Mošt:

Kdysi u prarodičů na to byla taková kovová mašina.. na ruční pohon. Něco jako mlýnek na maso, ale větší.. naházelo se tam všechno ovoce, točilo se, na jedné straně vylezla dužina, dole vytekla šťáva. http://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=od%C...l%C3%BDnek

To by byl ideální stav. To jsme bohužel zatím neměli. Teď zatím sháním něco vhodného a levného na internetu.

My jsme to dělali úplně "jednoduše" Naházeli jsme ovoce do robota, který je rozsekal (a nejspíš poslal k čertu všechny vitamány), a pak se z výsledku šťáva přecedila přes kus hadru.

Nutno podotknout, že tento postup je časově poněkud pracný, v kuchyni je pak nepořádek na entou a po 10 minutách ždímání hadru z toho pak bolí ruce

Výsledek jsme zatím tepelně neupravovali, protože se to vypilo ten den.

Ono asi nezáleží na tom, jak z těch jablek tu šťávu dostaneš (máma navrhla je rozjet autem ).

Nebo zkusit zapojit trochu kutilství, a např. vzít nějaký dostatečně pevný plastový kbelík, vylít ho betonem (dop 50% cementu, a upěchovat, popř. ho vycpat např. zaječím pletivem pro vyšší pevnost - takhle jsme dělali venkovní květináče), ten pak vyklopit, udělat do kbelíku dírky, a po vložení jablek je rozdrtit tím betonovým špuntem (možno do něj zalít rovnou nějakou kliku na točení jako kámen na drcení obilí). To mne jen tak zrovna napadlo, možností je určitě víc.

Ideální by asi bylo něco takového:

https://www.google.cz/search?q=lis+na+ov...4Q_AUIBigB



Souhlasím, ředkvičky jsou potvory. Jednou vyrostou obří listy a občas nějaké boule, pak vyrostou jen obří listy a dlouhé červené nic, a jindy nevyrostou ani ty listy


Okurky, zvláštní toto nám právě některé vylezly až později, jak jsem říkal, že jsme je zaplácali mezitím něčím dalším.

Ale třeba pažitka taky ne a ne vyklíčit ze semínek (zatím máme stále dokola rostoucí keřík, ale ten jsme koupili v květináči ze zahradnictví).



Zmizení pórku: přesně pro toto jsme začali jednotlivé květináče značit. Ono kolikrát něco vyleze a pak se marně přemýšlí, co to vlastně je


Ad půda: aha, takže pokoušet se zvýšit obsah písku v půdě pro ředkvičky byl očividně marný nápad.. teda tohle mě fakt frustruje Letos je asi nějaká chyba v Matrixu či co.

Opět jen stručně (neměl jsem foťák):



- první paprika konečně změnila barvu na červenou (že si ale dala na čas)

- venkovní rajčata konečně začala měnit barvu (sice zatím jen 1 zoranžovělo, ale lepší než nic). Vzhledem k tomu, že máme 3 "topoly", na každém zatím asi obalených 5 větví a na každé asi 10-16 rajčat, tak jen doufám, že to neuzraje všechno najednou

- to nejdůležitější: začal se stavět skleník

Zatím sice máme jen základy (tj. impregnované dřevěné trámy, spojené destičkami, a na ně jsem hodil ocelovou základu). Co se vykopalo zevnitř jsme rovnou házeli okolo. Poslouží to nejen jako "schůdky", aby se se nemuselo do skleníku skákat, ale zároveň i jako slušná izolace (která se sice postupně svažuje, ale sahá do vzdálenosti asi 50 cm) kořínků proti mrazu.

Celkem se základnou a výkopem jsme ve hloubce asi 42-45 cm, což by mělo stačit. Společně s prohlubováním děr pro stromy na zahradě jsem vykopal tak určitě kubík hlíny (jílu). Za týden to zavezeme hnojem a na to přijde dovezený substrát.

Na fotce špatně vidět, ale už je tam předpřipravená trubka na větrání (vzduch budu tahat skrz zem, tak se alespoň mírně ohřeje/ochladí v zimě/létě).


