31.05.2018, 12:24
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 31.05.2018, 13:32 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Ruku v ruce
Může klidně vzniknout něco jako je fúze AnCapu a TZM, nejspíš jako fáze po AnCapu/kapitalismu a před TZM. Tj. v době, kdy už budeme mít výrobní nadbytek, ale stále ještě vzácnost některých zdrojů, či třeba ještě nebudou postavena některá města. Zde by mohly peníze, či třeba kredity hrát roli rozdělení prostředků.
Například:
U zdrojů, které budou omezené (mezi které třeba rozhodně nepočítám např. vodu) by systém vždy vzal jejich maximální množství dostupné v daný okamžik, a vydělil to počtem lidí na planetě. Tím by mu vyšla cena za jednotku. Takto by to udělal u všech surovin či zboží. Součet jednotek by se pak rozdělil rovnoměrně mezi lidi. Každý člověk by tedy dostal nepodmíněný příjem, ale stále by neměl absolutní blahobyt. Lidé by si mohli vybrat, za co utratí své kredity, a když by je vyčerpali na jednu věc, už by logicky nemohli spotřebovávat další.
Je zde sice několik problémů, ale to je prostě pozůstatek kapitalismu, který si s sebou ponese i AnCap. Lidé se budou muset naučit finanční gramotnosti (podobně jako dnes), a stále může hrozit, že když někomu kredity dojdou, bude chtít další, takže zboží ukradne. Nicméně by měl být předpoklad, že pokud dojde k významné robotizaci průmyslu (a k tomu může dojít ještě za éry kapitalismu), bude zdrojů (tím myslím i zboží či jídla) tolik, že jejich přepočet na kredity bude enormně malý.
Ano, stále budou jisté "luxusní" věci, které spotřebují hodně zdrojů, např. velká jachta, ale v porovnání s tím bude třeba jídlo nebo voda tak běžné a hojně se vyskytující, že jedna jachta bude mít hodnotu například 10.000 tun jídla. Možná se tedy lidé budou muset uskromnit, pokud budou například chtít Ferrari v tom smyslu, že si buď koupí jedno Ferrari a nic, a nebo jednoho SuperBa a k tomu třeba 5 televizí, 5 počítačů a 1 elektrokolo, ale u jídla už vzhledem ke směšně nízké ceně nebudou muset řešit, zda dát dětem pořádně tento týden najíst a nebo jim koupit penál do školy.
A postupně, jak by pokračoval rozvoj automatizace by se další a další výrobky stávaly více nadbytečnými (ne nutně nekonečně, ale pokud by systém zvládl vyrobit najednou 2x tolik, klesla by i 2x tolik jejich cena). Zachováváme tedy do jisté míry ekonomickou kalkulaci, byť toto, co jsem nadnesl, je nejspíš blábol, jen hrubá myšlenka, ale slučujeme tím námitky ze strany AnCapu o nedostatku (byť relativního) a požadavků TZM na nepodmíněný přístup.
Pokud by tedy běžný člověk neplýtval, prakticky by mu peníze nikdy nemohly dojít, protože běžné spotřební zboží (byť ve velmi vysoké kvalitě) by z jeho rozpočtu ukrajovalo směšnou částku. A jelikož by ani tito lidé nechodili do práce, měli by dost času si svůj majetek hlídat proti těm pár nepřizpůsobivým, či vymyslet nějaký ochranný systém, a nebo, abychom si zase půjčili něco od AnCapu, zaplatit si nějakou agenturu, která by jim vše hlídala.
Tu agenturu by pak provozoval někdo, kdo by si chtěl žít nad poměry ostatních, čili by potřeboval extra příjem. Jen by tam musel buď pracovat sám, a nebo sehnat lidi ochotné pracovat ale za menší podíl, než kdyby si agenturu vedli sami. To sice může potenciálně vytvořit prostředí k vykořisťování, ale vzhledem k tomu, že zaměstnanci té agentury nebudou na jejím majiteli existenčně závislí (půjde jen o přivýdělek), mohou ho také snadno kdykoliv kopnout do zádele a odejít, pokud by se jim nelíbily podmínky spolupráce (čili konečně báze dobrovolnosti).
Toto mi přijde zajímavější než se hádat, co se stane, když si pro sebe zaberu 100 tun soli a ještě to považuji za nějaký přínos (zisk). Nevím, to vyřeší lidé v té době. Ať už přímo ručně a nebo skrze upravení parametrů nějakého počítače.
Stejně tak si za kredity můžete například koupit byt ve městě nového typu. Ale pokud tuto potřebu mít nebudete a stěhovat se do TVP zatím nechcete, klidně můžete ušetřené peníze koupit za jiné věci. Lidem chvíli potrvá, že se té hojnosti přejí, ale jde o to jim nabídnout dost, aby se přestali (většina) prát, nenutit je do práce či školy (nestrestovat je), ale zároveň zajistit, že i když jeden člověk vyčerpá svůj podíl kreditů, zbyde dost na ostatní (čili je zajištěna udržitelnost, a zároveň se držím definice vlastnictví Johna Lockeho že "musí zbýt dost pro ostatní").
Rovněž mohou lidé někoho finančně podpořit, aby se třeba mohl zahájit nějaký větší projekt (charita nebo startup, je fuk jak to nazvete).
Dá se celkem snadno i regulovat populace planety. Systém by například mohl vyhodnocovat počet lidí a počet dostupných zdrojů a zboží. Čím více lidí by bylo, tím méně by logicky zbylo na každého člověka.
Pořídit si dítě by nebylo pro nikoho zátěž, protože mít podíl 1/8 miliardtiny planety, to by stačilo i na vychování celé vesnice, nicméně, pokud by lidí bylo "málo" (úbytek obyvatel), mohl by systém nastavit koeficent pro vychovatele.
Totiž, žádné dítě nebude majetek rodičů, ale k pořízení dítěte by je mohlo motivovat, že by získali určitý díl z podílu dítěte nepřímo úměrně jeho věku (tj. čím starší dítě, tím méně z jeho podílu pro rodiče). Pokud by lidí začínalo být moc, o tuto dávku by rodiče přišli (případně by byla úměrně počtu lidí snížena). Děti by se tak nestaly obchodem (jako dnes se sociálními dávkami).
Dítě by ani nemělo povinnost vyrůstat s rodiči, kdyby se o něj špatně starali. Pro tento účel by mohla být zřízena centra typu "dětských vesniček", ovšem řízené například počítači (tj. by jejich existence nezávisela na ochotě jiných lidí se těchto dětí ujmout - protože by tím vychovali potenciálně deprimovanou novou generaci - a navíc, to, že se někdo chce o někoho starat, ještě neznamená, že by měl - pokud dítě nebude chtít (ostatně chceme, aby lidé byli soběstační, a nepotřebovali "stát", aby se o ně povinně staral, ne? A rodina je v podstatě stát v malém); i mnoho zahrádkářů své rostliny spíš zabije přehnanou péčí než nedostatečným zájmem a vím, o čem mluvím).
Špatní rodiče by tedy přišli i o příspěvek. A nemělo by se ani stávat, že by své dítě násilím drželi třeba ve sklepě. Kdyby byl zaveden systém sledování, mohlo by být počítačům "divné", proč se jeden člověk zdržuje stále na jednom místě nebo proč ho nikdo ještě neviděl venku, atd.
Ano, je to forma regulace, ale musíme si uvědomit, že vždy nás bude něco regulovat. Můžeme si vybrat. Neexistuje 100% anarchismus. Pokud se zbavíte regulací od lidí, nastoupí příroda. Stejně jako nemůžete zákonem zakázat gravitaci, tak ani tím, že prohlásíte, že jste svobodní, se nezbavíte například nutnosti jíst, dýchat, pít.
Buď si nastavíme nějaké regulace udržitelnosti (byť se můžeme snažit je mít co nejmenší*), a žít si dlouhodobě v blahobytu, a nebo si žít jako prasata, nechat za nás rozhodnovat trh (aneb organizovaný chaos) či nekompetentní politiky (a nebo také blbě napsané programy), a riskovat, že překročíme meze únosnosti, a tedy že nás začne regulovat někdo jiný: buď planeta skrze hladomor, nebo my sami sebe skrze válku o zdroje, atd. V podstatě to jsou regulace a tak či onak omezený blahobyt, a nebo nezřízený blahobyt, později nedostatek, úpadek a zase regulace (zdevastovaná planeta prostě neudrží obří populaci lidstva).
Kdo o tom rozhodne? Nějaký diktátor? Programátor? Chjo... Chápu, že se bavím sám se sebou, ale proč si musím vytvářet takové imaginární debily? Zřejmě na základě čtení diskuzí na netu, což je dost vypovídající průřez té aktivnější části lidstva v západní civilizaci. Samozřejmě, že o tom rozhodnou lidé, společnost. Nepsaným hlasováním, které stejně jako doteď bude utvářet svět i později.
*) I vlastnické právo je regulace (vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného). Rozdíl zde je v tom, že vlastníte nepodmíněně určitou část zdrojů Země, které stačí bohatě pro vaše zabezpečení (neumřete hlady, máte 24h denně čas se věnovat sami sobě, netrpíte žízní, nejste nemocní), nikoliv jen majetek, který jste si museli odpracovat. A protože jste vlastně akcionář, naplňujeme i podmínku kapitalismu, kde má každý zájem na namnožení bohatství Země, protože se tím zvýší i jeho podíl. Můžete namítnout, že budou lidé ochotni to očůrat. To nejspíš budou, ale v čem se to liší od dnešních dnů? I dnes máte poctivé akcionáře, kteří se nesnaží firmu tunelovat. Rozdíl by byl v tom, že by neexistovala chudoba. Ne v tom, že by všichni byli stejně bohatí - někdo může mít všechny prachy světa, ale bude stejně nešťastný, protože vy umíte zpívat a on jen kráká
Uvědomuji si, že toto je paskvil, splácanina. Ale je to z jedna možností, kde nemusíme počítat s černobílým dělením světa. A není moc od věci, že generace, která by už vyrostla v tomto světě bez bezprostředního nedostatku, by ho možná i tak považovala za zátěž, a třeba by peníze zrušila - už jen z principu, kvalitní věc si koupíte párkrát za život a ne každý rok, čili za chvíli byste už nevěděli, co si za svůj podíl koupit (leda ho využít na podporu projektů - ale pak se můžu ptát: je to ještě AnCap nebo už TVP/RBE/komunismus?). Ne každý člověk má totiž nereálné nároky. Většina z nás si už dávno odvykla toužit po nějakém bohatsví, protože jsme rezignovali kvůli jeho nedosažitelnosti (normální člověk si prostě za život běžnou prací nevydělá na svůj ostrov a tryskáč).
Mnozí lidé by možná svůj díl využili, ale spousta by jej vyčerpat nedokázala, nevěděla by jak. Tím bychom mohli snížit drancování planety. Pokud by někdo chtěl využít víc než svůj podíl, musel by přesvědčit ostatní, aby se pro něj vzdali části svého podílu. Tedy tu máme demokratické hlasování. A prakticky nelze voliče vydírat, protože už z podstaty, pokud se od nich snažíte získat jejich přebytky, těžko jim něco chybí, co byste jim mohli nabídnout (jinak by neměli přebytky, ale nedostatek, a neměli by vám co nabídnout).
A co by se pak stalo, kdyby někdo získal nadbytečné kredity od ostatních a chtěl si nakoupit spoustu zdrojů, které by neexistovaly? Totéž, co v kapitalismu nebo AnCapu. Prostě by se podle poptávky musela upravit výroba. A snad možná díky dlouhodobému sledování všech poptávek na světě by se nemělo stát, že jeden spekulant náhlým vyšroubováním ceny jedné komodity poblázní trh (či počítačový systém), který začne hned vyrábět jen tu jednu komoditu, čímž omezí zdroje na vše ostatní.
Zneužitelný je každý systém, a lze zavést jen takový, který budou lidé ochotni akceptovat. Tj. je pravda, že kdybyste dnes chtěli zavést systém, kde by podíl lidí byl přidělován počítačem, našla by se spousta hackerů, kteří by vám podíl ukradli podobně jako dnes peníze. V takovém prostředí to prostě není reálné (podobně jako kdyby měl být dnes zaveden AnCap - spousta lidí se spoléhá na stát, byť marně, a odnesli by to hned například důchodci, kteří by naletěli šmejdům).
Systém vždy nejprve vytvoří kastu lidí ochotných žít lépe, a ti si systém upraví podle sebe. Tím zase vyroste další generace, atd. atd. až se objeví jednou takový generace, kde drtivá většina nebude mít potřebu krást jiným jejich podíl, stejně jako nemá dnes většina chlapů nutkání se na ulici vrhnout na každou samici a oplodnit ji. Přeháním? Ne, je to jen evoluce, která netrvala ani 1 milion let. Prakticky jsme porazili svou přirozenost primátů. A změnit kulturní zvyky je mnohem snažší (za 2000 let jsme změnili formu zábavy ze zabíjení gladiátorů v ringu na sledování komedií v televizi - a to ani nemluvím, jak rychle se třeba z Němců stali po porážce Hitlera demokrati namísto nacistů).
Systém, který je náchylný na nabourání je v podstatě k ničemu. Ale jak vidíte, i dnes máme klíčové systémy, které by bylo velmi "výhodné" nabourat, a přesto se to málokomu (pokud vůbec) povedlo, a valná většina lidí se o to ani nikdy nepokusila - např. centrální uzly internetu, systémy pro odpalování nukleárních střel, atd. Proč by tedy na podobném zabezpečení nešlo vytvořit systém správy zdrojů (aneb něco jako dnešní bankovní systémy).
Zastávám názor, že mnohem raději budu udržitelně parazitovat na strojích a planetě Zemi, než neudržitelně parazitovat na jiných lidech. Udržitelně to totiž nejde. Nejen kvůli lidské neefektivitě (v porovnání se stroji v podstatě neschopnosti), ale také kvůli tomu, že lidé nejsou stroje. I když na základě pozorování a statistiky uděláte vzorec chování lidí, stejně se občas najde někdo, kdo se chová mimo tabulky. A s tím souvisí i má sobeckost.
Nemám problém se shodnout se zastánci AnCapu, že mi záleží tak maximálně na mě, mé rodině, mých přátelích a tím to hasne. Jenže zatímco panuje někde takový názor (schválně to říkám tak, aby to nevyznělo, že si to myslí všichni), že mi je už celkem fuk, jak si žije třeba takový Franta ve vedlejším městě. No, je i není. Určitě není v mém zájmu, abych se o něj staral nebo na něj platil. Jenže. Můj zájem také je, aby mne někdo nezabil nebo neokradl. A zde vyvstává problém. Já nemůžu říct, který z cca. 1-2 miliard lidí, kteří jsou schopni docestovat do ČR není můj potenciální vrah či zloděj (podvodník).
