29.07.2014, 01:45
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 29.07.2014, 01:49 uživatelem Frolda. Edited 2 times in total.)
Během čtení jsem si představoval, co ti sem vlastně chci napsat za komentář.
Vyvíjel se celou dobu mého čtení, které samotné mě zastihlo v docela zvláštní náladě. Asi hodinu před tím jsem opět dohrál v kuse celého Alana Wakea, jenž sám pro mě má poměrně velkou hodnotu a jakákoliv následující povídka navíc čtená v půl druhé ráno zní úplně jinak, než kdybych ji četl po nějakém dobrém obědě za zvuků sekačky na trávu a otravných sousedů.
Na začátku jsem ti chtěl napsat jenom jednu větu: "Jestli někdy budu mít děti, tohle jim přečtu před spaním."
Nicméně, čím více jsem jako hudební doprovod poslouchal This Land is Mine a nořil se do hloubky toho příběhu, stále pohlcen melancholií předchozí hry, začal jsem si říkat, že to asi nebude správný komentář, natož správné rozhodnutí.
Začal jsem si uvědomovat, o čem to vlastně všechno je a co, že to vlastně je v tom textu napsané. Nedá se to vyspoilovat, nedá se na to upozornit. Dá se to jedině zažít a uvědomit si jeho přítomnost.
O to větší zážitek to je, když vím, kdo to napsal, co je to za člověka, nebo mám alespoň matnou představu, a jakou má pro mě hodnotu.
Málokdy to říkám, obzvlášť u prvotin, ale tohle je jeden z nejlepších kousků, který jsem tady četl.
Co se týče technické stránky, Zecora by mohla mluvit méně jako Yoda a více veršovaně a jako tag bys tam mohl dát CNFL - Completely Neccessary For Life.
Říkám si, že bych to měl zakončit nějakým citátem a ten pak poslouží jako onen komentář. Nenapadá mě nic menšího než toto:
Vyvíjel se celou dobu mého čtení, které samotné mě zastihlo v docela zvláštní náladě. Asi hodinu před tím jsem opět dohrál v kuse celého Alana Wakea, jenž sám pro mě má poměrně velkou hodnotu a jakákoliv následující povídka navíc čtená v půl druhé ráno zní úplně jinak, než kdybych ji četl po nějakém dobrém obědě za zvuků sekačky na trávu a otravných sousedů.
Na začátku jsem ti chtěl napsat jenom jednu větu: "Jestli někdy budu mít děti, tohle jim přečtu před spaním."
Nicméně, čím více jsem jako hudební doprovod poslouchal This Land is Mine a nořil se do hloubky toho příběhu, stále pohlcen melancholií předchozí hry, začal jsem si říkat, že to asi nebude správný komentář, natož správné rozhodnutí.
Začal jsem si uvědomovat, o čem to vlastně všechno je a co, že to vlastně je v tom textu napsané. Nedá se to vyspoilovat, nedá se na to upozornit. Dá se to jedině zažít a uvědomit si jeho přítomnost.
O to větší zážitek to je, když vím, kdo to napsal, co je to za člověka, nebo mám alespoň matnou představu, a jakou má pro mě hodnotu.
Málokdy to říkám, obzvlášť u prvotin, ale tohle je jeden z nejlepších kousků, který jsem tady četl.
Co se týče technické stránky, Zecora by mohla mluvit méně jako Yoda a více veršovaně a jako tag bys tam mohl dát CNFL - Completely Neccessary For Life.
Říkám si, že bych to měl zakončit nějakým citátem a ten pak poslouží jako onen komentář. Nenapadá mě nic menšího než toto:
Citace:„Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.“
Platón
“Where must we go… We who wander this Wasteland in search of our better selves?“ The First History Man
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris