Já ještě vyloženě s pony haterem osobní zkušenosti nemám, na jaře jsem s tím otevřeně šel ven (facebook, doma, kamarádi), vědí to všichni, nikdo proti mě vyloženě nevystoupil.

Jinak s jinými hatery jsem se setkal, někomu vadilo, že nemám úplně ideální postavu, někomu že se příliš nezajímám o holky, někomu že jsem chytřejší než on, dostával jsem do držky, někdy i pravidelně, nadávali mi, ale přežil jsem. Nevím, možná je to povahou, ale i moji kamarádi mi říkají "Ty jsi taková vděčná oběť." "Prostě jsem si do tebe musel rýpnout.", každý koho jsem potkal a lépe poznal, si ze mě po čase začal dělat srandu a totálně ke mně ztratil respekt. Ale já přežil, nikdy jsem kvůli tomu nebrečel, nikdy jsem si nikomu nestěžoval, vypěstoval jsem si hroší kůži. Ne asi ideální stav, ale pro mě funguje.

Naah, už bych měl asi přestat psát, začínám si uvědomovat věci které se mi nelíbí.