26.07.2017, 09:48
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 26.07.2017, 10:30 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Přesně tak, hviezdosz, pokud pojem být na vrcholu pyramidy vezmeme příměr "být na vrcholu potravního řetězce", vyplyne z toho jeden velký průšvih, který si málokdo uvědomuje.
Být tzv. na vrcholu většinou znamená, že daná životní forma je buď vysoce specializovaná a nebo vysoce komplexní, a jako taková je závislá na mnoha vstupech.
Taková bakterie má téměř nulové omezení: teplotní rozsah, ve kterém může fungovat, je někdy až k neuvěření, mechanickou cestou je prakticky nezničitelná, a co se týče potravy, její závislost na prostředí je tak minimální, že jí klimatické změny nebo dopad asteroidu moc nerozhází. Někdy má i schopnost fotosyntézy nebo se živí anorganickými sloučeninami a toho je všude dost.
Naproti tomu třeba my máme jen určitý teplotní rozsah, který potřebujeme k životu, máme hromadu složitých orgánů, které jsou k životu nezbytné a každý z nich se může pokazit, napadají nás viry, bakterie, může nám ublížit mechanicky skoro všechno, bez techniky se neumíme ubránit šelmám, vyžadujeme určitou dávku potravy (kromě toho neumíme strávit vše - něco je pro nás jedovaté) a vody. X věcí nám může způsobit stres.. Umíme si sice vyrobit skafandry nebo oblečení, a tím zvýšit teplotní rozsah, ale tím zároveň zvyšujeme množství vstupů, z nichž některé se musí vyrábět, a tím přímo či nepřímo ovlivňují řetězce jiných vstupů..
A nejdůležitější, jak jsi napsal, jsme závislí v potravním řetězci na mnoha dalších skupinách živočichů a rostlin, z nichž všechny patří mezi komplexní typy, tzn., že každý z nich potřebuje k životu hodně konkrétních podmínek, které si mnohdy protiřečí (mezi druhy - jako třeba že nemůžete pěstovat kaktus hned vedle rýže), a někdy stačí jen trochu změnit podmínky, a začne se to sypat. A většina staveb padá vždy od místa kolapsu k horním patrům. Když máte jeden systém vystavěný na tom druhém, selhání jednoho článku se projeví vždy u koncového členu. Pokud budete těžit uhlí, a pomocí něho v elektrárnách vyrábět proud, pomocí něhož budete vařit, tak zničení elektrárny nijak neohrozí těžbu uhlí, ale naopak ohrozí ten vrchol pyramidy.
Stačí se podívat, na kolika systémech je náš vrchol závislý, a na kolika systémech je závislý každý z nich atd. A každý z nich je pro funkčnost více méně klíčový. Pokud už nepatří daný článek k životně nezbytnému (např. zdraví včel jakožto hlavních opylovačů), je alespoň ekonomicky škodlivý (např. častějí vznik tornád způsobuje mj. materiální škody).
Lidstvo je komplexní, takže v současné době nám např. nehrozí vyhynutí, i kdybychom zamořili všechnu pitnou vodu na světě, protože máme technické prostředky na její čištění, ale pokud vezmete v potaz, že pitnou vodu potřebují i rostliny a zvířata, není těžké si představit, kolik by ta sranda nakonec stála. A když už v dnešní době je přístup k jídlu a čisté vodě otázkou peněz, kolik % populace by se k ní dostalo v tomto stavu, když dovedeme katastrofickou přestavu až absurdně vysoko?
Nejspíš nebudeme tak offtopic, protože právě hospodářství ovlivňuje svou činností hodně primárních faktorů (kvalitu půdy, vody, mikroklima, možná i makroklima), a velkochovy jsou bez pochyby jeho velkou součástí.
