v tramvaji, myslím, že to bylo poblíž Fóra Nová Karolina. Dál pak jedna myšlenka nabalovala druhou a už to jelo.

Q: Počáteční myšlenkou tedy bylo udělat jakousi sbírku příběhů vytvořených literární sekcí. Jak se k tomu potom dostali ilustrátoři a bia spolu s otázkami na jednotlivé autory?

R: Ilustrátoři byli navrhnuti při diskuzi o tom, jak by to mohlo vypadat. Lidé si to navrhli a my jsme se toho chytli. První sborník jsem původně plánoval bez obrázků. Mohl za to hlavně fakt, že jsem z výtvarné sekce neznal moc lidí a nevěděl jsem, jak to tam chodí. (Dodnes tam v tom tápu.) Otázky byly jasné od začátku. V té době se Rwakkovy rozhovory dost rozjeli a viděl jsem v nich dobrou příležitost k přiblížení čtenářů k spisovatelům.
A bia byla pak jasná poslední třešnička na dortu. Sborník se pomalu, ale jistě stával jakousi reklamou, pro Literární sekci a lidi, co v ní byli. Díky rozhovorům jsem tyto lidi poznal, ale chtěl jsem pro ně udělat ještě víc.
A: Osobně mám zpětně pocit, že hlavní podíl na vymýšlení konceptu má Rwakk. Já jsem se jen nějak vezla a občas něco přisadila.

Q: Víme tedy, co stálo za vznikem projektu, změnila se v průběhu počátečních diskusí či samotného skládání i idea samotné funkce Sborníku?

A: Ne, myslím, že ne.
R: Sborník měl vždy stejnou ideu. Ukázat, co jako literáti dovedeme. V prvním sborníku se tolik nedostalo na výtvarníky. Nebo se to aspoň tak mohlo zdát. Přece jen se ve vedení nevyskytoval nikdo, kdo se ve výtvarné sekci vyznal. A také musím zmínit, že sborník nakonec měl i jiný smysl. Měl dokázat, že vůbec něco takového opravdu jde. Že jsme jako dobrovolníci schopni bez zkušeností dotáhnout takto velký projekt do konce.
Idea sborníku, jak jsem už zmínil, je jasná. Ukázat, co jsme dokázali. A s tímto bych se rád ztotožňoval i nadále.

Q: To je pravda, Sborník 2013 se povedlo dotáhnout do konce, na což mě napadá další otázka: Nastala u vás někdy situace, kdy to vypadalo, že Sborník jako projekt umře?

R: Několikrát, ač ta krize nebyla tak zlá jako u Sborníku 2014, který však už nebyl pod mou taktovkou. Hlavní problém byly tři. První problém nastal ve chvíli, kdy literáti, ano, po ukončení termínů nedodali, co jsme potřebovali. Zpoždění narůstalo s otázkami, bii a v neposlední řadě a to je ten druhý problém s výtvarníky. Nebyli schopni se domluvit na fontech a tom, co jsme chtěli. Nakonec jsme se ale rozhodli chyby výtvarníků ponechat a sborník dokončit i tak. A poslední problém, co mohl stát sborník, byla samozřejmě sazba. Kdyby nám s ní nepomohlo Vlče (udělalo celou jednu verzi), tak by se Aidrien zbláznila. (Osobně nejsem moc dobrý sazbař.)
A: Přiznávám se, že když Cocodrillo dodala do obrázku font, skoro jsem se rozbrečela štěstím, že alespoň někdo dodržel, v co jsme doufali. Založila jsem dokonce návštěvní knihu, kde se mohli výtvarníci bez registrace domluvit na nějakém společném postupu, rozeslala jsem to téměř všem (Dragee se ještě jednou omlouvám), a přesto to nefungovalo. Jen upřímně řečeno nevím, jestli celé to martýrium stálo za to nebo ne.

Q: Kdybyste měli možnost ve Sborníku změnit jednu věc, co by to bylo?

A: U mě se nabízí jediná odpověď, ale diplomaticky se zdržuji komentáře.
R: Výtvarníci by konečně mohli dodělat ty názvy měsíců.

Q: Jakou má dle vás Sborník jakožto samotný projekt budoucnost? Co by mu dle vás pomohlo?

A: Sborník má budoucnost značně nejistou, protože mu chybí to nejzákladnější: píšící autoři. Kreslířů bude vždycky dost, ale literární tvorba na fóru upadá, co si budeme nalhávat. Někteří odešli, jiní nemají na cokoli čas, chuť dalších pohřbilo samotné fórum. Není dostatek aktivních autorů, kteří by dokázali limity dalšího ročníku naplnit, a nevěřím, že se to v nejbližší době nějak markantně změní.
R: Sborník potřebuje tři věci, od kterých se vše odvíjí. Za prvé pevné vedení, které ví, co chce a vše pro to udělá. Druhé, co je třeba, je aktivita autorů. Výtvarná sekce sice také už není tak aktivní co dřív. Nebo se to aspoň mně, jako občasnému pozorovateli, tak jeví. Hlavní problém jsou nepíšící autoři. A ne, opravdu si nemyslím, že tvorba psaná čistě pro sborník je ta správná cesta. Třetím, co každý sborník potřebuje, je nějaká inovace. Změna, co nakopne a přitom neurazí. Pokud by se stal sborník stereotypem, přestal by lidi bavit.

Q: Na závěr bych se chtěl zeptat: čím vás samotné Sborník obohatil?

A: Vědomím, že to už nikdy nechci podstoupit znova.
R: Když přežijete tvorbu sborníku, tak přežijete i větší projekty. A s klidným svědomím mohu říct, že na první sborník jsem pyšný. Je to jedna z mála věcí, co jsem dotáhl do konce, a také to je projekt, na kterém jsem pracoval s Aidrien.

Q: Čas se blíží ke konci a předtím, než se rozloučíme, zeptám se: je tu něco, co byste ještě rádi k rozhovoru dodali?

A: Ne, myslím, že ne.
R: Lidi, dejte sborníku šanci i pro příští léta. Vedení se konečně ustálilo a tým, co na něm bude pracovat je podle mě nejsilnější, co si může přát.

Q: Tímto vám děkuji za zajímavý rozhovor. Ať se vám daří ve vašich projektech a samozřejmě i v životě.

Také ti děkujeme a všech pět nás zdraví z nového.