08.12.2014, 09:42
No vidím, že už nikdo nic...
U mě je asi zcela evidentní, kerá značka vede.
Proč? Těžko se odpovídá, ale kdysi jsem Mercedes fakt nemusel a nevěděl jsem, co na tom lidi vidí...proč ta tvrzení, že "hvězda je jen jedna", "kdo nekoukal na svět přes třícípou hvězdu, tak neviděl svět", "mercedes je mercedes" apod.? Kdo nezkusil, nepochopí. I já se jednoho dne naštval (bylo to před cca 10 lety) naštval a pořídil si olítaný model W124 200D...byl to vyjetej taxík s necelými 700 000 km, ale uchvátilo mě, jak je to auto tichý, pohodlný a přes velkou porci km na něm všechno funguje a spolehlivě startuje i při -15°C. No a pak to už šlo...většinou to byly W124 s různýma motorama (od 250D se 69kW až po 320E se 162kW), W202 ("céčko"), W210 (éčko-masařka)...
V současnosti používám k běžnýmu ježdění W210 E220CDI v automatu se kterou jsem nesmírně spokojený. Nebýt korozivnosti tohoto modelu, je to asi dokonalý vůz....spolehlivost, nízká spotřeba, blbuvzdornost, komfort, výbava...a ty neskutečný dardy km, co to umí najet v jakých podmínkách je až neuvěřitelný. Samozřejmě záleží na kusu mezi volantem a sedačkou - idiot odrovná jakýkoli ingot za pár desítek tisíc km.
Na přesuny po nákupech ve městě používám starou Vectru A s motorem 1.8i - nedoceněný, ale velmi vděčný automobil. Kdekdo by na Opel plival, ale pokud si ho člověk nekoupí s nějakým tragikomickým dieselem (ty opel nikdy neuměl), tak bude mile překvapen.
No a nedávno jsem si pořídil starou hračku - Mercedes W124 300E-24. Až dosáhne patřičnýho věku, udělám z něj veterána. Do tý doby se budu snažit dát ho do "TOP Zustand". I když je W124 tuctový auto, tak to trochu kompenzuje motorizace, se kterou jich nebylo vyrobeno mnoho...tím spíš, že můj kus má 5-stupňový automat, což ho řadí mezi skoro raritní kusy. Mám ho moc rád...a nejvíc na něm ten řadový 6-válec s proměnlivým časováním sací vačky...to je hudba, která mě vždycky uklidní. Na volnoběhu jen zamatový ševelení, nad 4000 otáček následuje změna časování, motor nabere druhý dech a následuje syrové, kovové vytí. Je to návykový, ale zas tak moc na tom nejezdím...svižnější jízda si totiž vyžádá 12-13L benzínu na 100km. 
Obecně mám rád starý auta. Nejraději hranatou klasiku. Co mi nic neříká, tak to jsou současný auta. Nějak se z nich vytratila ta elegance a osobitost jednotlivých značek. Stará klasika má charakter, charizma. Byly udělaný poctivě - výrobce se snažil nabídnout a předvést zákazníkovi maximum toho, co umí. Dneska je to jen spotřebka...koupit, po 5 letech zahodit a koupit další, aby se točila ekonomika.
U mě je asi zcela evidentní, kerá značka vede.
Proč? Těžko se odpovídá, ale kdysi jsem Mercedes fakt nemusel a nevěděl jsem, co na tom lidi vidí...proč ta tvrzení, že "hvězda je jen jedna", "kdo nekoukal na svět přes třícípou hvězdu, tak neviděl svět", "mercedes je mercedes" apod.? Kdo nezkusil, nepochopí. I já se jednoho dne naštval (bylo to před cca 10 lety) naštval a pořídil si olítaný model W124 200D...byl to vyjetej taxík s necelými 700 000 km, ale uchvátilo mě, jak je to auto tichý, pohodlný a přes velkou porci km na něm všechno funguje a spolehlivě startuje i při -15°C. No a pak to už šlo...většinou to byly W124 s různýma motorama (od 250D se 69kW až po 320E se 162kW), W202 ("céčko"), W210 (éčko-masařka)...V současnosti používám k běžnýmu ježdění W210 E220CDI v automatu se kterou jsem nesmírně spokojený. Nebýt korozivnosti tohoto modelu, je to asi dokonalý vůz....spolehlivost, nízká spotřeba, blbuvzdornost, komfort, výbava...a ty neskutečný dardy km, co to umí najet v jakých podmínkách je až neuvěřitelný. Samozřejmě záleží na kusu mezi volantem a sedačkou - idiot odrovná jakýkoli ingot za pár desítek tisíc km.
Na přesuny po nákupech ve městě používám starou Vectru A s motorem 1.8i - nedoceněný, ale velmi vděčný automobil. Kdekdo by na Opel plival, ale pokud si ho člověk nekoupí s nějakým tragikomickým dieselem (ty opel nikdy neuměl), tak bude mile překvapen.
No a nedávno jsem si pořídil starou hračku - Mercedes W124 300E-24. Až dosáhne patřičnýho věku, udělám z něj veterána. Do tý doby se budu snažit dát ho do "TOP Zustand". I když je W124 tuctový auto, tak to trochu kompenzuje motorizace, se kterou jich nebylo vyrobeno mnoho...tím spíš, že můj kus má 5-stupňový automat, což ho řadí mezi skoro raritní kusy. Mám ho moc rád...a nejvíc na něm ten řadový 6-válec s proměnlivým časováním sací vačky...to je hudba, která mě vždycky uklidní. Na volnoběhu jen zamatový ševelení, nad 4000 otáček následuje změna časování, motor nabere druhý dech a následuje syrové, kovové vytí.
Je to návykový, ale zas tak moc na tom nejezdím...svižnější jízda si totiž vyžádá 12-13L benzínu na 100km. Obecně mám rád starý auta. Nejraději hranatou klasiku. Co mi nic neříká, tak to jsou současný auta. Nějak se z nich vytratila ta elegance a osobitost jednotlivých značek. Stará klasika má charakter, charizma. Byly udělaný poctivě - výrobce se snažil nabídnout a předvést zákazníkovi maximum toho, co umí. Dneska je to jen spotřebka...koupit, po 5 letech zahodit a koupit další, aby se točila ekonomika.