Sušíme rajčata, nestíháme to jíst. To na fotce, mimochodem, co drží maminka v košíčku, je sklizeň po 3 dnech jen z těch rajčat pod přístřeškem (ten je nutný, jinak ty potvory na volném záhoně chytají černý povlak, ale naštěstí je stačí utrhnout a přestane se to šířit, zbytek stačí po dozrání odříznout).

Melouny se zvětšují. Mimochodem, pokoud meloun změkne a nebo svěsí listy, stačí zalít. Za chvíli se vzpamatuje a dopumpuje do plodu to, co si "půjčil".

Další sklizeň máty, už máme zásobu do zimy, a to ještě sklidíme min. 2x až 3x tolik. Přitom ještě čeká na sklizeň všechna meduňka.

Začal jsem kompletovat nábytek (prakticky práce na 1/4 dne) a stavět 4. skleník (za ani ne půl dne máme hotovou stěnu včetně zasklení - se dřevem se pracuje mnohem snás než s hliníkem). Bytelné držáky jsou nutnost vzhledem ke sádrokartonu, ale není to nějaký problém, protože budou stejně zakryté rostlinami. Pokud by vás zajímalo, proč to vypadá tak, jak to vypadá, tak dolní část je postavená ze zbytků materiálu (taková improvizace), co se nám tu válel.

Získal jsem tím asi 3.6 metru čtverečního pro pěstování plodin v domě přes zimu, aniž bych tím zabíral podlahovou plochu bytu (s využitím vršku ledničky a "špajzu" celkem asi 4 metry). Když budeme mít náladu, zkusíme i rajče a okurky s opylováním štětečkem. Tato plocha se může zdát malá, ale pokud vezmete např. 1 salát či kedlubnu a dáte tomu prostor 20x20 cm, vejde se vám jich tam asi 90 (100 s ledničkou). Třeba takových ředkviček nebo pórků ještě víc. Ani jedno z toho totiž nijak zvlášť hluboce nekoření (meloun sice papírově koření do 1.5 metru, ale vyrostl i v květináči na okrasné kytky pro okenní parapet). Kromě oblikátních bylinek a zelených přísad (roketa, petrželka) by se teoreticky dala pěstovat i cibule, špenát, květák. Čágobégošílenci si mohou v hlubším květináči vypěstovat přes zimu čerstvé brambory.

Dodělal jsem plůtek pro kiwi (tenké lišty).

Už se nám daří i kustovnice. Resp. ona je červená téměř hned, ale musíte jí nechat přezrát (ta asi nepadá). Měkká je stále stejně, barvu také nemění, ale chuťově je úplně někde jinde (místo hořké je to takové neutrální, něco jako málo zralá malina, ale stále ještě necháváme dál zrát).

Po dlouhé době v životě jsme schopni už některá jídla udělat plně svépomocí (vlastní suroviny: brambor, rajčata, květák, pažitka, petrželka, kopr, špenát, majoránka, tymián, oregáno, cola koření, roketa, gotu cola, brahmi, mrkev, celer, petržel, hrášek, trochu čočky, kukuřice a fazolí, kedlubny (i do polévky), papriky, cuketa, patizon, okurky, jahody, maliny, trochu borůvky, hodně kustovnice), když nepočítám třeba vývar z kostí a sběr jablek a ořechů z álejí.

Brzy nás bude čekat sklizeň brambor ze skleníku, a předběžně to vypadá, se těch 5 vysazených kusů v zemině rozšířilo i mimo vymezený čtverec, takže sami nevíme, kolik toho bude a kde.

"Skleník" číslo 4 (zatím spíš jen krytý prostor) se už postupně rýsuje (ještě chybí okap, boční lišty a trochu krytiny). Už je v něm i 90 litrová nádržka na zálivku, do které vede nejen vlatní okap, ale i přepad ze soustavy tří 200 litrových sudů, aby se to nemuselo vylévat jen tak zbůhdarma na zahradu.

Ochutnali jsme tortilu s masem. Nebylo to špatné. Snědli jsme oba asi 150g dohromady, plus vlastní zelenina a ten den jsme měli dost. Jednalo se o srnčí z volného chovu. Při této spotřebě by nám vyšlo na každý z 365 dní maso za asi 8000 Kč na osobu. Což je pro nás nesmysl, jelikož jíme maso tak 1x do týdne (max. půl kg celkem), čili pro ročně asi 5-8.000 Kč za oba.


Pokoušíme se řízkovat vlastní sazenice (tentokrát břečťan). Pokud se to povede, ušetří to hromadu peněz.