Řešení jsou v podstatě dvě. První si zakládá na tom, že když nevím, kdo je (může být) vrah, tak zabiji raději všechny ostatní lidi. Jenže, to má menší riziko. I kdyby už existoval svět, který by celý řídili stroje, a dokázaly se i opravit. Stejně se může stát, že něco přestane fungovat. A nabízí se tedy otázka: dokážu já sám (případně s rodinou) uvést systém zase do chodu? Protože jestli ne, končí můj blahobyt. Tedy nemůžu lidi zabít. Nemůžu si vybrat, které lidi nechám na živu, protože jsou to potenciální vrazi (kolikrát byl vládce zabit i členy své rodiny).
A pokud bych lidi nemohl zabít, tak jim třeba zakážu cestovat sem nebo je budu držet v lati, aby nemohli získat například prostředky pro mé ohrožení (jenže protože nemohu rozhodnout, zda železo, které jim posílám, použijí na výrobu čističky pitné vody a nebo kulometů, raději jim ho nedám vůbec). Není to ale kontraproduktivní? Nehrozí, že tím místo 1 potencionálního vraha vytvořím už celé davy, kterým budu ležet v žaludku?
Druhá možnost je, že se musí nějak zajistit, abych já nebyl pro někoho zájem pro vraždu či krádež. Jak? Musím dát tomu člověku vše, po čem touží, resp. alespoň to, co mám já, aby se nemusel rozhodovat mezi mnou a sebou. Ale zase je problém. Já nevím, o koho bych se měl starat. Musím se tedy postarat o všechny.
Jenže, já se nechci o nikoho starat. Musí se tedy postarat systém. Tedy ten by měl každému člověku dát možnost získat zdroje (výrobky) v těch oblastech, u kterých se prokáže, že mají společenský vliv na počet vražd či krádeží. Tedy alespoň statisticky významný. Pokud jeden člověk z miliardy zabije jiného protože nemá jachtu, nemůžeme to brát jako důvod dát každému jachtu - vzhledem k tomu, že očividně 999.999.999 lidí kvůli jachtě nezabíjí, je efektivnější buď odstranit a nebo vyléčit daného 1 člověka.
Ano, může se stát, že jakmile pokročí technologie, bude schopná vyrábět i jachty tak efektivně, že budou velmi dostupné. A pokud budou lidé dobře informovaní, začnou se ptát "proč taky já nemám nárok na jachtu?" Buď můžeme počkat, až se kvůli nim zabije dost lidí, a nebo v momentě, kdy bude dost zdrojů na dost jachet přidat jachty do položek, které mohou lidé dostat zdarma (nebo prostě snížit cenu odpovídajícím způsobem), pokud chtějí. Ne každý i tak bude chtít jachtu. Představte si, že každý v ČR vlastní jachtu. A kde s ní bude plout? Na Vltavě? Labi? 10 miliónů jachet? Ve světě dnešní blbosti by k tomu mohlo dojít, ale předpokládá se, že společnost, která se dopracuje k něčemu jako TVP už nemyslí úplně kolenem. A co se stane, když si někdo pořídí jachtu a pak už jí nebude potřebovat? V dnešní době byste si ji asi syslili, i kdyby měla shnít, ale zase je předpoklad, že "o trochu chytřejší než debilní" společnost si bude uvědomovat, že je lepší něco, co už nechci, dát k dispozici dalším, protože mi to alespoň nebude překážet, a za druhé se o to bude starat někdo jiný a já si pak zase můžu říct o novou. Dělat naschvály, byť pro to nemáte důvod, je spíš doménou dnešních lidí, a dá se říct, že dokud takové chování nezmizí (tj. lidé budou škodit jiným už jen ze zištných důvodů a ne z blbosti), nenastane ani TVP - a dost možná ani ne AnCap. A když už, je mnohem zajímavější mít vlastní plovoucí dům než jachtu - na oceánu je víc místa. Kdyby měl jednotný systém úchytů, mohou být lidé sousedy a když by si začali lézt na nervy, prostě by odpluli jinam. To, že je přelidněnost (slamy, hluční sousedé) problém i dnes, a co to s lidmi může dělat, se popisuje v mnoha studiích. Jenže, na to, abyste se dnes mohli odstěhovat, potřebujete peníze na nákup nového domu, a když je ten váš starý neprodejný? Lidé takto dnes nepřemýšlí, ale protože TVP nemůže vzniknout s dnešním myšlením, nemá cenu se zabývat, co by bylo kdyby tam byli všichni jako dneska. Pokud TVP vznikne, tak tam většina lidí nebude jako dneska, stejně jako se dneska většina lidí "nezabíjí na potkání", oblíbené to hodnocení lidí v pravěku
Kdybychom se tak dál chovali, nevznikla by civilizace, nevznikl by ani kapitalismus. Takže lidé se změní, když jim to přinese zisk. Bez ohledu na nějakou přirozenost.
A zde nastavá zase problém s lidmi. Lidé jsou neefektivní a dělají chyby. A já si přeci nemůžu dovolit, aby systém, který se stará o lidi proto, abych já nebyl zabit nebo okraden, stál na jiných lidech. Protože jejich případná chyba, lenost nebo neochota by mohla vytvořit mého vraha. To je nepřípustné. Tyto základní věci tedy musí zabezpečovat stroje. A ty ostatní? Ty už mohou volitelně dělat stroje, pokud o ně bude zájem (poptávka) a nebo to mohou (pokud chtějí) dělat jiní lidé.
Pochopitelně nikdy nebudu mít jistotu, že mě někdo nezabije. Nemusí ani chtít, může to být nehoda či pomatení mysli. Ale 100% šanci nemáte nikdy v ničem. Prioritou je tedy zde snížit riziko k nule co nejvíc to jde. Pokud jsem v dnešním systému přežil 35 let, a zítra bych měl násilně umřít, tak i kdybych snížil riziko na 50%, měl bych hned předpoklad dožití 70 let a to už něco přeci znamená.
Jinými slovy, je to stále něco za něco. Já jsem ochoten se systémem uzavřít smlouvu o tom, že mne bude živit s tím, že na oplátku se zřeknu možnosti vlastnit ostrov či osobní tryskáč. Vzhledem k tomu, že mi i tak zůstává možnost cestovat po světě i na ty ostrovy, tak mě to omezuje asi podobně, jako kdyby ve vedlejší Galaxii vybouchla supernova a řešila se škodlivost jejího záření na mě. Pokud bychom se drželi tržního modelu, v čem je AnCap výhodnější než RBE/TVP, aby si ho lidé zvolili ("koupili")? Nebo lepší otázka: v čem je výhodnější pro většinu lidí? I trh musí pracovat s demokratickou většinou. To, co jsem popsal já, je v podstatě AnCap jen se zavedením obrovského nepodmíněného příjmu, který stačí nejen na přežití, ale i na bohatý život většiny dnes normálních lidí.
Není to, že bych si myslel, že by AnCap nemohl zajistit vznik společnosti typu RBE nebo TVP. Ostatně, když to dokáže kapitalismus, proč ne AnCap. Já si jen myslím, že v takovém případě nemá moc šancí se AnCap udržet, to je celé. Ale mám takový dojem, že s takovým přístupem by mnoho zastánců AnCapu problém nemělo.
A to, co tady popisuji, se tak či onak podobá Ciopisis, což je takový takový hybrid kapitalismu, socialismu, RBE/TVP, nejspíš i AnCapu, a bůh ví ještě čeho. Variant systémů je nepřeberně, a kdo může říct, který funguje v praxi lépe? A ještě hůř, kdo může říct, který si lidé vyberou? Mělo by platit, že i když jsem třeba příznivce AnCapu, ale hrozí, že si lidé vyberou TVP, tak bych se měl sakra snažit, aby o tom věděli první poslední a zároveň spolupracovat s lidmi od TVP, aby to pořádně fungovalo. Když je nemůžeš porazit, tak se přidej. A totéž platí pro lidi z TVP, pokud bude větší naděje, že se AnCap zavede dřív.
AnCap resp. lidé kolem něj jsou si této možnosti vědomi, jenom často tvrdí, že dnes nemáme technologii na to, aby to fungovalo. Já tvrdím, že máme. To je asi jediný podstatný rozdíl.
A argument o sociálním inženýrství?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1...C4%8Dnost)
Je léčení nemocných přirozené? Jsou protézy pro chybějící končetinu přirozené? Je zachraňování nedošených dětí..? Je léčení cukrovky nebo AIDS? Je charita..? Je živení chudých a nemohoucích..? A co náš obchod a trh..? Ten přeci také pomohl rozvoji lidstva, čili přežití řádově mnohem víc lidí, než by bylo přirozené. Takže vlastně jde o sociální inženýrství.. nalajnovali jsme lidem, jak mají žít a jak se chovat, a upravili jsme populaci na planetě (směrem nahoru). Nebo reklama..? Vzdělávání..? A všude na všem někdo bazíruje, takže má zájem o určitý směr nebo chování lidí. Celý náš svět je prakticky dneska skoro sociální inženýrství.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1...v%C4%9Bda)
Ono je fuk, kdo bude rozhodovat, když to bude pro lidi přijatelné. Když budou lidi milovat Hitlera, bude jim vládnout Hitler. Když si zvolí počítač, bude to počítač. Když po 50 letech přijdou na to, že už je nová generace tak hodná a sluníčková, že si klidně zase mohou zvolit komisi, která doplní rozhodování "blbých" počítačů, tak si ji zvolí. A nikdo, ani já, ani žádné hnutí (pokud v něm teda tehdy nebude většina lidstva) jim v tom nezabrání. A zase vznikne stát.. protože lidi sice jsou svině, ale zase ne 100% kapitalisti, a vždy bude potřeba se starat o ostatní lidi, zvířata nebo planetu, a taková skupina bude považovat ty ostatní, co to nechtějí dělat, za zlo, a vyčlení se od nich. Pak se ukáže, který model bude úspěšnější, zda plně robotizovaný, centrálně kontrolovaný, ale decentralizovaný, s lidmi bez nutnosti pracovat, a nebo model kapitalistický bez států. Protože i když bude probíhat obchod mezi AnCapem a TZM/TVP, je otázka, který model bude produkovat levnější a kvalitnější zboží, a hlavně, ke kterému bude utíkat víc lidí. Zkrátka, přirozená evoluce.. A jestli je vůbec možné, aby na jedné planetě mohl existovat současně AnCap a TVP, protože jak jsme viděli na koexistenci kapitalismu a socialismu, budou se prát o zdroje planety.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1...v%C4%9Bda)
Pokud se chce AnCap nebo TVP prosadit (alespoň v očích některých jejich přízvniců) během krátké doby, selže a to fatálně. Pokud se chce prosadit postupným vývojem, je jediná možnost, jak toho docílit motivovat lidi se vzdělávat a zajímat se o svět kolem sebe, a zvyšováním blahobytu, protože tím získají tito lidé čas právě na vzdělání a seberealizaci (zábavu) - pokud musíte dřít na poli, abyste se najedl, na vzdělání vám už moc času nezbyde, natož o nějaké aktivní řízení světa. Jenže v tomto případě nebude mít nikdo přímý vliv na to, jaký systém se nakonec zavede.
Čili? Hádat se dnes o tom, jak se za 10-100 let bude řešit zabrání dolu a nebo 100 tun soli je trochu mimo mísu Jestli máme strach, že TVP je jen diktatura, jediný způsob, jak se jí trvale vyhnout, je vzdělat co nejvíc lidí na světě. Jenže pokud se sám nestanete diktátorem a nebudete lidem vnucovat svou "pravdu" bez důkazů, a tedy použijete volný přístup k informacím a dáte lidem hlavně čas, aby je mohli zpracovat, zvolí si nakonec svůj systém, a postaví si ho dle svých pravidel. Pokud to pak budete nadále třeba nazývat diktatura, byť to bude 99% lidem vyhovovat, tak se budete muset hodně snažit, abyste argumenty zbytek světa přesvědčil..
Zatím to jsou jen naše názory a dohady. Aby se ukázala "pravda", potřebujeme znát nejen názor, ale i chování zbytku planety. A ta zatím z vysoka kašle nejen na TZM, ale i na AnCap. To už se sami lidé musí postupně dopracovat k tomu, jestli chtějí mít možnost (jen možnost, žádná záruka neexistuje) získat Ferrari, ovšem za cenu toho, že třeba za 20 let (když dojde na nejhorší) budeme místo masa jíst brouky (bude to levnější než invitro maso, dokud teda nedojdou brouci) a budeme dýchat hezký smog (dokud se lidé "nepoperou" a ty zlé znečišťovatele znevýhodní, ale jak, když ta nízká cena je přeci tak lákává), a nebo si nastavit reálné priority, žít a smířit se s tím, že si Ferrari prostě jen půjčím, když budu chtít a že si třeba na něj 1 den počkám. S dnešní společností totiž nebude 100% fungovat ani TVP, ani AnCap. A jestli oba směry chtějí (což je správné) společnost změnit vzděláním, pak nevidím důvod, proč by nemohl fungovat nejen AnCap, ale i TVP. Ať už se státem nebo "státem".
O tom, co je utopie, rozhodne historie. Létat rychlostí větší než 100 km/h s 300 lidmi nejde, protože na světě neexistuje lepší letadlo než mají bratři Wreightové. Lidstvo nikdy neovládne vesmír, protože i ty nejlepší rakety letí jen 75 tisíc km/h. Televize se nikdy neujme, nevidím pro ni využití.. Faxování je příliš drahé, než aby našlo komerčního využití.. elektronická pošta si nikdy nezíská oblibu veřejnosti..
Když budou lidi chtít utopii, postaví si utopii, i kdyby to mělo znamenat začít na čisté loutce a vymyslet ony "neexistující děsně chytré počítače". Když lidi nebudou chtít a bude jim jedno, že svět jde do kytek, půjde svět do kytek, i kdyby byla sebelepší technologie, a AnCap/TVP se nikdy ke slovu nedostane, i kdybysme si ho teď vyladili k dokonalosti..
Čili, pokud bychom se měli s někým hádat, tak ne AnCap a TVP mezi sebou, protože v tom celkem máme jasno, ale spíš s veřejností, protože té je to v lepším případě fuk, a skutečně teď vůbec neřeší, jak bude trestáno ukradení 100 tun soli, když 1/4 světa nemá co jíst a pít, a polovina je naštvaná na politiky a systém práce.
