Debata o nekonečnosti vesmíru

[Fahu]

Já žil v představě, že pokud bychom dosáhli absolutní nuly http://cs.wikipedia.org/wiki/Absolutn%C3%AD_nula (alespoň teoreticky), tak se zastaví pohyb elementárních částic - resp. že by se snad rozpadly atomy (mrchy, jsou náročné jak plankton a korálový útes. Jak je trochu víc teplo nebo zima, tak zhebnou ). A pokud částice nekmitá, jak se u ní dá změřit čas?

Ani pri absolútnej nule nemajú častice nulovú kinetickú energiu, navyše sa pri veľmi nízkych teplotách začnú prejavovať kvantové efekty, kde pojem rýchlosti nie je dobre definovaný. Je pravda, že ak sa systém v čase nemení, tak z praktického hľadiska čas prestane existovať, lebo systém vyzerá v každom čase rovnako. Nezastaví sa ale naozaj, je to iba náš pohľad na vec. Navyše takáto úvaha funguje iba pre zastavenie času, nie spomalenie.

Tak ono zpomalit film je trochu něco jiného než zpomalit částici v reálu

Presne na to som chcel poukázať. Spomalenie filmu je spomalenie času. Spomalenie času a spomalenie častíc nie je to isté.

I když vztah plynutí času a teploty existuje, ale spíš na makroúrovni. Myšleno, že pokud ochladíte potravinu pod 4 stupně, přestane se kazit (kvůli zastaveným bakteriiím). A pokud zmrazíte živou bytost dost pod nulu, přestane "stárnout" (ovšem ne tím, že by se zastavil pohyb samotných atomů). Pokud obnovíte teplotu třeba i po určité době, budete normálně pokračovat v žití.. Resp., člověk vám chcípne, ale zeptete se třeba bakterií (které ovšem přežijí i vyschnuté), hmyzu, štírů, atd.

Ak to berieš takto, OK. Potom ale používaš oveľa širšiu definíciu plynutia času ako ja. V niektorých prípadoch tu môže byť istá korešpondencia, ale nie je presná (stále vieš rozlíšiť medzi zmenou teploty a zmenou rýchlosti času).

Čistě teoreticky, dá se v plazmě vůbec měřit čas?

Podľa toho, čo si predstavuješ pod meraním času. Ale nevidím dôvod, prečo by sa nedal.

Čas se dá ještě definovat dobou, za kterou urazí světlo Planckovou vzdálenost a tedy by nezáviselo na frekvenci spinů atomu (které by po jeho rozpadu neexistovaly). Ale pokud se foton pohybuje v různých prostředích jinak, kde je zaručeno, že nebude existovat prostředí, kdy se pohybovat nebude vůbec (ostatně, horizont událostí by takovým místem mohlo být).

Preto sa v definíciách používa rýchlosť svetla vo vákuu.

foton se pohybuje pomalu jen v silném gravitačním poli, ale jakmile se z něj dostane, zrychlí se opět na rychlost světla ve vakuu. Kdybych to bral jen z hlediska pohybové energie, kde jí vezme?

Fotón sa v gravitačnom poli v skutočnosti nepohybuje pomalšie, iba čas ide pomalšie. Keď fotón vyjde z gravitačného poľa, jeho kinetická energia sa zníži (vlnová dĺžka sa zväčší), lebo jeho gravitačná potenciálna energia sa zväčší.

A problém číslo dva.. pokud nasměruji paprsek světla z rychlého prostředí a krátkodobě ho zpomalím v nějakém jiném prostředí, nemělo by dojít k tomu, že bude tok světla přerušovaný? Přeci logicky vzalo by mělo dojít k tomu, že by se v tom pomalém prostředí měly fotony hromadit.

Hustota častíc sa zväčší v prostredí, kde sa pohybujú pomalšie, ale nebudú sa v ňom hromadiť. Tok častíc nemá dôvod sa prerušiť.