25.04.2016, 17:21
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 25.04.2016, 17:45 uživatelem Jamis. Edited 2 times in total.)
Bronies jsou pořád jako skupina fanoušci seriálu MLP:FiM, ač si to každý vykládá trochu jinak.
Nové díly pořád sleduju, byť už většinou ne v den jejich vydání, ale někdy později. Seriál se za ty roky proměnil, o tom není pochyb a vzbuzuje už trochu jiný pocit, než za začátku (zamilování taky nevydrží věčně), ale pořád mi do života dává víc než dost.
Asi největší změna, která přišla poměrně nedávno je skutečnost, že už tady na fóru nesdílím své dojmy z epizod - tak nějak jsem během minulé sezóny došel k přesvědčení, že seriál pro většinu místních znamená něco trochu jiného než pro mě. Možná je to věkový rozdíl (přecejen mi letos bude 35), možná životní zkušenosti, těžko říct... Což souvisí i s tím, že si daleko víc vybírám lidi, se kterými o seriálu debatuju: prostě hledám ty, kteří MLP:FiM sledují ze stejných důvodů a po nějaké době hledání jsem takové lidi našel - díky tomu si udržuju pozitivní dojem z epizod a seriál mi dává to lepší. Rádoby silácká tvrzení "tohle v tom bylo špatně", "tohle přece neodpovídá realitě" (ehm... u kresleného seriálu) nebo "... se mi to nelíbí, dávám 2 body z 10" pro mě prostě nemá žádný význam, protože MLP sleduju ne jako filmový kritik, ale kvůli klidu, pohodě a často i sebereflexi. JE to odpočinek - nemusím se s tím měřit, kdo že je lepší.
Takže mě ani moc nepřekvapuje, že se v rámci bronies vytvořilo pár menších skupin, které razí vlastní filosofii - prostě přesunuli aktivity k těm lidem, pro které dává jejich pohled a jednání smysl. No big deal.
Mnohem víc se dávám dohromady s bronies, které mám tu možnost potkávat osobně a padneme si do noty. V ČR desítky, po Evropě stovky - vídáme se sice jen párkrát do roka, o to raději je potkávám. Možná že je nebudu potkávat pořád, ale to zas tak nevadí. Jsou to lidé z mnoha kultur, s různými zájmy, ale tím, že jsme bronies (byť každý jiný) se můžem cítit jako jedna velká rodina, která si dokáže každý con či sraz neskutečně užít a odnést si báječné vzpomínky - jak účastníci, tak organizátoři, tak hosté. Kvůli tomu cestuju Evropou sem tam a teď se chystáme na JapanPony con v Tokiu (už za týden)
Pro mnohé fandom patrně ztrácí lesk, pro mě holt ne no
EDIT: Rozepsal jsem se trochu konkrétněji
Nové díly pořád sleduju, byť už většinou ne v den jejich vydání, ale někdy později. Seriál se za ty roky proměnil, o tom není pochyb a vzbuzuje už trochu jiný pocit, než za začátku (zamilování taky nevydrží věčně), ale pořád mi do života dává víc než dost.
Asi největší změna, která přišla poměrně nedávno je skutečnost, že už tady na fóru nesdílím své dojmy z epizod - tak nějak jsem během minulé sezóny došel k přesvědčení, že seriál pro většinu místních znamená něco trochu jiného než pro mě. Možná je to věkový rozdíl (přecejen mi letos bude 35), možná životní zkušenosti, těžko říct... Což souvisí i s tím, že si daleko víc vybírám lidi, se kterými o seriálu debatuju: prostě hledám ty, kteří MLP:FiM sledují ze stejných důvodů a po nějaké době hledání jsem takové lidi našel - díky tomu si udržuju pozitivní dojem z epizod a seriál mi dává to lepší. Rádoby silácká tvrzení "tohle v tom bylo špatně", "tohle přece neodpovídá realitě" (ehm... u kresleného seriálu) nebo "... se mi to nelíbí, dávám 2 body z 10" pro mě prostě nemá žádný význam, protože MLP sleduju ne jako filmový kritik, ale kvůli klidu, pohodě a často i sebereflexi. JE to odpočinek - nemusím se s tím měřit, kdo že je lepší.
Takže mě ani moc nepřekvapuje, že se v rámci bronies vytvořilo pár menších skupin, které razí vlastní filosofii - prostě přesunuli aktivity k těm lidem, pro které dává jejich pohled a jednání smysl. No big deal.
Mnohem víc se dávám dohromady s bronies, které mám tu možnost potkávat osobně a padneme si do noty. V ČR desítky, po Evropě stovky - vídáme se sice jen párkrát do roka, o to raději je potkávám. Možná že je nebudu potkávat pořád, ale to zas tak nevadí. Jsou to lidé z mnoha kultur, s různými zájmy, ale tím, že jsme bronies (byť každý jiný) se můžem cítit jako jedna velká rodina, která si dokáže každý con či sraz neskutečně užít a odnést si báječné vzpomínky - jak účastníci, tak organizátoři, tak hosté. Kvůli tomu cestuju Evropou sem tam a teď se chystáme na JapanPony con v Tokiu (už za týden)
Pro mnohé fandom patrně ztrácí lesk, pro mě holt ne no
EDIT: Rozepsal jsem se trochu konkrétněji
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
The Last Rebel... still alive