- během vánoc jsem dokončil základní rozvody pro 12V instalaci (estetické hledisko doladím později), a ukotvení hliníkových profilů pro nalepení LED pásků (pokud výrobce čipů mluví pravdu a výrobce pásků něco nezvoral, bude jejich životnost při našem používání asi 60-69 let, tedy do mých 100, a ani tehdy by nemělo hrozit, že nebudou fungovat vůbec, ale dalších 30 let by mohly svítit na 50% jasu; to spíš dříve odumře zdroj, záleží na kvalitě; nevím, jak jsou na tom ty dnešní, ale u mých starých počítačů jsou stále použitelné, přitom kolikrát datum jejich výroby je rok 1990-1996). Je třeba také počítat s maximálním počtem cyklů vypnutí a zapnutí LED pásků, který ale většinou stačí na 150 zim, takže "no problemo". V případě, že budu svítit denně 10 hodin místo 8 a 4 měsíce místo 3, bude životnost 42 let.

- konečně v lednu přišly ty LED pásky. Sice jsem čekal, že budou větší (ostatně i svítit mohly trochu víc, ale i tak se budete muset smířit s tím, že zbytek domu opticky "zhasne") - pokud je v zimě poledne a nesvítí Slunce, je v místnosti víc světla než venku, a to jsem zatím v kuchyni nainstaloval jen asi 2/3. Každopádně pokud jde o civění do těch světel i z větší vzdálenosti, má to podobný efekt jako civění do Slunce, tedy se moc nedoporučuje (je to asi tak příjemné, jako civět do 20W 230V LED žárovky z půl metru - a na to stačí i 22 cm pásek). Uvidím, co na to řeknou kytičky (v kuchyni udržujeme nižší teplotu cca. o 2 stupně než v obýváku, i kvůli ledničce, takže 20C by mělo snad vyhovovat i při nižší intenzitě světla - Slunce to holt není).

- udělal jsem dobře, že jsem zdroj dal do garáže (nejen kvůli chlazení). Jeho ventilátor se nedá nazvat zrovna tichým, pokud pracuje na vyšší výkon. Napětí měřené zatím na konci jednoho pásku, který jsem pospojoval pájením ze zbytků (protože jsem buď zapomněl a nebo mi bylo líto koupit si spojky), je 11.8V při zatížení 180W cca. 3-4 metry od zdroje. Uvidím, kolik naměřím v koupelně (je na konci trasy). Teplota kabelů je v pohodě (nízká, neznatelné zahřívání), zato instalace hliníkových profilů se zřejmě vyplatila - jejich teplota je znatelně vyšší (v pohodě udržím prst, ale přes 30C to bude určitě). Alespoň nahradí chybějící IR LED (skrze vyzařování) a pásky se nebudou tolik přehřívat. Pokud ale na 1 profil dám pásky dva, byť jeden je pouze 4.8W UV, teplota profilu je odhadem přes 50C (ještě tak tak udržím prst).

- dále jsem u LED pásků pokračoval v instalaci kuchyně. Když to nemáte s čím srovnat, zdá se to později málo osvětlené, ale pokud pak přijdete do místnosti, kde jste byl dřív zvyklý na normální světlo, připadá vám tam najednou tma. Přitom, když si zvyknete, a pak se vrátíte do kuchyně, nepřipadá vám, že by vás to nějak oslňovalo. Je to zkrátka takové přirozené denní světlo. Každopádně, kdyby se přišlo na to, že by to nesplňovalo mé představy, vždycky je možnost dokoupit další pásky, přidělat je na kolmou část Al profilu, a místo 360W zdroje dát třeba 600W (zatím budu odebírat asi do 320W +/-), až doslouží ten stávající. Pokud jde o vedení, to je normované na min. 70-90A, alespoň k první odbočce (ta další má kapacitu 35-45A), což by dávalo 840W a víc, čili zatím bohatě rezerva. Mimochodem, ztráty měřené až za další 4 metrovou odbočkou jsou opět minimální - ukazuje to 11.69V na konci pásku.


Lepší zdroj: (zatím nebudu kupovat)

https://www.aliexpress.com/item/Best-qua...autifyAB=0 (necelých 800 Kč; u nás odpovídající model bude stát cca. 1700-2000 Kč a moc bych za to nedal, že tam bude MadeInChina)


- po dokončení koupelny jsem zkušebně nahodil všechny větve, a měřil napětí. U zdroje 12.3V, na první odbočce 12.2V, u prvního pásku 11.9V, ale na konci vedení, což je odhadem tak do 9 metrů kabeláže jsem už jen cca. na 11.2V (11.4V má druhá větev, která je o něco kratší, ale má zase větší odběr - 6A vs. <4A). Své dělají i ty spojky (pod 0.3 Ohmu se prostě nemůžu dostat ani pájením). Pásky svítí, a nezdá se, že by nějak méně, ale vyřešil jsem to zanedbatelným poštelováním zdroje, kdy jsem zvedl napětí o 0.1V, takže na prvním pásku je rovných 12V, a v koupelně to je 11.3-11.4V a víc. Výrobce uvádí, že by napětí mělo být 11.4V až 12.6V, takže bych to měl splňovat.