Ono totiž třeba onu prvotní krádež, která by v novém systému nastala, lze řešit na koleni: úpravou podmínek, aby ani ti nejzarytější odpůrci neměli důvod krást. Protože, kdyby čistě hypoteticky zítra někdo zavedl TZM, tj. měl bych jídlo, dům, dopravu zdarma, a nemusel už do práce, a někdo by mi ukradl auto (divné, že mi ho třeba neukradl doteď - v čem by byla jeho motivace v budoucnu větší?), no tak by to možná naštvalo, ale třeba by mi to i udělalo radost, až bych dostal zdarma auto úplně nové (pak bych si jen vzpomněl na chudáka zloděje, jak se trápí s 10 let starou šunkou ). Čili, taková drobnost by byla to poslední, co by mne trápila..
Z takových kleptomanů by se dala udělat i celkem úspěšná sběrná služba. Když už bych něco nechtěl, nechal bych to někde ležet, a on by to někdo za chvíli sebral a uklidil. Protože to je stejné. Dnešní doba se moc neliší od doby, kdy by bylo "všechno" zdarma. Protože i dnes jsou věci, které nejsou přibyté a zalité betonem v podstatě zdarma. Pokud chci nové auto, přijedu si s náklaďákem, naložím a odjedu. Pokud mne u toho nechytnou, mám auto zdarma. Skutečně je důvod, proč to většina lidí nedělá, nějaká hrozba trestem? Protože tím byste uznali, že státy svou roli v podstatě plní (a to je nesmysl).
Totéž platí pro některé podporovatele TZM/TVP. Dlouhé texty mi nevadí, ale když z nich nechápu půlku použitých termínů a pak ještě zjistím, že 50% textu není nic konkrétního, moc mi to nedá. Jak se v tom má najít třeba nějaká matka samoživitelka se střední školou? Zde je kritika oprávněná: někdo položí konkrétní dotaz, a mnozí odpovídají obecnými frázemi (jako politici).
Já bych se osobně nezabýval tím, jaký nejlepší systém zvolit pro správu omezených zdrojů. Mě zajímá to, jak tyto zdroje co nejvíc namnožit do té míry, že přestanou být omezené. A myslím to v tom smyslu, že nebude hrozit nedostatek. Jistě se shodneme, že kyslíku je na této planetě jen omezené množství (není nekonečná). Přesto ale, když pomineme nehody (hluboké studny - CO2 je těžší než kyslík, nebo problémy s karmou - CO), tak má každý člověk kyslíku habaděj, že necítí jeho nedostatek.
A jak jsme viděli na historickém vývoji, můžeme snížit nedostatek prakticky každého zdroje: docházela ropa, nasadili jsme lepší technologii (ne politiku) a díky tomu jsme získali další naleziště. Před 100 lety bylo auto nedostatkové zboží, dnes je auto (alespoň v západním světě) téměř spotřební zboží. Čili nedostatkovost klesla. A díky čemu? Strojová výroba, roboti, automatizce. My se tu bavíme o tom, který systém je nejlepší pro blahobyt, ale to je omyl. Kapitalismus, o tom žádná, jen dovede ze všech stávajících systémů motivovat lidi k práci (možná ještě bič otrokáře, ale tam přeci jen hrozí větší riziko vzpoury), a protože je práce těžká, jsou i nuceni přinášet inovace (usnadnit si práci).
Jenže roboti žádnou motivaci potřebují, už teda nebude záležet na žádném -izmu. A pokud si lidé chtějí vždy usnadnit práci, co jim zabrání, až bude všechno robotizováno, aby si neusnadnili práci ještě víc, a neposlali celý trh (resp. nutnost chodit do práce) do háje? Zeptám se jinak: když nemusí pracovat Bill Gates (kdyby nechtěl), proč musí pracovat ostatní lidé? Není snad Bill také jen člověk?
Tady to nejspíš narazí na problém "jak znárodnit planetu", nicméně, pokud má AnCap velký problém se státy, mimo jiné proto, že deformují trh například dotacemi, jak se postaví k jejich dětem (produktům)?
Mnohé velké firmy dnes (neříkám všechny) vděčí za svůj trh právě lobování u států (může tam spadat i Monsanto). Čili, pokud reset, tak pořádný. Ať mají všichni stejné výchozí podmínky. Protože jinak sice říkáte "státy fuj", ale zároveň "firmy, co dnes ovládají trh, byť i díky státům, jsou v pořádku". Čili už zpočátku máte trh stejně zdeformovaný a potrvá velmi dlouho (pokud vůbec), než se podle logiky kapitalismu narovná (a problém je ten, že i před státními dotacemi ve 20.století vznikali větší kapitalisté, kteří pohlcovali ty menší, a tedy si budovali monopol).
Ale stejně tak dobře chápu, že reset trhu by nás uvrhl o 100 let zpátky. Navíc ani nevím, jak by to proběhlo.. že by se třeba firmy musely povinně rozštěpit, aby se srovnala síla na startu s novými hráči - například státními úředníky, kteří by chtěli začít podnikat? Tím bychom drasticky snížili efektivitu a produkci (a zvýšili spotřebu).. navíc, já sám jsem pro monopoly (pokud neřeší cenu a jedou po kvalitě, protože bychom se tím alespoň zbavili situace, kdy máte stroj od jedné firmy a nepasuje vám do něj akumulátor od firmy druhé).
Jak vidno, tohle já rozhodnout opravdu nedovedu.. ani nemám představu, jak by to mělo fungovat, abychom tedy konečně měli "fér" společnost (byť tržní).
https://www.mises.cz/clanky/anarchokapit...-1120.aspx
Má otázka by tedy zněla: co se stane, když zdroje docházejí, a ceny rostou? Je řečeno, že lidé méně kupují. Jenže proč? Ne proto, že by chtěli, ale protože si daný zdroj nemohou dovolit. Pokud rostou ceny osobních tryskáčů, s tím se dá žít, pokud zdražuje přístup k zábavě, s tím se sice dá žít, ale budeme mít chudý život (a to není také dobré). Ale co když se zdražuje enormně cena jídla, vody nebo léků? Dokážeme bez toho žít? A jak to vyřeší trh? Má motivaci najít efektivnější výrobu, tj. aby cena klesla a mohli si jí opět lidé dovolit? Ano, ale jen pokud už nemá komu prodávat. V momentě, kdy je část světa bohatá a může si tedy dovolit platit vyšší ceny za jídlo než ta chudší, je výhodnější nechat cenu nahoře. Sice platí, že v chudších státech stojí i jídlo méně, ale bohužel už neplatí, že by tomu odpovídala i nabídka (na západě si člověk z 10% své mzdy přecpe paňděro, v Africe si za 10% mzdy kolikrát nekoupí skoro "nic", byť je to levnější).
A jde také o to, že dnes se nebohatne nikoliv tím, že byste lépe využívali vzácných zdrojů, ale tím, že náklady přenášejí na externí subjekty. Jinými slovy: je snadné mít levné výrobky, když budete málo platit lidem. A pokud by vám za takovou práci nedělali, žádný problém - přestěhujete se tam, kde to ochotni dělat budou. A tam jim nejspíš ani nebudete muset platit sociální a zdravotní. A když se upracují k smrti? Opět žádný problém, nastoupí další lidé.
A samozřejmě platí, že lidé si raději zvolí levnější náhradu dražšího výrobku - jenže, je to dobře? Šuntová baterie bez ochrany bude jistě levnější než kvalitní baterie, jenže pokud ta šuntová brzy shoří nebo má mizernou kapacitu, musí se jich za stejné období vyrobit víc. Čili, z peněžního hlediska je to dobré: daný prodejce a výrobce vydělává víc, ale z hlediska zdrojů je to nesmysl (plýtvání).
Ono je snadné plýtvat se zdroji, dokud nejsou vzácné. A až budou? Tak zdražíme.. ale to nám obyčejným lidem (spotřebitelům) přeci blahobyt nezvýší, ne? Zdrojů je méně (staly se vzácnějšími), čili výrobků není víc, ale jsou jen dražší. Musíme hledat zase nějaké alternativy a doufat, že existují. Toto je řešení, které nabízí současný trh spolu s neinformovanými spotřebiteli: dokud je kde brát, tak se hrabe, a až nebude z čeho brát, tak se zdraží.
Já se ale ptám: dokud bylo ryb v oceánech dost, tak se prostě lovily čím dál tím víc.. a když jich je méně, jejich cena roste.. a až nebudou? Nebo jejich cena bude tak vysoká, že si lidi nebudou moci ryby dovolit? Začnou jíst něco jiného? Jenže tam se bude aplikovat úplně ten samý scénář. Takže až nebude co jíst, jaké cenové řešení nám představí trh pak? Teprve pak budeme zavádět nové úspornější technologie a snažit se dostat z toho marastu? Protože dřív to asi nepůjde (stroje jsou proti lidské práci drahé, takže se nejdřív musí prodražit stávající výrobky vůči kupní síle, aby si lidi řekli - jo, tohle ruční z oceánu je drahé, raději si koupíme maso z laborky, to už je konečně levnější).
Ono totiž platí, že ti, kdo se zdroji zacházejí neefektivně, krachují. Jenže dnes se už celá planeta stala jednou velkou firmou. A stejně jako v každé jiné firmě platí, že jí může snadno vytunelovat a poslat do krachu i jeden majitel ze sta, pokud má stejné zmocenění nakládat s daným majetkem. Dnes sanuje zkrachovalé firmy často trh (jedna firma vydrancuje zdroje, stát=lidé nebo jiné firmy to pak ní musí sanovat) nebo se zachraňují státy či banky penězi z jiných bank či daňových poplatníků. Kdo ale bude sanovat celé lidstvo? Že by nám snad Bůh dal úvěr? Nebo přiletí Ufoni?
Jak dnes zacházíme se zdroji neefektivně? Máme například neefektivní města. Když chcete dnes opravit třeba vodovod nebo kanalizaci, musíte u toho zničit vozovku nad ním. Čili, musíme zase opravovat vozovku. Ono může být pravda, že k zavedení TVP nemáme dost zdrojů, protože s nimi plýtváme. Co z toho vyplývá? Že pokud lidé budou chtít TVP, musí se zasadit o neplýtvání zdrojů. Je to diktatura? Chcete žít? Ano.. no tak musíte jíst! Ale já nechci? Tak umřeš, no. Je to diktatura? Ano, diktatura systému. Ale ten systém to nedělá proto, že by z toho něco měl, ale protože je tak nastaven. Stejně jako jsou nastavené různé ekosystémy - když se nebudete chovat podle jejich pravidel, vyhynete (a nebo je zničíte, pokud jste člověk). Čili, to není o tom, že musíme nejdřív nějak lidi násilím změnit, a oni pak budou chtít TVP. Ne! Lidi se nejdřív musí změnit sami (a k tomu potřebují informace a umět nad nimi uvažovat), a pokud se rozhodnou, teprve pak budou chtít TVP. Nebo Ancap.
Pochopitelně, toto by fungovalo, když by lidé uvažovali inteligentně. Jenže když budou lidé blbí, tak spadne i systém podobný TVP. Či spíš se ani neuskuteční. Pak je ale otázka, jestli když budou lidé dostatečně inteligentní, aby fungoval kapitalismus udržitelně, proč by chtěli zůstávat jen u něj? Protože pokud je správné to, co lidé chtějí, tedy je to tržní a ziskové, co když lidé chtějí nesmysl? Když bude půlka planety ochotna zaplatit za židli jen 10 Kč místo 500 Kč a zároveň prohlásí, že jim bude úplně jedno, že dřevo na ty židle si vlády či firmy vezmou například pomocí války v chudších zemích (ukradnou ho), je to stále tržní, ale je to udržitelné a správné? A udělají to ty kapitalisté? Protože podle logiky trhu je špatné dělat něco, co lidé nechtějí = zkrachujete. Toto mi vadí na kapitalismu (prakticky i na socialismu), a není to ošéfované jinak než "lidi se to naučí", "lidi pochopí", "lidi budou donuceni okolnostmi".. čili nám zase vyplývá nutnost lidi vzdělávat (nebo nějaká forma tlaku = diktatury). A co když lidé nebudou chtít? Protože třeba nemají čas? Kolik desetiletí či staletí blahobytu nás ještě čeká, než zkolabujeme do většího marastu? Dá se to stihnout tržními metodami?
Jak se mají lidé vzdělávat, když jsou chudí a musí pracovat (nemají na to čas, a někdy ani peníze, protože školství je tam či onde placené)? Protože dost problémů světa je právě proto, že je zde chudoba (lidé zde nemají technologii, takže ničí životní prostředí, a také jsou ochotni si nechat ničit životní prostředí od bohatých států (aby tyto mohly mít levnější zboží), protože jsou rádi za každou korunu - a chudí lidé nemají často co ztratit, tak si dovolují víc na ty bohaté), jak chcete zajistit, aby se tito lidé vzdělali, a přijali AnCap a hlavně aby fungoval?
Pokud nechcete čekat dalších 100 let, až se to povede jim samým, budete to muset dotovat. No jo, ale takže my použijeme socialistické metody přerozdělení bohatství, abychom vyřešili problémy světa a mohli zavést kapitalismus? To popírá logiku, protože pokud by financování vzdělání jedněch lidí druhými vyřešilo problémy světa tak, aby mohl fungovat skutečně tržně a udržitelně, znamenalo by to, že socialismus funguje a tedy kapitalismus není třeba. A TVP je v podstatě socialismus (jen nepřerodělujeme peníze jedněch lidí, kteří si je museli odpracovat, pro jiné lidi, ale přerozdělujeme zdroje planety, na které nikdo dělat nemusel, a které jsou v podstatě dnes lidem prodávány - což je opět přerozdělování, ale jen těm, kteří na to mají, tj. jsou ochotni pracovat.. a to zase nedává smysl v době, kdy mohou pracovat stroje).
Pokud byste zavedli AnCap jen na západě, tak to je jen velkohubé pojmenování otrocké nebo zlodějské planety. Ta bohatá spolu bude obchodovat, ale rabovat bude u té chudé části, čili podobně jako pro běžného Atéňana ze střední a vyšší třídy byl ráj na zemi už tenkrát, ale makat na ně museli otroci, a co se nedalo koupit, to se ukořistilo válečným tažením. A logicky, kdo se bude zastávat třeba indonésie? Oni mít peníze na AnCapové právníky nebudou, a lidé na západě budou rádi, že se mají dobře, tak proč by hájili nějaké domorodce. Zvlášť, když by jim došlo, že by šli sami proti sobě (lepší podmínky pro cizí = vyšší náklady pro nás = dražší zboží, méně cenově dostupného zboží pro každého).
