12.09.2014, 15:33
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 12.09.2014, 19:14 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
jj, hybnost znám (nebo si to alespoň myslím). Tudíž například že když se oceánem šíří tsunami, tak se ve skutečnosti nepřesunuje voda, ale pouze si zjednodušeně řečeno molekuly vody předávají štafetově energii vzniklou například zemětřesením.
"Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti." Tudíž u fotonu letící rychlostí C je hybnost = energie = frekvence = délka vlny = neklidová hmotnost = parametry vnitřní oscilace.
Zvuk se šíří vlastně tak, že stlačí na chvíli molekuly vzduchu, a tak se vlastně předává ta energie dál (až časem zeslábne - zvuk přestane být slyšet). Takže ani tady se ve skutečnosti nehýbe vzduch (no, možná trochu ano, ale jen v rámci toho stlačování).
Elektrický proud je vlastně pohyb volných elektronů v materiálu mezi místy s různým napětím (potenciál). Vlastně jde také o takové předávání si štafetového kolíku mezi atomy (v našem případě jde třeba o měď).
Ale pohyb fotonu ve vakuu? I když, v rámci kvantové fyziky je možné asi všechno, a klidně jsem schopen akceptovat, že foton vytvoří své virtuální dvojče o kousek dál, tomu předá svou energii, a pak zanikne. Pokud bych měl použít příměr v elektronikou, foton je elektron a vesmírný prostor je plný "děr" (přechod PN).
Právě bych taky uvítal nějakého toho rejpala, který by dosvětlil princip trochu konkrétněji.
Ano, délka vlny je 1/F, tudíž stejně jako frekvence u fotonu vlastně je jen jedním s možných popisů jeho energie.
Velikost antény u rádiových vln je právě myslím závislá na tom, co chceš chytat. Čím delší vlny chceš zachytit/vyslat, tím větší potřebuješ anténu (konkrétně délku drátu/spirály). Na UKV stačí pidi. Jenom foton jaksi nemá omezení v tom, že jeho energie není úměrná jeho dosahu (AM se šíří mnohem dál než F.M/VKV). Ještě je tam myslím úměra v tom, že délka antény by měla odpovídat frekvenci (neplatí že co nejdelší = nejlepší příjem) a taky směr drátu (v případě AM) - asi kvůli indukci (nejsem radioamatér, takže o tomhle moc nevím).
Ohřev mikrovlnami jsem teda doteď chápal jako natáčení molekul pomocí střídavého pole, tudíž se natáčí domény, a třetním vzniká teplo. Alespoň si to snad pamatuji dobře ze školy
Na druhou stranu, představa magnetronu, který vystřeluje fotony, které se odrážejí od vnitřních stěn a rozkmitávají molekuly jídla/vody, a tím vzniká teplo, je stejně dobře stravitelná.
Bojím se ale, že ten příklad s přesdržkou mi moc nepomůže, protože to, jak moc dostanu po tlamě v tomto případě závisí na kinetické energii pěsti, a ta je daná její hmotností (která se měnit nemůže) a pak její rychlostí (která se měnit může). Jenže u fotonu je rychlost vždy rovna C. Ano, kdyby mohlo platit, že foton vylétávající s hvězdy letící k nám dostane rychlost C+rychlost hvězdy, a to by změnilo jeho energii/barvu, no problemo na pochopení. Ale takhle to určitě nefunguje.
Samozřejmě obecně princip, kdy pohybující se objekty vnímají frekvenci jinak nějaký čas znám (jeden čas jsem byl v SETI programu, takže o různých posunech frekvencí jsem četl denně).
Možná jsem otázku před tím formuloval špatně, tak se omlouvám, a zkusím to znovu:
Jaký je konkrétní vztah mezi rychlostí hvězdy, resp. jejím směrem vůči směru emitovaného fotonu, a jeho finální energií. Tudíž, jak pohyb hvězdy změní hybnost fotonu (pokud je jeho energie daná jeho určitou vnitřní oscilací). A pak, jakým způsobem se mu tato energie odebírá kvůli průletu vakuem/kvůli roztahování vesmíru?
Jasné, já na vysvětlení nespěchám. Mám na to zbytek života. Jenom všechny články, které otevřu, píší pořád jen foton foton foton, tak mám pocit, že pochopit ho od A do Z bude asi docela důležité pro pochopení zbytku.
ad hybnost: "Hybnost je vektorová veličina, stejně jako rychlost, a má stejný směr. Hybnost tělesa je rovná impulzu síly, který je potřeba na jeho uvedení z klidu do pohybu odpovídající rychlostí; na zastavení je potřeba impulz opačný."