- už se mi nedaří opticky hodnotit, zda to svítí moc nebo málo, asi jsem si zvykl. Čekal jsem, až se venku vyjde Slunce, a bohužel je zrovna sníh, který to zkresluje, ale venku je prostě světla víc (a kvůli sněhu to není nijak moc příjemné) Nemám k dispozici přesný luxmetr, tak jsem zatím zkusil test se solárním větráčkem. Slunce ho roztočí venku (konec ledna) i odrazem od sněhu při správném úhlu. UFO růstové světlo (cca. 60W) ho zvládá točit ještě ve zdálenosti do cca. 30-40 cm, a pásky.. vůbec. Nicméně, je otázka, na jaké spektrum tyto levné FV panýlky zrovna reagují, protože pokud jde o klasickou LED žárovku, aby ho roztočila 20W teplá, musíte ho prakticky nalepit na "sklo" baňky (u 12W studené max. 1-2 cm od ní; testováno za dne). A skrze 2 vrstvy polykarbonátu se ve skleníku neroztočí ani při pohledu do Slunce (uvidíme v létě). Laicky bych si tipl, že to může mít něco dočinění s IR nebo UV částí spektra (pásky IR nemají, žárovky LED sice topí, ale pár cm od nich už to nepoznáte, a polykarbonát UV blokuje - UV pásky sice mám, ale slabé, a navíc jen v horní části UVA). UFO světlo tedy Slunce emuluje asi i co se týče výkonu dobře, ale upřímně: 60-90W mrcha, co svítí fialově, a hučí u toho, by se asi v obýváku moc dobře nevyjímala

- Abych rostlinám ještě víc navodil atmosféru, že nejsou stíněné, je v plánu doplnit hlavní části, kde bude spíš zelenina, také růstovým páskem SMD5630 R:B 3:1 (aby tam nebylo tolik červené např. proti 5:1). Protože tyto čipy jsou sice účinné, ale také relativně dost žerou, a už mi nezbyla kapacita u hlavního zdroje, tak jsem jejich větší část, co zbyla, připojil na samostatný asi 100W adaptér, co mi tu zbyl od něčeho už ani nevím ze kdy (být sysel je někdy dost velká výhoda). Spínaný je přes stejný mechanický časovač jako hlavní zdroj, jen k němu nevede 12V vedení, ale 230V kabel (nemusí se totiž aktivně chladit, tak jsem ho nechal v kuchyni, kde "topí" a rovněž daný kabel tahá jen asi 0.5A, takže naprostá zívačka). Zatím ale čekám na jejich dodání.

- Ze zdroje (resp. z jeho ventilátoru) proudí trochu teplejší vzduch (do 20-25C), ale jinak je jeho konstrukce ledová i bez chladící podložky (teplota vzduchu v garáži je běžně teď v zimě 8-12C).

- Protože nemám ani měřič spektra (a ani nějak nemám zájem si ho kvůli chvilce pořizovat), využil jsem primitivní histogram* na fotoaparátu. Pro srovnání jsou zde "spektra" zářivky, LED žárovek (teplá, studená), LED pásků, svíčky, UFO růstového světla ve skleníku. Samotné slunce jsem teď ještě neměl možnost otestovat, protože tuto zimu svítí u nás tak možná pár hodin jeden den v měsíci. Pochopitelně nečekám, že by histogram byl nějak směrodaný pro měření spektra, ale dává alespoň jistou představu o tom, jaké barvy se v něm vyskytují na základě znalosti barvy objektu, který se snažíte fotit.

*) většina histogramů funguje jen pro odstíny šedé, takže je prakticky nepoužitelná

- jsem zvědavý, jak a jestli se projeví ty UVA pásky, byť mají omezený rozsah
https://chilledgrowlights.com/education/...row-lights

- podle této tabulky se světlo podílí co se týče důležitosti na růstu rostlin jen z asi 13%. Tzn., že když bude správné spektrum a správná intenzita, ale všechno ostatní bude stát za dred, rostlina sice možná poroste opticky dobře, ale zdravá moc nebude:
http://aspeckt.unitbv.ro/jspui/bitstream...an%201.pdf
Prozatím svítím jen 8 hodin denně, fotky rostlinek jsou cca. po týdnu a pak po druhém týdnu.


Jelikož jsem dost nedočkavý, část rostlin se už pěstuje, zatímco se teprve dodělávají všechna další opatření a přidavají chybějící světla. Některé rostlinky tedy nemusí vypadat zrovna ideálně (a je otázka, zda se ještě spraví). Je tedy jasné, že se rostlinky budou chovat dle očekávání - porostou mizerně a spíš do výšky. Můžete si o tom číst na internetu, ale někteří lidé prostě potřebují dostat přes hubu, resp. si vše na sobě vyzkoušet. Ono se někdy (výjimečně) ukáže, že ne všechno, co se píše na netu, je pravda

Možná si rozdělím pěstování podle výšky rostlin, tedy klíčení budeme provádět blíž ke stropu (20 cm), zatímco vyšší rostliny už mohou být od něj dál (cca. těch 40 cm). Což je i u pěstování se světly běžné (jen pohyblivá jsou světla a nikoliv rostliny, resp. výběr sektoru v mém případě).

Podle jistých zdrojů na netu by mělo pro pěstování třeba salátu stačit na prostor 30x30 cm asi 25-35W LED světlo. Předpokládám, že jde o výšku 20-40 cm se zajištěným odrazem světla od stěn. Některé sekce by toto měly rozhodně splňovat (jedna sekce má asi těch 20x50 cm, a bude tam asi 36+W), u jiných bude instalován daný výkon jen asi z poloviny (v přepočtu na 1 metr délky v pruhu o šíři 30 cm to dává 83-116W, a bílé LED pásky dávají zatím 40W; celkem bych měl mít na 1.6m2 příkon cca. 442-619W, aby to k něčemu podle všeho bylo* a to nemá ani samotný hlavní zdroj), ale horší to bude s odrazem.

*) Nicméně pokud jde o již vyrostlé citrusy, ty se zdá se chovají normálně. Možná to je tím, že již mají mnoho listů, kdo ví..