Přeháním? Možná, ale nejsem jediný.. a kdyby jo, zkuste to 100% vyvrátit, že se to nemůže stát? Ono je totiž snažší říct, že TVP by zkolaboval, kdyby v něm byli lidé s dnešním myšlením. Jenže, copak lidé s dnešním myšlením mohou vůbec vybudovat TVP? To je jako říct, že kdyby v dopravním letadle 737 seděl na sedadle sloní samec, tak spadne. Jenže on se tam v reálu nemůže dostat, takže tato situace jaksi je mimo realitu. To je jako říct, že kdyby byli v nebi čerti, tak to brzy zkolabuje. No jo, ale jak se mají čerti dostat do nebe, když si pro sebe vybudovali peklo? Naproti tomu je celkem reálné předpokládat, že AnCap může nastat dřív, než budou dostatečně vzdělaní lidé (aby chápali, jak trh funguje, a tedy jak se chovat, aby z toho měli vždy zisk). Co pak? Kde je nějaká pojistka? Tu poslední (ve formě států, byť byla často k ničemu) jsme odstranili. Možná se vytvoří po nějakém chaosu (větší násilí, lidé pochopí nutnost to řešit, atd.), ale takže je nutné zavádět nový systém zase jen skrze násilí? Ať už chtěné (revoluce) nebo potenciální (nezvládnutí stavu).
Navážím se takto do AnCapu hlavně proto, že jde zavést mnohem snáz než TVP. A tedy zatímco pro TVP musí být lidé sami připravení, do AnCapu mohou spadnout bez přípravy. A spousta z nás je dost neschopná i v dnešním systému, kde nám zadek kryje stát. Teorie, že když nebude, tak se naučíme postavit se na vlastní nohy je možná dobrá, ale připadá mi to jako hodit neplavce (ne novorozeně, to plavat umí) do vody, a čekat, že se sám naučí plavat (a to pokud možno dost rychle, aby se neutopil).
Toto je samozřejmě případ, kdy by změna měla proběhnout rychle. Ale pokud na to půjdeme postupně, je zase na místě se ptát, jak pomalé tempo je dostatečné, a tedy, jestli máme vůbec čas. Což by ovšem pro TVP platilo také, ale tam nejsou zase ta rizika spojená s nutností (nikoliv volbou) obchodovat pro zajištění blahobytu. A když nastavíme pomalé tempo, nestane se, že místo AnCapu se zavede RBE?
Protože se stane něco, co je pro AnCap typické. Nejde o to, co odpoví dnes příznivce TVP na otázku někoho z AnCapu*, ale trh rozhodne, co se udělá, a jak to bude fungovat! A trh budou lidé. Jinými slovy: nemá smysl vymýšlet, jak budeme co dělat. Ono se to vymyslí časem "samo". A jestli bude trhu připadat správné, že se sice zavede TVP, ale krádeže budeme místo výchovy a studia řešit popravou daného jedince (který byť měl nadbytek všeho, stejně kradl a vraždil), bude to tržně správné. A upřímně, nejspíš i bilogicky. Protože pokud bude společnost bez násilí a plná blahobytu, a najde se tam někdo, kdo se bude chovat násilně, tak tím, že ho odstraníte zabráníte také šíření jeho genů, a jeho chování, byť je ovlivněno prostředím, je ovlivněno i geny. A zbydou vám jen lidé, kteří jsou adaptovaní na svět bez válek. Byť to proběhlo skrze násilí na jednotlivích, ale vše bylo tržní.
*) Podle stejné logiky by se ekonom mohl zeptat běžného člověka, co ví o burzách, monetárním systému a kapitalismu, a když by nevěděl, nebo odpověděl špatně, tak říct: tržní systém je špatný! Ani ten, kdo v něm žije, nedokáže vyřešit všechno, takže je vlastně už všechno v háji.
Jestli to je nebo není humánní rozhodne opět až budoucnost. My tu jsme dominantní možná díky tomu, že byli odejděni neandrtálci (a dinosauři). Brečíte snad po nich? Vzdali byste se dnešního světa, svého života jen proto, aby tu mohli být? Nebo pokud vám záleží na vlastním státu (myšleno územně), litujete, že se rozpadla Říše římská či Rakousko-Uhersko? A rozhodně ne bez násilí.. takže se klidně může stát, že zatímco dnes tu někdo debatuje zda v TVP něco řešit násilím nebo ne, společnost rozhodne za ně později, a pokud se to ukáže jako efektivní (prakticky během jedné či dvou generací vyřadí "vadné" jedince z genofondu), málokdo bude pak pochybovat o správnosti.
Stejně tak by to pochopitelně dopadlo, kdyby svět ovládli oni drsní Ilumináti. Těm by to také připadalo správné, až by se zbavili podřadné části lidstva. Jde jen o to, jakou cestu si chcete zvolit, a kolik % lidstva dostane šanci v klidu žít. Protože problém přelidnění se dá řešit snadno, buď lidi vyhladit a nebo zlepšit produkci. Stejně tak lze řešit i násilné chování: zabráněním mít děti a detencí, zabitím, a nebo vzděláváním. Každá z těchto cest má své parametry a náročnost. Společnost si sama rozhodne, jakou bude považovat za účelnou a košér, a my si musíme uvědomit jen jedno: tu společnost vytváříme právě teď my.
Toto je zase můj názor, jenže my nemůžeme vědět, kolik lidí na světě uvažuje podobně, nebo bude uvažovat podobně, až k tomu dostane možnost (např. ti chudší, až se dostanou na naši úroveň). A mluvím jen za sebe, že mě navážení do TVP řekněme "štve" (nevím jak to jinak nazvat, možná frustrace z toho, že to ti lidé nechápou, ale co když je to naopak?). Byť může být opodstatněné, ale zase: to beru na vědomí já, kolik dalších jako já to nepřejde mávnutím ruky a bude to brát jako útok na jejich ideály?
Nejspíš si asi stále nerozumíme v tom, že TVP není a nemůže být atraktivní pro firmy, tedy aby vznikl v současném systému jako produkt, který bude generovat zisk. Už z principu je TVP v kapitalismu ztrátový projekt. Aby fungoval, museli byste ho dotovat (kupovat zdroje a ty dovážet), a nebo mít dost velké soběstačné území, kde by fungoval, a i tak byste ho museli dotovat v počátku (vybudovat všechnu infrastrukturu). A naoplátku by vám, jakožto vlastníkovi, nepřinesl NIC. Byl by tedy velmi výhodný pro lidi, co by v němi žili, ale ne pro kapitalistu. TVP je ta největší charita, která byla zatím vynalezena. Jen v tom, že ji nemusíte dotovat trvale, pokud by byl celoplanetární. Sice to znamená obrovské vzdaní se majetku na začátku, ale s tím, že pak už se o vás stará jen jakási kupa železa a zdroje si berete z planety a vesmíru (tady je docela vtipné, když nadhotíte, že jde těžit z vesmíru, a spousta lidí to odmítne jako Scifi nebo Utopii - přitom fotovoltaické panely jsou co?).
Takže, buďme realisti, jak by měřítko zajímavosti pro dnešní firmy mělo být užitečné při posuzování něčeho, co má mít přínos pro lidi jako takové? Když si já zřídím doma zahrádku, je výhodná pro mě. Stejně tak to mohou udělat další lidé. Ale žádná firma na světě nebude investovat své peníze lidem do zahrádek (s tím, že by ale vlastníci produktů byli ti lidé, ne ta firma).
To nám tedy odpovídá na otázku: měřítkem, zda něco má smysl, nejsou firmy, ale aktivní a "chytří" lidé. Protože ti často dělají něco nejen proto, aby ušetřili (vlastní jídlo), ale často, že je to baví. A teď mi řekněte: můžete dělat v tržním systému něco jen proto, že vás to baví? Svobodně? Bez toho, že si za to řeknete o protislužbu? Asi jen ve svém volném čase, že? Zbytek musíte věnovat něčemu "ziskovému", materiálnímu (abyste si mohli koupit životní potřeby).
Ale to když vezmu do krajnosti a budu hodně konspirační, tak jednoduchý způsob, jak ukázat, že je něco naprosto k ničemu je sebrat lidem všechen volný čas, aby neměli čas na zábavu a vzdělání, ale jen na svou vlastní obživu. A bez toho, aby tu byli Ilumináni nebo nějaký světový diktátor se to na spoustě míst planety celkem obstojně daří. Pro takového 10ti letého zemědělce nebo pastevce v Africe je naprosto neužitečné a neziskové se věnovat třeba sledování televize, protože prostě nemůže. Tak ale jak je to možné, když jinde je to sakra ziskové odvětví? Kdo za tu situaci může? Tak trochu všichni.
Vývoj šel v různých částech světa různě rychle (ani bohužel, ani bohudík, byť spíš to druhé), takže jistá zaostalost tu mohla být (neměli důvod moc inovovat, když jim tam třeba nesněží). Jenže pak přišli imperialisté, ať už jim pomáhali státy, králové či na to šli sami, takže vlastně my říkáme: vy jste nám pomohli, ač nechtěně dřív (zdroje, otroci), a my se za to na vás dnes vykašleme, protože zavedeme systém, kde konečně bude každý muset makat sám za sebe, ať máme tu rovnost příležitostí..
Kdo ví, třeba to fungovat bude (je to podobné jako můj vzkaz kapitalistům "děkujeme, odějděte"), ale třeba taky ne. Když to bude fungovat, bude to super. A když ne? Budu pesimista, a problém je, že kdyby neregulovaný svět skončil nějakým velkým násilím nebo dokonce válkou, tak už tuplem z toho nevybudujete žádnou TVP ani Utopii. To už pak nebude ani kapitalismus, ani AnCap, ale prvotně pospolná společnost (max. s tím, že místo kyjů budeme mít ještě zbytky moderních zbraní). Naproti tomu, kdyby se pokazila TVP, tak přechod do AnCapu je prakticky otázka chvíle. Dá se tedy říct, že AnCap vlastně kryje TVP zadek.
Otázka, zda není dost zdrojů na planetě pro vybudování TVP pro všechny lidi je zajímavá. Před 100 lety zřejmě nebylo dost zdrojů pro to, aby všichni lidé žili v blahobytu. Pak přibylo 5 miliard lidí, životní standard většiny se zvedl, někdy až do nebes (i chudý byt takové chudší rodiny by mohl i smetánce 19.století připadat jako ráj na zemi, se vší tou elektřinou, topením, televizí, mikrovlnkou), a opět se nám vytahuje to omílané: na světě není dost zdrojů, aby všichni mohli žít v blahobytu.
Toto si zapamatujte. Do půlky tohoto století nás na planetě bude nejspíš 9 miliard. A nepochybně i díky kapitalismu se úroveň většiny lidí na planetě zvedne (neřeším teď stav životního prostředí), byť u některých to bude víc znát (a nemám teď na mysli horní 1
. Bude i v té době někdo tvrdit, že stále nemáme dost zdrojů na vybudování TVP? Takže ty zdroje, co se mezitím spotřebovaly na ten zvýšený blahoby, se vzaly kde? Vycucaly z prstu? Přičarovalo je modlení k bohům?
Já nevím, jak si někdo představuje blahobyt, ale mě stačí pro začátek kvalitní jídlo (dnes těžko dostupné i když si chcete připlatit za BIO - hrozí podvod), mít kde bydlet (40m2 na osobu), nemuset chodit do práce (!) a mít volnost pohybu (i za cenu, že budu čekat 2 hodiny na MHD, ale musí být neplacená) a možnost seberealizace, což v dnešních slovech zahrnuje zdroje v hodnotě asi 1000-2000 Kč měsíčně (na koníčky).
Netvrďte mi, že na tohle nemá planeta zdroje, byť by v tom byla zahrnuta výroba spousty robotů (můžeme si vzít zdroje z těch "kvalitních" spotřebičů, které leží na skládce, nebo z těch válečných lodí, které leží potopené na dně moří). Schválně si udělejte průzkum, jestli by 90% lidstva nebylo ochotno na toto přistoupit. A u těch 10% by bylo zajímavé se ptát, proč, a také, jestli by díky tomu, že těch 90% má konečně klid na to žít (a i cestovat), jestli by nezbylo dost zdrojů pro těch 10%, co chtějí víc (kde ušetřit? Právníci? Budovy soudů? Neustále tisknuté letáky soupeřících supermarketů? vlastně, tady se ptám, proč v dnešní době tabletů ještě vůbec používáme papír? Bez ohledu na systém).
Můj oblíbený příklad je ropa. Resp. benzín. Kdyby lidé nejezdili do práce, ale třeba jen cestovali, tak pojedeme teda všichni na dovolenou. Hromadná doprava je efektivnější, o tom se nebudeme hádat. Čili, když každý člověk bude cesovat a 1x týdně se přesune do nové destinace vlakem (letadlo je primitivní a rizikové), je to lepší, než když se 2x denně 5x v týdnu bude přesouvat do práce a zpět autem (nejezdím MHD, protože každý člověk má jinou pracovní dobu, MHD to nemůže reflektovat a tak jezdí zrovna v době, kdy to nepotřebuji, a třeba odpoledne bych se nedostal domů vůbec, i kdybych si chtěl počkat, leda bych si zaplatil okružní jízdu po celém okrese, ale to pak postrádá smysl do práce jezdit).
Takže nám najednou zbyde dost benzínu pro ty chudáky, kteří bez extra zdrojů prostě nemohou žít. Nevím, co s nimi budou dělat a co jim to přinese, ale mají tu možnost. A nemusíme brečet, že nezbyde pro všechny nebo že by ti "lepší" byli nějak omezováni. Tato situace má totiž ještě jednu výhodu: ti, co nebudou chtít pracovat (v dnešním slangu to jsou "nemakančenkové, vyžírkové, buřiči") alespoň nebudou mít tolik důvodů neustále si na něco stěžovat (to je hrozný, zase do práce, tam je ten debilní šéf/šéfka).
A nejspíš bychom zjistili, že zdrojů na světě dost ještě na další věci, které by se daly rozdat. A hlavně, kdyby nebylo potřeba nutit lidi makat, tedy i roztáčet nutně ekonomiku (aby vlastníci továren mohli mít také svůj příjem), nemuseli bychom neustále pořád spotřebovávat, takže bychom šetřili životní prostředí, a to jsou přeci také zdroje, ne? A pochopitelně kdyby nebylo třeba vyvýjet stále "nové" výrobky jen proto, aby se stále něco prodávalo, mělo by to kladný vliv rovněž. A bez reklamy by lidé konečně začali požadovat časem skutečně to, co je samé napadne, že by chtěli, a ne to, co zrovna viděli v televizi, že to musí nutně mít, jinak budou "out".
