Myšlenka dne

[Jamis]

Problém je v tom, že pokud si snažíme představit něco, co považujeme za nemožné, tak pouze na základě svých vlastních znalostí a záznamů v paměti. Jenže to je pouze předpoklad. Dám příklad.

Kdybys tohle řekl ve starověkkém řecku, někteří z nich by si představili člověka, jak létá. Předpokládali totiž, že je to nemožné. Ale považoval bys to za nemožné i dnes?

Proto nepracuji se žádnou konkrétní představou ale s abstraktním pojmem "nemožné". Asi nebylo nejšťastnější zvolit slovní spojení představte si, spíše jsem myslel to, že pokud obecně platí, že všechno je možné, pak to platí konkrétně i pro situaci, kdy něco možně není, tj že taková situace může nastat. To je ale v rozporu s původním výrokem, tudíž musí platit jeho negace.

Na zamyšlení: To, že něco pokládáš za nemožné neznamená, že to skutečně nemožné je.

To je jasné. Já jenom říkám, že existuje alespoň jedna situace, která je nemožná

... a proto je třeba vždy uvádět předpoklady dokazovat tvrzení bez předpokladů (nebo s předpoklady, které nejsou jasně definovány a tvořit tak pseudoparadoxy) nelze a u abstraktních tvrzení tohoto typu to platí dvojnásob Zde chybí jeden zásadní: co je myšleno výrazy "být možné" a "být nemožné"? Píšeš, že jsou to zcela abstraktní pojmy, ale i když jsou "zcela abstraktní", musí mít význam (imho tento případ), jinak buď tvrzení nemá smysl, nebo se dané pojmy nevztahují k významu tohoto tvrzení a tedy není třeba se jimi z významového hlediska zabývat. Stačí třeba moje představa k tomu, aby se něco stalo "možným"?

Příklad: Dle matematických pravidel, nelze dělit nulou. Tedy je to nemožné za předpokladu, že chceme zachovat tato matematická pravidla. Pokud za "být možné" definuji jako "lze napsat na papír", tak dělit nulou je možné, protože "x/0" jsem na papír schopen napsat (ostatní předpoklady [ara mám papír a tužku která píše] jsem pro jednoduchost vynechal).