BŘEZEN, DUBEN 2018

Stručně: něco se povedlo, něco ne, ale takový je život V podstatě bude téma na tento měsíc následující:

- dokončil jsem instalaci světel nejen pro rostliny
- oddělal jsem proudovou špičkou jeden menší zdroj
- pořídil jsem si měřící přístroje
- přesunuji se ven a zahajuji stavbu dalších skleníků
- trocha povídání o elektřině, osvětlení (nejen rostlin), hnojení a hygieně



Kvalitnější fotky budou, až bude co ukazovat.. zatím se mohou lidé poučit, jak spoustu věcí nedělat.





- tak mylar nevypadá zrovna esteticky dobře na větší ploše (každý puk nebo ďubka je vidět). Ano, tam kde dané místo není vidět z místnosti, tam ještě dejme tomu, ale jinak jen max. jako menší plochy například okolo zrcadel. Co se týče odrazu, víc rozptyluje, i když je plochý (a pokud jde o "hot spoty", jedno rovné zrcadlo jich myslím udělá méně než skoro rovný mylar na víc místech). Naproti tomu odrazy zvládá slušně (tak stejný úhel dopadu a odrazu bude fungovat u rovné plochy vždy, ať už mylar nebo zrcadlo), ale těch 10%, o které by-voko odráží víc světla, nasměruje zase trochu jiným směrem než je třeba. Rozhodně jsem pro něj ale nějaké využití našel. Nakonec i nalepovací zrcadla (fólie) nejsou až tak špatná. Možná čistě podle oka odrážejí o pár % méně světla než mylar (měřidlo nemám), ale pokud jde o estetiku, rozhodně vedou. Možná tedy neodrážejí tolik světla jako mylar, ale vypadají lépe než mylar, a odrážejí určitě víc než omítka nebo hnědé "dřevo". Nejde ani tak o to, co použijete za "zařízení", ale o materiál v něm použitý (hliník a stříbro mají jinou charakteristiku) a jeho tvar (zmačkaný vs. rovný hladký; vrstva skla vs. žádná krycí vrstva).

- letošní zima byla taková sladkobolná. Sice jsme Slunce skoro vůbec neviděli, takže skleník spíš více méně kopíroval teplotu okolí (k tomu ve dne +5C navíc), ale díky teplotám, které málokdy klesaly pod nulu jsme mohli udržovat sudy na vodu alespoň poloprázdné (jsou částečně zapuštěné v zemi - zatím všechny mrazy přežily, i když voda v nich nahoře zmzla na kost), takže na jaře nezačneme na nule. Rovněž bylo možné prakticky neustále (přes plovákový spínač) vyčerpávat ČOV přes kalovou nádrž do středu zahrady. Když nepočítám vodu a život, který se tím do půdy dostal (bakterie a enzymy), jen za 3 měsíce jde asi o ekvivalent 110 kg organického hnojiva + mikroprvky (cca. v hodnotě 3000 Kč). Víc organické hmoty znamená víc potravy pro žížaly (a další havěť), které se mohou množit nebo zvětšovat, což znamená rychlejší recyklaci mrtvé hmoty (listy) a lepší provzdušňování půdy (lepší zavlažování, odpadá nutnost okopávat, atd.), přitom ani pro jedno nemusím hnout prstem nebo za to platit. Stačí se na to vy....t
Nicméně byly i výjimky: pár dnů v lednu svítilo Slunce dost dlouho na to, aby se teplota uvnitř (ačkoliv venku byla blízká nule) zvedla téměř ke 30°C a to i při otevřených oknech. A zvlášť na konci února, kdy promrzla zem tak dokonale, že nešlo ani čerpat vodu do zahrady (-11 až -15). Škoda, ale naštěstí to byl výpadek asi jen 21 dnů (14 dnů mrzlo a týden rozmrzal led pod zemí) - i tak ale počítám "ztrátu" na hnojivu nejméně na 600 Kč - takto to dopadá, když nemyslíte dopředu; teď už nenechám bagr, aby mi kvůli zapuštění potrubí do nezámrzné hloubky rozjezdil trávu (na druhou stranu díky jasné obloze měly rostliny ve skleníku od 8:30 do 16:30 pořádnou dávku Slunce, a dokonce vyrostly i ředkvičky - myšleno, že udělaly boule; ve skleníku se držela teplota +20 až +26; v půlce března i s otevřenými dveřmi). Pokud Slunce nesvítí vůbec (ať už je noci či den pod mrakem), tak i přes venkovní teplotu pod -10, si udržuje skleník teplotu +3 až +6 (podle toho, kdy naposledy sepnulo topení, které má pochopitelně jistou hysterezi). Bez ohledu na to, jak moc se nedařilo, proti tomu, co je mimo skleník, je jeho vnitřek zelená džungle. Rovněž krytý přístřešek, byť je z jedné strany otevřený, má pocitově tak o 10°C vyšší teplotu než venku (a nefouká tam), což je vidět na rostlinách (zatím tam letním citrusy atd. z domu).