Mimochodem, kdyby vás napadlo místo 12V pásků dát 24V s tím, že na stejném vedení a stejným počtem pásků byste získali 2x tolik světla (pochopitelně s 2x tak vyšší spotřebou), asi to nebude tak růžové, protože pokud se dá prodejci věřit, i 24V pásky CRI97 s čipy 2835 dosahují stále jen do 1100lm/m I cena je stejná. Jediné, na čem byste tedy získali, by byla úspora na síle kabelů (2x nižší proud).

Na fotkách zatím můžete vidět, že i když venku slunce nesvítí, tak i s tou trochou světel, co ve skleníku jsou, rostou rostliny ve skleníku zatím lépe než doma (kdo máte zimní zahradu a chcete pěstovat zeleninu či ovoce, máte dobrou startovní pozici). Citrusy budou stagnovat, u nich je ideální alespoň "neumírání", ale třeba česneky či brambory rostou (možná pomaleji než doma nebo než v létě, ale jsou zatím na pohled zdravé a netáhnou se). Už se olistilo i první kiwi, které jsem sázel na konci podzimu. Řekvičky sice zatím nedělají boule, ale na rozdíl od těch doma se tolik netáhnou, mají větší listy a červený stonek (mám i podezření, že se snaží vytáhnout hlavně přes okraj truhlíku - kde je málo hlíny - protože se pak zastavily - a to i ty doma).

Rovněž jsem trochu pořešil odraz světla od stěn: na vhodná místa jsem dávám buď odraznou fólii či roletu, nebo rovnou malá dekorativní zrcadla (jsme přeci jen v interiéru). Ta rozhodně, co jsem zkoušel, odrážejí mnohem víc světla než omítka, takže se víc dostane k samotným rostlinám.

Nejdřív jsem chtěl pravé zrcadlo v celku, ale jejich cena u nás je enormní, a sehnat samotné desky pro nějaký menší rozměr je prakticky nemožné (byť třeba Ikea nabízí např. zrcadlo 40x120 cm za tři stovky + 600 Kč za dopravu, ale když potřebujete 100x19 cm, co máte dělat, že?). Nakonec jsem váhal mezi odrazivou fólií (Mylar) nebo nalepovacími dlaždicemi. Zvolil jsem dlaždice, protože slabá fólie se často krabatí nebo jinak pokazí.

Obchod z Číny se mi nejevil jako moc vhodný, protože někteří zákazníci si stěžovali, že dostali menší dlaždice než bylo uvedeno (jako 15x15 a 4x4 cm je fakt rozdíl), tak jsem si nakonec rezervoval pár balení v Hornbachu, který mám co by embéčkem dohodil, rovnou jsem se i podíval, jak to vypadá, a i s cestou mě to nakonec vyšlo ještě levněji a ještě by mělo jít o český výrobek (cena za 12 ks byla 175 Kč, zatímco v Číně chtěli za 15 ks asi 350 Kč. Některé další obchody v ČR to mají také, ale za 290 Kč 12 ks). Zde je výhoda, že se jedná o pasivní řešení: tj. koupíte a dost, nemusíte dál řešit náklady na provoz.

Obecně preferuji nákup v ČR, pokud je levnější nebo kvalitnější, ale pokud se to samé dá koupit v Číně mnohem levněji, zvlášť, když výrobek prodaný u nás má na sobě stejně Made In China, není důvod ho kupovat tady.

A to je ještě taková vtipná historka, že když jsem pro to jel, zjistil jsem, že se nejedná o nalepovací ohebné fólie, které většinou nabízí Čína, ale o skutečné dlaždičky se zrcadlem. Prakticky jsem tedy koupil něco lepšího, než jsem sám čekal. Vznikl ale pak nový problém: dlaždička váží přeci jen o něco víc než fólie, a dodané 2x2 cm pásky pro nalepení nevzbuzovaly moc velkou důvěru. Což o to, na plastu by to možná drželo, ale na omítce (byť uhlazené)? I kdybych jí něčím napustil, stejně bych se bál, že to někdy časem spadne a rozbije se.

Naštěstí mi ze stavby skleníku zbyla hromada bílých plastových lišt, které se jako náhodou hodí zrovna tloušťkou na dané dlaždičky, takže lišty se přivrtají do zdi, do nich nasadí zrcadlo, a přilepí se pro zajištění těmi pásky, aby nebylo nakřivo. Hezčí by možná bylo, kdyby byla lišta i nahoře, ale tolik jich už nemám, kupovat se mi je nechce, a navíc by to znamenalo přijít o další odraznou plochu (byť jde jen o pár mm, část zrcadla prostě není vidět - zasazená v liště). Musím uznat, že to nevypadá úplně blbě, a to ještě chybí rohové lišty (polystyren). Na druhou stranu, jak často se díváme na strop, že? takže že tam něco takového je stejně nikoho nezajímá, ani kdyby to bylo ultrakrásné.

- světelná odrazivost hliníku je 50-85% (omítka od 30-40% až k 85% ), alobalu až 90%. Pro srovnání, sníh má 93-100%, zrcadlo 70-90%, bílý papír 80%. Tedy by se světlo mohlo v místnosti alespoň trochu rozptylovat, i když zrovna rostlinu mine (pásky mají 120 stupňů vyzařovací úhel).

- roletu, která zakryje solární vodotechniku jsem sehnal u nás na webu, kde i s poštovným vyšla na cca. 300 Kč, což není tak moc (možná bych sehnal něco levnějšího v Číně, ale když je ta možnost, preferuji ČR).

