Změnilo mi personalitu totálně, trochu mě naučilo sociálně interaktovat, vážit si přátel, nebýt nikdy zlý, nejsem nikdy smutnej, yuy

MLP mě ovlivnilo hned v několika aspektech. Naučilo mě více si vážit přátelství, díky němu jsem se mohl seznámit se spoustou super lidí, objevil jsem svět obrázků, fanfikcí, animací a další skvělé tvorby. Začal jsem se díky němu věnovat literatuře. Troufám si říct že MLP můj život výrazně zlepšilo

Vždy jsem se snažil držet na jisté hranici " normálu " Ještě do dnešního dne by mne nenapadlo, že si budu s figurkami poníků i hrát a česat je... Mno, zdá se, že má posedlost My little pony poníky dosáhla dalšího stupně. Nezbývá, než se ptát sám sebe, kam až může ona již téměř fanatická posedlost zajít? Zdá se, že po mém odchodu ze stájí kde jsem pracoval, se má mysl stále více soustřeďuje na svět "za hranicemi" nežli v realitě a začíná se to již projevovat v práci i v osobním životě a hranice mezi pouhou legrací a šílenstvím je tenčí než jsem si myslel. Říkám naprosto upřímně, mám strach z toho, kam až to může dojít. Na druhou stranu jsem šťastný, šťastnější, než kdy jsem vůbec byl, mám vše a vlastně nemám téměř nic. Otázka je... jak dlouho to takhle jde dělat?, Kde je ta hranice?, Je vlastně vůbec nějáká?

Niekde ovplyvnilo, niekde nie. Dozvedel som sa ako tento fandom vlastne funguje, aki ludia tu su, a vsetko s tym suvisiace. MLP rozhodne nie je iba serialik pre deticky, kedze to ukryva podstatne viac. Co sa tyka psychiky, za ten rok som sa stal o nieco viac odvaznejsim nez predtym. Bol som taky mix Fluttershy a este niekoho. Teraz ked chcem, tak som schopny byt jak Rainbow Dash, a pomaham ludom ( zvacsa tym mladsim ) ako Luna. Avsak ostatne veci ostali v podstate po starom, len s tym rozdielom ze som obohateny o dalsiu skusenost, ktora sa urcite poznamena do mojho zivota.

Já to sleduji jen asi měsíc, ale efekt je obrovský a rozhodně pozitivní 

Konečně se koukám na nějaký seriál, výborně si tím zpravím náladu po škole, začal jsem zase kreslit, poznal jsem pár nových lidí, 
mám čím vytrestat bratrance (když začne provokovat) a baví mě pozorovat reakce ostatních na tyhle věci 
(akorát vysvětlovat to když se někdo přece jen odváží zeptat je trochu těžké)

Ale největší vliv to asi má na to jak vycházím s ostatními lidmi.

Jsem však zvědavý jaká bude reakce ve třídě, protože před spolužáky jsem to zatím úspěšně tajil. 

Osobne ma MLP zmenilo dosť, som viac pozitívny, menej pesimistický, tolerantnejší a aj menej uzavretý,som rád ,že som sa pridal do tak úžasnej komunity ako je bronies.cz

OT:

Neverím, že som sem ešte neprispel! Takže v mene Celestie, hlboký nádych, klapka a akcia!

Ako MLP ovplyvnilo môj život? Výrazne. Začal som byť ako kreatívnejší (ono, očividne nie som sám, súdiac podľa predošlých príspevkov), ale aj emocionálnejší tvor. Začal som sa naplno venovať svojej rokmi prachom zapadajúcej hudbe, písať nové fanfikcie (z ktorých som ale doteraz niektoré ešte nedokončil, ale na druhej strane, umenie chce čas, ya know) a celkovo sa venovať kreatívnym činnostiam (áno, aj hranie Garry's modu sem patrí, nakoľko túto hru vnímam ako tvorivú, takže moralisti a psychológovia ticho a šúchať nohami ). Čo sa týka povahy, MLP zo mňa aj trochu vďaka Fluttershy urobilo bojovníka, no aj milovníka (hoci, počty vravia, že 84% fighter, 6% lover a 10% outrunner ). Tiež som začal viac pociťovať radosť aj z maličkostí, čo by ste u mňa pred MLP nepostrehli a v tej dobe som bol ako socha. Navyše som vďaka poníkom spoznal aj spoločnosť, ktorá sa okolo nich vytvorila a urobila zo mňa oveľa spoločenskejšieho tvora (zámerne nepoužívam slovo "človek", lebo cítim poslednú dobu príznaky ponifikácie prejavujúcej sa z doteraz nezistených príčin ) a celkovo som prejavil aj väčší záujem o spoločenské podujatia (tu sú však problémom peniaze, ale to nechajme tak, hej?). Takže ak mám v krátkosti zhodnotiť môj život pred a po MLP, tak zmena je vskutku radikálna, priam až extrémna. Ale samozrejme v pozitívnom zmysle. Takže toľko ku mne...

Jak MLP ovlovnil můj život? Hodně. Všechno to začalo v září 2017. Má třída je opeavdu nesnesitelná. Vždy když jsem tam byl tak to bylo peklo. Byl jsem ze školy a především z naší třídy vždy vynervovaný a měl jsem kvůli tomu velké sklony k sebevraždá. Jednou jsem byl tak psychycky na dně, že jsem si byl na 110% jist, že svůj život ukončím kuchyňským nožem. Byl jsem tak nadně, že jsem nebyl schopen ani ukončit svůj život. Sedl jsem si na postel a přemýšlel
 Pak jsem si vzpoměl, že když jsem byl malí, díval jsem se na poníky. Nic jiného mě nenapadlo, než se naposledy podívat na svůj dřívější oblíbený seriál. Tak mě to chytlo a dalo mi to naději a myškenku, že aspoň něco na tomhle světě není zkažené. Pokaždé, když jsem došel ze školy, tak první co bylo, tak jsem se podíval na jeden díl ze série. Takhle se to táhlo asi dalších pár týdnů, než jsem si zvýšil sebevědomí a psychyku celkově. Nyní jsem rád, že žiji a že jsem se dřív nepodřezal. Takže chci říci: "Děkuji tvůrcům MLP, že tento seriál existuje. Dával mi naději a sílu do dalšího dne plnéhoutrpení z mé třídy, které jsem součástí. Děkuji za to, že jste zachránili můj život a taky život mích rodičů, kteří kdybych se zabil, tak by se zabili taktéž. Děkuji."