25.11.2014, 20:52
Starší básnička, která jistě má své (hlavně gramatické ) chyby, avšak snažil jsem se
A samozřejmě děkuji strádovi2000 za inspiraci, tvé rýmy se do ní skvěle hodí
O Sombrovi
A samozřejmě děkuji strádovi2000 za inspiraci, tvé rýmy se do ní skvěle hodí
O Sombrovi
Před dávnou dobou,
když Celestia s Lunou,
ještě Twilight neznaly,
zlý stín z Equestrie vyhnaly.
Sombra bylo jeho jméno,
jeho vláda přinesla s sebou strašlivé temno.
Však takový nebyl od počátku,
víte, co se stalo na začátku ?
Byl to jednorožec nadaný,
magii studoval,
byl vcelku mladé Twilight podobný,
mnoho přátel si nedělal.
Do noci prastaré knihy četl,
spánku se kvůli nim zřekl.
Jak někteří z vás už možná tuší,
temnota ovládla jeho duši.
Najednou už nechtěl být se svou láskou dávnou,
on chtěl pomocí temných sil v Equestrii vládnout.
Temnota a světlo v něm najednou žila,
na dvě části duše jeho se rozdělila.
Pak jedné studené podzimní noci,
dal své kamarádce šálu ku pomoci,
naposledy se na ní usmál,
po chvíli mu úsměv na tváři roztál,
protože jeho sok naproti němu přistál.
Tma proti světlu,
noc a den,
jen jeden z nich může být vítězem.
Ať to jakkoli dopadne,
polovina duše uvadne.
Silnou magii proti sobě používají,
vyrovnaní se zdají,
v rukávu schované triumfy mají.
Najednou světlý udeřil do země,
krystaly z ní vyrazily,
jeho protivníka na zem porazily.
Chtěl využít příležitosti,
teleportoval se na zmateného protivníka
obrovskou rychlostí.
Ten však jen to tohle čekal,
zlý úsměv mu na tváři těkal.
Své tělo na černá vlákna přetransformoval,
přichytil je k ledu,
ten pod nimi pukal.
Sombru opustil zbytek sil,
bílý led se pod ním prolomil.
Teď pomalu upadá do ledové vody,
světlo v něm vyhaslo,
ne však část zloby.
Když už to nikdo nečekal,
ze dna se vynořil,
jeho laskavou stránku,
už nikdo nespatřil.
Celé Křišťálové impérium ovládl,
s pomocí lásky rozhodně nevládl.
Poddané své tvrdě zotročil,
těžit pro něj v dolech krystaly
všechny z nich donutil.
Armády Canterlotu proti němu vyrazily,
až do středu jeho říše
s pomocí elementů harmonie prorazily.
Tak dvě sestry v jednotě,
šli bojovat proti temnotě,
pronikly až do jeho paláce,
ovšem on bez boje nevzdá se.
Celestia ho neporazí,
lehce jí na zem srazí,
stín,
ze kterého mrazí.
I Luna už na zem padá,
však se strašlivým smíchem se zvedá.
Už to není ona
- Luna-
v Nightmare Moon se proměnila.
,,Kdo jsi"? Zeptal se král Sombra vyděšeně.
,,Jsem noční můra" odpověděla.
Pak se krutě usmála
a svou kosou mu hlavu uťala.
Tím Sombra ztratil svou pravou podobu,
sestry neváhaly a zaklely ho do ledu.
Pozor si však dejme,
čas se krátí,
sílu neztratil,
jednou se vrátí.
když Celestia s Lunou,
ještě Twilight neznaly,
zlý stín z Equestrie vyhnaly.
Sombra bylo jeho jméno,
jeho vláda přinesla s sebou strašlivé temno.
Však takový nebyl od počátku,
víte, co se stalo na začátku ?
Byl to jednorožec nadaný,
magii studoval,
byl vcelku mladé Twilight podobný,
mnoho přátel si nedělal.
Do noci prastaré knihy četl,
spánku se kvůli nim zřekl.
Jak někteří z vás už možná tuší,
temnota ovládla jeho duši.
Najednou už nechtěl být se svou láskou dávnou,
on chtěl pomocí temných sil v Equestrii vládnout.
Temnota a světlo v něm najednou žila,
na dvě části duše jeho se rozdělila.
Pak jedné studené podzimní noci,
dal své kamarádce šálu ku pomoci,
naposledy se na ní usmál,
po chvíli mu úsměv na tváři roztál,
protože jeho sok naproti němu přistál.
Tma proti světlu,
noc a den,
jen jeden z nich může být vítězem.
Ať to jakkoli dopadne,
polovina duše uvadne.
Silnou magii proti sobě používají,
vyrovnaní se zdají,
v rukávu schované triumfy mají.
Najednou světlý udeřil do země,
krystaly z ní vyrazily,
jeho protivníka na zem porazily.
Chtěl využít příležitosti,
teleportoval se na zmateného protivníka
obrovskou rychlostí.
Ten však jen to tohle čekal,
zlý úsměv mu na tváři těkal.
Své tělo na černá vlákna přetransformoval,
přichytil je k ledu,
ten pod nimi pukal.
Sombru opustil zbytek sil,
bílý led se pod ním prolomil.
Teď pomalu upadá do ledové vody,
světlo v něm vyhaslo,
ne však část zloby.
Když už to nikdo nečekal,
ze dna se vynořil,
jeho laskavou stránku,
už nikdo nespatřil.
Celé Křišťálové impérium ovládl,
s pomocí lásky rozhodně nevládl.
Poddané své tvrdě zotročil,
těžit pro něj v dolech krystaly
všechny z nich donutil.
Armády Canterlotu proti němu vyrazily,
až do středu jeho říše
s pomocí elementů harmonie prorazily.
Tak dvě sestry v jednotě,
šli bojovat proti temnotě,
pronikly až do jeho paláce,
ovšem on bez boje nevzdá se.
Celestia ho neporazí,
lehce jí na zem srazí,
stín,
ze kterého mrazí.
I Luna už na zem padá,
však se strašlivým smíchem se zvedá.
Už to není ona
- Luna-
v Nightmare Moon se proměnila.
,,Kdo jsi"? Zeptal se král Sombra vyděšeně.
,,Jsem noční můra" odpověděla.
Pak se krutě usmála
a svou kosou mu hlavu uťala.
Tím Sombra ztratil svou pravou podobu,
sestry neváhaly a zaklely ho do ledu.
Pozor si však dejme,
čas se krátí,
sílu neztratil,
jednou se vrátí.