Už druhým rokem si všímám ztráty zeminy u pěstovaných rostlin. Říkal jsem si, čím by to asi tak mohlo být. Netýká se to moc jílu ani tvrdé zeminy, ale spíš černozemě. Buď jde o slehávání (jak vysychá původní kompost) a nebo to odčerpávají samy rostliny. To se mi ale nezdá, protože jde někde až o 5 cm vrstvu za rok. O erozi by se nemělo jednat. Sice se to projevuje na venkovním záhoně i v bedýnce a kbelíčcích (byť toto všechno je ohraničené), ale také i v malém skleníku, kam jednak neprší, a jednak má vybetovanou i podlahu. Každopádně, kdyby to bylo jen odčerpáváním od rostlin, tak to se tam později vrátí přes jejich zkompostování. Jen by mne zajímalo, zda a v jaké míře se toto děje v konvenčním zemědělství, protože to by musela být katastrofa, kdyby měli stejná čísla jako já. Tipuji spíš to slehávání.

Maminka sehnala levnou kuchařku (skoro 400 stran za pajsku není tak hrozná cena, navíc papír vypaná jako zrecyklovaný). Pro mne je zajímavá spíš ta teorie, ale jelikož je kniha spíš zaměřena na zdravou výživu, doufejme, že budeme inspirováni i co se týče receptů. Mohli bychom ke knize přistupovat, že to bude nejspíš šunt, když se prodává ani ne za cenu toho papíru, ale na druhé straně nemám rád, když si za žvásty (ať už ve formě knihy nebo super kuchyňských spotřebičů) musím zaplatit 20x přemrštěnou částku.



Udělali jsme si vlastní tiramisu, cenově ani ne za polovinu toho v obchodě. A s polovinou surovin (obešli jsme se bez stabilizátorů, alhokolu a podobných sajrajtů).

Už máme zakonzerovaná rajčata (v olivovém oleji), a ve sklenicích jsou už i okurky nakladačky. Využili jsme skleničky od kojenecké výživy. Stejně jako na na mátu používáme velké sklenice. Byste nevěřili, co by některé podniky jinak vyhodili. Posílám pozdrav monetárnímu systému (přišel o dvojí tok peněz) My jsme ušetřili za sklenice, a firma trochu za svoz a likvidaci skla (rozhodně jsme netroškařili, když to bylo zadarmo).

Ochutnali jsme falafel (když se o tom tolik mluví), a není to špatné. Stejně jako ochucené sójové mléko - zkusíme si připravit vlastní z domácích jahod (nechápu, proč někteří neuznávají tento termín např. u sóji. Víte, mléko může být i kaktusové a nijak to nesouvisí s něčím, co by se mělo konzumovat a už vůbec ne nutně jen s krávou, stejně jako slovo "kocour" není vyhrazeno jen pro samce kočky domácí. Na takovém mléce ze stavebnictví byste si určitě nepochutnali ).

Mám již nakoupen materiál na pergolu (kotevní patky, úhelníky a samozřejmě dřevo), takže někdy dle nálady začnu stavět "letní kuchyni" (určitě se tam bude dařit i citrusům v květináči - odkoukáno od sousedů).

Ochutnali jsme další svůj meloun. No, ochutnali, měli jsme z něj oba druhou večeři. Podle maminky se to chuťově nedá srovnávat s tím z obchodu. Cukru jak v cukrovaru. Semínka si necháme a zkusíme zase vypěstovat nové. Slupka půjde, jak jinak, na kompost.

Ze semen nám zatím vyrostlo několik druhů mát a šanta kočičí (kterou budu muset před těmi našimi nenechavci střežit).

Některé naše hmyzí domečky a nory se dočkaly uznání.

Pozdrav od našich chlebodárkyň (či spíše mlékodárkyň).

Jak to vypadá, díky poslednímu dešti budeme mít asi 12 měsíců v kuse bez použití pitné vody na splachování WC, tj. úspora asi 8 kubíků. Čistírny nemůžou mít kecy (jak teď nedávno měly, když se plánovalo použití dešťové vody na splachování, že budou muset kvůli tomu zdražit), že díky dešťové vodě mají větší náklady, protože v létě pouštíme do kanalizace prakticky 0 kubíků, takže si neoprávněně nahrabou víc (protože stočené se platí z vodného, i když pak ta voda v kanále neskončí), než kolik je ty 4 kubíky v zimě stojí "navíc" (kromě toho, můj laický názor je, že kdyby se do kanálů nepouštěla dešťová voda vůbec, prakticky by jejich čistící stanice jely skoro na sucho).

Ve skleníku používám samovzrostlé rajče jako indikátor vlhkosti. Pokud by náhodou svěstilo listy, je třeba víc zalít. Zatím se to nestalo, takže vodu stíhá zřejmě do hloubky doplňovat hadicová vsakovací závlaha (venku v kbelíku vadnou rajčata prakticky obden, a vždycky se vzpamatovala). Snížil jsem dávky z kropičky tak na 10% původního řádění, a zdá se, že ku prospěchu.

OT:

P.S.: I ty kosti pro kočky máme zdarma.. holt, kuchyně vyhazuje zbytky.