Nakonec jsem se rozhodl pro nalepovací dlaždice také, ale vzal jsem si tenčí, protože rozdíl mezi 1 mm a 0.2 mm je několika násobek ceny, tudíž mě 32 kusů přišlo na necelé tři stovky. Nejspíš by s tím nebyl problém od začátku, ale nechtěl jsem riskovat to dávat na zeď (kvůli případným nerovnostem, byť na omak se zdá být stěna rovná), ale bude se to hodit na vnitřní strany "vitrín", ve kterých mám umístěné některé rostliny (ty jsou navíc hnědé, tudíž LRV je mezi 10% až 20%, takže tady si pomohu docela dost - přes 80% - každý lumen, který neskončí jako vyzářené teplo znamená, že nemusím instalovat tolik světel).

Prodávají se pod různými názvy na různých obchodech, ale většinou je objevíte pod "mirror tiles self adhesive" - https://www.banggood.com/16Pcs-Bathroom-...rehouse=CN

Pochopitelně, pokud máte rostliny někde ve zvláštním boxu, a nebudou vám vadit případné "puky", můžete na stěny dát alobal nebo mylar fólii ( http://www.nejgrow.cz/mylar-stribrna-odr...1m-x-1-2m/ ), protože při troše umu se i tady dá docílit hladké plochy a může vás to vyjít levněji (a údajně odráží o něco víc světla a nezpůsobují ohniska, což ale u slabých LED nehrozí). Pamatujte, že cokoliv bílého rozhodně odráží světlo lépe než cokoliv tmavšího, a třeba i jen obložení stěn polystyrenem na půdě znamená, že byť žárovka zůstala ta samá, najednou je 2x lépe vidět i vzadu 6 metrů od ní. A polystyren (nebo v našem případě fólie) má tu výhodu, že ačkoliv zvyšuje množství světla, nespotřebovává na to už žádnou energii Ekonomicky, Halík! Myslete ekologicky!

Pro porovnání, mylar má tuto odraznou charakteristiku: https://www.google.cz/search?biw=1426&bi...Gw-pVd7TKA

Ostatně, už na testech (viz. mé fotky) je vidět, že bílá omítka proti zrcadlu odráží nula nula nic. Naproti tomu hliníková fólie odráží to samé, možná o ždibec víc, ale pokud není dokonale hladká, střílí to všemi směry. Ano, to je vhodné, když máte uzavřenou komoru alespoň ze 3 stran (+strop a podlaha), ale ne, pokud to máte volně v místnosti, kde naopak potřebujute cíleně odrazit světlo pod úhlem dopadu

Nicméně, co bych to byl za experimentátora, kdybych přeci jen nedal mylaru šanci. Sehnal jsem si trochu té fólie, a až budou nalepené všechny zrcadla, pokusím se vyrobit zrcadlo z mylaru v atypickém tvaru (obdélník dle volného místa), nejspíš se bude jednat o fólii vypnutou na kartónové podložce https://www.youtube.com/watch?v=66btZfa3sYU

Nejlepší by byla "zrcadlová" (z difůzní fólie) komora, ale tady by byl pak velký problém, jak odvádět teplo bez hluku ventilátoru (každé světlo se časem celé změní na teplo, neexistuje smrtelníkům dostupný 100% účinný odrazivý prvek a i kdyby byl, změní se na teplo v rostlině).

Spousta lidí bude zrcadla odsuzovat, že jsou horší než bílá barva. Že pohlcují světlo. Ano, možná, že některá jsou méně účinná než reflexní bílá barva z plechovky. Ostatně ale všechna média pohlcují světlo, i čisté sklo nebo "vzduch".

Rozhodně se ale nedá říct, že by byla méně účinná než bílá omítka, v tom je ten fór, a raději budu mít v interiéru zrcadla, která ho pomáhají dotvářet, než bílý řekněme kus rovného plechu natřený na bílo nebo zmuchlanou fólii, byť i to je samozřejmě řešení a netvrdím, že musí nutně působit esteticky špatně.

Zrcadlo se rovněž hodí, když potřebujete v určitém místě nasměrovat paprsky přesně v úhlu lomu a ne difúzně - jde o to, že třeba zeď vám světlo odrazí od stropního světla klidně zpátky trochu do stropu, a než se po odrazu dostane zpátky k rostlině, je to tak 10-30% původního. Pochopitelně je třeba zařídit, aby největší zdroj světla šel z jedné strany (z vrchu), nikoliv ze všech.

Bohužel, spousta informací na netu je buď ve stylu "špatně položená otázka, tečka" a nebo odpověď typu "Ano vždy/Ne nikdy" např. na otázku typu "Je auto výhodný způsob cestování?" bez upřesnění, což je k ničemu. Mnozí lidé dokonce tvrdí, že zrcadlo odráží obraz, zatímco mylar světlo/fotony, a tedy že to jsou naprosto dvě různé věci. No, i takový blbec jako já nad tím musí kroutit očima..

Přitom dobré zrcadlo by naopak mělo zachovávat vlastnosti světla (vlnovou délku, pouze některé fotony pohltí) a mít ztráty jen do 5%, a pochopitelně to závisí také na oné vlnové délce, např. UV záření má se sklem problémy - čím silnější, tím méně projde, resp. je víc náchylné než viditelné světlo.

Pochopitelně jiná věc je, když máte uzavřenou komoru, kde je 1000W světla, tam bych zrcadla taky všude nedával. Každopádně, pokud jde o odraznost, je i bílá barva podle některých zdrojů lepší než alobal (90% vs. 75%, byť od každého člověka se dozvíte úplně jiná čísla).