Nevidím jediný důvod, proč bych měl teda řešit věrohodnost nějaké konkrétní osoby, třeba pana Fresca. Můj vůdce to není a nikdy nebude, ani kdyby TVP postavil (prostě se to vylučuje, pak by to nebylo TVP ale další diktatura a z ní je opět možnost se dostat vzporou, násilím, revolucí, takže co by si pomohl?).
https://ankap.urza.cz/
Může klidně vzniknout něco jako je fúze AnCapu a TZM, nejspíš jako fáze po AnCapu/kapitalismu a před TZM. Tj. v době, kdy už budeme mít výrobní nadbytek, ale stále ještě vzácnost některých zdrojů, či třeba ještě nebudou postavena některá města. Zde by mohly peníze, či třeba kredity hrát roli rozdělení prostředků.
Například:
U zdrojů, které budou omezené (mezi které třeba rozhodně nepočítám např. vodu) by systém vždy vzal jejich maximální množství dostupné v daný okamžik, a vydělil to počtem lidí na planetě. Tím by mu vyšla cena za jednotku. Takto by to udělal u všech surovin či zboží. Součet jednotek by se pak rozdělil rovnoměrně mezi lidi. Každý člověk by tedy dostal nepodmíněný příjem, ale stále by neměl absolutní blahobyt. Lidé by si mohli vybrat, za co utratí své kredity, a když by je vyčerpali na jednu věc, už by logicky nemohli spotřebovávat další.
Je zde sice několik problémů, ale to je prostě pozůstatek kapitalismu, který si s sebou ponese i AnCap. Lidé se budou muset naučit finanční gramotnosti (podobně jako dnes), a stále může hrozit, že když někomu kredity dojdou, bude chtít další, takže zboží ukradne. Nicméně by měl být předpoklad, že pokud dojde k významné robotizaci průmyslu (a k tomu může dojít ještě za éry kapitalismu), bude zdrojů (tím myslím i zboží či jídla) tolik, že jejich přepočet na kredity bude enormně malý.
Ano, stále budou jisté "luxusní" věci, které spotřebují hodně zdrojů, např. velká jachta, ale v porovnání s tím bude třeba jídlo nebo voda tak běžné a hojně se vyskytující, že jedna jachta bude mít hodnotu například 10.000 tun jídla. Možná se tedy lidé budou muset uskromnit, pokud budou například chtít Ferrari v tom smyslu, že si buď koupí jedno Ferrari a nic, a nebo jednoho SuperBa a k tomu třeba 5 televizí, 5 počítačů a 1 elektrokolo, ale u jídla už vzhledem ke směšně nízké ceně nebudou muset řešit, zda dát dětem pořádně tento týden najíst a nebo jim koupit penál do školy.
A postupně, jak by pokračoval rozvoj automatizace by se další a další výrobky stávaly více nadbytečnými (ne nutně nekonečně, ale pokud by systém zvládl vyrobit najednou 2x tolik, klesla by i 2x tolik jejich cena). Zachováváme tedy do jisté míry ekonomickou kalkulaci, byť toto, co jsem nadnesl, je nejspíš blábol, jen hrubá myšlenka, ale slučujeme tím námitky ze strany AnCapu o nedostatku (byť relativního) a požadavků TZM na nepodmíněný přístup.
Pokud by tedy běžný člověk neplýtval, prakticky by mu peníze nikdy nemohly dojít, protože běžné spotřební zboží (byť ve velmi vysoké kvalitě) by z jeho rozpočtu ukrajovalo směšnou částku. A jelikož by ani tito lidé nechodili do práce, měli by dost času si svůj majetek hlídat proti těm pár nepřizpůsobivým, či vymyslet nějaký ochranný systém, a nebo, abychom si zase půjčili něco od AnCapu, zaplatit si nějakou agenturu, která by jim vše hlídala.
Tu agenturu by pak provozoval někdo, kdo by si chtěl žít nad poměry ostatních, čili by potřeboval extra příjem. Jen by tam musel buď pracovat sám, a nebo sehnat lidi ochotné pracovat ale za menší podíl, než kdyby si agenturu vedli sami. To sice může potenciálně vytvořit prostředí k vykořisťování, ale vzhledem k tomu, že zaměstnanci té agentury nebudou na jejím majiteli existenčně závislí (půjde jen o přivýdělek), mohou ho také snadno kdykoliv kopnout do zádele a odejít, pokud by se jim nelíbily podmínky spolupráce (čili konečně báze dobrovolnosti).
Toto mi přijde zajímavější než se hádat, co se stane, když si pro sebe zaberu 100 tun soli a ještě to považuji za nějaký přínos (zisk). Nevím, to vyřeší lidé v té době. Ať už přímo ručně a nebo skrze upravení parametrů nějakého počítače.
Stejně tak si za kredity můžete například koupit byt ve městě nového typu. Ale pokud tuto potřebu mít nebudete a stěhovat se do TVP zatím nechcete, klidně můžete ušetřené peníze koupit za jiné věci. Lidem chvíli potrvá, že se té hojnosti přejí, ale jde o to jim nabídnout dost, aby se přestali (většina) prát, nenutit je do práce či školy (nestrestovat je), ale zároveň zajistit, že i když jeden člověk vyčerpá svůj podíl kreditů, zbyde dost na ostatní (čili je zajištěna udržitelnost, a zároveň se držím definice vlastnictví Johna Lockeho že "musí zbýt dost pro ostatní").
Rovněž mohou lidé někoho finančně podpořit, aby se třeba mohl zahájit nějaký větší projekt (charita nebo startup, je fuk jak to nazvete).
Dá se celkem snadno i regulovat populace planety. Systém by například mohl vyhodnocovat počet lidí a počet dostupných zdrojů a zboží. Čím více lidí by bylo, tím méně by logicky zbylo na každého člověka.
Pořídit si dítě by nebylo pro nikoho zátěž, protože mít podíl 1/8 miliardtiny planety, to by stačilo i na vychování celé vesnice, nicméně, pokud by lidí bylo "málo" (úbytek obyvatel), mohl by systém nastavit koeficent pro vychovatele.
Totiž, žádné dítě nebude majetek rodičů, ale k pořízení dítěte by je mohlo motivovat, že by získali určitý díl z podílu dítěte nepřímo úměrně jeho věku (tj. čím starší dítě, tím méně z jeho podílu pro rodiče). Pokud by lidí začínalo být moc, o tuto dávku by rodiče přišli (případně by byla úměrně počtu lidí snížena). Děti by se tak nestaly obchodem (jako dnes se sociálními dávkami).
Dítě by ani nemělo povinnost vyrůstat s rodiči, kdyby se o něj špatně starali. Pro tento účel by mohla být zřízena centra typu "dětských vesniček", ovšem řízené například počítači (tj. by jejich existence nezávisela na ochotě jiných lidí se těchto dětí ujmout - protože by tím vychovali potenciálně deprimovanou novou generaci - a navíc, to, že se někdo chce o někoho starat, ještě neznamená, že by měl - pokud dítě nebude chtít (ostatně chceme, aby lidé byli soběstační, a nepotřebovali "stát", aby se o ně povinně staral, ne? A rodina je v podstatě stát v malém); i mnoho zahrádkářů své rostliny spíš zabije přehnanou péčí než nedostatečným zájmem a vím, o čem mluvím).
Špatní rodiče by tedy přišli i o příspěvek. A nemělo by se ani stávat, že by své dítě násilím drželi třeba ve sklepě. Kdyby byl zaveden systém sledování, mohlo by být počítačům "divné", proč se jeden člověk zdržuje stále na jednom místě nebo proč ho nikdo ještě neviděl venku, atd.
Ano, je to forma regulace, ale musíme si uvědomit, že vždy nás bude něco regulovat. Můžeme si vybrat. Neexistuje 100% anarchismus. Pokud se zbavíte regulací od lidí, nastoupí příroda. Stejně jako nemůžete zákonem zakázat gravitaci, tak ani tím, že prohlásíte, že jste svobodní, se nezbavíte například nutnosti jíst, dýchat, pít.
Buď si nastavíme nějaké regulace udržitelnosti (byť se můžeme snažit je mít co nejmenší*), a žít si dlouhodobě v blahobytu, a nebo si žít jako prasata, nechat za nás rozhodnovat trh (aneb organizovaný chaos) či nekompetentní politiky (a nebo také blbě napsané programy), a riskovat, že překročíme meze únosnosti, a tedy že nás začne regulovat někdo jiný: buď planeta skrze hladomor, nebo my sami sebe skrze válku o zdroje, atd. V podstatě to jsou regulace a tak či onak omezený blahobyt, a nebo nezřízený blahobyt, později nedostatek, úpadek a zase regulace (zdevastovaná planeta prostě neudrží obří populaci lidstva).
Kdo o tom rozhodne? Nějaký diktátor? Programátor? Chjo... Chápu, že se bavím sám se sebou, ale proč si musím vytvářet takové imaginární debily? Zřejmě na základě čtení diskuzí na netu, což je dost vypovídající průřez té aktivnější části lidstva v západní civilizaci. Samozřejmě, že o tom rozhodnou lidé, společnost. Nepsaným hlasováním, které stejně jako doteď bude utvářet svět i později.
*) I vlastnické právo je regulace (vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného). Rozdíl zde je v tom, že vlastníte nepodmíněně určitou část zdrojů Země, které stačí bohatě pro vaše zabezpečení (neumřete hlady, máte 24h denně čas se věnovat sami sobě, netrpíte žízní, nejste nemocní), nikoliv jen majetek, který jste si museli odpracovat. A protože jste vlastně akcionář, naplňujeme i podmínku kapitalismu, kde má každý zájem na namnožení bohatství Země, protože se tím zvýší i jeho podíl. Můžete namítnout, že budou lidé ochotni to očůrat. To nejspíš budou, ale v čem se to liší od dnešních dnů? I dnes máte poctivé akcionáře, kteří se nesnaží firmu tunelovat. Rozdíl by byl v tom, že by neexistovala chudoba. Ne v tom, že by všichni byli stejně bohatí - někdo může mít všechny prachy světa, ale bude stejně nešťastný, protože vy umíte zpívat a on jen kráká
Uvědomuji si, že toto je paskvil, splácanina. Ale je to z jedna možností, kde nemusíme počítat s černobílým dělením světa. A není moc od věci, že generace, která by už vyrostla v tomto světě bez bezprostředního nedostatku, by ho možná i tak považovala za zátěž, a třeba by peníze zrušila - už jen z principu, kvalitní věc si koupíte párkrát za život a ne každý rok, čili za chvíli byste už nevěděli, co si za svůj podíl koupit (leda ho využít na podporu projektů - ale pak se můžu ptát: je to ještě AnCap nebo už TVP/RBE/komunismus?). Ne každý člověk má totiž nereálné nároky. Většina z nás si už dávno odvykla toužit po nějakém bohatsví, protože jsme rezignovali kvůli jeho nedosažitelnosti (normální člověk si prostě za život běžnou prací nevydělá na svůj ostrov a tryskáč).
Mnozí lidé by možná svůj díl využili, ale spousta by jej vyčerpat nedokázala, nevěděla by jak. Tím bychom mohli snížit drancování planety. Pokud by někdo chtěl využít víc než svůj podíl, musel by přesvědčit ostatní, aby se pro něj vzdali části svého podílu. Tedy tu máme demokratické hlasování. A prakticky nelze voliče vydírat, protože už z podstaty, pokud se od nich snažíte získat jejich přebytky, těžko jim něco chybí, co byste jim mohli nabídnout (jinak by neměli přebytky, ale nedostatek, a neměli by vám co nabídnout).
A co by se pak stalo, kdyby někdo získal nadbytečné kredity od ostatních a chtěl si nakoupit spoustu zdrojů, které by neexistovaly? Totéž, co v kapitalismu nebo AnCapu. Prostě by se podle poptávky musela upravit výroba. A snad možná díky dlouhodobému sledování všech poptávek na světě by se nemělo stát, že jeden spekulant náhlým vyšroubováním ceny jedné komodity poblázní trh (či počítačový systém), který začne hned vyrábět jen tu jednu komoditu, čímž omezí zdroje na vše ostatní.
Zneužitelný je každý systém, a lze zavést jen takový, který budou lidé ochotni akceptovat. Tj. je pravda, že kdybyste dnes chtěli zavést systém, kde by podíl lidí byl přidělován počítačem, našla by se spousta hackerů, kteří by vám podíl ukradli podobně jako dnes peníze. V takovém prostředí to prostě není reálné (podobně jako kdyby měl být dnes zaveden AnCap - spousta lidí se spoléhá na stát, byť marně, a odnesli by to hned například důchodci, kteří by naletěli šmejdům).
Systém vždy nejprve vytvoří kastu lidí ochotných žít lépe, a ti si systém upraví podle sebe. Tím zase vyroste další generace, atd. atd. až se objeví jednou takový generace, kde drtivá většina nebude mít potřebu krást jiným jejich podíl, stejně jako nemá dnes většina chlapů nutkání se na ulici vrhnout na každou samici a oplodnit ji. Přeháním? Ne, je to jen evoluce, která netrvala ani 1 milion let. Prakticky jsme porazili svou přirozenost primátů. A změnit kulturní zvyky je mnohem snažší (za 2000 let jsme změnili formu zábavy ze zabíjení gladiátorů v ringu na sledování komedií v televizi - a to ani nemluvím, jak rychle se třeba z Němců stali po porážce Hitlera demokrati namísto nacistů).
Systém, který je náchylný na nabourání je v podstatě k ničemu. Ale jak vidíte, i dnes máme klíčové systémy, které by bylo velmi "výhodné" nabourat, a přesto se to málokomu (pokud vůbec) povedlo, a valná většina lidí se o to ani nikdy nepokusila - např. centrální uzly internetu, systémy pro odpalování nukleárních střel, atd. Proč by tedy na podobném zabezpečení nešlo vytvořit systém správy zdrojů (aneb něco jako dnešní bankovní systémy).
Zastávám názor, že mnohem raději budu udržitelně parazitovat na strojích a planetě Zemi, než neudržitelně parazitovat na jiných lidech. Udržitelně to totiž nejde. Nejen kvůli lidské neefektivitě (v porovnání se stroji v podstatě neschopnosti), ale také kvůli tomu, že lidé nejsou stroje. I když na základě pozorování a statistiky uděláte vzorec chování lidí, stejně se občas najde někdo, kdo se chová mimo tabulky. A s tím souvisí i má sobeckost.
Nemám problém se shodnout se zastánci AnCapu, že mi záleží tak maximálně na mě, mé rodině, mých přátelích a tím to hasne. Jenže zatímco panuje někde takový názor (schválně to říkám tak, aby to nevyznělo, že si to myslí všichni), že mi je už celkem fuk, jak si žije třeba takový Franta ve vedlejším městě. No, je i není. Určitě není v mém zájmu, abych se o něj staral nebo na něj platil. Jenže. Můj zájem také je, aby mne někdo nezabil nebo neokradl. A zde vyvstává problém. Já nemůžu říct, který z cca. 1-2 miliard lidí, kteří jsou schopni docestovat do ČR není můj potenciální vrah či zloděj (podvodník).
