Jak jste se dostali k MLP?

[LovelyMaii]

Říká se štěstí v neštěstí. U mě a mého příběhu se seznámením s MLP to platí.
Jednou jsem se nevím zda říci bohudík nebo bohužel rozhodla v něco špatného a psychicky byla na úplném dně. Došlo na psychology a možná i hůře. Už nevím. Když jsem se z toho dostávala a už trochu vnímala co se kolem děje, přišel ten den. Seděla jsem v pokoji a četla si. Moje babička.. no, každý ví jaké jsou babičky ne? Za mnou přišla, že jsou v televizi pohádky V tu chvíli jsem se cítila, i když nebyl nikdo přítomen, trapně. Ale dnes jsem za to babičce vděčná. Šla jsem tedy k TV a projela všechny programy. V té době jsme jich moc neměli a na žádném - jako štěstím - nedávali nic pořádného. Řekla jsem si, že třeba zapomenu na trable a dala zpět pohádky - konkrétně Barandov (nevím jak se píše kdo by si to pamatoval). Končilo tam něco a byli reklamy. V těch reklamách byli i reklamy na poníky a v tu chvíli, kdy reklama běžela jsem netušila, co pro mě budou za pár dní znamenat. Jinými slovy jsem si z toho dělala srandu a udělala kyselí obličej. Pak to začalo. ,,Můj malý pony, můj malý pony.." A měla jsem štěstí, že první díl. Bohužel to byla Čj, ale .. co nadělám.
Po chvíli mě to začalo strašně bavit a druhý den jsem se dívala znova. Pak znova. Pak znova. Pak jsem si stáhla díly první série do PC a dívala se pořád dokola. Potom jsem díky bohu přišla na original verzi a dívala se na to pořád. Celý den, dokola.
Poníky miluju, už nejen proto, že mě tenkrát dostali z.. nebojím se říct až depresí. Znamenají pro mě hodně. Ani se mi nechce věřit, že už to bude rok a půl.