domeček na okraji Poníkova
mladá klisna v předletí dospělosti
zírá z okna s hlavou plnou ideálů
svou červenou stužku v hřívě
dávno vyměnila za černou
její tyrkysové srdce
bije egoisticky
pro jiné poníky
...hlavně pro ni
„kampak
můj Kvítečku, má lásko
kampak?
ani
jeden
polibek
na rozloučenou?“
„ach, omlouvám se, práci mám
chcu rozdat jídlo chudým
jsou v očích druhých zrůdy
snad z toho všeho nezsinám!“
s dimantovou tiárou pro štěstí od její nejdražší
hrdě doráží do klubovny...
„ahoj, Applebloom!“
její kamarádky, věrná Scoot a milosrdná Sweetie
připravují už večeři
poníkům bez domova, bez práce,
kterým je chudoba jedinou jistotou...
„nejsme žádná podělaná charita
pro nás nejste pouzí klienti
nerovnost je v této době vyryta
trpí všichni, nejen ty
naše heslo — Jídlo Místo Zbraní
k společnému pokrmu jste zváni!“
Applebloom se zardí tváře
takový úspěch nečekala
– její dávný sen
pomoct sobě i druhým
se naplňuje
vzdor vznikal v dalších městech
od Las Pegas, Manehattanu
do Fillydelphie...
myšlenka volnosti se řítila
silou laviny, silou vichřice
přes celý svět
„Luno, roste nám tady odboj v týlu“
zuří hněvem Celestie
„ohrožují naši moc a sílu,
zašlapem je jako zmije!“
prvního máje
policejní kordony se táhnou
ulicemi buší davy
dýmovnice krájí vzduch
princezny sebejisté
jako na přehlídkovém molu
„osvobozují“ Poníkov
od svobody vzdoru
„feťáci, ubozí koně a bezďáci
oslové, zebry, k tomu tři rebelky
v totálním obklíčení těžkooděnců
...tomu vy říkáte odpor?“
„chcete jenom bít a věznit,
ale jednu věc vám povím:
v Ekvestrii zlo si hoví,
jemuž nejsme vůbec věrni...
myšlenky své neprodáme
tento systém brzo zlámem!“
změnit svět
zničit řád
chceme hned
si jen hrát
není úniku
ze zátaras proradných utlačovatelů
hektická hejblata
fízláky vyňatá
stvářejí stezku ponížení
„do vězení s nimi!
bijte je, mučte je,
ať poznaj naši moc!“
bývalé bojiště v centru Poníkova
mladá klisna v rozkvětu lásky
se prochází ruinami pouličního pekla
nachází tiáru, diamant jejího vztahu s ní
pohozený na zemi
v naprosté bezmoci uprostřed špíny světa
moře slz na tváři
prohlubuje panickou nejistotu
a jí...
zbyly jen bezmezné nářky
nad její milou
A nejen to: po dlouhém rozvažování, jestli toto publikovat, vám přináším dílo o jednom z mých oblibených shipů. Není to čistá lyrika, míchám tam aji prvky epiky a vznikl mi z toho celkem povedený Příběh vzpoury. Ostatně, samochvála smrdí, takže posuďte sami. 
