Blue Storm: to se mi nezdá, protože pokud jsou poníci schopni ze své hvězdy vidět mlhovinu, které připomíná koně, musí od ní ležet přibližně tak daleko, jako my, navíc stejným směrem 
Fast Bolt: jj, to je myslím založeno na možnosti, že počet atomů ve vesmíru je nekonečný a tedy i počet možných stavů vesmíru je nekonečný.
Blue Storm: Něco podobného jsem kdysi viděl, ale bylo to myslím na ČT. Ale třeba je těch dokumentů víc. Každopádně i kdyby existovalo více vesmírů, stále máme problém s místem. Je možné, že "singularita" s více prostory se prostě chová jinak a defakto nezabírá žádný prostor, který bychom mohli "změřit" nebo vymezit, ale rozhodně to v mých očích nezyšuje pochopitelnost nekonečnosti prostoru (je fuk, jestli je vesmír nekonečný nebo jich je víc konečných, ať už se prolínají nebo ne - když nasypete zrníčka soli do plecehovky, taky můžete říct, že jí máte plnou vesmírů, jenže ta plechovka někde končí. Je samozřejmě umístěna v našem světě, který je v poměru k jednitlivým vesmírům "nekonečný", ale i on musí někde končit a pak budeme zase ve vesmíru mimo Zemi, a takhle můžeme jít do nekonečna).
Elevea: ano, můj problém nestojí na definici slova "vesmír". I když zatím beru "vesmír" jako to, co vidíme (14 miliard sv.let) a to co ještě nevidíme (možná až 60 miliard sv.let), pokud někdo prokáže, že existuje něco za vesmírem, jednoduše rozšířím pojem i na to. Každopádně pořád bude přetrvávat problém prostoru. Snad ještě horší než v čem se tohle všechno nachází (včetně více dimenzí, singularit a podobně) je to, z čeho a "kdy" to vůbec vzniklo (těžko se chápe, že prostě něco existuje věčně, vždy bylo a vždy bude). Vysvětlení zakroucenou osmičkou, tj. že se vše "pochybuje" v času po kružnici a "recykluje" nedává odpověď na to, co určtilo kolik energie a hmoty ve vesmíru bude, nebo jak se vytvořila ona singularita a podobné neřádctvo
Teoreticky se dá napsat, že náš prostor je vytvořený "uměle" ze singularity, která dost možná žádný prostor nepotřebuje a prostě existuje, ale nedá se to pochopit, když berete všechno jen z pohledu 3D prostoru a času který běží od bodu T1 do bodu T2.
Na tom, že to, co vidím okolo, vlastně ani nemusí existovat (ála matrix), že si třeba teď možná píšu sám se sebou, není nic až tak zvláštního Ale i kdyby fyzicky nic neexistovalo a všehno bylo jen přestava mé entity, která je dost možná buď energie nebo ještě něco víc abstraktnějšího, nechápu (a dost možná to asi nechápe nikdo ve vesmíru) KDE a KDY vlastně jsme. A snad ještě horší, PROČ a JAK?
Fast Bolt: jj, to je myslím založeno na možnosti, že počet atomů ve vesmíru je nekonečný a tedy i počet možných stavů vesmíru je nekonečný.
Blue Storm: Něco podobného jsem kdysi viděl, ale bylo to myslím na ČT. Ale třeba je těch dokumentů víc. Každopádně i kdyby existovalo více vesmírů, stále máme problém s místem. Je možné, že "singularita" s více prostory se prostě chová jinak a defakto nezabírá žádný prostor, který bychom mohli "změřit" nebo vymezit, ale rozhodně to v mých očích nezyšuje pochopitelnost nekonečnosti prostoru (je fuk, jestli je vesmír nekonečný nebo jich je víc konečných, ať už se prolínají nebo ne - když nasypete zrníčka soli do plecehovky, taky můžete říct, že jí máte plnou vesmírů, jenže ta plechovka někde končí. Je samozřejmě umístěna v našem světě, který je v poměru k jednitlivým vesmírům "nekonečný", ale i on musí někde končit a pak budeme zase ve vesmíru mimo Zemi, a takhle můžeme jít do nekonečna).
Elevea: ano, můj problém nestojí na definici slova "vesmír". I když zatím beru "vesmír" jako to, co vidíme (14 miliard sv.let) a to co ještě nevidíme (možná až 60 miliard sv.let), pokud někdo prokáže, že existuje něco za vesmírem, jednoduše rozšířím pojem i na to. Každopádně pořád bude přetrvávat problém prostoru. Snad ještě horší než v čem se tohle všechno nachází (včetně více dimenzí, singularit a podobně) je to, z čeho a "kdy" to vůbec vzniklo (těžko se chápe, že prostě něco existuje věčně, vždy bylo a vždy bude). Vysvětlení zakroucenou osmičkou, tj. že se vše "pochybuje" v času po kružnici a "recykluje" nedává odpověď na to, co určtilo kolik energie a hmoty ve vesmíru bude, nebo jak se vytvořila ona singularita a podobné neřádctvo
Teoreticky se dá napsat, že náš prostor je vytvořený "uměle" ze singularity, která dost možná žádný prostor nepotřebuje a prostě existuje, ale nedá se to pochopit, když berete všechno jen z pohledu 3D prostoru a času který běží od bodu T1 do bodu T2.Na tom, že to, co vidím okolo, vlastně ani nemusí existovat (ála matrix), že si třeba teď možná píšu sám se sebou, není nic až tak zvláštního
Ale i kdyby fyzicky nic neexistovalo a všehno bylo jen přestava mé entity, která je dost možná buď energie nebo ještě něco víc abstraktnějšího, nechápu (a dost možná to asi nechápe nikdo ve vesmíru) KDE a KDY vlastně jsme. A snad ještě horší, PROČ a JAK?