Nechápu, jak někdo může kopat kvůli tomu, aby odnesl kus drátu sběru. To je přeci vůl!


Když už nic jiného, tak po tomhle sice budu hubený, ošklivý a chudý, ale šťastný, chytrý a svalnatý

UPDATE k ředkvičkám: zdá se, že chyba možná není ani tak na straně pěstitelů. Ptal jsem se ještě několika dalších lidí, co žijí na vesnici a pěstují si sami, a ani našim sousedům letos řádně nevyrostly. Přitom minulý rok s tím problémy vůbec nebyly. První série brzy z jara jakž takž, ale ostatní už vůbec a nebo hned do květu. To spolu s tím, že některým ještě neuzrála ani rajčata ukazuje buď na blbé počasí a nebo v případě samotných ředkviček na špatnou sérii semen?

No to je taky možné, že máme nějaká vadná semínka   Už si tedy nepamatuji, od koho byly, ale myslím, že od stejného dodavatele máme semínka petržele, z které nakonec vyrostla mrkev   Asi zase nějaké kolekce vtipné polské produkce 

Člověku zkazí každou zábavu ti kapitalisti

Sehnal jsem (zřejmě) nejlevnější solidní lis na ovoce asi za 1700 Kč:


(obrázek je ilustrační)

Takže s moštem bude pohoda.

A když už jsem byl v tom nakupování, vzal jsem si do zásoby i nějaké to rozmanitější hnojivo (borůvky a kiwi mají rádi kyselou půdu) a postřiky na housenky. Třeba Cererit se docela osvědčil (jedna dávka na jaře a zbytek se hnojí vlastně průběžně z ČOVky při zalévání).


V přepočtu na kg hnojiva mne to s poštovným a bez postřiků/postřikovačů vyšlo cca. 32 Kč (navíc Krystalon má sice jen 0.5 kg, ale odpovídá určitě většímu množství, v přepočtu na litry asi 500 kg zálivky). To není tak hrozné.

http://zahradnickakucharka.cz/mate-sklen...kou-chybu/

No nic, dneska se spravím náladu, půjdu vozit hnůj Jak jsem tak počítal, tak mi sice přivezou 8 kubíků substrátu, ale my jsme vykopali jámy včetně obou skleníků (hlavní podíl má skleník 5x5 metrů, který vznikl položením 3 trámů 10x10 cm nad sebe, takže tam se nekopalo) na objem 10 kubíků, takže ten zbytek musím nečím zaplácnout

Moštovač super, taky o něm uvažujeme 


Hnojení zatím necháváme pouze na kompostu, žádné podpůrné chemie tu zatím nevedeme - jsme líní hnojit a za ty peníze si radši koupíme cider 


Kolonizovali jsme další území zahrady našeho nového domku. Betonový plácek za garáží, který byl uzurpován gigantickými diviznami, obklíčen rozrůstajícím se bezem a zaplevelený vším možným. Na likvidaci odkvetlých divizen jsem se vážně vyřádila   Kdo by řekl, že starým rezavým srpem popravím v průměru asi 5ti centimetrový zdřevnatělý stvol na jednu ránu?   Musím trénovat, pokud přijde ta Slimácká invaze   Plácek prosekán, vyplet, uklizen a obsazen starým zahradním nábytkem po původních obyvatelích, který jsem vyštrachala na půdě   Je z toho teď parádní vegetmístmo na večeře při západu slunce    Jen synátor zjevně ocení jen tu večeři a západ slunce je mu putna 
       

Mno, pro větší výnosy by to možná chtělo i víc než kompost. Asi si u každé kytky budu muset udělat cedulku, jaké hnojivo (resp. jaké pH půdy) chce a jak moc jí zalévat.

Posezení máte krásné. Nám ještě hodně let potrvá, než všechny ty vysézené stromky a keře dost vyrostou.

