Festival párů 2018

[SecreterceS]

Výměna mečů, názorů, partnerů, já jsem se rozhodla pro výměnu těl a schopností.

Když se toho rána Fluttershy probudila, okamžitě ji zasáhlo, že je něco jinak. Všechno bylo jinak cítit, před očima jí jiskřilo, strašlivě ji bolela záda. Byla párty s Pinkie? Ne, u Fluttershy doma se kvůli vší její zvěři oslavy nepořádaly. Možná to bylo jinde? Ten bolehlav, který rezonoval jejím mozkem, napovídal, že kdyby to byla opilost, Fluttershy by nejspíš nedošla domů po svých.
Možná tam někde byli Discord nebo Twilight a teleportovali ji domů?
Discord...
Discord! Už si vzpomněla!
...alespoň na něco.
Poslední večer na žádnou párty nešla, protože ji navštívil její chaotický kamarád. Tušila, že večer byl zaplněný hromadou kouzel, ale pořád neměla žádnou nápovědu k tomu, proč teď ležela v posteli s příšernou bolestí všeho, na co pomyslela.
Rozhodla se vstát a rozhlédnout se po svém domku, protože jestli skončil Discord s podobnou kocovinou, určitě zůstal přes noc u ní na gauči a bude jí moct vysvětlit, co se přesně stalo.

S každým pohybem se jí zamlžil pohled a ze schodů tak sešla spíš po paměti. “Discorde? Jsi tu ně–“
“Fluttershy! Zavři oči!”
Překvapeně, ale bez námitek oči zavřela. Nebylo to poprvé, kdy ten povel dostala, a většinou k tomu byl dobrý důvod. “Co se stalo včera večer? Probudila jsem se s ohromnou bolestí hlavy.”
“Ano, vlastně... víš– Uch, tohle se bude dost těžko vysvětlovat.”
Fluttershy se posadila. “Nikam nepospícháme, Discorde. O co jde?”
Slyšela mávání křídel. To bylo zvláštní, Discord svoje křídla málokdy používal. Pegaska měla podezření, že s tak malými křídly ani létat doopravdy nemůže, jen si pomáhá magií. Tohle ale znělo jako obyčejná křídla.
“Dobře, podívej, Fluttershy. Kolik si toho pamatuješ?”
“Něco jsme hráli?”
“Hromadu věcí. Obávám se, že většina včerejší zábavy zahrnovala sedm lahví vína, co jsem čmajznul z královských sklepů, když se Tia nedívala.”
“Pili jsme.”
“Hodně. No, a je možné, že jsem se nechal trochu unést.”
Tohle neznělo vůbec dobře. Fluttershy napadlo hned několik směrů, kterými se mohl večer s vínem a zábavou zvrhnout, a ani jeden z nich se jí nelíbil. Samozřejmě nehodlala z ničeho vinit ani jeho, ani sebe, ale určitě si to bude pamatovat. Nebo, ona ne, ale Discord ano.
“Trochu moc jsem čachroval s časem a prostorem a materiálem v nich a potom se ozvala hrozná rána. A potom jsem se probral. No a probral jsem se... takhle.”
Vzala to jako povolení k otevření očí a když vzhlédla, nikde draconequuse neviděla. Zato ale před sebou viděla hnědošedého pegase s černou hřívou, a zalapala po dechu. “Stal se z tebe pegas?!”
“Fluttershy, prosím, uklidni se. Je to totiž horší, než to vypadá,” řekl a než se mohla zeptat, co to znamená, přistrčil jí zrcadlo.
Uviděla v něm žlutého draconequua s vážčími křídly, špičatými zuby a tlapami místo předních kopyt.
Výkřik, který se ozval v její chaloupce, byl slyšet až na druhé straně lesa Everfree.

[spoiler: Technicky je to setkání, když se tak vidí poprvé, ne?]

