21.02.2016, 01:49
Z mýho osobního hraní jsem si nic moc nevzal, jelikož jsem z nedočkavosti viděl už celý gameplay všech stylů hraní asi 3 měsíce před tím, než jsem hru samotnou hrál. (Důvodem byl naprosto neuvěřitelný spam Undertale-related věcí na stránkách jako funnyjunk atd.) Vlastně jsem to hrál už jen z povinnosti jenom abych mohl říct: "Hrál jsem Undertale."
Když si ale teď na to vzpomínám, přibližně v listopadu, když jsem tu hru poprvý viděl tak jsem byl celkem ohromenej prakticky vším ve hře, příběhem, námětem, bojovými mechanikami (Když jsem viděl první fight, neuvěřitelně se mi ulevilo, když jsem zjistil, že to není další RPG-maker-japanese-turn-based-2D-rpg, na což hra na první pohled fakt vypadala) a hlavně soundtrack. BOŽE MŮJ TEN SOUNDTRACK JE SKVĚLEJ. Z celý hry si můžu čistě vybavit hlavně ten a bylo to to, co mě donutilo se k tý hře vrátit a zahrát si jí, i když jsem už absolutně věděl, co se kdy a kde stane, kam a kudy jít apod.
Příběh hry je pěkně promyšlený a bylo zajímavý si spojit všechny ty části skládačky, aby si člověk uvědomil, jak to vůbec s interpretací toho celku je, co jsou charaktery zač a jakou roli máte vy jako hráč. Charaktery jsou taky zajímavý a sympatický.
Musím ale říct, že jsem nikdy a v žádném místě nikdy neměl nějaký "citový záchvat" k událostem ve hře. Smál jsem se? To ano. Byl jsem na místech nervózní, to taky jo. Avšak nikdy jsem nebyl přímo ohromen tím, co se s charaktery děje, včetně toho, když jsem celou hru viděl poprvý na YouTube. Sečteno a podtrženo je Undertale stejně pořád úžasná hra a je hodná svého hypu.
Jen mám obavu o komunitu, která je už zase zamořená kidy a podobnými individuály, čehož se bojím, protože jakákoliv věc tak dokáže být absolutně zdevastovaná pro okolní lidi. 
Když si ale teď na to vzpomínám, přibližně v listopadu, když jsem tu hru poprvý viděl tak jsem byl celkem ohromenej prakticky vším ve hře, příběhem, námětem, bojovými mechanikami (Když jsem viděl první fight, neuvěřitelně se mi ulevilo, když jsem zjistil, že to není další RPG-maker-japanese-turn-based-2D-rpg, na což hra na první pohled fakt vypadala) a hlavně soundtrack. BOŽE MŮJ TEN SOUNDTRACK JE SKVĚLEJ. Z celý hry si můžu čistě vybavit hlavně ten a bylo to to, co mě donutilo se k tý hře vrátit a zahrát si jí, i když jsem už absolutně věděl, co se kdy a kde stane, kam a kudy jít apod.
Příběh hry je pěkně promyšlený a bylo zajímavý si spojit všechny ty části skládačky, aby si člověk uvědomil, jak to vůbec s interpretací toho celku je, co jsou charaktery zač a jakou roli máte vy jako hráč. Charaktery jsou taky zajímavý a sympatický.
Musím ale říct, že jsem nikdy a v žádném místě nikdy neměl nějaký "citový záchvat" k událostem ve hře. Smál jsem se? To ano. Byl jsem na místech nervózní, to taky jo. Avšak nikdy jsem nebyl přímo ohromen tím, co se s charaktery děje, včetně toho, když jsem celou hru viděl poprvý na YouTube. Sečteno a podtrženo je Undertale stejně pořád úžasná hra a je hodná svého hypu.
Jen mám obavu o komunitu, která je už zase zamořená kidy a podobnými individuály, čehož se bojím, protože jakákoliv věc tak dokáže být absolutně zdevastovaná pro okolní lidi.
suh dud