Soused má ale něco, co závidím víc. Přístup k řece. A stíněný. Vypadá to tam nějak takto (obrázky jsou z netu):

http://ticha-orlice.sije.cz/pramen-lichk...-pl-21.jpg

Jen ty schůdky jsou kamenné a okolo je všude břečťan.

Nezávidím jen ty občasné záplavy..

---

Takže, hnůj bychom měli. Alespoň zatím část.


Experiment s bramborami na těsném prostoru se moc nezdařil. On by ten výnos vzhledem na plochu (a hlavně objem zeminy) možná byl jen těsně podprůměrný, ale vzhledem k počtu zasetých brambor je nic moc. No, je to zatím jen část sklizně, uvidíme později. Možné chyby:

- přílišná blízkost zasetých brambor
- nekvalitní brambory (nešlo o sadbové brambory)
- špatné zalévání (moc/málo?)
- špatné umístění (stín?)

No, zatím šlo o "srandu", příště už budou mít větší plochu. Připíši si to na seznam problémů společně s bělásky, ředkvičkami a nevyklíčenou pažitkou.

V tomto případě asi skutečně platí, že "první vyhrání z kapsy vyhání", a skoro mám až chuť stát se blbcem, protože přeci nejblbější sedlák má brambory největší

Druhá část brambor si zatím vesele roste dál, a to je zalévaná jen spolu s ostatními plodinami, co rostou okolo nich (okurky, rajčata, květáky, kedlubny a dříve saláty). Ty necháme, dokud nezačne mrznout..


Alespoň že už sklízíme další kedlubny (z truhlíku), a rozjela se venkovní rajčata a papriky.


Mimochodem, ten skleník od českého výrobce by se měl přejmenovat na DODO. To, že tam byl jeden šroubek, do kterého se nedal zasunout šroubovák, to je prkotina.

Ale ten, kdo řezal "zasklení" zřejmě razí heslo "v toleranci centimetr sem, centimetr tam", takže je jasné, že když místo 530 mm nařezá 533 mm a jde o 3 díly jdoucí po sobě, že to na konci nemůže vyjít (otvory pro šroubek 1 cm mimo vůči sobě).

S tím si naštěstí člověk poradí vibrační bruskou, stejně jako bylo nutné udělat výřezy do okenních dílů plexiskla, protože jaksi borci, co kreslil plány (a zřejmě mu třeba 593x603 mm díl připadá jako obdélník 1:2) a návod, nedošlo, že přes nýty držadla se do drážky panel nedá, ale opravdu nedá zasunout

A to jsme teprve začali.

Hlína..

Zatím máme rozvezenou polovinu (a to ji sypeme kam se dá). Mám jen takový pocit (opticky), že to není 8 kubíků a 12 tun. Matematicky ale skutečně hromada o vrcholu 1.5 metru a základě skoro 4x4 metry tomu odpovídá.

Když vezmu v potaz nosnost kolečka a vzdálenost, na kterou se to vozí, tak na každý 1 kg se s ním ujel 1 metr (zatím tedy 6 km v plné polní ). Kam se na to hrabe lovení Pokémonů


Mošt..

Lis došel, ale má zatím jednu vadu. Ovoce se stejně musí drtit (tj. v mixéru asi ne?), a je postavený tak šikovně, že to prostě proteče mezi "prkny". V balení nic navíc, jen doporučení o koupi nějakého filtru, bez něhož je stroj prakticky nepoužitelný?

Každopádně nasypat tam jen nakrájená jablka nestačí. A nebo něco děláme blbě (špatná jablka? moc měkká?), protože tady to dělají úplně v pohodě:

https://www.youtube.com/watch?v=kaR_8AKTxV8

https://www.youtube.com/watch?v=3MiRvZEsuPw

Možná by to na menší ovoce chtělo nějaký menší elektrický odšťavňovač.


Kozí tvaroh..

Ochutnali jsme. Prakticky to nemá žádnou chuť. Ale posolený, např. s pažitkou či petrželkou na chlebu docela ujde.