Řešení jsou v podstatě dvě. První si zakládá na tom, že když nevím, kdo je (může být) vrah, tak zabiji raději všechny ostatní lidi. Jenže, to má menší riziko. I kdyby už existoval svět, který by celý řídili stroje, a dokázaly se i opravit. Stejně se může stát, že něco přestane fungovat. A nabízí se tedy otázka: dokážu já sám (případně s rodinou) uvést systém zase do chodu? Protože jestli ne, končí můj blahobyt. Tedy nemůžu lidi zabít. Nemůžu si vybrat, které lidi nechám na živu, protože jsou to potenciální vrazi (kolikrát byl vládce zabit i členy své rodiny).
A pokud bych lidi nemohl zabít, tak jim třeba zakážu cestovat sem nebo je budu držet v lati, aby nemohli získat například prostředky pro mé ohrožení (jenže protože nemohu rozhodnout, zda železo, které jim posílám, použijí na výrobu čističky pitné vody a nebo kulometů, raději jim ho nedám vůbec). Není to ale kontraproduktivní? Nehrozí, že tím místo 1 potencionálního vraha vytvořím už celé davy, kterým budu ležet v žaludku?
Druhá možnost je, že se musí nějak zajistit, abych já nebyl pro někoho zájem pro vraždu či krádež. Jak? Musím dát tomu člověku vše, po čem touží, resp. alespoň to, co mám já, aby se nemusel rozhodovat mezi mnou a sebou. Ale zase je problém. Já nevím, o koho bych se měl starat. Musím se tedy postarat o všechny.
Jenže, já se nechci o nikoho starat. Musí se tedy postarat systém. Tedy ten by měl každému člověku dát možnost získat zdroje (výrobky) v těch oblastech, u kterých se prokáže, že mají společenský vliv na počet vražd či krádeží. Tedy alespoň statisticky významný. Pokud jeden člověk z miliardy zabije jiného protože nemá jachtu, nemůžeme to brát jako důvod dát každému jachtu - vzhledem k tomu, že očividně 999.999.999 lidí kvůli jachtě nezabíjí, je efektivnější buď odstranit a nebo vyléčit daného 1 člověka.
Ano, může se stát, že jakmile pokročí technologie, bude schopná vyrábět i jachty tak efektivně, že budou velmi dostupné. A pokud budou lidé dobře informovaní, začnou se ptát "proč taky já nemám nárok na jachtu?" Buď můžeme počkat, až se kvůli nim zabije dost lidí, a nebo v momentě, kdy bude dost zdrojů na dost jachet přidat jachty do položek, které mohou lidé dostat zdarma (nebo prostě snížit cenu odpovídajícím způsobem), pokud chtějí. Ne každý i tak bude chtít jachtu. Představte si, že každý v ČR vlastní jachtu. A kde s ní bude plout? Na Vltavě? Labi? 10 miliónů jachet? Ve světě dnešní blbosti by k tomu mohlo dojít, ale předpokládá se, že společnost, která se dopracuje k něčemu jako TVP už nemyslí úplně kolenem. A co se stane, když si někdo pořídí jachtu a pak už jí nebude potřebovat? V dnešní době byste si ji asi syslili, i kdyby měla shnít, ale zase je předpoklad, že "o trochu chytřejší než debilní" společnost si bude uvědomovat, že je lepší něco, co už nechci, dát k dispozici dalším, protože mi to alespoň nebude překážet, a za druhé se o to bude starat někdo jiný a já si pak zase můžu říct o novou. Dělat naschvály, byť pro to nemáte důvod, je spíš doménou dnešních lidí, a dá se říct, že dokud takové chování nezmizí (tj. lidé budou škodit jiným už jen ze zištných důvodů a ne z blbosti), nenastane ani TVP - a dost možná ani ne AnCap. A když už, je mnohem zajímavější mít vlastní plovoucí dům než jachtu - na oceánu je víc místa. Kdyby měl jednotný systém úchytů, mohou být lidé sousedy a když by si začali lézt na nervy, prostě by odpluli jinam. To, že je přelidněnost (slamy, hluční sousedé) problém i dnes, a co to s lidmi může dělat, se popisuje v mnoha studiích. Jenže, na to, abyste se dnes mohli odstěhovat, potřebujete peníze na nákup nového domu, a když je ten váš starý neprodejný? Lidé takto dnes nepřemýšlí, ale protože TVP nemůže vzniknout s dnešním myšlením, nemá cenu se zabývat, co by bylo kdyby tam byli všichni jako dneska. Pokud TVP vznikne, tak tam většina lidí nebude jako dneska, stejně jako se dneska většina lidí "nezabíjí na potkání", oblíbené to hodnocení lidí v pravěku
Kdybychom se tak dál chovali, nevznikla by civilizace, nevznikl by ani kapitalismus. Takže lidé se změní, když jim to přinese zisk. Bez ohledu na nějakou přirozenost.A zde nastavá zase problém s lidmi. Lidé jsou neefektivní a dělají chyby. A já si přeci nemůžu dovolit, aby systém, který se stará o lidi proto, abych já nebyl zabit nebo okraden, stál na jiných lidech. Protože jejich případná chyba, lenost nebo neochota by mohla vytvořit mého vraha. To je nepřípustné. Tyto základní věci tedy musí zabezpečovat stroje. A ty ostatní? Ty už mohou volitelně dělat stroje, pokud o ně bude zájem (poptávka) a nebo to mohou (pokud chtějí) dělat jiní lidé.
Pochopitelně nikdy nebudu mít jistotu, že mě někdo nezabije. Nemusí ani chtít, může to být nehoda či pomatení mysli. Ale 100% šanci nemáte nikdy v ničem. Prioritou je tedy zde snížit riziko k nule co nejvíc to jde. Pokud jsem v dnešním systému přežil 35 let, a zítra bych měl násilně umřít, tak i kdybych snížil riziko na 50%, měl bych hned předpoklad dožití 70 let a to už něco přeci znamená.
Jinými slovy, je to stále něco za něco. Já jsem ochoten se systémem uzavřít smlouvu o tom, že mne bude živit s tím, že na oplátku se zřeknu možnosti vlastnit ostrov či osobní tryskáč. Vzhledem k tomu, že mi i tak zůstává možnost cestovat po světě i na ty ostrovy, tak mě to omezuje asi podobně, jako kdyby ve vedlejší Galaxii vybouchla supernova a řešila se škodlivost jejího záření na mě. Pokud bychom se drželi tržního modelu, v čem je AnCap výhodnější než RBE/TVP, aby si ho lidé zvolili ("koupili")? Nebo lepší otázka: v čem je výhodnější pro většinu lidí? I trh musí pracovat s demokratickou většinou. To, co jsem popsal já, je v podstatě AnCap jen se zavedením obrovského nepodmíněného příjmu, který stačí nejen na přežití, ale i na bohatý život většiny dnes normálních lidí.
Není to, že bych si myslel, že by AnCap nemohl zajistit vznik společnosti typu RBE nebo TVP. Ostatně, když to dokáže kapitalismus, proč ne AnCap. Já si jen myslím, že v takovém případě nemá moc šancí se AnCap udržet, to je celé. Ale mám takový dojem, že s takovým přístupem by mnoho zastánců AnCapu problém nemělo.
A to, co tady popisuji, se tak či onak podobá Ciopisis, což je takový takový hybrid kapitalismu, socialismu, RBE/TVP, nejspíš i AnCapu, a bůh ví ještě čeho. Variant systémů je nepřeberně, a kdo může říct, který funguje v praxi lépe? A ještě hůř, kdo může říct, který si lidé vyberou? Mělo by platit, že i když jsem třeba příznivce AnCapu, ale hrozí, že si lidé vyberou TVP, tak bych se měl sakra snažit, aby o tom věděli první poslední a zároveň spolupracovat s lidmi od TVP, aby to pořádně fungovalo. Když je nemůžeš porazit, tak se přidej. A totéž platí pro lidi z TVP, pokud bude větší naděje, že se AnCap zavede dřív.
AnCap resp. lidé kolem něj jsou si této možnosti vědomi, jenom často tvrdí, že dnes nemáme technologii na to, aby to fungovalo. Já tvrdím, že máme. To je asi jediný podstatný rozdíl.
A argument o sociálním inženýrství?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1...C4%8Dnost)
Je léčení nemocných přirozené? Jsou protézy pro chybějící končetinu přirozené? Je zachraňování nedošených dětí..? Je léčení cukrovky nebo AIDS? Je charita..? Je živení chudých a nemohoucích..? A co náš obchod a trh..? Ten přeci také pomohl rozvoji lidstva, čili přežití řádově mnohem víc lidí, než by bylo přirozené. Takže vlastně jde o sociální inženýrství.. nalajnovali jsme lidem, jak mají žít a jak se chovat, a upravili jsme populaci na planetě (směrem nahoru). Nebo reklama..? Vzdělávání..? A všude na všem někdo bazíruje, takže má zájem o určitý směr nebo chování lidí. Celý náš svět je prakticky dneska skoro sociální inženýrství.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1...v%C4%9Bda)
Ono je fuk, kdo bude rozhodovat, když to bude pro lidi přijatelné. Když budou lidi milovat Hitlera, bude jim vládnout Hitler. Když si zvolí počítač, bude to počítač. Když po 50 letech přijdou na to, že už je nová generace tak hodná a sluníčková, že si klidně zase mohou zvolit komisi, která doplní rozhodování "blbých" počítačů, tak si ji zvolí. A nikdo, ani já, ani žádné hnutí (pokud v něm teda tehdy nebude většina lidstva) jim v tom nezabrání. A zase vznikne stát.. protože lidi sice jsou svině, ale zase ne 100% kapitalisti, a vždy bude potřeba se starat o ostatní lidi, zvířata nebo planetu, a taková skupina bude považovat ty ostatní, co to nechtějí dělat, za zlo, a vyčlení se od nich. Pak se ukáže, který model bude úspěšnější, zda plně robotizovaný, centrálně kontrolovaný, ale decentralizovaný, s lidmi bez nutnosti pracovat, a nebo model kapitalistický bez států. Protože i když bude probíhat obchod mezi AnCapem a TZM/TVP, je otázka, který model bude produkovat levnější a kvalitnější zboží, a hlavně, ke kterému bude utíkat víc lidí. Zkrátka, přirozená evoluce.. A jestli je vůbec možné, aby na jedné planetě mohl existovat současně AnCap a TVP, protože jak jsme viděli na koexistenci kapitalismu a socialismu, budou se prát o zdroje planety.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1...v%C4%9Bda)
Pokud se chce AnCap nebo TVP prosadit (alespoň v očích některých jejich přízvniců) během krátké doby, selže a to fatálně. Pokud se chce prosadit postupným vývojem, je jediná možnost, jak toho docílit motivovat lidi se vzdělávat a zajímat se o svět kolem sebe, a zvyšováním blahobytu, protože tím získají tito lidé čas právě na vzdělání a seberealizaci (zábavu) - pokud musíte dřít na poli, abyste se najedl, na vzdělání vám už moc času nezbyde, natož o nějaké aktivní řízení světa. Jenže v tomto případě nebude mít nikdo přímý vliv na to, jaký systém se nakonec zavede.
Čili? Hádat se dnes o tom, jak se za 10-100 let bude řešit zabrání dolu a nebo 100 tun soli je trochu mimo mísu
Jestli máme strach, že TVP je jen diktatura, jediný způsob, jak se jí trvale vyhnout, je vzdělat co nejvíc lidí na světě. Jenže pokud se sám nestanete diktátorem a nebudete lidem vnucovat svou "pravdu" bez důkazů, a tedy použijete volný přístup k informacím a dáte lidem hlavně čas, aby je mohli zpracovat, zvolí si nakonec svůj systém, a postaví si ho dle svých pravidel. Pokud to pak budete nadále třeba nazývat diktatura, byť to bude 99% lidem vyhovovat, tak se budete muset hodně snažit, abyste argumenty zbytek světa přesvědčil..Zatím to jsou jen naše názory a dohady. Aby se ukázala "pravda", potřebujeme znát nejen názor, ale i chování zbytku planety. A ta zatím z vysoka kašle nejen na TZM, ale i na AnCap. To už se sami lidé musí postupně dopracovat k tomu, jestli chtějí mít možnost (jen možnost, žádná záruka neexistuje) získat Ferrari, ovšem za cenu toho, že třeba za 20 let (když dojde na nejhorší) budeme místo masa jíst brouky (bude to levnější než invitro maso, dokud teda nedojdou brouci) a budeme dýchat hezký smog (dokud se lidé "nepoperou" a ty zlé znečišťovatele znevýhodní, ale jak, když ta nízká cena je přeci tak lákává), a nebo si nastavit reálné priority, žít a smířit se s tím, že si Ferrari prostě jen půjčím, když budu chtít a že si třeba na něj 1 den počkám. S dnešní společností totiž nebude 100% fungovat ani TVP, ani AnCap. A jestli oba směry chtějí (což je správné) společnost změnit vzděláním, pak nevidím důvod, proč by nemohl fungovat nejen AnCap, ale i TVP. Ať už se státem nebo "státem".
O tom, co je utopie, rozhodne historie. Létat rychlostí větší než 100 km/h s 300 lidmi nejde, protože na světě neexistuje lepší letadlo než mají bratři Wreightové. Lidstvo nikdy neovládne vesmír, protože i ty nejlepší rakety letí jen 75 tisíc km/h. Televize se nikdy neujme, nevidím pro ni využití.. Faxování je příliš drahé, než aby našlo komerčního využití.. elektronická pošta si nikdy nezíská oblibu veřejnosti..
Když budou lidi chtít utopii, postaví si utopii, i kdyby to mělo znamenat začít na čisté loutce a vymyslet ony "neexistující děsně chytré počítače". Když lidi nebudou chtít a bude jim jedno, že svět jde do kytek, půjde svět do kytek, i kdyby byla sebelepší technologie, a AnCap/TVP se nikdy ke slovu nedostane, i kdybysme si ho teď vyladili k dokonalosti..
Čili, pokud bychom se měli s někým hádat, tak ne AnCap a TVP mezi sebou, protože v tom celkem máme jasno, ale spíš s veřejností, protože té je to v lepším případě fuk, a skutečně teď vůbec neřeší, jak bude trestáno ukradení 100 tun soli, když 1/4 světa nemá co jíst a pít, a polovina je naštvaná na politiky a systém práce.