Pokud bychom se bavili o Mylaru, tak ten rozhodně poráží zrcadla*, protože absorbuje třeba jen 1-2%, a je to právě vrstva skla, která se podílí na absorbci světla u zrcadel a která pochopitelně u fólií chybí.

*) Na druhou stranu, zrcadlo odrážející sluneční záření do místnosti s rostlinami bude mít vždy navrch proti mylaru, ať už do něj budete pouštět cokoliv

U mých zrcadel je vrstva asi tak 1 mm (u dlaždiček z PVC o síle 0.2 mm logicky chybí), a pokud víme, že na absorbci 99% světla potřebujeme několik metrů skla, asi není co řešit, i když tím musí světlo projít 2x. U běžných oken se udává propustnost světla 85% (dvojsklo) resp. 75-58% (trojsklo), přitom se zde ale používají tabule skla cca. půl centimetru tlusté.


Princip zrcadel: https://www.scientificamerican.com/artic...eflect-ph/

Toto je viditelné spektrum: http://media.factmyth.com/2016/07/visibl...-light.jpg

Toto je absorbční křivka zrcadla: https://en.wikipedia.org/wiki/Reflectanc...ctance.png


Většina zrcadel je stříbrná, tzn. že odráží dobře od nějakých 360 nm (+/- autobus), a hliníku se vyrovnává u 500nm (s tím, že u 400nm je to rozdíl tak 5-10% ). Řekněme, že zrcadlo je použitelné tak od 380-400 nm (80% ), když máte na výběr např. mezi dřevem a jím. No a protože PAR se často udává mezi 400-700 nm, prakticky není moc co řešit.

Ano, když pracujete s výkony stovek a tisíců Wattů, tak 5% je už dost, ale v mém případě je totiž záruka, že zrcadla budou vypadat esteticky lépe (bůh ví, jak bych sprasil fólii na viditelných místech) a těch 5% rozdílu z odraženého světla z kraje kuželu jsou v daném místě jednotky lumenů (které se tím pádem změní na IR, což také není zrovna ke škodě v tomto množství, když IR světla jako taková nemám).

Nevím přesně, od kolika nm mají ty mé bílé čipy spektrum, ale myslím, že budou rády za 400-420 nm. K tomu dodávám UV v rozsahu 395-405 nm. A i spousta tzv. Full Spectrum LED růstových světel na eBayi má spektrum cca. v rozsahu 440-660 nm s trochou UV (380nm)*.

*) Přitom pro fotosyntézu je zajímavé už UV od cca. 300: https://en.wikipedia.org/wiki/Grow_light...tion_(PAR)

Řekněme, že máte třeba 1000 lm (cca. 12W) světlo na 1 metru (mělo by jít o metr čtvereční, ale my nemáme bodový zdroj, nicméně snažíme se ho odrážet zpět od stěn, atd. - pásek má 1000 lm na metru délky, takže pokud plocha pod ním má cca. 35 cm, dáme vedle sebe tři, a tím pádem dostáváme 1000 lm na metru čtverečním bez odrazu). To nám ze vzdálenosti 40 cm dává asi 2000 lx (pro vzdálenost 20 cm je to 8000 lx).

Platí pro úhel 120st ( http://www.uspornaziarovka.sk/pages/L%C3...ertor.html ). Protože v tomto případě jde téměř o sluneční spektrum, můžeme se vykašlat na nějaké moly a PAR/FAR, protože v podstatě jde o to samé (jen je zde navíc zelená, a v mém případě ještě trochu UVA; +IR vyzařované z hliníkových profilů, které ohřívají ony LEDky).

Jen pro info, 100 až 800 umolů pro spektrum 5800K odpovídá údajně přibližně 5800 až 46000 lx, a s touto hodnotou se dá už pracovat i bez znalosti molů a jiného hmyzu.

V tomto případě stačí vědět, že rostliny potřebují řekněme 12 molů denně ( http://www.greenhousemag.com/article/gm0...light-dli/ ), takže v podstatě pokud budete alespoň nad minimální intenzitou světla ve správném spektru, budete buď svítit déle méně a nebo kratší dobu více (do určité meze). Mikromoly se udávají na m2 a vteřinu, takže když já svítím 8 hodin denně, vychází to na 12/8=1.5 molu za hodinu na metr čtvereční, děleno 3600x (60 minut x 60 vteřin) a jsem na 416umol (1umol=58lm, čili 24200 lm). V případě 10 hodin denně 333 umol (19400 lm). Je řešení svítit i třeba 16 hodin denně (208umol, 12100 lm v místě dopadu, resp. tedy 12000 lx - neznamená to nutně mít instalován zdroj o svítivosti 12 tisíc lumenů, stačí ho dát blíž), ale pochopitelně totálně slabé světlo tím nenahradíte.

Pokud zajistíme, že se alespoň 75% světla odrazí od krajů světelného kužele zpět k jeho středu, znamená to, že snížíme vyzařovací úhel (o něco málo). V tomto ohledu je výhodné mít delší plochu, protože alespoň v jednom směru nemusíte řešit odrazy (kužely světla se překrývají).

Pro hypotetický úhel 100 stupňů (místo 120) už dostáváme 11 tisíc luxů při 20 cm, a 2.800 lx při 40 cm. A pokud snížíme úhel ještě víc, např. pomocí alespoň tří celých stran (nebo dvou u delšího prostoru), můžeme se dostat třeba i na tyto hodnoty:

80st.: 40cm=4300lx, 20cm=17000lx
60st.: 40cm=7500lx, 20cm=30000lx

(navíc je zde výhoda v tom, že sice dostáváme více světla do středu k rostlinám, ale zároveň to nejde jen seshora - úzce směrové bodové světlo totiž bude svítit jen na vrch rostliny, a skrze její horní listy už k těm dolním moc neprojde, zatímco odražené světlo se dostane z boku i k těm spodním, byť v menší intenzitě než k horním, ale to je normální stav i venku v přírodě, a rostliny nejsou blbé - natočí příslušně listy).