Motýlí efekt: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mot%C3%BDl%C3%AD_efekt
Kdo jste viděl film Matrix, jistě si pamatujete na debatu radního Hamana s Neoem "co je to vlastně navláda?" (podobné téma je i ve hře Čekání na Godota ve formě vztahu pán-otrok ve druhém dějství)
Být tzv. na vrcholu většinou znamená, že daná životní forma je buď vysoce specializovaná a nebo vysoce komplexní, a jako taková je závislá na mnoha vstupech.
Taková bakterie má téměř nulové omezení: teplotní rozsah, ve kterém může fungovat, je někdy až k neuvěření, mechanickou cestou je prakticky nezničitelná, a co se týče potravy, její závislost na prostředí je tak minimální, že jí klimatické změny nebo dopad asteroidu moc nerozhází. Někdy má i schopnost fotosyntézy nebo se živí anorganickými sloučeninami a toho je všude dost.
Naproti tomu třeba my máme jen určitý teplotní rozsah, který potřebujeme k životu, máme hromadu složitých orgánů, které jsou k životu nezbytné a každý z nich se může pokazit, napadají nás viry, bakterie, může nám ublížit mechanicky skoro všechno, bez techniky se neumíme ubránit šelmám, vyžadujeme určitou dávku potravy (kromě toho neumíme strávit vše - něco je pro nás jedovaté) a vody. X věcí nám může způsobit stres.. Umíme si sice vyrobit skafandry nebo oblečení, a tím zvýšit teplotní rozsah, ale tím zároveň zvyšujeme množství vstupů, z nichž některé se musí vyrábět, a tím přímo či nepřímo ovlivňují řetězce jiných vstupů..
A nejdůležitější, jak jsi napsal, jsme závislí v potravním řetězci na mnoha dalších skupinách živočichů a rostlin, z nichž všechny patří mezi komplexní typy, tzn., že každý z nich potřebuje k životu hodně konkrétních podmínek, které si mnohdy protiřečí (mezi druhy - jako třeba že nemůžete pěstovat kaktus hned vedle rýže), a někdy stačí jen trochu změnit podmínky, a začne se to sypat. A většina staveb padá vždy od místa kolapsu k horním patrům. Když máte jeden systém vystavěný na tom druhém, selhání jednoho článku se projeví vždy u koncového členu. Pokud budete těžit uhlí, a pomocí něho v elektrárnách vyrábět proud, pomocí něhož budete vařit, tak zničení elektrárny nijak neohrozí těžbu uhlí, ale naopak ohrozí ten vrchol pyramidy.
Stačí se podívat, na kolika systémech je náš vrchol závislý, a na kolika systémech je závislý každý z nich atd. A každý z nich je pro funkčnost více méně klíčový. Pokud už nepatří daný článek k životně nezbytnému (např. zdraví včel jakožto hlavních opylovačů), je alespoň ekonomicky škodlivý (např. častějí vznik tornád způsobuje mj. materiální škody).
Lidstvo je komplexní, takže v současné době nám např. nehrozí vyhynutí, i kdybychom zamořili všechnu pitnou vodu na světě, protože máme technické prostředky na její čištění, ale pokud vezmete v potaz, že pitnou vodu potřebují i rostliny a zvířata, není těžké si představit, kolik by ta sranda nakonec stála. A když už v dnešní době je přístup k jídlu a čisté vodě otázkou peněz, kolik % populace by se k ní dostalo v tomto stavu, když dovedeme katastrofickou přestavu až absurdně vysoko?
Nejspíš nebudeme tak offtopic, protože právě hospodářství ovlivňuje svou činností hodně primárních faktorů (kvalitu půdy, vody, mikroklima, možná i makroklima), a velkochovy jsou bez pochyby jeho velkou součástí.
Motýlí efekt: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mot%C3%BDl%C3%AD_efekt
Kdo jste viděl film Matrix, jistě si pamatujete na debatu radního Hamana s Neoem "co je to vlastně navláda?" (podobné téma je i ve hře Čekání na Godota ve formě vztahu pán-otrok ve druhém dějství)