Hvězda letící směrem k nám vystřelí foton s větší silou než když se vzdaluje, tudíž musí jeho vnitřek víc "rozkmitat"? Nechápu to
"Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti." Tudíž u fotonu letící rychlostí C je hybnost = energie = frekvence = délka vlny = neklidová hmotnost = parametry vnitřní oscilace.
Zvuk se šíří vlastně tak, že stlačí na chvíli molekuly vzduchu, a tak se vlastně předává ta energie dál (až časem zeslábne - zvuk přestane být slyšet). Takže ani tady se ve skutečnosti nehýbe vzduch (no, možná trochu ano, ale jen v rámci toho stlačování).
Elektrický proud je vlastně pohyb volných elektronů v materiálu mezi místy s různým napětím (potenciál). Vlastně jde také o takové předávání si štafetového kolíku mezi atomy (v našem případě jde třeba o měď).
Ale pohyb fotonu ve vakuu? I když, v rámci kvantové fyziky je možné asi všechno, a klidně jsem schopen akceptovat, že foton vytvoří své virtuální dvojče o kousek dál, tomu předá svou energii, a pak zanikne. Pokud bych měl použít příměr v elektronikou, foton je elektron a vesmírný prostor je plný "děr" (přechod PN).
Právě bych taky uvítal nějakého toho rejpala, který by dosvětlil princip trochu konkrétněji.
Ano, délka vlny je 1/F, tudíž stejně jako frekvence u fotonu vlastně je jen jedním s možných popisů jeho energie.
Velikost antény u rádiových vln je právě myslím závislá na tom, co chceš chytat. Čím delší vlny chceš zachytit/vyslat, tím větší potřebuješ anténu (konkrétně délku drátu/spirály). Na UKV stačí pidi. Jenom foton jaksi nemá omezení v tom, že jeho energie není úměrná jeho dosahu (AM se šíří mnohem dál než F.M/VKV). Ještě je tam myslím úměra v tom, že délka antény by měla odpovídat frekvenci (neplatí že co nejdelší = nejlepší příjem) a taky směr drátu (v případě AM) - asi kvůli indukci (nejsem radioamatér, takže o tomhle moc nevím).
Ohřev mikrovlnami jsem teda doteď chápal jako natáčení molekul pomocí střídavého pole, tudíž se natáčí domény, a třetním vzniká teplo. Alespoň si to snad pamatuji dobře ze školy
Na druhou stranu, představa magnetronu, který vystřeluje fotony, které se odrážejí od vnitřních stěn a rozkmitávají molekuly jídla/vody, a tím vzniká teplo, je stejně dobře stravitelná.Bojím se ale, že ten příklad s přesdržkou mi moc nepomůže, protože to, jak moc dostanu po tlamě v tomto případě závisí na kinetické energii pěsti, a ta je daná její hmotností (která se měnit nemůže) a pak její rychlostí (která se měnit může). Jenže u fotonu je rychlost vždy rovna C. Ano, kdyby mohlo platit, že foton vylétávající s hvězdy letící k nám dostane rychlost C+rychlost hvězdy, a to by změnilo jeho energii/barvu, no problemo na pochopení. Ale takhle to určitě nefunguje.
Samozřejmě obecně princip, kdy pohybující se objekty vnímají frekvenci jinak nějaký čas znám (jeden čas jsem byl v SETI programu, takže o různých posunech frekvencí jsem četl denně).
Možná jsem otázku před tím formuloval špatně, tak se omlouvám, a zkusím to znovu:
Jaký je konkrétní vztah mezi rychlostí hvězdy, resp. jejím směrem vůči směru emitovaného fotonu, a jeho finální energií. Tudíž, jak pohyb hvězdy změní hybnost fotonu (pokud je jeho energie daná jeho určitou vnitřní oscilací). A pak, jakým způsobem se mu tato energie odebírá kvůli průletu vakuem/kvůli roztahování vesmíru?
Jasné, já na vysvětlení nespěchám. Mám na to zbytek života. Jenom všechny články, které otevřu, píší pořád jen foton foton foton, tak mám pocit, že pochopit ho od A do Z bude asi docela důležité pro pochopení zbytku.
ad hybnost: "Hybnost je vektorová veličina, stejně jako rychlost, a má stejný směr. Hybnost tělesa je rovná impulzu síly, který je potřeba na jeho uvedení z klidu do pohybu odpovídající rychlostí; na zastavení je potřeba impulz opačný."
Hvězda letící směrem k nám vystřelí foton s větší silou než když se vzdaluje, tudíž musí jeho vnitřek víc "rozkmitat"? Nechápu to