Pochopitelně to, že máte světlo 40 cm nad rostlinou není problém, pokud tuto oblast využijete pro již vyrostlé rostliny (i takový blbý salát, pokud má alespoň 10 cm výšku, už logicky nenasává ze 40 cm, ale jen ze 30 cm, což mu i při úhlu 120st. dodává 3500lx namísto 2000lx.

Tady je krásně vidět, že i když operujeme stále s tím samým zdrojem světla (tedy stejnou spotřebou proudu), pouhou změnou prostředí dostáváme vyšší zisky (byť nemusí být tak velké, jaké tady vycházejí).


Pokud víme, že letní slunečný den dává až 100.000lx (v ČR 70.000 lx), dostáváme se na docela zajímavé hodnoty, protože 20.000lx je třeba světlo dopadající do stínu při jasné obloze (tedy rozptýlené/odražené světlo), a při zatažené obloze v poledne je to jen 1-2 tisíce lx (a rostliny se s tím nějak vyrovnat musí). (jiná tabulka praví, že 20 tisíc je zamračeno v létě a 10 tisíc je v létě ve stínu).

Protože používám Natural a Cool White, jsem přibližně ve spektru 4000K až 6000K (lumenově 1050 až 1100 na 1 metr délky). Pro srovnání, Slunce v poledne má 6000K, a běžné denní světlo je 5000K, zatímco večer a ráno je to 2800K.

Spektrum mám tedy ideální (na 97% ). A můžeme se ještě podívat, zda splňujeme podmínky pro růst rostlin (malým sazeničkám by ale chtělo svítit mnohem víc, aby se netáhly; rovněž kvetoucí rostliny potřebují asi 2x víc světla než jen zelené).

Protože máme sluneční spektrum, můžeme prostě brát kolik lumenů rostliny potřebují (protože lx je defakto jen lumen/m2). Mnozí budou říkat, že s lumeny operovat nemůžu, když pěstuji rostliny. Já říkám, že pokud se sluneční záření dá měřit v lumenech, tak můžu. Moly ať se zabývají hospodyňky v šatníku a ti, co nedávají rostlinám plné sluneční spektrum

Narazil jsem na poučku, že minimum je 2000lm/sqft (sq ft = čtvereční stopa, ft2), střední je 5000 a optimální 7000. Protože čtvereční stopa je přibližně 0.093m2, dostaneme tyto hodnoty v lumenech/m2 (nebo lx): 21500, 53800 a 75300. Dost vysoká čísla. U pěstitelů konopí jsem zjistil, že by rostliny měly růst (pomalu) i při 4000-10000 lm, což je intenzita, kterou často dostávají spodní listy.

V mém případě jsou zatím ativní jen bílé LED (UV bude nejspíš nula nula nic), protože "růstové" světlo zatím nedorazilo (jaké překvapení - neřeknu, kdybych to objednával z Japonska přes celnici, ale když ta bílá šla z EU asi skoro dva měsíce?). Navíc prodejce u nich neudává ani příkon. Mohu jen hádat podle watáže čipů, že v místě, kde mám nyní 1000lm, budu schopen dodat asi 2000+lm dohromady.

Pásek má 50 cm a je na něm 36 čipů - pokud by každý žral těch 0.5W, znamenalo by to 36W/m, což je 3x tolik, co žerou ty bílé, o něco méně efektivní čipy, a dávají přes 1000lm/m, nicméně zde se "neplýtvá" nějakým tím "nic" na zelenou složku, takže by se mělo jednat teoreticky o nejméně 2000-3000 lm/m, ale musím to nejprve přeměřit:

Např. u teplé bílé jiný prodejce píše, že čipy 5630 berou max. 24W/m, a jsou tam dost nahusto - cenově to je podobné jako u 2835, tj. 245Kč/m, přitom ale neznám CRI - svítivost se udává 20lm/LED, což při počtu 120ks/m je 2400 lm - pravda, víc než u 2835, ale zase také 2x tolik žere, takže normalizovaně tu máme 1050-1100 lm vs. 1200 lm/m, s nutností logicky také ale odvádět z jednoho pásku 2x tolik tepla.

Mohl bych si ale díky tomu spočítat, že pokud 24W/m je pro 120 diod, měla by jedna mít příkon 0.2W, tedy v případě růstového světla bychom se dostali na 14.4W na metr, tedy 72W na 5 metrů a tím (zdroj mám 96W) pádem zvládneme 360 diod krát 20 lm = 7200 lm, což je méně, než jsem čekal. Pokud to tak bude, mohu zbylých 24W doplnit ještě čistým modrým světlem.

https://heracolights.com/2014/03/10/3528...md-diodes/
http://www.techniled.cz/34-druhy-led-cipu/

Teoreticky čipy 5630 mají mít nejméně 2x větší svítivost než 5050, až 120lm/W (v mém případě mám 5050 na UV, zatímco na bílých se jedná o lepší 2835, kde to je podobně - 110lm/W; každopádně ale ty mé bílé pásky mají 1100 lm při 60 diodách, což dává jednak mizerných 18lm/diodu a zároveň také 0.2W/diodu, tedy reálných 90lm/W).

Což by znamenalo, že pokud zdroj dokáže utáhnout větev s 8A (necelých 100W), měl bych tam dostat až 11.000 lm navíc (hádám ale, že to bude méně - záleží, kolik ampér do každé z těch LED půjde).