- tak nějak nervózně čekám, jaká bude letos spotřeba elektřiny. Pochopitelně zatím bez kompenzace, nejdřív se vše musíme naučit pěstovat. Nicméně, něco málo bychom časem mohli ušetřit díky letní kuchyni. Tam se bude vařit, pokud už vůbec, na solárním vařiči. A když nebude slunce svítit? Asi takhle, všichni ti kuchaři, co v TV vezmou hrášek, uvaří, pak vezmou mixér, rozmašírují to na kaši, a pak propasírují skrze cedník, aby dostali polévku (takže výživnost vlastně zabili asi 3x) to dělají všechno složitě.. nejjednodušší je prostě jít na záhon, utrhnout si lusky a sežrat. Ale zpět: no a protože se bude vařit venku, nebude se zároveň v domě zbytečně vytvářet teplo (v zimě je to naopak přínos), takže v těch největších vedrech nebude nutné ani pouštět klimošku. I kdybychom takto ušetřili za 4 měsíce jen 300 Kč (1 kWh denně), můžeme to v zimě protopit kvůli rostlinám a nula od nuly pojde.

- dočasně máme další zdroj domácích vajec: z jisté gastro firmy přineseme zbytky kostí s masem, nakrmíme tím vesnické kočky, a pak okousané kosti předáváme sousedům pro krmení slepic, no a semtam dostaneme "pár" vajíček (byť to není obchod něco za něco, ale prostě my už tolik kostí nepotřebujeme, tak proč je nedat jiným?). Je to takové FreeFood, co má mnohdy nižší ekologickou stopu, než neznalý vegan.
OT:
- v souvislosti s LEDkami jsem narazil na zajímavé články o barvě světla a jejich vlivu na lidské zdraví. Něco málo jsem o tom už věděl, ale zatím jsem se tomu nevěnoval až do takové hloubky (a pochopitelně mám teď zájem to aplikovat na sebe, abych si zlepšil kvalitu života - třeba to nemusím pochopit úplně do hloubky, ale člověk není robot, aby se naučil jednu věc a to neustále opakoval do zblbnutí, a všechno, co namáhá trochu mozeček, mu nesmírně prospívá - https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex...oroby.html - i kdyby se to nakonec ukázalo jako ne moc spolehlivé, škodit to nemůže).

http://elektro.tzb-info.cz/osvetleni/179...na-cloveka

Shodou okolností o škodlivém vlivu nedostatku světla psal už Karl Marx (v tomto případě šlo o děti na nočních směnách* ). Jeden by řekl, že delší pokrok přinese lepší výsledky, ale stačí se podívat do mnohých domácností, a většina lidí nejen, že neřeší barvu světla, ale často nemá ani dostatečnou intenzitu (či opačně, v noci nemají pořádnou tmu).

http://michaelavancatova.cz/tajemstvi-jm...di-zdravi/

Pochopitelně si na sobě těžko budu diagnostikovat vyšší riziko rakoviny ale případný účinek na kvalitu spánku bych snad poznat mohl. To nejjednodušší co lze udělat, je nahradit světlo s dominantní modrou složkou na noc za světlo s dominantní červenou složkou (pokud už vůbec ne celé červené).
Na upravená domovní světla (resp. tmu v noci) zatím pozitivně zareagovala maminka, která se podle jejích slov, přestala v noci (nebo časně z rána) probouzet. Takže smůla, prášky na spaní ve stáří kupovat nebudeme

- sehnal jsem konečně levný měřič vlhkosti půdy a světla (jinak jsou buď vyprodané a nebo drahé), protože jak jsem zjistil, jsem prostě blbec a stále rostliny přelévám. Přístroj jako takový není digitální, takže ho třeba brát s rezervou (třeba u půdy bych rozhodně nehádal, že je na plné dardě, ale když to tvrdí přístroj a rostlině se to nelíbí - padající listy - tak na tom asi něco bude bez ohledu na to, co si myslím já). Na suché půdě se ale shodneme.
Vlhkost v bytě v zimě, díky suchému vzduchu zvenku a jeho ohřívání, není prakticky výskytem rostlin (zalévání, odpařování) nijak ovlivněna (stále je někdy dost nízká; sušení prádla jí zvyší o dost víc). Což je ale dobře (obava z nadměrné vlhkosti kvůli vlhké hlíně, atd.).