Ono totiž třeba onu prvotní krádež, která by v novém systému nastala, lze řešit na koleni: úpravou podmínek, aby ani ti nejzarytější odpůrci neměli důvod krást. Protože, kdyby čistě hypoteticky zítra někdo zavedl TZM, tj. měl bych jídlo, dům, dopravu zdarma, a nemusel už do práce, a někdo by mi ukradl auto (divné, že mi ho třeba neukradl doteď - v čem by byla jeho motivace v budoucnu větší?), no tak by to možná naštvalo, ale třeba by mi to i udělalo radost, až bych dostal zdarma auto úplně nové (pak bych si jen vzpomněl na chudáka zloděje, jak se trápí s 10 let starou šunkou
). Čili, taková drobnost by byla to poslední, co by mne trápila..Z takových kleptomanů by se dala udělat i celkem úspěšná sběrná služba. Když už bych něco nechtěl, nechal bych to někde ležet, a on by to někdo za chvíli sebral a uklidil. Protože to je stejné. Dnešní doba se moc neliší od doby, kdy by bylo "všechno" zdarma. Protože i dnes jsou věci, které nejsou přibyté a zalité betonem v podstatě zdarma. Pokud chci nové auto, přijedu si s náklaďákem, naložím a odjedu. Pokud mne u toho nechytnou, mám auto zdarma. Skutečně je důvod, proč to většina lidí nedělá, nějaká hrozba trestem? Protože tím byste uznali, že státy svou roli v podstatě plní (a to je nesmysl).
Totéž platí pro některé podporovatele TZM/TVP. Dlouhé texty mi nevadí, ale když z nich nechápu půlku použitých termínů a pak ještě zjistím, že 50% textu není nic konkrétního, moc mi to nedá. Jak se v tom má najít třeba nějaká matka samoživitelka se střední školou? Zde je kritika oprávněná: někdo položí konkrétní dotaz, a mnozí odpovídají obecnými frázemi (jako politici).
Já bych se osobně nezabýval tím, jaký nejlepší systém zvolit pro správu omezených zdrojů. Mě zajímá to, jak tyto zdroje co nejvíc namnožit do té míry, že přestanou být omezené. A myslím to v tom smyslu, že nebude hrozit nedostatek. Jistě se shodneme, že kyslíku je na této planetě jen omezené množství (není nekonečná). Přesto ale, když pomineme nehody (hluboké studny - CO2 je těžší než kyslík, nebo problémy s karmou - CO), tak má každý člověk kyslíku habaděj, že necítí jeho nedostatek.
A jak jsme viděli na historickém vývoji, můžeme snížit nedostatek prakticky každého zdroje: docházela ropa, nasadili jsme lepší technologii (ne politiku) a díky tomu jsme získali další naleziště. Před 100 lety bylo auto nedostatkové zboží, dnes je auto (alespoň v západním světě) téměř spotřební zboží. Čili nedostatkovost klesla. A díky čemu? Strojová výroba, roboti, automatizce. My se tu bavíme o tom, který systém je nejlepší pro blahobyt, ale to je omyl. Kapitalismus, o tom žádná, jen dovede ze všech stávajících systémů motivovat lidi k práci (možná ještě bič otrokáře, ale tam přeci jen hrozí větší riziko vzpoury), a protože je práce těžká, jsou i nuceni přinášet inovace (usnadnit si práci).
Jenže roboti žádnou motivaci potřebují, už teda nebude záležet na žádném -izmu. A pokud si lidé chtějí vždy usnadnit práci, co jim zabrání, až bude všechno robotizováno, aby si neusnadnili práci ještě víc, a neposlali celý trh (resp. nutnost chodit do práce) do háje? Zeptám se jinak: když nemusí pracovat Bill Gates (kdyby nechtěl), proč musí pracovat ostatní lidé? Není snad Bill také jen člověk?
Tady to nejspíš narazí na problém "jak znárodnit planetu", nicméně, pokud má AnCap velký problém se státy, mimo jiné proto, že deformují trh například dotacemi, jak se postaví k jejich dětem (produktům)?
Mnohé velké firmy dnes (neříkám všechny) vděčí za svůj trh právě lobování u států (může tam spadat i Monsanto). Čili, pokud reset, tak pořádný. Ať mají všichni stejné výchozí podmínky. Protože jinak sice říkáte "státy fuj", ale zároveň "firmy, co dnes ovládají trh, byť i díky státům, jsou v pořádku". Čili už zpočátku máte trh stejně zdeformovaný a potrvá velmi dlouho (pokud vůbec), než se podle logiky kapitalismu narovná (a problém je ten, že i před státními dotacemi ve 20.století vznikali větší kapitalisté, kteří pohlcovali ty menší, a tedy si budovali monopol).
Ale stejně tak dobře chápu, že reset trhu by nás uvrhl o 100 let zpátky. Navíc ani nevím, jak by to proběhlo.. že by se třeba firmy musely povinně rozštěpit, aby se srovnala síla na startu s novými hráči - například státními úředníky, kteří by chtěli začít podnikat? Tím bychom drasticky snížili efektivitu a produkci (a zvýšili spotřebu).. navíc, já sám jsem pro monopoly (pokud neřeší cenu a jedou po kvalitě, protože bychom se tím alespoň zbavili situace, kdy máte stroj od jedné firmy a nepasuje vám do něj akumulátor od firmy druhé).
Jak vidno, tohle já rozhodnout opravdu nedovedu.. ani nemám představu, jak by to mělo fungovat, abychom tedy konečně měli "fér" společnost (byť tržní).
https://www.mises.cz/clanky/anarchokapit...-1120.aspx
Má otázka by tedy zněla: co se stane, když zdroje docházejí, a ceny rostou? Je řečeno, že lidé méně kupují. Jenže proč? Ne proto, že by chtěli, ale protože si daný zdroj nemohou dovolit. Pokud rostou ceny osobních tryskáčů, s tím se dá žít, pokud zdražuje přístup k zábavě, s tím se sice dá žít, ale budeme mít chudý život (a to není také dobré). Ale co když se zdražuje enormně cena jídla, vody nebo léků? Dokážeme bez toho žít? A jak to vyřeší trh? Má motivaci najít efektivnější výrobu, tj. aby cena klesla a mohli si jí opět lidé dovolit? Ano, ale jen pokud už nemá komu prodávat. V momentě, kdy je část světa bohatá a může si tedy dovolit platit vyšší ceny za jídlo než ta chudší, je výhodnější nechat cenu nahoře. Sice platí, že v chudších státech stojí i jídlo méně, ale bohužel už neplatí, že by tomu odpovídala i nabídka (na západě si člověk z 10% své mzdy přecpe paňděro, v Africe si za 10% mzdy kolikrát nekoupí skoro "nic", byť je to levnější).
A jde také o to, že dnes se nebohatne nikoliv tím, že byste lépe využívali vzácných zdrojů, ale tím, že náklady přenášejí na externí subjekty. Jinými slovy: je snadné mít levné výrobky, když budete málo platit lidem. A pokud by vám za takovou práci nedělali, žádný problém - přestěhujete se tam, kde to ochotni dělat budou. A tam jim nejspíš ani nebudete muset platit sociální a zdravotní. A když se upracují k smrti? Opět žádný problém, nastoupí další lidé.
A samozřejmě platí, že lidé si raději zvolí levnější náhradu dražšího výrobku - jenže, je to dobře? Šuntová baterie bez ochrany bude jistě levnější než kvalitní baterie, jenže pokud ta šuntová brzy shoří nebo má mizernou kapacitu, musí se jich za stejné období vyrobit víc. Čili, z peněžního hlediska je to dobré: daný prodejce a výrobce vydělává víc, ale z hlediska zdrojů je to nesmysl (plýtvání).
Ono je snadné plýtvat se zdroji, dokud nejsou vzácné. A až budou? Tak zdražíme.. ale to nám obyčejným lidem (spotřebitelům) přeci blahobyt nezvýší, ne? Zdrojů je méně (staly se vzácnějšími), čili výrobků není víc, ale jsou jen dražší. Musíme hledat zase nějaké alternativy a doufat, že existují. Toto je řešení, které nabízí současný trh spolu s neinformovanými spotřebiteli: dokud je kde brát, tak se hrabe, a až nebude z čeho brát, tak se zdraží.
Já se ale ptám: dokud bylo ryb v oceánech dost, tak se prostě lovily čím dál tím víc.. a když jich je méně, jejich cena roste.. a až nebudou? Nebo jejich cena bude tak vysoká, že si lidi nebudou moci ryby dovolit? Začnou jíst něco jiného? Jenže tam se bude aplikovat úplně ten samý scénář. Takže až nebude co jíst, jaké cenové řešení nám představí trh pak? Teprve pak budeme zavádět nové úspornější technologie a snažit se dostat z toho marastu? Protože dřív to asi nepůjde (stroje jsou proti lidské práci drahé, takže se nejdřív musí prodražit stávající výrobky vůči kupní síle, aby si lidi řekli - jo, tohle ruční z oceánu je drahé, raději si koupíme maso z laborky, to už je konečně levnější).
Ono totiž platí, že ti, kdo se zdroji zacházejí neefektivně, krachují. Jenže dnes se už celá planeta stala jednou velkou firmou. A stejně jako v každé jiné firmě platí, že jí může snadno vytunelovat a poslat do krachu i jeden majitel ze sta, pokud má stejné zmocenění nakládat s daným majetkem. Dnes sanuje zkrachovalé firmy často trh (jedna firma vydrancuje zdroje, stát=lidé nebo jiné firmy to pak ní musí sanovat) nebo se zachraňují státy či banky penězi z jiných bank či daňových poplatníků. Kdo ale bude sanovat celé lidstvo? Že by nám snad Bůh dal úvěr? Nebo přiletí Ufoni?
Jak dnes zacházíme se zdroji neefektivně? Máme například neefektivní města. Když chcete dnes opravit třeba vodovod nebo kanalizaci, musíte u toho zničit vozovku nad ním. Čili, musíme zase opravovat vozovku. Ono může být pravda, že k zavedení TVP nemáme dost zdrojů, protože s nimi plýtváme. Co z toho vyplývá? Že pokud lidé budou chtít TVP, musí se zasadit o neplýtvání zdrojů. Je to diktatura? Chcete žít? Ano.. no tak musíte jíst! Ale já nechci? Tak umřeš, no. Je to diktatura? Ano, diktatura systému. Ale ten systém to nedělá proto, že by z toho něco měl, ale protože je tak nastaven. Stejně jako jsou nastavené různé ekosystémy - když se nebudete chovat podle jejich pravidel, vyhynete (a nebo je zničíte, pokud jste člověk). Čili, to není o tom, že musíme nejdřív nějak lidi násilím změnit, a oni pak budou chtít TVP. Ne! Lidi se nejdřív musí změnit sami (a k tomu potřebují informace a umět nad nimi uvažovat), a pokud se rozhodnou, teprve pak budou chtít TVP. Nebo Ancap.
Pochopitelně, toto by fungovalo, když by lidé uvažovali inteligentně. Jenže když budou lidé blbí, tak spadne i systém podobný TVP. Či spíš se ani neuskuteční. Pak je ale otázka, jestli když budou lidé dostatečně inteligentní, aby fungoval kapitalismus udržitelně, proč by chtěli zůstávat jen u něj? Protože pokud je správné to, co lidé chtějí, tedy je to tržní a ziskové, co když lidé chtějí nesmysl? Když bude půlka planety ochotna zaplatit za židli jen 10 Kč místo 500 Kč a zároveň prohlásí, že jim bude úplně jedno, že dřevo na ty židle si vlády či firmy vezmou například pomocí války v chudších zemích (ukradnou ho), je to stále tržní, ale je to udržitelné a správné? A udělají to ty kapitalisté? Protože podle logiky trhu je špatné dělat něco, co lidé nechtějí = zkrachujete. Toto mi vadí na kapitalismu (prakticky i na socialismu), a není to ošéfované jinak než "lidi se to naučí", "lidi pochopí", "lidi budou donuceni okolnostmi".. čili nám zase vyplývá nutnost lidi vzdělávat (nebo nějaká forma tlaku = diktatury). A co když lidé nebudou chtít? Protože třeba nemají čas? Kolik desetiletí či staletí blahobytu nás ještě čeká, než zkolabujeme do většího marastu? Dá se to stihnout tržními metodami?
Jak se mají lidé vzdělávat, když jsou chudí a musí pracovat (nemají na to čas, a někdy ani peníze, protože školství je tam či onde placené)? Protože dost problémů světa je právě proto, že je zde chudoba (lidé zde nemají technologii, takže ničí životní prostředí, a také jsou ochotni si nechat ničit životní prostředí od bohatých států (aby tyto mohly mít levnější zboží), protože jsou rádi za každou korunu - a chudí lidé nemají často co ztratit, tak si dovolují víc na ty bohaté), jak chcete zajistit, aby se tito lidé vzdělali, a přijali AnCap a hlavně aby fungoval?
Pokud nechcete čekat dalších 100 let, až se to povede jim samým, budete to muset dotovat. No jo, ale takže my použijeme socialistické metody přerozdělení bohatství, abychom vyřešili problémy světa a mohli zavést kapitalismus? To popírá logiku, protože pokud by financování vzdělání jedněch lidí druhými vyřešilo problémy světa tak, aby mohl fungovat skutečně tržně a udržitelně, znamenalo by to, že socialismus funguje a tedy kapitalismus není třeba. A TVP je v podstatě socialismus (jen nepřerodělujeme peníze jedněch lidí, kteří si je museli odpracovat, pro jiné lidi, ale přerozdělujeme zdroje planety, na které nikdo dělat nemusel, a které jsou v podstatě dnes lidem prodávány - což je opět přerozdělování, ale jen těm, kteří na to mají, tj. jsou ochotni pracovat.. a to zase nedává smysl v době, kdy mohou pracovat stroje).
Pokud byste zavedli AnCap jen na západě, tak to je jen velkohubé pojmenování otrocké nebo zlodějské planety. Ta bohatá spolu bude obchodovat, ale rabovat bude u té chudé části, čili podobně jako pro běžného Atéňana ze střední a vyšší třídy byl ráj na zemi už tenkrát, ale makat na ně museli otroci, a co se nedalo koupit, to se ukořistilo válečným tažením. A logicky, kdo se bude zastávat třeba indonésie? Oni mít peníze na AnCapové právníky nebudou, a lidé na západě budou rádi, že se mají dobře, tak proč by hájili nějaké domorodce. Zvlášť, když by jim došlo, že by šli sami proti sobě (lepší podmínky pro cizí = vyšší náklady pro nás = dražší zboží, méně cenově dostupného zboží pro každého).