Snad jsem to počítal správně, aby to bylo jen přibarvení světla a ne fialová kuchyň (v současné době je jen nad linkou asi 15000 lm bílého světla + 5-7000 lm naproti). Hypoteticky, kdybych těch asi 25000 lm dokázal všechny poslat do pěstebního prostoru, tj. na plochu asi 1.6m2, dávalo by to zdroj 15.800 lm na každý m2. Což vychází ze vzdálenosti 40 cm podle úhlu od 31.500 lx až po 117.000 lx.

O takových hodnotách si pochopitelně mohu nechat jen zdát, nicméně zdroje tu očividně jsou, jen ty fotony správně nasměrovat (budu rád alespoň za těch 20 tisíc). Světlo, co přijde ze zbytku kuchyně odražené od stěn je sice také fajn, ale prozatím s ním nebudeme operovat (nejspíš bude malé).

V prostoru určeném pro vývoj sazeniček, tj. vzdálenost 20 cm, bude nejspíš nejméně 2000 lm včetně růstového světla (lépe řečeno RB světla), což by mělo dávat od 16000 do 60000 lx podle toho, kolik světla se mi podaří odrazit správným směrem (tady bude dosažení těch 20000 ještě relativně snadné).

Chtěl bych totiž zkusit metodu, kdy mladé sazeničky budou růst pod světlem velké intenzity v menším prostoru, ale dospělejší rostliny s už hotovými listy pak přesunout do většího prostoru, ale s méně intenzivním světlem.

- další věc, se kterou se nejspíš můžete potkat u citrusů, pokud už vyřešíte teplotu, minerály a vhodnou zálivku: http://www.urban-studios.com.au/causes-l...rl-citrus/

- Tabulka pro pěstitele, aneb jak poznat nedostatek něčeho u rostlin:
https://www.rostlinna-akvaria.cz/projevy...rostlin-37
https://www.maximumyield.com/are-your-pl...ght/2/1231
http://www.permablitz.net/wp-content/upl...-guide.png
https://image.slidesharecdn.com/c2-mic31...1381910278

- kdo by měl zájem o kefír, vyrobí celkem snadno. Teda za předpokladu, že máte čerstvé, nepasterizované mléko (jde to i z krabicového, ale proč si přidělávat práci). Prostě ho necháte pár dnů při pokojové teplotě (kdy prostě jen pomalu kysne či kvasí), popř. tam kápnete trochu kefíru z obchodu. Pokud přidáte ještě trochu kakaa, máte pocit, jako kdybyste pili termix. Ovšem za nesrovnatelně nižší cenu (pokud teda neplatíte horentní sumy nějakému rádoby BIO prodejci). Pokud jde o zdraví, většina hospodářských zvířat je pečlivě sledována, o těch domácích ani nemluvě, takže takovou TBC spíš chytíte od někoho v nemocnici než od kozy souseda Pokud jde o čerstvost, v ledničce vydrží samotné mléko i týden. Pokud to vaše zrovna ne, změnil bych dodavatele (a nebo ho tam dáváte teplé).

- o vánocích jsme pekli rohlíky a chleba, a musíme se pochválit - je to čím dál tím lepší. A ještě nemáme ani domácí pekárnu, takže očividně to zvládne i blbec. Chleba sice nechutná moc jako klasický chleba ze supermarketu, ale vzhledem k tomu, že připomíná spíš kombinaci chleba-makovce-bábovky-vánočky či něčeho, a nechutná úplně špatně, není moc co řešit. Spíše se pokusíme zaměřit na typ mouky (teď do byl mix bílé s kukuřičnou nebo pohankovou) a dobu kynutí (prakticky teď v 11:00 zaděláme na těsto a ve 13:00 už jíme hotový výrobek). Kvasnice jsme tentokrát použili vážené, nikoliv balené kostky. Cenově jsme ani ne na polovině ceny v obchodě, jelikož ani elektřinu nemusíme počítat (v zimě je jedno, zda topíte troubou nebo přímotopem).

- dokončil jsem východní stranu přístřešku. Mám ale spíš pochybnosti, zda pro tuto stavbu najdeme 100% využití, protože přistavěná pergola se rázem hodí nejen pro kiwi a jiné plazivé užitkové rostliny, ale rovněž třeba pro papriky v kbelících. Každopádně kiwi, akébie, klanopraška, rajčata, jahody, víno, borůvka a zimolez tam své místo stále najdou. Rozhodně je tam pocitově o dost tepleji než pod otevřeným nebem (samotná pergola, protože není chráněna z boku, je tak někde mezi).

- zkusili jsme "kávu" z upražených semínek lnu. Do chleba jsou výborné (jím je i jen tak z pytlíku), ale "melta" prý nestojí moc za pití (já to neposoudím, nepiju ani kávu ani náhražku).

- začali jsme jíst vlastní marmeládu, kterou jsme udělali z kustovnice. Ale jo, malinko to chtělo dát ještě víc citronu, ale v menším množství např. do piškotů v pudingu a vůbec nic nepoznáte. Cenově vyšla méně než klasická z jahod nebo čehokoliv jiného z obchodu, a přidaná hodnota je v tom, že víte, co tam je a co naopak není. Spíš se budeme spoléhat na přebytky jahod, kiwi, borůvek a dalších plodů.