- Mimochodem, docela zajímavá informace je o tom, že rostliny ve skutečnosti tolik nerostou jen za dne, pouze akulumují energii z Slunce do formy cukrů, škrobů, atd. Zkrátka věnují všechnu zbylou energii pro co největší uložení energie na později. Teprve v noci se věnují růstu víc (protože jim nic jiného už na práci nezbývá). Měla by to být i příčina narovnávání listů ve dne či otáčení se za světlem (neosvětlená část listu/stonku roste o něco rychleji, aby se dostala víc na světlo).
Všechno je mi to divné proto, že ačkoliv by zatím podle všeho rostliny neměly mít dost světla (což je vidět na malých sazeničkách zeleniny), z čeho rostou ty velké rostliny? Ze zásob? Protože psidium dělá už asi 4. nebo 5. řadu nových listů, které vždy dorostou do plné velikosti a i barevně nevypadají nějak divně, a limeta už dost dlouho nasazuje několik trsů plodů (vykvetla). Psidum chápu, to je teď už v zrcadlovém prostoru, ale třeba narančila je níž, a už udělala také dost nových velkých listů. A zimolez, který jsem přivezl jako holé větve, už po týdnu také vykvetl a teď vytváří plody - musel jsem ho opilovat ručně vatovou tyčinkou (ostatní rostliny jsem zatím přesunul do skleníku, aby si zvykaly na změny teplot). No a vedle toho se vám nepovede ani blbý salát

- čističky vzduchu. Uvažujete o nich? Nebo se kvůli ceně (a nižší spotřebě) spokojíte s nízkovýkonovým ionizátorem? Jak se říká, méně je někdy více:


- mimochodem, test se žvýkačkami dopadl pozitivně: podle paní hygienistky i pana zubaře mám velké zlepšení (paradoxně), takže není třeba "žvýkat Orbit po každém jídle".. vlastně je nemusíte žvýkat vůbec (půl roční test). Pokud by člověk jedl 5x za den a opravdu by po každém jídle měl alespoň jedno dražé použít, znamenalo by to 10 Kč za dva dny, tedy 1800 Kč za žvýkačky ročně! Upřímně, i kdybych měl alespoň jednou ročně kvůli tomu jít na zubní hygienu si nechat důkladně odstranit tu trošku zubního kamene, i tak ušetřím 1100 Kč (pokud budete mít štěstí, a najdete někoho, kdo "operuje" po 30 minutách, tak 1400 Kč)!

- naše kočičky zřejmě potvrdily teorii, že lidé jsou natolik líní, že ve světě nadbytku zmizí násilí. Důvod je jednoduchý: každý normálně uvažující člověk půjde cestou nejmenšího odporu, a když si může vybrat, zda získat něco zdarma jen na požádání a nebo zda pro to něco muset něco udělat (pracovat nebo někam jít, někoho zabít, okrást a pak to jít prodat do frcu), zvolí si kvůli lenosti verzi A. Kočičky udělaly to samé. Dřív 2 ze 3 lovily ptáky. Netrestali jsme je za to, neutratili jsme je. Dostávali jen hromadu jídla. Nejdřív přestaly lovit myši (taková myš se pak může kolem nich procházet a ty jen znechuceně odejdou). A letos už přestaly lovit i ptáky. Máme tu jednoho kosáka s chromou nohou, co se chodí živit na kosti (maso) a granule. To, že je užírá kočkám pod nosem, když spí vedle, to chápu. Ale že už kolem nich skáče i v době, kdy jsou vzhůru a jen na něj líně čumí, to už je pokrok. A když to dokázaly kočky (predátoři, masožravci, oportunisté), proč by to nemohlo fungovat i u lidí? Kočky teď 16-20 hodin denně spí, a hromady jídla už v nich spíš vyvolávají znechucení. Nesnaží se ho všechno sežrat jen proto, že je nebo aby ho nedostal někdo jiný, spíš se na nás při další porci dívají takovým tím pohledem: "jako vážně?"