23.02.2017, 17:04
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.02.2017, 17:11 uživatelem Martin. Edited 3 times in total.)
No, asi takhle..
Nadsvětelné cestování můžeme zatím v klidu pustit k ledu (pokud je vůbec možné a bezpečné, nejspíš k němu nebude dostatek energie).
Uvažovat o cestování vesmírem na základě naší primitivní technologie je podobné, jako kdyby kovboj v 19. století přemýšlel, jak rychle by asi došel koněm na Měsíc (protože nedošel - i ten náš raketoplán by se nejspíš cestou vlivem opotřebení mikrometeority a bůh ví čím, co v mezihvězdném prostoru je, dávno rozpadl).
Pro biologické entity to je problém. Naopak řekněme pro kolektivní inteligenci v samoreplikujících se (a opravujících se) strojích nehraje čas prakticky žádnou roli (tisíc let, milion, miliarda, a co..?).
Pro nás by bylo asi nejvýhodnější (a nejlevnější) sebrat nějaký asteroid, vyvrat do něj "základnu", nechat ho řízeně párkrát proletět okolo Slunce kvůli gravitačnímu urychlení, možná doplnit nějakým tím plazmovým motorem či postupnými odpaly vodíkových bomb (nebo, pokud budeme trochu futuristi, motorem na bázi černé díry), na palubě se množit, doufat, že se dostaneme alespoň k 10% rychlosti světla, a při průletu kolem nějaké zajímavé soustavy nechat část lidí "vystoupit" (protože na zastavení toho nejspíš energie nebude).
Kolonizace celé galaxie v řádech milionu let.
Na kolonizaci vesmíru ála Star Trek můžeme zatím zapomenout (to nejlepší, čeho asi dosáhneme, bude kolonizace Andromedy - tedy až k nám doletí)
Co se týče toho článku, tak ano, nanosondy jsou relativně dobrý nápad. Mají malou hmotnost, tedy není problém je levně urychlit, rovněž se dají vyrábět masově, takže i levně a je velká šance, že alespoň nějaká z nich přežije.
Jen mi tak trochu chybí info, kde vezmou ty sondy další gigawatty energie, až budou u cíle, aby mohly zastavit (a tedy něco studovat)
Tooreticky možná lepší než posílat někam sondy by bylo postavit obří teleskop (a myšleno fakt obří, ne řádově v metrech, ale v desítkách až desetitisíců kilometrů), kterým bychom viděli na cizí planety a jejich obyvatelům prakticky až do kuchyně
Jde o časovou realizaci. Postavit takový teleskop by se teoreticky mohlo podařit, kdyby ho někdo zaplatil, už během našeho života. Naopak, i kdybychom hned zítra postavili kosmickou loď, která by dosáhla 10% rychlosti světla, nikdo z nás se výsledků jejího výzkumu nedožije).
Nadsvětelné cestování můžeme zatím v klidu pustit k ledu (pokud je vůbec možné a bezpečné, nejspíš k němu nebude dostatek energie).
Uvažovat o cestování vesmírem na základě naší primitivní technologie je podobné, jako kdyby kovboj v 19. století přemýšlel, jak rychle by asi došel koněm na Měsíc (protože nedošel - i ten náš raketoplán by se nejspíš cestou vlivem opotřebení mikrometeority a bůh ví čím, co v mezihvězdném prostoru je, dávno rozpadl).
Pro biologické entity to je problém. Naopak řekněme pro kolektivní inteligenci v samoreplikujících se (a opravujících se) strojích nehraje čas prakticky žádnou roli (tisíc let, milion, miliarda, a co..?).
Pro nás by bylo asi nejvýhodnější (a nejlevnější) sebrat nějaký asteroid, vyvrat do něj "základnu", nechat ho řízeně párkrát proletět okolo Slunce kvůli gravitačnímu urychlení, možná doplnit nějakým tím plazmovým motorem či postupnými odpaly vodíkových bomb (nebo, pokud budeme trochu futuristi, motorem na bázi černé díry), na palubě se množit, doufat, že se dostaneme alespoň k 10% rychlosti světla, a při průletu kolem nějaké zajímavé soustavy nechat část lidí "vystoupit" (protože na zastavení toho nejspíš energie nebude).
Kolonizace celé galaxie v řádech milionu let.
Na kolonizaci vesmíru ála Star Trek můžeme zatím zapomenout (to nejlepší, čeho asi dosáhneme, bude kolonizace Andromedy - tedy až k nám doletí)
Co se týče toho článku, tak ano, nanosondy jsou relativně dobrý nápad. Mají malou hmotnost, tedy není problém je levně urychlit, rovněž se dají vyrábět masově, takže i levně a je velká šance, že alespoň nějaká z nich přežije.
Jen mi tak trochu chybí info, kde vezmou ty sondy další gigawatty energie, až budou u cíle, aby mohly zastavit (a tedy něco studovat)
Tooreticky možná lepší než posílat někam sondy by bylo postavit obří teleskop (a myšleno fakt obří, ne řádově v metrech, ale v desítkách až desetitisíců kilometrů), kterým bychom viděli na cizí planety a jejich obyvatelům prakticky až do kuchyně
Jde o časovou realizaci. Postavit takový teleskop by se teoreticky mohlo podařit, kdyby ho někdo zaplatil, už během našeho života. Naopak, i kdybychom hned zítra postavili kosmickou loď, která by dosáhla 10% rychlosti světla, nikdo z nás se výsledků jejího výzkumu nedožije).