- přikoupím ještě větší množství rostlin (zimolezy, kiwi, borůvky, akébie, atd.) které umístím v různých podmínkách, nově teď převážně do krytých prostor (pergola, otevřený "skleník", uzavřený skleník). Mělo by to zajistit větší jistotu výnosů v případě nepříznivého počasí (i když letos je to zatím výborné). Vtip je v tom, že to sice stojí nějaké peníze, ale ty si v dnešní době stejně nemůžete (pokud nemáte nějaký účet s vysokým úrokem) schovat. Pokud budu mít 100.000 Kč a namísto nákupu rostlin nebo stavebního materiálu za 10.000 Kč si je nechám, při inflaci 1% ročně o ně do 10 let prostě stejně přijdu (zdraží se mezitím zboží). Naproti tomu samotné rostliny či již hotové stavby hodnotu neztrácí, spíš naopak (a nemyslím tím finanční hodnotu - dům se nestaví pro spekulaci, ale pro bydlení, a dokud slouží, je jedno, jestli na trhu má cenu 0 nebo 5 miliónů).

- tak batáty se navzdory mnoha výhonkům a listům neurodily žádné. Příští sezónu je zkusíme v létě pěstovat venku. Podobně jako jakon. U něj se nám podařilo sklidit 2 hlízy o hmotnosti 0.5 kg (dohromady), ale píchnuli jsme ho pak zpátky, třeba poroste dál. Chuťově, no, taková normálka.. asi jako dochucená ovesná kaše. Jíst se to dá, ale že bych to musel mít každý týden, to rovna ne (já se prakticky spokojím s květákovou polévkou s vlastními brambory, kterou mohu jíst až do zblbnutí).

- pro zúrodnění zahrady jako celku jsem se rozhodl investovat něco okolo 2000 Kč za minerální prvky (popel, horčík, železo, síra, humát, skalice..) které rozsypu do zeminy po pozemku (tak 2 metry od krajů, nehodlám sponzorovat sousedy) pro účely zásobárny živin. V dané koncentraci by to mohlo přímo rostlinám uškodit, ale trávě to bude jedno, a časem se to rozmělní deštěm. Rostliny se k tomu pak dostanou samy přes delší kořeny nebo to k nim doletí v posekané trávě. Jedná se přibližně o 60 kg. NPK+mikroprvky budeme pak dál dodávat skrze ČOV zadarmo. Záhony a jednotlivé rostliny už své dostaly, ale cítím, že nebude stačit zúrodnit 200 děr o ploše 1m2, ale že to chce zúrodnit všech dostupných 600m2, a nejlepší bezpracný (pokud nemusím, tak neryji) způsob je zajistit úrodnou zem alespoň pro trávu, ve které mohou žít bakterie a žížaly, a postupným tlením vytvoří dostatek živin i pro expandující kořeny stromů, kterým určitě dané díry do smrti stačit nebudou, a okolo je to prostě všude hnus hnus, bohužel ne humus. Mrtvý hnědý jíl 1 cm pod povrchem. http://www.ekozahrady.com/hnojeni2.htm a http://www.ekozahrady.com/hnojeni.htm

- Pro zajímavost: jak dlouho se to či ono rozkládá v přírodě
http://www.eprehledy.cz/jak_dlouho_se_ro...dpadky.php
(jsme holt "borci" a já si myslel, že 100 let je zlo)

- po svátcích vyšel v novinách zajímavý článek o útulcích, a vypadá to, že lidé už i hospodářská zvířata berou za něco víc než jen kus žvance (tak je to každopádně pokrok.. byť si je teda nemuseli pořizovat vůbec a doufám, že pokud už někdo zvažuje živý dárek, že dá přednost těm z útulku před nákupem nových).

- řetězec Kaufland už konečně i u nás v zapadákově rozšířil nabídku bezmasých výrobků, řekněme za ještě relativně slušné ceny. Budu mít radost? No, asi takhle.. jako přechodná fáze dobré, ale z celkového hlediska je to k ničemu, když stejně nemám záruku, co v tom je a jak to vzniklo. Už jen ta řeřicha z dovozu z Německa to zabíjí

- "teď" okolo Vánoc byla reportáž, že v Praze spotřebuje 4 člená rodina 425l/den, tj. 38 kubíků za čtvrtletí vody. V přepočtu na nás by to mělo být 19. My máme 10 (v létě 12). Někde asi "soudruzi" dělají chybu. Ono to asi bude stejné jako s tou útratou za jídlo (přitom stačí kupovat jen zboží v těch největších obalech, co jsou k dispozici - pomůžete tím i ekologii (přeprava a výroba obalů); musíte si ale dát pozor na ceny - někteří výrobci totiž paradoxně prodávají větší množství dráž, asi spoléhají na snahu lidí ušetřit a to, že si cenu nepřepočítají nebo nepřečtou její převod na 1kg).
(30.12. byla na TV Barandov rovněž reportáž o tom, co všechno lidé u nás vyhodí do popelnic, včetně zvířat nebo nepoužitých potravin, elektroniky a pár blbců i šperky či peníze. Chvályhodné je snad jen předeprané oblečení připravené vyloženě pro bezdomovce. Nicméně i tak to vypadá, že právě oni bezdomovci jsou mnohem více chvályhodní lidé, než ti, co bydlí v oněc zdrojových domech. Zajišťují totiž daným věcem buď prodloužení životnosti a nebo obnovují jejich koloběh)

- část země (národní parky) se letos musela obejít bez ohňostrojů (hluk/odpad). Podle mne to je správné. My sice psy nemáme, ale nic dobrého to pro ně není (byť hluk byl jen jeden z důvodů - a nejspíš jste zaznamenali v TV těch pár pitomců, co šli s pejskem na vycházku na Václavák, nebo je nechali venku na balkóně, a jak pak někteří dopadli). Kromě toho, nevím, proč by nám neměla stačit jen světlená šou, bez těch hlasitých prdů k tomu.