Festival párů 2018

[Draimisko]

sory, já tak trochu zapomněl  
tohle je k druhé části

třetí dodám jindy, tentokrát v čas (už to mám vymyšlené, jen naklepat do kompu)

Vítr se proháněl volnou oblohou. Zrodil se jako lehký vánek na vyschlé, horké planině ve vnitrozemí, vystoupl do závratných výšin a nabral na rychlosti. Nikdy mu nic nestálo v cestě a on zdivočel. Opustil oblohu nad planinou a vyrazil do dálek, kde se páry zvedaly z hustého borového lesa a on se do nich zapřel se silou šílenství. Tlačil masu před sebou proti skalisku, které se ze lesem zdvihalo. Tam poprvé narazil a zdivočel do míry, kdy začal naříkat a svištět jak jenom horský vichr dokáže. Míhal se mezi skalisky. Narážel a naříkal, zmítal se a utíkal.
***

Maud seděla na balvanu a sledovala bouři, která se k ní blížila. Do chaty, kterou si na tento víkend pronajala se už vrátit nestihne, i když cestu znala i poslepu. Bylo jí taky jasné, že během první minuty, kdy bouře udeří, promokne až na kost. Vyvodila si z toho, že není kam spěchat a může si klidně užít výhled a lehkou vůni ozónu, která se začala vznášet ve vzduchu.
Vždy jednou za čas vyrazila do hor, aby si mohla prohlédnout jejich krásu, jakou pouze geolog může vidět, a taky už kdysi zjistila, že nejlépe se jí přemýšlelo, když byla velmi daleko ode všeho, soupeřila se složitým terénem a taky se nemusela bát dát svým úvahám hlas.
Ovšem tentokrát tam nebyla sama. Byl tam s ní on, Boulder, a z nějakého důvodu jí jeho společnost byla příjemnější než kdy předtím. Nosila ho v náprsní kapse svojí lehké bundy a jeho tíha pro ni představovala jistotu, kterou nikdy nezažila.
Seděla tam na balvanu a mysl měl čistou jako čerstvě napadaný sníh a když jí na obličej dopadly první dešťové kapky, zalil jí pocit, že se po velmi dlouhé době konečně zhluboka nadechla. Necítila nutkání přerušit ticho před bouří nějakými slovy a tak jenom hlasitě vydechla.
Tohle byla další věc, kterou na Boulderovi zbožňovala, nemluvil. Panovalo ticho, ale ne trapné nebo tíživé. Bylo to ticho porozumění a klidu. Nebyly slova, která by ji tížila a Boulder mlčel protože… byl kámen.
První záblesk prozářil hustá oblaka a za chvíli jej následoval hrom, který jakoby zatřásl celou horou. Bylo na čase jít.