24.06.2014, 17:44
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.06.2014, 17:47 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
Aha, takže to vlastně bylo jen zjednodušení v rámci výuky. Pokud pustím z věže autobus nebo 1 kg závaží, dopadnou přibližně za stejnou dobu, ale kdybych hypoteticky z dostatečně velké věže pustil dejme tomu 100 km asteroid, měl by dopadnout rychleji.. (?)
Někde jsem četl, že pokud uvažujeme, že padá těleso k Zemi, tak skutečně na hmotnosti záleží, ale ve skutečnosti padají obě tělesa do společného těžiště, potom na velikosti nezáleží (čím je větší druhé těleso, tím je těžiště dál od středu Země).
Tudíž asi to, že do koule o velikosti Země naráží asteroidy větší silou než sami do sebe je dané tím, že má Země jednak větší "g", a jednak před nárazem těleso urychluje delší dobu (u Jupiteru, který je plynný, to platí obzvláště), což zase souvisí s tím, že větší tělesa mají větší dosah gravitačního pole (navíc ag=9.82 m/s je až u povrchu).
Někde jsem četl, že pokud uvažujeme, že padá těleso k Zemi, tak skutečně na hmotnosti záleží, ale ve skutečnosti padají obě tělesa do společného těžiště, potom na velikosti nezáleží (čím je větší druhé těleso, tím je těžiště dál od středu Země).
Tudíž asi to, že do koule o velikosti Země naráží asteroidy větší silou než sami do sebe je dané tím, že má Země jednak větší "g", a jednak před nárazem těleso urychluje delší dobu (u Jupiteru, který je plynný, to platí obzvláště), což zase souvisí s tím, že větší tělesa mají větší dosah gravitačního pole (navíc ag=9.82 m/s je až u povrchu).