Překvapilo nás, dle vyprávění souseda, kolik lidí z místních nad kozím mlékem ohrnulo nos (aniž by ho zkusili). Jestli to nebude tím, že někteří z nich "vaří" stylem, že se u nich podezřele často zastavuje dodávka s pizzou..

Pravidelný "týdenní" report

- rajčata z temného skleníku se opět rozhodla zrát do červena (nevím, proč ta pauza)

- venkovní rajčata momentálně připomínají svým obsypáním angrešt (tři rostlinky bohatě stačí na denní spotřebu, už jsme dělali i rajskou).

- zakrslá keříčková rajčata zatím nedělají nic, a ani svou hmotností výrazně nepřispějí. Příští rok se už sázet nebudou (max. někam do květináče, pokud zbyde místo)

- návštěva bývalého vládce prvohor, členovec pokoutník Tento byl docela slušný (asi 8 cm). Sousedka má ale hezčí pavouky http://www.ppfoto.cz/photos/krizak-pruhovany-89.jpg

- i ranné brambory lze nechat naklíčit (nevím, proč jsme si mysleli, že to nejde)

- úroda zatím více než dostačující (o okurkách nemluvě)

- hlínu jsme dovozili v pátek večer, a přes víkend se postavil skleník. Až budu dělat svůj, tak rozhodně ne s takto složitou a nepřesnou konstrukcí.. A taky plexisklo si dám asi spíš plné. K tomuto nemám zrovna důvěru, byť by mělo být odolné kroupám.

Konečně to začne být zajímavé

Fujtajbl babouk, já tyhle pokoutníkovité potvory z duše nesnáším   Naštěstí nám je tu docela odlovují jiní babouci - třasavky   Na to, že třasavka je takovej nítěnka-babouk, tak má asi pěkně nadupanej arzenál   

Manžílek přivezl od tchýňky poklad, který se teď bude sakra hodit - začínají dozrávat pěkně šťavnatá jablíčka   Víme, že funguje, protože se využíval už za manžílkova pradědečka a máme ho za nula nula prdlačky 
   

Dokončujeme sklizeň fazolí, začínáme sklízet jablíčka a hlavně jsem dnes zahájila ostružinobranní   Zatím budu kupit v mrazáku a až toho bude víc, udělám ostružinovou marmošku   Jen byl trochu boj se k těm ostružinám probojovat   Ale aspoň mě to donutilo pozvednout svoji oblíbenou zrezivělou zbraň 
   
Den 247 p.d.J. (po dobytí Ješovic)
Nové území připojeno k naší državě. Po připojení rybízové provincie jsem pokračovala v probíjení si cesty dále na jih. Po namáhavém výstupu do dalšího patra teras a urputném boji s dvoumetrovými kopřivami jsem i přes četná zranění dosáhla nového důležitého bodu - ořešáku. Ořechosklizeň se blíží, takže díky ořechovým zásobám aspoň zvýšíme naše šance přežít v této pustině zimu... Pod ořešákem jsem objevila zarostlé stopy po jakési prastaré stezce zdejších původních obyvatel. Vedena těmito stopami jsem si klestila cestu neprostupným houštím směrem na západ, kam mě vedlo prosvítající světlo. K mé radosti jsem vyšla na již objevenou stezku vedoucí od dveří kotelny přímo na sever do svahu, pod kterém se ukrývají naše sklepní prostory. Touto nově znovuoživenou stezkou se k ořešáku a dále dostaneme mnohem snadněji i s těžkou technikou (kolečko). Tento den je důležitým milníkem pro rozkvět naší civilizace a zapíše se do dějin. 
           

EDIT: Příroda zahradníkem
Tak takový přístup k přetváření naší zahrady je i mým záměrem   Jen zatím pořád vymýšlím, jak přesně postupovat a kam konkrétně mířit   Mám v plánu to tu spíš oprášit a zrevitalizovat vzhled, který tomu tady dali bývalí majitelé, s tím, že bychom to jen prostě posunuli ve vývoji dál a nahradili komunistické materiály něčím přírodnějším