Versus

“Tohle je zlé, tohle je velice, velice špatné,” mumlal si pro sebe Discord, zatímco otráveně po dvou přecházel po místnosti s předními kopyty za zády. Moc mu nešlo držet rovnováhu a na zádech měl křídla a celkově tohle pro něj nebylo zrovna pohodlné, a navíc mu na kanapi seděla vyklepaná Fluttershy v jeho těle, s dlouhým ještěřím ocasem každou chvíli do něčeho drkla, čtveřice dlouhých blanitých křídel proti její vůli čas od času začala bzučet vzduchem a signalizovala tak její ohromnou nervozitu.
“Co si o tomhle ostatní pomyslí,” povzdechnul si nakonec a sednul si do bezpečné vzdálenosti od kmitajících křídel a ocasu.
Fluttershy se na chvíli pokusila uklidnit, aby mohla uklidnit jeho: “Jsem si jistá, že poníci budou mít pro nehodu pochopení.”
“Jejich názor je mi upřímně jedno,” protočil Discord oči, které teď byly až děsivě normální, “nejsou to poníci, kdo mi dělá problém. Problém mi dělá, že nemůžu používat magii, to znamená, že ji máš ty, došlo k předání magie, a to znamená, že zmizela všechna moje maskovací kouzla.”
Překvapeně zamrkala, a její duhovky s každým mrknutím měnily barvu z modré na zelenou a na všechny odstíny mezi nimi. “Maskovací kouzla?”
“Tisíce let stará bytost má hromadu nepřátel, kteří dovedou chaos vyčmuchat přes ohromné množství dimenzí. Dříve nebo později někdo z nich zavětří, že moje krytí opadlo, a přijdou hledat ohromný zdroj moci, kterým moje magie je. Přijdou hledat jejího vlastníka, aby mu ji sebrali. Přijdou hledat tebe.”
“Takže?”
“Takže tě budu muset naučit s magií pracovat,” dokončil Discord. “Protože brzo se bude konat bitva Fluttershy versus zbytek multiversa, a ty ani nejsi jednorožec.”
“Umím ovládat svůj Element Harmonie...”
“To nestačí.”
A tak měli ten den poníci, kteří procházeli okolo Fluttershyiny chaloupky, neuvěřitelnou podívanou. Odněkud ze zahrady za domkem totiž po celý den v nepravidelných intervalech vystřelovaly nejrůznější předměty, nebezpečné, zbytečné a zvláštní, stromy měnily barvu, rostly, vadly, hořely, zvířata se poschovávala v bezpečí chaloupky a se směsicí strachu a zvědavosti pozorovala, jak jejich panička nechává létat kapky vody, mění rostliny v dopravní prostředky a seznamuje se s ohromnou mocí, kterou nese na bedrech.
Před očima už nemá hvězdičky, alespoň ne vinou bolesti v hlavě.
Zato vlastními tlapami tvoří z ničeho něco a něco nechává zmizet do nikam, a všechno, co kdy Discord řekl, najednou dávalo smysl, rostla v ní chuť se bavit, chuť obrátit planetu naruby a nechat celý vesmír zářit všemi barvami duhy a dalšími odstíny, které pouzí poníci nedovedli zahlédnout nebo pochopit.
Pokaždé, když se její myšlenky vydaly tím směrem, Discord jí opatrně poklepal na rameno a připomněl jí, kde je a co dělá.
Pán chaosu sice uklidňoval svoji kamarádku, ale sám si připadal, že každou chvíli exploduje. Myslet si jen jednu myšlenku najednou, být omezený pouze na křídla, všude, kam se podíval, byly hranice, a byly tak blízko, až z toho dostával klaustrofobii. Ale někde uvnitř něj něco hlodalo, aby si nestěžoval, dokud není v bezpečí Fluttershy. To ho děsilo možná nejvíc - jeho nové svědomí.

Zrovna zkoušeli uzavírat předměty do silových polí, když se ozval několikanásobný dusot kopyt. Na dvorem vtrhla Twilight a její kamarádky a dovolávaly se Fluttershy jako zbývajícího Elementu Harmonie s tím, že se objevila nová hrozba, která teď ničila Ponyville.
Jejich volání samozřejmě utichlo, jakmile uviděli dva naprosto cizí tvory uprostřed trávníku pokrytého žlutými bublinami silových polí.
Vysvětlit princezně přátelství, co se stalo, bylo až překvapivě jednoduché. Nejspíš příliš pospíchala na to, aby se ptala. “Takže Fluttershy je teď pán chaosu.”
“Řekl bych spíš slečna chaosu, ale ano.”
“A ty jsi pegas. Všechnu magii má Fluttershy.”
“Klidně ti to zopakuji ještě jednou, ale tuším, že ztrácíme čas, zatímco to, co mě hledá, bortí vaše městečko.”
Twilight zavrtěla hlavou: “Jestli má Fluttershy tvůj chaos, neměl bys ty mít její Element?”
Fluttershy zalapala po dechu, Discord zamyšleně zamručel: “Možná. To by vysvětlovalo, proč už jsem se jí dnes sedmkrát omluvil a ona mě ještě ani jednou.”
Podrážděně po něm prstem střelila gumový balónek: “Nemůžu za to, že neumíš učit.”
Discord se ani neohlédl, jen se podíval na Twilight: “Takže co, mám vám jít pomoct? Protože já Elementy ovládat neumím, to byste měly vědět nejlépe.”
Twilight vylovila náhrdelník s růžovým motýlem a magií mu ho nasadila na krk. “Je to jednodušší, než to vypadá, prostě nech emocím volný průběh. A teď musíme opravdu vyrazit. Fluttershy, jdeš s námi, možná budeme tvoji magii taky potřebovat.”