Mě ovlivnilo život hodně... Dřív jsem byla smutná z klasických důvodů, neměla jsem přátele ani nic, každému jsem lezla do zadku a parazitovala na neštěstí ostatních. Teď se snažím být jiná. Už mi je fuk, co si o mě ti debilové myslí, je mi jedno, že nemám značkové věci nebo na mobilu nemám Poua. Zato ten smutek jako by se mě držel, ať udělám cokoli. I tady z fóra jsem často smutná, protože vidím, jak jsou všichni talentovaní a hezcí a chytří... Yay, moc mi to nepřidává... Ale i tak, nikdy jsem toho nelitovala