Přeháním? Možná, ale nejsem jediný.. a kdyby jo, zkuste to 100% vyvrátit, že se to nemůže stát? Ono je totiž snažší říct, že TVP by zkolaboval, kdyby v něm byli lidé s dnešním myšlením. Jenže, copak lidé s dnešním myšlením mohou vůbec vybudovat TVP? To je jako říct, že kdyby v dopravním letadle 737 seděl na sedadle sloní samec, tak spadne. Jenže on se tam v reálu nemůže dostat, takže tato situace jaksi je mimo realitu. To je jako říct, že kdyby byli v nebi čerti, tak to brzy zkolabuje. No jo, ale jak se mají čerti dostat do nebe, když si pro sebe vybudovali peklo? Naproti tomu je celkem reálné předpokládat, že AnCap může nastat dřív, než budou dostatečně vzdělaní lidé (aby chápali, jak trh funguje, a tedy jak se chovat, aby z toho měli vždy zisk). Co pak? Kde je nějaká pojistka? Tu poslední (ve formě států, byť byla často k ničemu) jsme odstranili. Možná se vytvoří po nějakém chaosu (větší násilí, lidé pochopí nutnost to řešit, atd.), ale takže je nutné zavádět nový systém zase jen skrze násilí? Ať už chtěné (revoluce) nebo potenciální (nezvládnutí stavu).
Navážím se takto do AnCapu hlavně proto, že jde zavést mnohem snáz než TVP. A tedy zatímco pro TVP musí být lidé sami připravení, do AnCapu mohou spadnout bez přípravy. A spousta z nás je dost neschopná i v dnešním systému, kde nám zadek kryje stát. Teorie, že když nebude, tak se naučíme postavit se na vlastní nohy je možná dobrá, ale připadá mi to jako hodit neplavce (ne novorozeně, to plavat umí) do vody, a čekat, že se sám naučí plavat (a to pokud možno dost rychle, aby se neutopil).
Toto je samozřejmě případ, kdy by změna měla proběhnout rychle. Ale pokud na to půjdeme postupně, je zase na místě se ptát, jak pomalé tempo je dostatečné, a tedy, jestli máme vůbec čas. Což by ovšem pro TVP platilo také, ale tam nejsou zase ta rizika spojená s nutností (nikoliv volbou) obchodovat pro zajištění blahobytu. A když nastavíme pomalé tempo, nestane se, že místo AnCapu se zavede RBE?
Protože se stane něco, co je pro AnCap typické. Nejde o to, co odpoví dnes příznivce TVP na otázku někoho z AnCapu*, ale trh rozhodne, co se udělá, a jak to bude fungovat! A trh budou lidé. Jinými slovy: nemá smysl vymýšlet, jak budeme co dělat. Ono se to vymyslí časem "samo". A jestli bude trhu připadat správné, že se sice zavede TVP, ale krádeže budeme místo výchovy a studia řešit popravou daného jedince (který byť měl nadbytek všeho, stejně kradl a vraždil), bude to tržně správné. A upřímně, nejspíš i bilogicky. Protože pokud bude společnost bez násilí a plná blahobytu, a najde se tam někdo, kdo se bude chovat násilně, tak tím, že ho odstraníte zabráníte také šíření jeho genů, a jeho chování, byť je ovlivněno prostředím, je ovlivněno i geny. A zbydou vám jen lidé, kteří jsou adaptovaní na svět bez válek. Byť to proběhlo skrze násilí na jednotlivích, ale vše bylo tržní.
*) Podle stejné logiky by se ekonom mohl zeptat běžného člověka, co ví o burzách, monetárním systému a kapitalismu, a když by nevěděl, nebo odpověděl špatně, tak říct: tržní systém je špatný! Ani ten, kdo v něm žije, nedokáže vyřešit všechno, takže je vlastně už všechno v háji.
Jestli to je nebo není humánní rozhodne opět až budoucnost. My tu jsme dominantní možná díky tomu, že byli odejděni neandrtálci (a dinosauři). Brečíte snad po nich? Vzdali byste se dnešního světa, svého života jen proto, aby tu mohli být? Nebo pokud vám záleží na vlastním státu (myšleno územně), litujete, že se rozpadla Říše římská či Rakousko-Uhersko? A rozhodně ne bez násilí.. takže se klidně může stát, že zatímco dnes tu někdo debatuje zda v TVP něco řešit násilím nebo ne, společnost rozhodne za ně později, a pokud se to ukáže jako efektivní (prakticky během jedné či dvou generací vyřadí "vadné" jedince z genofondu), málokdo bude pak pochybovat o správnosti.
Stejně tak by to pochopitelně dopadlo, kdyby svět ovládli oni drsní Ilumináti. Těm by to také připadalo správné, až by se zbavili podřadné části lidstva. Jde jen o to, jakou cestu si chcete zvolit, a kolik % lidstva dostane šanci v klidu žít. Protože problém přelidnění se dá řešit snadno, buď lidi vyhladit a nebo zlepšit produkci. Stejně tak lze řešit i násilné chování: zabráněním mít děti a detencí, zabitím, a nebo vzděláváním. Každá z těchto cest má své parametry a náročnost. Společnost si sama rozhodne, jakou bude považovat za účelnou a košér, a my si musíme uvědomit jen jedno: tu společnost vytváříme právě teď my.
Toto je zase můj názor, jenže my nemůžeme vědět, kolik lidí na světě uvažuje podobně, nebo bude uvažovat podobně, až k tomu dostane možnost (např. ti chudší, až se dostanou na naši úroveň). A mluvím jen za sebe, že mě navážení do TVP řekněme "štve" (nevím jak to jinak nazvat, možná frustrace z toho, že to ti lidé nechápou, ale co když je to naopak?). Byť může být opodstatněné, ale zase: to beru na vědomí já, kolik dalších jako já to nepřejde mávnutím ruky a bude to brát jako útok na jejich ideály?
Nejspíš si asi stále nerozumíme v tom, že TVP není a nemůže být atraktivní pro firmy, tedy aby vznikl v současném systému jako produkt, který bude generovat zisk. Už z principu je TVP v kapitalismu ztrátový projekt. Aby fungoval, museli byste ho dotovat (kupovat zdroje a ty dovážet), a nebo mít dost velké soběstačné území, kde by fungoval, a i tak byste ho museli dotovat v počátku (vybudovat všechnu infrastrukturu). A naoplátku by vám, jakožto vlastníkovi, nepřinesl NIC. Byl by tedy velmi výhodný pro lidi, co by v němi žili, ale ne pro kapitalistu. TVP je ta největší charita, která byla zatím vynalezena. Jen v tom, že ji nemusíte dotovat trvale, pokud by byl celoplanetární. Sice to znamená obrovské vzdaní se majetku na začátku, ale s tím, že pak už se o vás stará jen jakási kupa železa a zdroje si berete z planety a vesmíru (tady je docela vtipné, když nadhotíte, že jde těžit z vesmíru, a spousta lidí to odmítne jako Scifi nebo Utopii - přitom fotovoltaické panely jsou co?).
Takže, buďme realisti, jak by měřítko zajímavosti pro dnešní firmy mělo být užitečné při posuzování něčeho, co má mít přínos pro lidi jako takové? Když si já zřídím doma zahrádku, je výhodná pro mě. Stejně tak to mohou udělat další lidé. Ale žádná firma na světě nebude investovat své peníze lidem do zahrádek (s tím, že by ale vlastníci produktů byli ti lidé, ne ta firma).
To nám tedy odpovídá na otázku: měřítkem, zda něco má smysl, nejsou firmy, ale aktivní a "chytří" lidé. Protože ti často dělají něco nejen proto, aby ušetřili (vlastní jídlo), ale často, že je to baví. A teď mi řekněte: můžete dělat v tržním systému něco jen proto, že vás to baví? Svobodně? Bez toho, že si za to řeknete o protislužbu? Asi jen ve svém volném čase, že? Zbytek musíte věnovat něčemu "ziskovému", materiálnímu (abyste si mohli koupit životní potřeby).
Ale to když vezmu do krajnosti a budu hodně konspirační, tak jednoduchý způsob, jak ukázat, že je něco naprosto k ničemu je sebrat lidem všechen volný čas, aby neměli čas na zábavu a vzdělání, ale jen na svou vlastní obživu. A bez toho, aby tu byli Ilumináni nebo nějaký světový diktátor se to na spoustě míst planety celkem obstojně daří. Pro takového 10ti letého zemědělce nebo pastevce v Africe je naprosto neužitečné a neziskové se věnovat třeba sledování televize, protože prostě nemůže. Tak ale jak je to možné, když jinde je to sakra ziskové odvětví? Kdo za tu situaci může? Tak trochu všichni.
Vývoj šel v různých částech světa různě rychle (ani bohužel, ani bohudík, byť spíš to druhé), takže jistá zaostalost tu mohla být (neměli důvod moc inovovat, když jim tam třeba nesněží). Jenže pak přišli imperialisté, ať už jim pomáhali státy, králové či na to šli sami, takže vlastně my říkáme: vy jste nám pomohli, ač nechtěně dřív (zdroje, otroci), a my se za to na vás dnes vykašleme, protože zavedeme systém, kde konečně bude každý muset makat sám za sebe, ať máme tu rovnost příležitostí..
Kdo ví, třeba to fungovat bude (je to podobné jako můj vzkaz kapitalistům "děkujeme, odějděte"), ale třeba taky ne. Když to bude fungovat, bude to super. A když ne? Budu pesimista, a problém je, že kdyby neregulovaný svět skončil nějakým velkým násilím nebo dokonce válkou, tak už tuplem z toho nevybudujete žádnou TVP ani Utopii. To už pak nebude ani kapitalismus, ani AnCap, ale prvotně pospolná společnost (max. s tím, že místo kyjů budeme mít ještě zbytky moderních zbraní). Naproti tomu, kdyby se pokazila TVP, tak přechod do AnCapu je prakticky otázka chvíle. Dá se tedy říct, že AnCap vlastně kryje TVP zadek.
Otázka, zda není dost zdrojů na planetě pro vybudování TVP pro všechny lidi je zajímavá. Před 100 lety zřejmě nebylo dost zdrojů pro to, aby všichni lidé žili v blahobytu. Pak přibylo 5 miliard lidí, životní standard většiny se zvedl, někdy až do nebes (i chudý byt takové chudší rodiny by mohl i smetánce 19.století připadat jako ráj na zemi, se vší tou elektřinou, topením, televizí, mikrovlnkou), a opět se nám vytahuje to omílané: na světě není dost zdrojů, aby všichni mohli žít v blahobytu.
Toto si zapamatujte. Do půlky tohoto století nás na planetě bude nejspíš 9 miliard. A nepochybně i díky kapitalismu se úroveň většiny lidí na planetě zvedne (neřeším teď stav životního prostředí), byť u některých to bude víc znát (a nemám teď na mysli horní 1
. Bude i v té době někdo tvrdit, že stále nemáme dost zdrojů na vybudování TVP? Takže ty zdroje, co se mezitím spotřebovaly na ten zvýšený blahoby, se vzaly kde? Vycucaly z prstu? Přičarovalo je modlení k bohům?Já nevím, jak si někdo představuje blahobyt, ale mě stačí pro začátek kvalitní jídlo (dnes těžko dostupné i když si chcete připlatit za BIO - hrozí podvod), mít kde bydlet (40m2 na osobu), nemuset chodit do práce (!) a mít volnost pohybu (i za cenu, že budu čekat 2 hodiny na MHD, ale musí být neplacená) a možnost seberealizace, což v dnešních slovech zahrnuje zdroje v hodnotě asi 1000-2000 Kč měsíčně (na koníčky).
Netvrďte mi, že na tohle nemá planeta zdroje, byť by v tom byla zahrnuta výroba spousty robotů (můžeme si vzít zdroje z těch "kvalitních" spotřebičů, které leží na skládce, nebo z těch válečných lodí, které leží potopené na dně moří). Schválně si udělejte průzkum, jestli by 90% lidstva nebylo ochotno na toto přistoupit. A u těch 10% by bylo zajímavé se ptát, proč, a také, jestli by díky tomu, že těch 90% má konečně klid na to žít (a i cestovat), jestli by nezbylo dost zdrojů pro těch 10%, co chtějí víc (kde ušetřit? Právníci? Budovy soudů? Neustále tisknuté letáky soupeřících supermarketů? vlastně, tady se ptám, proč v dnešní době tabletů ještě vůbec používáme papír? Bez ohledu na systém).
Můj oblíbený příklad je ropa. Resp. benzín. Kdyby lidé nejezdili do práce, ale třeba jen cestovali, tak pojedeme teda všichni na dovolenou. Hromadná doprava je efektivnější, o tom se nebudeme hádat. Čili, když každý člověk bude cesovat a 1x týdně se přesune do nové destinace vlakem (letadlo je primitivní a rizikové), je to lepší, než když se 2x denně 5x v týdnu bude přesouvat do práce a zpět autem (nejezdím MHD, protože každý člověk má jinou pracovní dobu, MHD to nemůže reflektovat a tak jezdí zrovna v době, kdy to nepotřebuji, a třeba odpoledne bych se nedostal domů vůbec, i kdybych si chtěl počkat, leda bych si zaplatil okružní jízdu po celém okrese, ale to pak postrádá smysl do práce jezdit).
Takže nám najednou zbyde dost benzínu pro ty chudáky, kteří bez extra zdrojů prostě nemohou žít. Nevím, co s nimi budou dělat a co jim to přinese, ale mají tu možnost. A nemusíme brečet, že nezbyde pro všechny nebo že by ti "lepší" byli nějak omezováni. Tato situace má totiž ještě jednu výhodu: ti, co nebudou chtít pracovat (v dnešním slangu to jsou "nemakančenkové, vyžírkové, buřiči") alespoň nebudou mít tolik důvodů neustále si na něco stěžovat (to je hrozný, zase do práce, tam je ten debilní šéf/šéfka).
A nejspíš bychom zjistili, že zdrojů na světě dost ještě na další věci, které by se daly rozdat. A hlavně, kdyby nebylo potřeba nutit lidi makat, tedy i roztáčet nutně ekonomiku (aby vlastníci továren mohli mít také svůj příjem), nemuseli bychom neustále pořád spotřebovávat, takže bychom šetřili životní prostředí, a to jsou přeci také zdroje, ne? A pochopitelně kdyby nebylo třeba vyvýjet stále "nové" výrobky jen proto, aby se stále něco prodávalo, mělo by to kladný vliv rovněž. A bez reklamy by lidé konečně začali požadovat časem skutečně to, co je samé napadne, že by chtěli, a ne to, co zrovna viděli v televizi, že to musí nutně mít, jinak budou "out".
Nevidím jediný důvod, proč bych měl teda řešit věrohodnost nějaké konkrétní osoby, třeba pana Fresca. Můj vůdce to není a nikdy nebude, ani kdyby TVP postavil (prostě se to vylučuje, pak by to nebylo TVP ale další diktatura a z ní je opět možnost se dostat vzporou, násilím, revolucí, takže co by si pomohl?).
https://ankap.urza.cz/